Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Uvidis, co vam reknou na te neurologii, kdyz uz ten dotaznik vysel nejak vic spatne, tak to asi v poradku nebude. Doma toto nemam, naopak dvoulete dite povazuji jiz za rozumneho tvora, se kterym se clovek domluvi, ktery sam rekne, co chce a kdyby nebylo par tech super vztekacich scen za den, tak by si clovek rekl, jaka je ta materska pohoda.
Objednala bych ho ke klinickemu psychologovi. to ze nerozumi mluvene reci a neukazuje je indikace k vysetreni.
Uvidíš co ti řekne neurolog. Ale myslím, že vás ještě pošlou k psychologovi ![]()
@Cuddy no já se bojím i té neurologie.. on nenechá doktory na sebe ani sáhnout. Nevím jak to bude probíhat.. na neurologii jdeme kvůli nohám, protože chodí po špičkách a poslal nás tam ortoped. U něj se nenechal vyšetřit. Chtěl nás poslat na rehabilitace ale když ho viděl tak sám řekl že by to nezvládl… 15.10 tam jdeme tak uvidím co tam a pak toho psychologa.. Kdybych aspoň věděla co s ním je abych se naučila s ním nějak pracovat.. Někdy je to úplně milé dítě, ale pak tohle kdy od rána do večera vyvádí..
@Anonymní píše:
Dobré ráno… potřebuji se někde poradit.. Syn má 2 roky, ještě nemluví, nerozumí co po něm chci nebo co říkám. Poslední dobu už je toho moc, chtěla bych s ním už normálně komunikovat jako ostatní děti v jeho věku. V 18ti měsících nám vyšla špatně prohlídka s dotazníkem.. Příští měsíc jde na neurologii a uvidíme, jestli nemá nějakou poruchu. Co jsem ale chtěla je to, že on neustále zlobí. Teď je 8 ráno a mě už se chce nervama brečet. Pořád něco okusuje, papíry, knihy, hračky, kapesníky, krabice.. odtrhuje nám tapetu ze zdi, sbírá ze země každou omrvinku a jí to. Jí žmolky, všechno co najde. Jen To jídlo ne. Snažila jsem se mu dát jogurt, pár lžiček a konec. Dostal rohlík, všude ho rozmrvil a samozřejmě ze země jedl jeho drobky. Tohle dělá od rána do večera, pořád jen něco okusuje, dělá bordel, dělá to a tamto. Když řeknu ne, nepřestane. Dám mu na zadek nebo přes ruce, to taky nechápe. A k tomu poslední měsíc nás začal kousat, štípat a v noci nás kope. Začal lézt k nám do postele… já jsem už zoufalá. Je tohle normální? Má to taky tak někdo? Snažím se ho učit něco nového, slova, hrát si, prohlížet si knihy.. Ale on ne, ničemu nerozumí. Ani neukazuje, má vlastní svět.Přejde to? Já nevím co s ním
Doktorka vas poslala jen na neurologii? Asi bych zkusila pedopsychiatra/klinickeho psychologa/klinickeho logopeda. Urcite bych kontaktovala ranou peci. At je to cimkoli, tak by mohli poradit.
@Anonymní píše:
@Cuddy no já se bojím i té neurologie.. on nenechá doktory na sebe ani sáhnout. Nevím jak to bude probíhat.. na neurologii jdeme kvůli nohám, protože chodí po špičkách a poslal nás tam ortoped. U něj se nenechal vyšetřit. Chtěl nás poslat na rehabilitace ale když ho viděl tak sám řekl že by to nezvládl… 15.10 tam jdeme tak uvidím co tam a pak toho psychologa.. Kdybych aspoň věděla co s ním je abych se naučila s ním nějak pracovat.. Někdy je to úplně milé dítě, ale pak tohle kdy od rána do večera vyvádí..
Zkus kontaktovat rannou péči. Nám to dost pomohlo.
Někdy si říkám, že je úplně normální, protože se snaží opakovat moje pohyby když mu něco ukazuju, nebo se snaží opakovat slovo. Ale To málokdy. Je dost opožděný ve vývoji..
@luci.no Doktorka odmítla tohle chování řešit, prý se s tím nic neudělá do 3 let.. Už jsem změnila dětskou, tak uvidím. A zkusím tu ranniu péči
@Anonymní píše:
@luci.no Doktorka odmítla tohle chování řešit, prý se s tím nic neudělá do 3 let.. Už jsem změnila dětskou, tak uvidím. A zkusím tu ranniu péči
Dobre jsi udelala
Drzim palce! Nezkousela jsi treba znakovani nebo obrazkove karticky/piktogramy, ale na to je asi jeste maly.
@luci.no to zatím ne.. ale máme třeba hračky ovoce, od každého 2 páry. A on si třeba našel 2 stejné jablka, 2 stejné hrozna.. a měl z toho radost.. Takže umí poznat stejné věci a přiřadit je k sobě. Ale to nedělá moc často ![]()
Pokud nemluví a ani nerozumí, netrestej ho za to, že neposlechne. Píšeš, že ti nerozumí, tak samozřejmě neví, co po něm chceš. A pokud neví dlouhodobě, co chceš, není socializované. Fyzický trest ti uleví, on to ale bude mít tak, že z ničeho nic přilítla facka. Mě to připomíná ADHD, to je fakt mazec. Pokud by to bylo ADHD, tak si to dítě „léčí“ svou poruchu. Zpomalené funkce zrychluje tímto šílenstvím, takže se chová adekvátně postižení. Mám osobní zkušenost z rodiny. Chce to psychologa, psychiatra a neurologa. Kdyby se ADHD potvrdilo, jsou na to léky. Drž se.
Já nejsem doktor a v žádném případě nejde dělat diagnostika přes internet, ale z praxe, kdy jsem pracovala s autistickymi dětmi mám pocit, že váš syn vykazuje znaky autismu. Nemluví, má svůj svět, nevnímá a chodí po špičkách. Takové děti jsou často chytré, viz. prirazovani obrázku apod. Tím nechci říct, že váš syn autismus má, ale že jsou zde důležitá i jiná vyšetření, ne jen neurologie. Oběhejte s ním, co se dá. Autismus se projevuje obvykle až kolem těch tří let, takže je možné, že je to jen trochu opožděný vývoj nebo jiná porucha, každopádně toto mě trklo když jsi zmínila, že chodí po špičkách.
@pujda píše:
Já nejsem doktor a v žádném případě nejde dělat diagnostika přes internet, ale z praxe, kdy jsem pracovala s autistickymi dětmi mám pocit, že váš syn vykazuje znaky autismu. Nemluví, má svůj svět, nevnímá a chodí po špičkách. Takové děti jsou často chytré, viz. prirazovani obrázku apod. Tím nechci říct, že váš syn autismus má, ale že jsou zde důležitá i jiná vyšetření, ne jen neurologie. Oběhejte s ním, co se dá. Autismus se projevuje obvykle až kolem těch tří let, takže je možné, že je to jen trochu opožděný vývoj nebo jiná porucha, každopádně toto mě trklo když jsi zmínila, že chodí po špičkách.
Souhlasím, diagnostiku jí tu nikdo neudělá, ale lékař by jí měl dítě vyšetřit.
K těm věcem okolo neurologie moc neporadím. Ale je naprosto normální, že dvouleté dítě chce k tobě do postele. A k tomu kousání a štípání, může to být jen žádost o pozornost. Protože ví, že na to zareagujete.
Dobré ráno… potřebuji se někde poradit.. Syn má 2 roky, ještě nemluví, nerozumí co po něm chci nebo co říkám. Poslední dobu už je toho moc, chtěla bych s ním už normálně komunikovat jako ostatní děti v jeho věku. V 18ti měsících nám vyšla špatně prohlídka s dotazníkem.. Příští měsíc jde na neurologii a uvidíme, jestli nemá nějakou poruchu. Co jsem ale chtěla je to, že on neustále zlobí. Teď je 8 ráno a mě už se chce nervama brečet. Pořád něco okusuje, papíry, knihy, hračky, kapesníky, krabice.. odtrhuje nám tapetu ze zdi, sbírá ze země každou omrvinku a jí to. Jí žmolky, všechno co najde. Jen To jídlo ne. Snažila jsem se mu dát jogurt, pár lžiček a konec. Dostal rohlík, všude ho rozmrvil a samozřejmě ze země jedl jeho drobky. Tohle dělá od rána do večera, pořád jen něco okusuje, dělá bordel, dělá to a tamto. Když řeknu ne, nepřestane. Dám mu na zadek nebo přes ruce, to taky nechápe. A k tomu poslední měsíc nás začal kousat, štípat a v noci nás kope. Začal lézt k nám do postele… já jsem už zoufalá. Je tohle normální? Má to taky tak někdo? Snažím se ho učit něco nového, slova, hrát si, prohlížet si knihy.. Ale on ne, ničemu nerozumí. Ani neukazuje, má vlastní svět.
Přejde to? Já nevím co s ním