Strasak v 8 letech???

4071
27.10.18 16:09

Psycholog (pro oba kvůli nalezení příčiny)..tohle my tady nevyřešíme. Separační úzkost už v tomhle věku není normalní, ale nejsem z oboru.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3145
27.10.18 16:17

A dřív to zvládal? Mně by na tom hlavně vadilo, že neposlechne a jde sám ven, co kdyby tě nenašel?
Zkusila bych nácvik jako se štěňátkem, po krátkých úsecích, po návratu pochvalit, a na delší dobu pustit třeba rádio, pohádku…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26574
27.10.18 17:16

PSychologa.
@Helileli POkud má kluk panickou ataku, tak pro něj prostě není možné zůstat doma. Zákaz nezákaz.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.10.18 17:36

Dcera to měla podobně,takové návaly, bála se i sama do koupelny. psycholožka nám vysvětlila, že to není nic vývojově neběžného u citlivějších dětí. Ve věku 8-9let si naplno uvědomí a připustí, že jsou smrtelní, že jednou zemřou a i jejich rodiče a smrt je nevratná. Uvědomí si tím definitivně sebe sama jako samostatnou jednotku, u někoho to provází úzkost.

  • Citovat
  • Upravit
Filzefina
27.10.18 17:41

Zkus si s nim promluvit proc se boji. Je mozne ze neco videl v televizi nebo mu nekdo neco nepekneho vypravel. :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
2813
27.10.18 17:51

Má dcera se o mně v tomto veku také boji. Přesně jak už tu zaznělo, uvědomuje si, že existuje i smrt. Není to u ní takový extrém, že by ta mnou běhala, ale kolikrat se rozbreci, že nechce, abych někam šla nebo něco dělala, že o mně má strach.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3224
27.10.18 17:54

@veverusk podle mě bud mel naky spatný zažitek a od te doby se o Tebe bojí - klidně mohl zaslecjhnout jen naky hovor kde jsi třeba ironicky řekla „ja asi umřu“apod a mohl si to vyložit po svem..nebo mě se jako male stavalo že se mi zdál sen a jakoby jsem mu veřila.dala bych tomu cas…myslim že to samo přejde nijak bych to nekomentovala

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4155
27.10.18 17:58

Starší si tím taky prošla. Prý je to normální u citlivějších dětí. Řešila jsem to s psycholžkou kam docházíme z jiných důvodů. Ten strach je opravdovej, to dítě se opravdu bojí. Ppkud to šlo, nenechávali jsme ji samotnou a trénovali. Např. aby zůstala sama v místnosti, já ve vedlejší něco málo pouklízela. Nejdřív na mě musela vidět, pak stačilo slyšet, pak už stačilo že věděla že tam jsem. Trvalo to celé asi rok, jednu chvíli jsem z ní byla už zoufalá.. Teď je jí skoro jedenáct a věčně by byla zalezlá sama v pokojíku a kdyz je sama doma, tak nás vítá slovy „to už jste tady?“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Knihy z edice Disney Baby

  • (4.8) + 40 recenzí

Ahoj, tati

  • (5) + 5 recenzí

O Budulínkovi

  • (5) + 5 recenzí

O Červené karkulce

  • (5) + 5 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin