Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Pokud vystuduješ, můžeš dělat patologa a hodnotit vzorky tkání. Nebo dělat lékaře v laborce. Lidi skoro žádní, chemie, biologie..
Děkuji všem, asi to ještě zvazim.
Tak nemusím pracovat s lidmi primo, ale těžko říct asi.
@Okta píše:
Pokud vystuduješ, můžeš dělat patologa a hodnotit vzorky tkání. Nebo dělat lékaře v laborce. Lidi skoro žádní, chemie, biologie..
Jsem patolog
Je fakt, že je to obor oproti jiným klidný v tom smyslu, že není takový ten neustálý šrumec, příjmy, sanity a pod. Je to ale taky obor velmi náročný, kde učení opravdu nikdy nekončí. Ale je velmi pestrý a zábavný.
Jinak, k tématu, znám řadu lidí, bývalých spolužáků nebo i současných kolegů, kteří mají nějaké psychické problémy - od mírné labilnosti po opravdu depresivní/úzkostné. Zvládají to různě. Pár spolužáků po dokončení školy nešlo medicínu nikdy dělat. Studium je náročné a na člověka vytváří tlak v každém případě, i když je třeba jinak v pohodě. Ten tlak v práci je ale dle mého názoru pak ještě větší (zodpovědnost, časový pres…)
Sama za sebe nevím, jestli bych do toho šla znovu. Medicínu miluju a nevím, jestli by mě něco bavilo víc, spíš ne. Vždycky to byla moje vášeň. Na druhou stranu si člověk někdy říká, jestli to všechno stojí za to…
Tak tak, me to bavi a byl to vzdy muj konicek. Ale strasne narocne na psychiku, cas, ktery bych mohla vic travit s rodinou. Proto bych do toho ja znovu nesla. A hodne spoluzaku to nedokoncilo nebo ani medicinu nedela. Chce to byt spise opravdu odolny clovek.
Zakladatelka chce pomahat lidem a patologie nebo mikrobiologie by ji asi nenaplnila si myslim.
Právě Já si taky myslím, že by mě nenaplnila práce patologa… ale děkuji, zvazim to ![]()
@guineapig píše:
Jsem patologJe fakt, že je to obor oproti jiným klidný v tom smyslu, že není takový ten neustálý šrumec, příjmy, sanity a pod. Je to ale taky obor velmi náročný, kde učení opravdu nikdy nekončí. Ale je velmi pestrý a zábavný.
Jinak, k tématu, znám řadu lidí, bývalých spolužáků nebo i současných kolegů, kteří mají nějaké psychické problémy - od mírné labilnosti po opravdu depresivní/úzkostné. Zvládají to různě. Pár spolužáků po dokončení školy nešlo medicínu nikdy dělat. Studium je náročné a na člověka vytváří tlak v každém případě, i když je třeba jinak v pohodě. Ten tlak v práci je ale dle mého názoru pak ještě větší (zodpovědnost, časový pres…)
Sama za sebe nevím, jestli bych do toho šla znovu. Medicínu miluju a nevím, jestli by mě něco bavilo víc, spíš ne. Vždycky to byla moje vášeň. Na druhou stranu si člověk někdy říká, jestli to všechno stojí za to…
@Baba píše:U patologa bych nečekala v avataru ňuňu králíčka. Je živej?
To je přece morčátko ![]()
Náhodou, řada z nás jsou opravdu jemní a citliví lidé…A nesvačíme nad mrtvolama, jak to bejvá v těch seriálech ![]()
@guineapig píše:
To je přece morčátko
Náhodou, řada z nás jsou opravdu jemní a citliví lidé…A nesvačíme nad mrtvolama, jak to bejvá v těch seriálech
@Anonymní píše:
Tak tomu rozumím, že realita je hezci.
No realita jsou hlavně hodiny u mikroskopu a ne pitvy, těch je dneska opravdu minimálně ( to si spíš užijou soudní lékaři)…
@Baba píše:No jo furt. Copa sem veterinar? Je to maly, chlupaty
A s tema svacinama Ti stejne neverim
No dobře, tak jednou jsem viděla primáře svačit rohlík s paštikou nad pitevníma protokolama…
A je to venku ![]()
Zvážila bych treba zubní lékařství, pokid tě baví pracovat rukama. Studium není tak náročné, výdělky slušné a práce mnohem víc na pohodu a kombinovatelná i s mateřskou! Navic neděláš atestaci. 5 let a můžeš do práce. A pokud by tě to hodně zajímalo, můžeš si specializaci taky udělat. Třeba stomatochirurgie nebo ortodoncie. Jako zubař můžeš byt svuj pan a mit svoji praxi nebo se nechat zamestnat a zase nemít tolik odpovednost za vedení praxe. Pokud te baví pomahat lidem, za kvalitni zubni peci a citlivé ošetření dětí ti budou lidi vděční velmi.
Ahoj, pokud jsi citlivá na stres, tak to asi nebude úplně nejvhodnější cesta. Já si vybrala poměrně náročnou VŠ a ačkoliv jsem látku zvládala, tak skrz ty hromady stresu (co jsem neuměla v sobě zpracovat) jsem skoro přestala spát, hubla jsem, padaly mi vlasy po hrstech, měla jsem úzkostné záchvaty a podobně. A prakticky vše mi ustalo v tu chvíli, co jsem té školy nechala. V práci sice nějaká míra stresu je, ale je to celkem ok. Prostě kdykoliv se mě někdo ptá proč jsem nepokračovala na škole, tak s klidem říkám, že kde jsem dostala naděleno na inteligenci, tak jsem měla ubráno na psychické stabilitě. ![]()
Cestu VŠ bych úplně nezavrhovala, jen ta medina nevim nevim. Je hromada dalších oborů, kde by ses mohla v tom „pomáhání“ uplatnit. Jen musíš trochu pohledat možnosti. ![]()
Rozumím tomu, ale zubní lékařství mě neláká.. určitě vim, že chci vysokou alespoň zkusit. Děkuji všem ![]()
Pacienti to stejne neoceni a budes otravena. Do toho sluzby, male platove ohodnoceni, rodinny zivot spatny diky sluzbam, malo casu na rodinu. Pokud odolna nejsi, nesla bych do toho. Ja bych si podruhe vybirala jinak, kvuli rodine. A doufam, ze deti si taky vyberou jinak, aby mohli travit vice casu s rodinou.