Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli máte někdo obdobnou zkušenost. Malýmu je sedm měsíců a najednou se začal bát vysavače a všeho co hučí… mixéru, vrtačky… od měsíce do zhruba čtyř jsem používala odsávačku hlenů na vysavač, nebyl problém… teď asi týden zpět jsem ji chtěla použít, ale po zapnutí vysavače hysterický pláč a u všeho obdobného taky… přejde to? Dá se něco dělat?
Anetu to po narození uklidňovalo, teď jí to naopak vytáčí. No ale učíme, že se bát nemusí. Necháváme vysavč tak, aby k němu mohla, dáme i do ruky, ukazujem, že se nemusí bát (bojí:D ). Naučila se nemít hrůzu z fénu, fénuju jí hlavu. Ale nejdem na to silou. Prostě jí necháváme, zkoušíme (mixéru se teda nebojí, protože ví, že to znamená jídlo:D )
To časem vyhnije:)
Ahoj Gabulco, mz jsme to měli s Věrkou podobně
Chytlo ji taky kolem půl roku, vadilo jí, když se zatáhla záclona (myslím tím ten zvuk žabek po garnýži), když se někdo hlasitěji vysmrkal, kýchl apod, později se přidal řev při vysávání, mixeru… Přešlo to, myslím, že to bylo kolem roku a půl, no a do té doby jsem se snažila tyhle hlučné přístroje používat v době, kdy Věrka spala nebo jsem ji vysílala ven s tatínkem. Kluci jsou jiní, těm by snad nevadila ani sbíječka za hlavou
Přeju, ať to brzo přejde, ahoj, M.
Děkuji moc za bleskové reakce. Snažím se teď minimalizovat tyto zvuky… vysávat se neodvažuji ani když spí
na to, že by si vyzvykal to nevypadá… je k neuklidnění ještě dalších pět minut, co ty jeho strašidla vypnu… tak budeme čekat až to přejde… jestli to bude ještě na rok, tak se budeme muset všichni naočkovat proti žloutence ![]()
Ahojky,
jen pro uklidnění - taky jsme si tím prošli. Do cca roku roku v pohodě, pak najednou jak jsem zapnula vysavač nebo mixér, tak s řevem zdrhal pryč (nejdřív po čtyřech, postupem času po dvou
Vyfénovat mu hlavu neexistovalo, takže po plavání jsem mu drhla hlavu ručníkem… na nehlučné přístroje mu sahat nevadilo, vysvětlování moc nepomáhalo, pak to postupem času prostě přecházelo jedno po druhém samo.
Měli jsme i takhle problém se sprchováním hlavy - do třičtvrtě roku dobrý, pak se najednou zasekl a to, že jsem mu myla hlavu bylo slyšet až o několik ulic dál. A taky to nějak postupně utichlo. Takže prostě nepřestávat s vysvětlováním, že to nikomu neublíží, ale naopak, že nám tyhle přístroje pomáhají (i když 7-měsíčnímu prckovi je to asi šumák
a počkej, za čas na ten jeho strach budeš spolu s ním s úsměvem vzpomínat ![]()
My jsme tohle měli taky, ale o dost později. Začalo to zhruba v 1,5roce a jsem si téměř jistá, že příčinou bylo právě odsávání z nosu. Trvalo rok, než jsem mohla zase s klidem a beze strachu zapnout vysavač. A nejen to, u nás se to vystupňovalo až tak, že Anežka dostala šílený záchvat strachu a pláče, jen když vysavač zahlídla. Původně jsme ho měli v pracovně, kam se Anežka dostala minimálně a jedině v naší přítomnosti. Museli jsme vysavač uklidit do šatní skříně, aby o tom nevěděla, a řekli jsme jí, že vysavač je už pryč. Několikrát se do pracovny šla podívat, jestli tam opravdu není. Ten rok jsem buď nevysávala nebo jsem vysávala v době, kdy byla malá u dědečka nebo venku. Máme na zemi korek, který se dá v pohodě zamést, takže o ten vysavač šlo spíš v jejím pokojíčku, kde jedině máme koberec. Pak kolem těch 2-2,5 roku začala Anežka sama smrkat a pak už rychle pochopila, že se vysavače nemusí bát, že už odsávat nebudeme, když umí smrkat. Teď už je to v pohodě, můžu vysávat i v její přítomnosti, ale stejně častěji zametám, nějak jsem si zvykla a hlavně je to rychlejší ![]()
Já se právě taky trochu obávám, že to má souvislost s tím odsáváním… začala jsem teď používat obyčejnou odsávačku, sice se u toho pereme, trvá to dýl, ale nehučí
doufám, že to časem opravdu samo přejde…
Nám se jednou u odsávání Anežka z toho bránění se tak pozvracela, že jsem řekla dost a žádné odsávání. A pak jsem se o tom bavila s kamarádkou, které prý doktorka tvrdila, že dnes už se ani nedoporučuje smrkat, že stačí jen utřít, co vyteče z nosu. Nevím, moc se mi to nezdá, ale přijde mi to jako menší zlo, minimálně v našem případě to tak bylo. Takže jsme neodsávali a když se malá naučila smrkat (když se jí to poprvé povedlo, tak jsme to tak všichni opěvovali, dostala sladkou odměnu, aby pochopila, že to je přesně to, co po ní chceme, a pak už to šlo samo), tak jsme ji začali přesvědčovat, že teď už žádné nebezpečí od vysavače nehrozí.
Já ale nechápu, že problém při odsávání nebyl a najednou po delší době co jsem neodsávala, zapnu vysavač a pláč… No každopádně sedmiměsíčnímu mimču nevysvětlím, že jsem mu odsávala nos, protože ho měl ucpaný a že teď už to, aby neplakal, dělat vysavačem nebudu, že chci jen uklidit, namixovat mu jídlo,…
to je normál. Aneta asi od 7m má prakticky furt rýmy a to ty hutný, žlutozelený. Takže luxujeme velmi často. No a dřívjí to nevadilo, měla z toho srandu. Te´D jí to vadí. No, ale to má smolíka. Zdraví je mi přednější
ahoj
nečetla jsem reakce - ale u nás se bál starší - asi od půl roku až do dvou let - pak jsme - měli jsme opravdu hlučný vysavač - musela jsem vysávat když si ho vzala babička nebo když byl doma manžel - to byli vždycky zavření ve vedlejším pokoji.
dodnes se bojí hlasitých zvuků - vrtačka, stíhačky, prostě všechny velké či malé ale hlasité stroje…
jo a nikdy jsme vysavačem neodsávali - takže to důvod nebyl
Ahoj, tak to mám doma taky, začalo to někdy ve tři čtvrtě roce, a doteď nemůžu pustit vysavač nebo mixér, když je Zuzka v bytě. Ale má to pár zajímavých aspektů, třeba když luxuje/vrtá někdo jiný (např. děda), to jí vůbec nevadí. U dědy je prostě „normální“, že dělá hlučné věci, zato u mámy holt ne. Jinak se bojí třeba popelářského auta, když je moc blízko, prostě takových věcí, co dělají randál.
Jeden čas dokonce odmítala chodit do komory, protože tam vysavač „bydlel“. To už ji přešlo, nicméně jenom se zmíním o tom, že je potřeba něco vyluxovat (třeba drobky, které právě nadělala), a už křičí NE! NE! Luxovat NE! - je to prostě výhružka nejhoršího kalibru.
A nemám pocit, že by ji to chtělo přejít…