Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj maminky, už preš rok se trápím stravou svého tříletého syna.Maso nikdy nejedl, a od dvou let jí pouze suchou rýži, brambory, teštoviny. Ma i lehkou alergii na laktozu, ale dietu ted moc neresime, jelikoz jedine, co jsme obcas do nej schopni dostat je prave jogurt, nebo pecivo se syrem. Uzeniny take neji, a zelenine ci ovoci moc neda. Vetsinou to ma šlupku, nebo pecky a pod.
Od zaří nasoupil do školky, a čekala jsem, že se sveze s vetsinou. Bohužel zatím jen stale posloucham, jak ji pouze prilohy a nechce polivky, svaciny a kdyz mu na talir daji treba omacku, zacne se vztekat a neji.
Uz tohle obdobi trva hrozne dlouho a ve skolce musim stale psat nejake prohlaseni, ze muze pouze prilohy a na svaciny suche pecivo, protoze neji pomazanky atd.Jsem z toho na mrtvici, pritom je krasne staveny a ma 16kg.
Mate nektera podobny problem? Jak jste to resili? Nauci se nekdy jist normalne???Jsem z toho uz na mrtvici. Nastesti mame jeste rocniho syna, ktery sni uplne vse, takze je to prijemna zmena. I kdyz ted ma tyden obdobi, kdy taky si da od vseho 2 lzicky a uz nechce…Snad to nedopadne jako sse starsim brachou
@PetulkaKol Měli jsme na táboře cca 7 leté dítko - dostali jsme k němu seznam toho co jí, bylo to asi 7 pokožek, suchá rýže, brambory, těstoviny, rohlík (suchý)… zbytek si nepamatuju. Ano, jak rostl, ta pár potravin přibylo.
Prakticky to samé máme přes kopírák. Aktuálně zkoušímě metodu „hlad je nejlepší kuchař“, protože nic než trvat na vhodném jídelníčku a neustupovat asi nejde. ![]()
Vytrvat s nabízením, nenutit. Ve školce bylo pravidlo, jíst to nemusíš, ale ochutnat ano. Hlad se dá otestovat, ale u nás to končilo zvracením. Časem se to se spoustou trpělivosti dost zlepšilo. Není teda rozhodně všažravec, ale už to není jak z historek o jídle a autistech ![]()
@kotyk No a muj autista zas vsezravec je. Ji hodne, rad a vse, co projde moji cenzurou ![]()
Zakladatelko, vydrz a zkousej dal. On si casem snad da rict, treba az zacne vic premyslet a necha si to vysvetlit.. Hodne deti ma tyhle svoje zvyky, dospelych, co by dobrovolne jedli jen prilohy, je malo. Pokud nema zdravotni problemy, tak to nehrot a vyckej na vhodnejsi obdobi..
Úplně Vás chápu. Mám dceru (teď už šestiletou), se kterou toto řeším asi od dvou let. Jídlo je pro ni stále trauma. Pořád jsem se to snažila řešit, ale čím víc jsem se snažila, tím to bylo horší. Co se týče teplých jídel, zvládla jíst pouze suchou rýži či těstoviny, pak se k tomu přidaly brambory a to ještě ne vždy, podle nálady. Pila mléko či kakao, jedla občas nějaký jogurt či pribináček, jinak pečivo s máslem a se sýrem. Maso jsem do ní také nedostala - jediné co zvládla, byl silný vývar, ve kterém plavaly maximálně těstoviny. ![]()
Ve školce mi říkali ať si to jídlo beru domů (také trvalo delší dobu než pochopili, že ji tam nesmí nalít ani kapku omáčky), ale raději jsem neviděla jak nic nejí a ráda jsem slyšela, že se jí podařilo něco ochutnat či sníst. Řešila jsem to samozřejmě i s doktorem, ale prý má takových případů více, podvýživená není
…
Je to hlavně o psychice (opravdu bych řekla nějaká porucha, která nestala opravdu nevím kdy), takže nejlíp u nás na to zabírá pohoda a pozornost - přijde mně, že na sebe chce upoutávat pozornost…
Pár jídel začala jíst třeba o dovolené - maso z pečeného kuřete, špekáčky opečené na ohni, hranolky, smažené řízky… a postupně je ten výběr o něco širší. Má teď ráda ovoce, papriky, okurky… ale místo svíčkové sní suchý knedlík ![]()
Jinak můžu říci, že kolektiv moc nepomáhá - má staršího i mladšího sourozence, kteří ji všechno sní a jí je to úplně jedno…
Imunitu má také spíš lepší, takže když podléhám depresím ujišťuji se tím, že by si snad tělo řeklo o něco víc. Protože nějaké vyhladovění na ni vůbec nikdy nezabralo, je pak jenom hrozně protivná, ale žije snad jen ze vzduchu. Prostě tvrdohlavec se svcvrklým žaludkem.