Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj mě je teda teprve 36 a nyní čekám sve druhe dítě, ale taktež bych si ráda během porodu nechala podvázat vaječníky… další dítě už nechci, protože byxh to finančě neutahle 3 děti takže si je tímto i rovnou „zakažu“
a kdyby nedejbože se něco událo a já přeci jen chtěla - pak je stále ještě možnost umělého oplodnění (z tvých vajíček a sperma partnera) takže ty zadní vrátka sále jsou!
Muzes si rikat, ze to definitní neni-porad zbývá moznost IVF
@Anonymní píše:
Dobrý den, mám dotaz na ty z vás, které se rozhodly pro sterilizaci. Mám tři děti a rozhodně nehrozí, že bych ještě někdy měla další mimčo, jak kvůli věku, tak ze zdravotních důvodů. Nějak mi nevyhovuje žádná antikoncepce a tak jsem se dostala k tomu, že bych podstoupila tento zákrok. Ale pořád se vnitřně nemůžu smířit s tím, že je to takové definitivní. Nevím, jestli mě chápete. Vím, že děti už mít nebudu, ale stejně. Neměla jste některá také takové pocity? Přešlo to potom? Vlastně jsem rozhodnutá, uvidím, co na to můj dr. řekne, ale myslím, že mi to schválí, nabízel mi to už při plánování porodu, tenkrát jsem to ale rázně zamítla.Prosím o anonym, je to pro mě citlivé.
jo je to blbý pocit že je to konečná, ale vždy jde IVF ale mam dost zdravotních problémů, 3 sekce, s každym porodem jsem rodila o kus dřív, no další by stejně už nešlo. jen je to paradox, roky se snažit o dítě, mít v papírech neplodnost a pak si nechat udělat tohle ![]()
Jo, jo řeším úplně to samé. 39 let, 2 sekce pro preeklampsii, z toho důvodu vy třetí dite bylo velký hazard…ale ta psychika no, po 2 a 4 letech snažení ![]()
Děkuju. Právě, že jsem také po IVF a vím, jaká to byla fuška, abych otěhotněla a teď řeším tohle
Ale rozumově vím, že je to správné rozhodnutí, určitě bych už znovu těhotná být nemohla, už jsem fakt stará
A hlavně bych riskovala, že tady nechám tři děti…
Zatím ti nemůžu odpovědět, jestli to přešlo, ale snad pomůže, že v tom nejsi sama. Mě je 29, dvě děti po několika letech snažení. Při druhé sekci se mi na několika místech potrhala děloha, takže další dítě mi zakázali. Až dokojím, chci jít na sterilizaci. Říkám si, proč do sebe cpát hormony, když už dítě nikdy moc mít nebudu. Ale stejně mě to děsí. Ani nevím proč. ![]()
Anonym K
Ahoj,
Me je 30.Mam tri deti. Nechala jsem si to udelat pri treti sekci.Ja bych klidne i dalsi ditlo chtela, ale do 4 sekce bych uz nesla.Mela bych hrozny strach.Jsem spokojena. Jsou to dva roky a nelituju.
@Maddi-Jane píše:žena vaječníky má i nadále plně funkční, jen je „zatarasena“ cesta k nim
Může mi někdo vysvětlit, jak by bylo možné počít dítě přes IVF z vlastních vajíček, když nebude mít žena vaječníky a tím pádem se vajíčka nemají jak tvořit? nechápu
@Maddi-Jane píše:
a můžeš mi prosím vysvětlit, jak to tedy funguje? děkuji
Dojde k preruseni vejcovodu, ale vajecniky normalne funguji
@Lucias241 Díky moc za odpověď a za zkušenost. Žádné změny jsi na sobě nepocítila? Vím, že je to jen fyzický zákrok, nic jiného se nemění, ale stejně mám pochybnosti. Připadám si jako cvok
Že se mi nebude chtít sexovat atd… ![]()
Anonym K - taky děkuju a držím palce, ať se rozhodneš správně. Já měla už první porod velmi komplikovaný, totéž co ty, děloha na kusy, sešívali mě několik hodin. Při druhém těhotenství jsem měla strašný strach, hrozně jsem se bála porodu, že to nedopadne dobře. Proto vím, že další dítko už nepadá v úvahu. Ale přesně jak píšeš, prostě mě to děsí. Že je to konečná.
@Anonymní píše:
@Lucias241 Díky moc za odpověď a za zkušenost. Žádné změny jsi na sobě nepocítila? Vím, že je to jen fyzický zákrok, nic jiného se nemění, ale stejně mám pochybnosti. Připadám si jako cvokŽe se mi nebude chtít sexovat atd…
Opravdu zadna zmena.Ani psychika. Jsem rada, ze nemusim resit zadnou antikoncepci.Po tech trech sekci nam to prislo s manzelem nejrozumnejsi.Uz u treti sekce jsem mela obavy.Je to preci jen operace.
Neni se ceho bat. A jak uz tady holky psaly, neni to uplne definitivni.
Dobrý den, mám dotaz na ty z vás, které se rozhodly pro sterilizaci. Mám tři děti a rozhodně nehrozí, že bych ještě někdy měla další mimčo, jak kvůli věku, tak ze zdravotních důvodů. Nějak mi nevyhovuje žádná antikoncepce a tak jsem se dostala k tomu, že bych podstoupila tento zákrok. Ale pořád se vnitřně nemůžu smířit s tím, že je to takové definitivní. Nevím, jestli mě chápete. Vím, že děti už mít nebudu, ale stejně. Neměla jste některá také takové pocity? Přešlo to potom? Vlastně jsem rozhodnutá, uvidím, co na to můj dr. řekne, ale myslím, že mi to schválí, nabízel mi to už při plánování porodu, tenkrát jsem to ale rázně zamítla.
Prosím o anonym, je to pro mě citlivé.