Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach u dětí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
29.7.23 12:52
Strach u dětí
Ahoj holky,
stalo se vám někdy, že se vaše dítě něčeho bálo, až mu to komplikovalo život? Můj 4 letý syn se bojí bouřky, jenže problém je v tom, že se nebojí jen, když bouřka je, ale bojí se deště, že bouřka přijde, větru, že se bouřka žene, i když je nějak víc mraků. Všechno s tím má spojené a zeptá se venku třeba 100×, jestli přijde bouřka a pořád se chce schovávat a nebo domů. Nepomůže mu vysvětlit, že bouřka nepřijde, ani, že nám nic nehrozí. Má to tak poslední měsíc cca. Je mi jasné, že to asi přejde, ale momentálně nám to dost komplikuje život. Je blbost ho držet jen vevnitř. Já nevím co s tím, někdy už mám chuť na něj fakt zařvat ať už dá pokoj, protože už mi to leze na mozek. Nemáte nějaké tipy co s tím? 
Má smysl to vysvětlovat nebo to prostě je lepší ignorovat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.7.23 13:12
Co zkusit spolu hadat/urcovat jestli bourka prijde nebo ne? Pripadne mu poradit jak to pozna, nebo ze schovavat je se treba az kdyz slysi hrmeni a vidi blesky, nebo neco podobny? Pripadne kdyz uz slysi hrmeni a vidi blesky, tak pocitat kolik mezi nimi je casu a urcovat vzdalenost a tu si primerit treba k delce cesty k babicce a pod? Mne neco podobneho pomohlo, kdyz jsem mela strach uz jako dospela po tom co jsem zazila uder blesku z blizkosti nekolika metru. Nebo se podivat spolu na meteoradar?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.7.23 13:30
Jsem se bála hluku a tmy. Pokud jelo kolem auto, nedej bože traktor, skákala jsem si příkopu. Všude jsem svítila a nehrozilo abych si rozsvítila sama. Do dneška mi vůbec není příjemné když začnou jede auto nebo někdo jde. Jít třeba v zimě sama po sídlišti nebo jenom k autu. To teda taky nejsem ve svý kůži. Dokonce mi dělá problém jet autem třeba v noci přes les. Vždycky čekám co kde vyleze
- Citovat
- Upravit
29.7.23 13:53
Podle mě to přejde, i když chápu, že to je pro tebe těžké, pořád bych mu vysvětlovala, že nic nehrozí atd. Moje malá se bála tmy, ale jen když jsme byli venku. Např. Šli jsme na návštěvu ke tchyně odpoledne a odcházeli jsme od ní a byla už tma… Před barákem se zastavila, že je tma a dal nešla ani krok, že se bojí… No vzala jsem ji na ruku a nesla jsem ji až k nám domů nebo ji manžel musel vzít na ramena… A ještě tohle období měla přes zimu 😂 takže jsme to řešili skoro denně. No přešlo to ani nevím jak. Ale byla mladší, kolem 1,5 až 2 let. Neboj přejde to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.23 13:57
@Gabiiinka píše:
Ahoj holky,stalo se vám někdy, že se vaše dítě něčeho bálo, až mu to komplikovalo život? Můj 4 letý syn se bojí bouřky, jenže problém je v tom, že se nebojí jen, když bouřka je, ale bojí se deště, že bouřka přijde, větru, že se bouřka žene, i když je nějak víc mraků. Všechno s tím má spojené a zeptá se venku třeba 100×, jestli přijde bouřka a pořád se chce schovávat a nebo domů. Nepomůže mu vysvětlit, že bouřka nepřijde, ani, že nám nic nehrozí. Má to tak poslední měsíc cca. Je mi jasné, že to asi přejde, ale momentálně nám to dost komplikuje život. Je blbost ho držet jen vevnitř. Já nevím co s tím, někdy už mám chuť na něj fakt zařvat ať už dá pokoj, protože už mi to leze na mozek. Nemáte nějaké tipy co s tím?
Ja se bala jako mala strasne loveckych trofeji, nemyslim jen parohu, ale vycpanych hlav, zvirat. Rodice se mnou hojne navstevovali zamky. Dodnes mam v hlave lovecky podzamok na Orave Betliare..na Slovaci..rvala jsem tam jak tur. Zajimave je, ze obr milovnice zamku a hradu jsem stale 
pak jsem se silene bala jednoho stryce, mel fousy..chudak na me nikdy ani nesahl, rvala jsem jak tur jen jsem videla jeho auto a kdyz se mihl kolem me, tak jsem malem zborila barak.. Fakt je ze fousate chlapy odmitam dodnes 
To tve ditatko chapu, casem to urcite prejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naydra
29.7.23 14:56
Moje zkušenost je, že se děti přehnaně bojí, když něco někde viděly nebo je někdo něčím strašil. Takže bych začala tím, že bych se snažila zjistit, proč se té bouřky tak moc bojí – jestli je to z nějaké pohádky nebo mu někdo říkal, že když je bouřka, že je nebezpečné být venku nebo jestli nějaký dospělý neměl potřebu jemu nebo před ním vyprávět, jak někde někoho zabil blesk. Tím zjistíš, odkud to trauma je a jaké informace má. Pak se s tím mnohem líp pracuje.
Určitě pak vše, co doporučuje starfish_at_night. Také jsem jako dítě počítala (a upřímně, když jsem venku, tak počítám stále ) Vysvětli mu také, že bouřka je jenom občas a že déšť rozhodně neznamená bouřku a že navíc žije v úžasné době, protože dnes již existují lidé, kteří se zabývají počasím a sledují oblohu pro ostatní lidi, jestli nějaká bouřka náhodou nepřichází, a že na to mají speciální přístroj a ty informace z toho přístroje dávají na internet. Ukázala bych mu pak a vysvětlila on-line radar na počasí a řekla mu, že se na něj díváš, když se ti počasí nezdá a podle toho poznáš, že jste v bezpečí. Mohlo by mu to dodat trochu klidu. Mne osobně bouřky stresují na horách, protože vím, že tam není, kam se schovat, a uklidňuju se právě sledováním počasí v mobilu nebo radaru.
- Citovat
- Upravit
29.7.23 15:49
Dcera se zacala bat okolo 4r pozaru, protoze mela zle sny o ohni. Drzelo ji to dlouho, tak 2r, bala se kvuli tomu usnout, bala se byt doma/nebyt doma (co kdyz zacne horet, az tam bude/nebude), kdyz byla poprve chvilku sama doma, probrecela to, ze vyhori 
. S tou bourkou by me dceri konkretne meteoradar asi pomohl, pokud se veci daji predvidat, zvlada je lepe. Ted uz nestresuje tolik, ale chodi vecer vsechno vypinat ze zasuvek. Shodou okolnosti totiz uz ve skolnim veku zazila pozar v sousedstvi od vadne nabijecky. Postihlo to jejiho spoluzaka, ktery bydlel v byte nad tim vyhorelym.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naydra
29.7.23 18:11
@Hobitka Chudák dcera 
U sousedů také hořelo a od té doby u nás také nesmí být nabíječky v zásuvce na noc nebo mobil pod polštářem. Ale tím, kdo to kontroluje, jsem já 
Jednou za čas najdu nějaký recept na pomalé pečení, ale pak řeším, jestli je v pohodě nechat troubu přes noc bez dozoru, tak zvažuji, že koupím detektory kouře a tím to vyřeším. Třeba by ji taková „berlička“ také uklidnila.
- Citovat
- Upravit
29.7.23 18:12
Vlastně nevím, co bych poradila. Nicméně není pravda, že z toho přehnaného strachu děťátko vždycky vyroste. Já si svůj přehnaný strach z dětství sebou nesu pořád, už ani nevím proč vznikl a stupňuje se. Bylo by fajn, zjistit, jak se strachem u malých pracovat, jen neporadím kde. Je nedostatek psychologů, těch dětských ještě míň. Možná online psycholog, zkusit se s ním poradit ty, jako maminka, jak s chlapečkem pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.23 19:21
@Naydra Asi v 6r dostala od Jeziska hasici pristroj 
. Tak z toho mela radost a aspon trochu jsme doma vybaveni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.7.23 19:24
JInak ja mela jako dite taky ruzne strachy, ono presly, ale vzdy se pretavily v novy. Nakonec jsem po pokousani skoncila o hodne neprijemne fobie ze psu, preslo to az po par letech v cizine, kde jsem psa prakticky nepotkala a nejak jsem se s tim (jak jsem dlouhodobe nemela neprijemny zazitek se psem/konflikt s majitelem) srovnala.
Vim, ze jako dite me nejvic nicilo zlehcovani strachu a takove to „prosim Tebe, nevyvadej, ceho se na tom bojis, tak uz se uklidni“. Vic by mi asi pomohlo nejake pochopeni, obejmuti, ale proste jsem tim spis byla rodicum asi protivna, nez ze by mi chteli pomoci. Nebo meli pocit, ze nejvic mi pomohou, kdyz budou drsni . Nevim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naydra
29.7.23 20:38
@Hobitka Super nápad 
@Gabiiinka - ještě k těm tvým posledním otázkám - neignoruj. Když se dítě takhle bojí, tak to znamená, že ztratilo pocit jistoty a bezpečí a potřebuje ho zase najít. Povídej si s ním o tom, dávej mu pocit bezpečí a snaž se najít berličku, která mu pomůže to překonat. Synův kamarád trávil hodně času při rozhovorech dospělých, pak ty pochycené informace předával synovi jako velký machr, já je se synem doma průběžně zpracovávala a on brzy pochopil, že to nemá vůbec poslouchat a má jít hned radši pryč. Po čase jsme se dozvěděli, že ten chlapeček z toho všeho měl dost velké trauma, měl zlé sny, v noci se budil s pláčem, byl vyděšený, bál se usnout. Dlouho se s tím nikomu nesvěřil, takže to nikdo neřešil (v podstatě tedy ten jeho strach byl ignorovaný). Pak to ale vše musel zpracovat. Tvůj syn je ještě maličký a potřebuje, abys mu pomohla ten strach překonat. On za to nemůže, prostě ten strach má a potřebuje tvoji pomoc. Když ho vyignoruješ, ztratí ještě víc pocit bezpečí a možná tak riskuješ nějaký psychosomatický projev.
- Citovat
- Upravit
Naydra
29.7.23 20:57
@mrazik6 - pokud se strach stupňuje, bylo by dobré s tím něco dělat 
Zakladatelce jsi hezky poradila, kam se může obrátit, tak zkus poradit i sobě 
(pokud tě ten strach nějak v životě limituje)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
