Tatínkem proti své vůli :-)

1666
14.7.05 08:49

Tatínkem proti své vůli :-)

Ahoj holky,
prosím o radu, jak přesvědčit manžela, že je ten správný čas…
Blížíme se ke třicítce, rodinu chceme, HA mám už nějaký čas vysazenou, ale jakmile začnu nadhazovat, že už bychom to mohli zkusit „doopravdy“ :wink: , zatváří se vyplašeně a začne vypočítávat důvody, proč to v této chvíli ještě nejde. Nemám v úmyslu dělat nic proti jeho vůli - jen mě zajímá, jak jste vy přesvědčili protějšky, že je ten správný čas…
Ahojky. Noggie :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

472
14.7.05 09:11

Noggie, říká se že ten správný čas na mimi každý pozná, ale u chlapů bych tomu zase až tak nevěřila. Jsme s manželem téměř 10 let (5 let po svatbě) a bude nám 30. Já jsem chtěla mimi už od25. ale pořád jsem měla rozumový důvod proč ne - dokončit VŠ, praxe, stavba, výlety, chatičky s přáteli… Asi před 1,5 rokem ale prostě u mě nazrál čas, vy:,–(ila jsem HA, protože jsem těch hormonů prostě už měla plné zuby. Ono je totiž pro chlapy docela pohodlné, když ví, že se nemůže nic stát…
V létě jsem manžovi nastínila, že nám táhne na 29 a mělo bychom o mimi vážně uvažovat a dohodli jsme se, že v zimě začnem. V zimě se manža trošku ošíval, tak jsem se ho zeptala, jak si může být jistý, že jsme zdraví a že to prostě půjde na povel a že pokud budeme čekat, tak už taky nemusím být plodná a to si můžeme rovnou zažádat o adopci :lol: Všechny tyto hovory byly samozřejmě v odlehčeném a spíše legračním tónu, ale zapůsobily :P Během snažení se manža už taky moc těšil až to klapne…
Letos v květnu jsme ale opravdu zjistili, že manžel je přirozenou cestou neplodný. Já jsem zdravá, takže se chystáme na podzim na IVF. Teď si ještě užijem dovču, abychom to nelámali teď přes ty vedra.....moc oba doufáme, že to ještě letos klapne a nebo pak…
Zkus si s manželem promluvit, co je opravdovým důvodem..... jestli mimi nechce nebo spíš jestli nemá strach z odpovědnosti a z něčeho nového, obzvlášť pokud už máte dlouhodobý vztah zajetý do určitých kolejí. Alespoň u nás to tak bylo. Jsme docela dobře finančně zajištění, takže můžem podnikat, co chceme bez většího šetření a toto pohodlí samozřejmě mimi omezí.
Pádným argumentem může být i to, že průměrná doba otěhotnění je 6 měsíců, takže vám to může klidně trvat i rok…pokud budete oba zdraví, pak to může být i déle.
Moc ti přeju, abyste se s manžou shodli a na mimi zadělali bez problémů :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
850
14.7.05 09:14

Hmmm, u nás to bylo to samé. Jednou se to zlomilo, vybrečela jsem se manželovi na rameni, jak móóóc toužím po miminku. Vstávám s myšlenkou na mimi, ulehám s myšlenkou na mimi…

A teď máme 10m chlapečka a manžel je z něho pokakaný.
Přijde z práce a Kubíček s nadšeným pokřikem leze k tátovi a MUSÍ se mazlit.

Souhlasím s tebou, že dělat něco proti vůli nebo malá nehoda je hodně špatný start do života (pro mimi) a mnohdy i zabiják vztahu.

Přeji Ti, ať to zdárně vyřešíš.

Radka a Kubík (10m)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
862
14.7.05 09:17

Ahoj Noggie,
manžel má kamaráda, který taky nechce dítě, protože se musí splatit auto… pak musí investovat v bytě…a že dítě stojí moc peněz…atd. atd. Tak se mu snažíme vysvětlit, že v tom to není a že až on si jednoho dne řekne - „tak teď budeme mít dítě“, tak jeho žena už třeba nebude muset chtít, ale hlavně, třeba jim to vůbec nepůjde. Měl možnost to vidět na nás - my se snažili o miminko 2 roky a cpali jsme se hormonama a chodili po doktorech. Nakonec se nám to povedlo bez větších lékařských zákroků a jsme moc šťastní. Ale sama můžeš vidět u snažilek, kolik takových párů je a jak je to trápí. Tak se snaž manželovi vysvětlit i tuhle stránku. Jinak Ti samozřejmě přeji, aby Tě takové problémy nepotkaly a brzy budeš mít břísko s mimískem.
Katka 30+4 tt

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3152
14.7.05 09:20

Moc neporadím, u nás to bylo obráceně, na mimi „tlačil“ manžel, dokonce s tím mi navrhl sňatek :). Že bychom se jako mohli vzít, aby se mimi narodilo do řádné rodiny :). Je to šílenej poděs, ale v těhle věcech je na dnešní dobu staromódní :) :). Takže jsme si zajednali termín a hned se začali snažit. Druhý mimčo taky víceméně „naplánoval“ manžel, ale samo s mým souhlasem. Kdybych nechtěla, tak se do toho dotlačit nenechám. Já spíš neměla tolik odvahy, tak jsem potřebovala trochu popostrčit :).
Moje zkušenost z okolí - i chlapi, který se mimču bránili, jsou z něj teď absloutně vedle!!! Takže pokud není manžel vyloženě proti, ten uzlík ho dostane, neboj!!!
Ivča, raubířek 2 a 3/4 a mimi 40+4

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2237
14.7.05 09:53

U nas se to sebehlo nehodou a teprve potom manzel hledal duvody, proc jo. Je mu teprv dvacet, tak jsem spis cekala, ze to bude slozite. Ale kolem nas byla spousta znamych, kteri se nekolik let o mimi snazili a neslo jim to. Tak to pojal, jako neco svateho, ze nam se to povedlo. Ted planujeme druhe. Terik a Charlie 7m

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1666
14.7.05 09:54

Moc díky, holky, za podporu… :)
Manžel je strašlivě odpovědný, kombinuje do budoucnosti všechny možné katastrofické scénáře, co by se mohlo stát, až budeme závislí jen na jeho příjmu. Jinak mimi stoprocentně chce, ze své neteře je u vytržení (hlavně když mu ta malá potvůrka dá pusu a řekne : „stlejdo ja tě mám tak láááda…“), jen asi pořád sbírá odvahu na vlastního juniora… :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16742
14.7.05 10:29

Ahoj Noggie, mi jsme tohle s manzelem taky resili.Prvne mluvil o mimcu on a ja nechtela ani slyset a pak kdyz postupne vetsina mich kamaradek otehotnela a porodila, tak jsem se o tom zacala zminovat ja. Manza ale zacal resit splatku na auto, byt, dovoleny (uz si nic neuzijem).Ja si myslim, ze chlapy se proste nejvic boji ty zmeny a neceho neznamiho.Na dovcu se prece stejne dobre muze i s mimcem-co na tom,ze to bude az za rok.Take nas presvedcilo to, ze naprosta vetsina nasich znamich otehotnela az po hormonalni lecbe a nebo to trvalo hodne dlouho.Takze jsme se do toho pustili.Treti mesic po vysazeni HA jsem uz mela // ale tak nejak me zacali napadat myslenky,ze mazna jsem na to fakt jeste mlada.Nakonec jsme ale byli oba strasne radi a na mimi jsme se tesili.Na kontrole u mudry v 8.tt mi bylo zdeleno, ze je to afetalni vejce-bez plodu.Takze nasledovala kyretaz a bylo po radosti.Ted mame narizenou pulrocni pauzu a kdovi za jak dlouho se nam to zase podari a jestli podruhy uz bude vse OK.Takze ti chci rict,ze jestli je vam uz kolem 30,tak do toho jdete.Taky by se mohlo stat, ze pak by manzel moc chtel ale proste by to neslo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
342
14.7.05 12:22

Tak k tomuhle taky musím něco napsat.
Předloni jsem se po ročních neshodách :cry: rozešla s bývalým manželem.Jenže mi bylo 32 a miminko se nám nějak nezadařilo (teď si říkám „naštěstí“)…
Po půl roce jsem si našla přítele a odstěhovali jsme se na polorozpadlý statek…a ve mě začala sílit touha po dítěti.Přítel (nyní manžel) byl starší a měl už tři dospělé děti…a byl hrozně zodpovědný…což je sice hezká vlastnost,ale ne když vám tikají biologické hodiny tak,že se ani nedá spát :?
No,asi měsíc po našem stěhování,kdy jsme se tulili na matracích na zemi (nějak jsme nestihli ještě zařídit naší „farmu“) se mu s gumičkou nějak nedařilo.Já nesnáším HA,takže jsme se chránili takhle.Už mě napadaly i dírky špendlíkem :wink:
Jenže tuhle noc se gumička jaksi musela odložit…a pak už jsem mohla tvrdit,že už je to stejně jedno…a bylo…o 9 měsíců později jsme měli krásnou holčičku a za pár týdnů přibude ještě sestřička.

A taky mi původně hlodaly v hlavě argumenty typu…že to trvá průměrně 6 měsíců,že už jsem starší a bude to ještě za dýl…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
473
14.7.05 12:43

K rodičovství jsem manžu dotlačila já. Nikdy nebyl proti dětem, ale den, kdy s tím začnem … to je něco jiného… :roll: :lol: Když se malý narodil mohl se zbláznit a je z něho čím dál tí m víc hotový. Jednou jsem ho zaslechla jek se baví s kamarádem : „…a co vy? žádná svatba? děti?“ kamarád na to, že ne, že je ještě čas a on, že na ty děti moc není… atd. A ten můj na to : " To žádný chlap nechce ty děcka. To ty ženské tě do toho navezou. Ony to ví sakra dobře, že děcka jsou super. Jenom my chlapi to nevíme, než máme svoje. Já když jsem toho malého prvně viděl, to bylo něco! on je tak perfektní a čím dál tím lepší…"
Toť co říká chlap-otec, když se k otcovství dotlačí.

V každém případě přitlač na pilu, přesvěč ho, ale nic proti jeho vůli!!! Jakmile z něj jednou vyrazíš, že do toho půjde, tak na to vlítněte a už nepovol. Nakonec bude pyšný a štastný.

Po 1,5 roce snažení máme Vojtíška (ted už má 13 m a je to celý tatínek:o)))

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1668
14.7.05 13:59

Ahojky Noggie.
Jestli chceš můžeš se přidat k nám do deníčku SKORO - snažilek. Je tam spoustu holek, které ještě toho svého partnera taky nepřesdvědčili a proto si tam občas radíme jak na to. Já sem na tom byla ještě před 2 měsící stejně. NAjednou se to v partnerovi zlomilo ze dne na den. No a teď sem čerstvě zjistila, že sem těhu.
Tak přeji hodně štěstí a rády tě v deníčku uvidíme.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3417
14.7.05 14:31

Ahoj Noggie,

píšeš, že manžel mimčo stoprocentně chce. V takovém případě bych se asi neobávala nějaké nehody........To není případ, kdy partner nechce a ty ho musíš podfouknout. Jde spíš o to, aby se manžel nebál ještě deset let. Průměrná rodina se různého splácení, opravování, počítání peněz z výplaty do výplaty nezbaví nikdy, ať má ditě nebo ne. Ale můžete se nějak pojistit pro různé případy, aby měl větší klid.
U nás to bylo tak, že jsem vy:,–(ila antiko, už mi strašně lezla na nervy. Dávali jsme si ale pozor - hlídala jsem si plodné a neplodné dny. No a jednoho dne jsem úplně a zcela zapomněla na jakékoli hlídání - měla jsem ten den migrénu - tedy takovou slabou, ale hlava bolela celý den......no a už to bylo. Takže za mě to tak trochu vyřešila příroda, já sama bych se asi odhodlávala ještě nějakou dobu, mě zase ty hodiny pořád nějak výrazně netikaly.....
A druhé děťátko přišlo tak, že já sice mužskýmu říkala, že je třeba dávat bacha, ale dva dny před tím, a on si myslel, že už je to v poho - a nebylo :D . Takže zase náhoda a nedorozumnění........
Nemusíš manželovi nějak vyloženě lhát, to bych taky neuměla, ale jen tak trošku tomu pomoct.......určitě na něco přijdeš. Hodně štěstí!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.14 15:40

Holky nechci abyste me hned soudily. Jen mne zajímá, jestli jste si některá pomohla k miminku… přítel mimi chce, ale až později, ja jsem starší a hodiny mi tikaji… jednou jsme si mysleli že jsem těhu a vypadal i radostne, urcite by se k tomu postavil dobře… nechci odsuzujici příspěvky, jen zkušenosti.

  • Nahlásit
  • Citovat
20.11.14 15:49
@Anonymní píše:
Holky nechci abyste me hned soudily. Jen mne zajímá, jestli jste si některá pomohla k miminku… přítel mimi chce, ale až později, ja jsem starší a hodiny mi tikaji… jednou jsme si mysleli že jsem těhu a vypadal i radostne, urcite by se k tomu postavil dobře… nechci odsuzujici příspěvky, jen zkušenosti.

Myslim ze by ti hodne zen napsalo ze je po takovem podvodu muz nakopal do zadku. Pokud muz jeste o mimino nestoji ZATIM. ma k tomu asi svuj duvod. Hodne stesti

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.11.14 15:54
@Anonymní píše:
Holky nechci abyste me hned soudily. Jen mne zajímá, jestli jste si některá pomohla k miminku… přítel mimi chce, ale až později, ja jsem starší a hodiny mi tikaji… jednou jsme si mysleli že jsem těhu a vypadal i radostne, urcite by se k tomu postavil dobře… nechci odsuzujici příspěvky, jen zkušenosti.

Neudělala jsem to takhle přímo podvodem na něj, ale dovolila jsem, aby si dával pozor a ani mi nevadilo, když si jednou pozor nedal. Otěhotněla jsem. On to asi měsíc bral dobře a pak si to rozmyslel. Zůstala jsem sama. Nakonec jsem se já rozešla s ním, jak byl nesnesitelný. Pokud jsi připravena zůstat sama, tak pak to riskni, pokud ne, tak to nedělej.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama