Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Prázdnota po interupci, mám si pořídit miminko?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Philadelphia
31.12.12 21:36
@Philadelphia píše:
Ahojky, už je to delší dobu co tady někdo něco napsal, ale moc by mě zajímalo jak na tom jsi. Já také udělala stejnou chybu, ale byla jsem donucena, žiji v zahraničí, vízum mi končí za 3 měsíce a už se do USA nemohu vrátit pokud bych se tu nevdala. S přítelem jsem otěhotněla, z mé strany chtěně z jeho ne. Dítě jsem si chtěla nechat, ale všichni mě odstrašovali, přítel je bez peněz já nikdy nepracovala, zatím studovala ikdyž je mi už 25.Rozhodla jsem se pro interupci, je to teprve 4 dny a strašně lituji, ale nedá se to vzít zpět. Strašně to bolí, neskutečně, ale nedokážu si představit být svobodná matka s černým dítkem na vesnici bydlet u rodičů. Upadla jsem do depresí, můžu si za to sama to vím, ale všichni chybujeme. Jediné co vím, že mi pomůže odjet do Afriky a pracovat na projektech a doufám, že potkám muže do života a že bude chtít mít se mnou rodinu a bude při mě stát, ne jako tento přítel, který mě donutil a přímo dotáhnul na clinicu a ještě se po zákroku dr. ptal jestli opravdu dítě odebrali z mého těla. jsem psychicky naprosto mimo. Ženy prosím vy které plánujete rodinu, pak se zadaří a dostanete strach jako já, prosím nedělejte to samé co já, tu prázdnotu Vám nenahradí nic.Budu litovat do konce života, ale rozhodla jsem se tak ikdyž pod nátlakem, tak rozhodla. Bohužel špatně…
snad to brzy přebolí 
a věř, že na tebe čeká ten správný muž s kterým budeš mít rodinu a bude dobře 
neztrácej víru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.12 21:41
@Philadelphia on je dneska takový zpytovací den. Je to strašně brzy. Bude to bolet nějakou dobu, přišla jsi o dítě a je to o to těžší, že si teoreticky mohla to dítě mít. Ale už to je uděláno. Hele asi to byl tvůj osud. Třeba by to dítko nebylo zdravé. Nebo tady prostě nemělo být a kdyby sis ho nechala umřelo by brzy jako dítě. A byla by to ještě větší bolest.Všechno se děje z nějakého důvodu. Tobě tahle zkušennost má něco dát. Zkuz se na to dívat tak, že se to muselo stát, aby v budoucnu jsi udělala už správná rozhodnutí.
A jestli máš nějakou práci, kdy se můžeš sebrat a odjet do Afriky, udělej to.
A neboj i ten muž do života se najde.Přeji hodně síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Philadelphia
31.12.12 23:43
Myrha a Jeny
Myrha a Jeny…Holky mockrát Vám děkuji…je to opravdu pohlazení na bolavé duši, kdybych mohla hned bych Vám seslala kousek štěstíčka…Jsem ráda, že stále existují lidé kteří dokáží pochopit a nesoudit, moc si toho vážím. Víte když jsem to malinké stvořeníčko nosila pod srdcem, něco mi říkalo že to tak nemělo být a že se to štěstíčko nenarodí, ještě než jsem otěhotněla kartářka mi tohle předpověděla, kdyby jen jediný člověk z mé rodiny by mě podpořil a řekl ne nechod tak nejdu, ale každý mi řekl, dej to raděj pryč nebo Tě taťka vydědí nebo sám sebe zastřelí když zjistí že máš dítě s Afro-Američanem…tohle slyšet nepřeju nikomu, a přítelovi je ted jedno, jak se trápím…jak může být tak krutý…Všem přeju ať Vás nikdy nepotká to co potkalo mne, važte si svých mužů a dětí…a Vám děkuji za krásná slova, opravdu moc..ušetřili jste mi pár slz
- Citovat
- Upravit
1.1.13 00:35
@Philadelphia píše: … dej to raděj pryč nebo Tě taťka vydědí nebo sám sebe zastřelí když zjistí že máš dítě s Afro-Američanem…tohle slyšet nepřeju nikomu, a přítelovi je ted jedno, jak se trápím…jak může být tak krutý…
Víš on to nezažívá jako Ty. Pro něj to bylo něco co neexistovalo, takže mu nevadí že to zmizelo. On ten problém nepochopí…
Většina chlapů to takhle má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.13 00:39
Jak může ženská otěotnět chtěně a chlap dítě nechtěl? 
A pokud chceš hledat životního partnera na zakládání rodiny, tak bych se vybdla na Afriku a hledala tam, kde je mentalita a kulturní zázemí stejné jako to tvoje - ono to poměrně hodně dělá.
Jinak mě překvapuje, že kvůli černému příteli se taťka nestřílí ani neběží k právníkovi sjednávat vydědění a kvůli děcku by to tak řešil?
Potřebuješ ještě dospět, aby ses dokázala sama za sebe postavit a poprat, aby ses pak mohla postavit i za svoje budoucí děti a ne abys dětem řídila život podle toho, co zrovna okolí prohlásí za to nejsprávnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.13 00:52
@Philadelphia píše:
Myrha a Jeny…Holky mockrát Vám děkuji…je to opravdu pohlazení na bolavé duši, kdybych mohla hned bych Vám seslala kousek štěstíčka…Jsem ráda, že stále existují lidé kteří dokáží pochopit a nesoudit, moc si toho vážím. Víte když jsem to malinké stvořeníčko nosila pod srdcem, něco mi říkalo že to tak nemělo být a že se to štěstíčko nenarodí, ještě než jsem otěhotněla kartářka mi tohle předpověděla, kdyby jen jediný člověk z mé rodiny by mě podpořil a řekl ne nechod tak nejdu, ale každý mi řekl, dej to raděj pryč nebo Tě taťka vydědí nebo sám sebe zastřelí když zjistí že máš dítě s Afro-Američanem…tohle slyšet nepřeju nikomu, a přítelovi je ted jedno, jak se trápím…jak může být tak krutý…Všem přeju ať Vás nikdy nepotká to co potkalo mne, važte si svých mužů a dětí…a Vám děkuji za krásná slova, opravdu moc..ušetřili jste mi pár slz
Jak píše Myrha… chlapy zaznamená miminko až když se narodí, ale jemu mělo minimálně záležet na tobě. Ale je vidět, že nestojí ani za jedinou slzu. Víš moje sestra musela na potrat 2×, nese to pořád v sobě, já jí nikdy nesoudila a nemůžu ani tebe. Chápu, že život se někdy semele tak, že to jinak nejde ale na každého čeká štěstí i na tebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Philadelphia
1.1.13 02:44
Máte pravdu
Souhlasím s Vámi, vím že nejsem dospělá a že ještě potřebuju dospět abych se rozhodovala sama za sebe a nedívala se na ostatní. Ještě nejsem natolik silná abych se taťkovi postavila a řekla mu že buď mne bude akceptovat nebo ne, ale on mi dal toho tolik a já ho miluju že mu nechci nijak ublížit. Ono je těžké to takhle vysvětlit, spoustu holek co mají děti s afričanem měly problémy s rodiči a některé byly vyhozeny na ulici a já bych byla jedna z nich…až budu zajištěná a naprosto samostatná ozbrojím se a uvidíme, ale rána se musí nejprve zahojit a já se musím dát dohromady. Děkuji Vám holky moc..víte já jsem jedna z těch hloupých co by se pro muže rozdala a dala všem první poslední a na sebe nemyslím a až se všichni na mě vyprdnou tak si začnu stěžovat a sypat popel na hlavu, ale to už je pozdě. přeju Vám nádherný Nový rok, buďte veselé a zdravé ať Vám Vaše děti a rodina dělá radost a je oporou…Ze srdce jen to dobré Móňa
- Citovat
- Upravit
1.1.13 11:59
@Philadelphia píše:
Souhlasím s Vámi, vím že nejsem dospělá a že ještě potřebuju dospět abych se rozhodovala sama za sebe a nedívala se na ostatní. Ještě nejsem natolik silná abych se taťkovi postavila a řekla mu že buď mne bude akceptovat nebo ne, ale on mi dal toho tolik a já ho miluju že mu nechci nijak ublížit. Ono je těžké to takhle vysvětlit, spoustu holek co mají děti s afričanem měly problémy s rodiči a některé byly vyhozeny na ulici a já bych byla jedna z nich…až budu zajištěná a naprosto samostatná ozbrojím se a uvidíme, ale rána se musí nejprve zahojit a já se musím dát dohromady. Děkuji Vám holky moc..víte já jsem jedna z těch hloupých co by se pro muže rozdala a dala všem první poslední a na sebe nemyslím a až se všichni na mě vyprdnou tak si začnu stěžovat a sypat popel na hlavu, ale to už je pozdě. přeju Vám nádherný Nový rok, buďte veselé a zdravé ať Vám Vaše děti a rodina dělá radost a je oporou…Ze srdce jen to dobré Móňa
Moni myslím, že to důležité pro život už víš jen vydržet Bylo by fajn kdyby každý člověk přišel na svět a už vše věděl, ale bohužel vědomosti si získáváme zkušenostmi 
a já sama i když jsem si myslela, že vím vše co potřebuji, život mi nastavil druhou stranu… a pak nezbývá než si z toho vzít ponaučení a už se této „chyby“ nedopustit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.13 20:18
Moni, hlavně se drž a buď silná holka… nikdo, kdo nestál v podobné situaci, tě nemůže soudit. Byla jsem na tom podobně, skoro po osmi měsících se stále ještě nedokážu radovat z přírůstků do rodiny ostatních mých známých a rodiny… Bolí každé oznámené těhotenství, každý porod, vždycky to obrečím. Ale mám už zase sem tam chuť do života. Přišla jsem o první miminko spontánně a moc jsem si dítě přála a přeju pořád, to druhé těhotenství jsem také byla vyloženě donucená dát pryč a měla jsem kolikrát stejné pocity, že si to nikdy neodpustím a vážně jsem chtěla umřít. Vzhledem k jiným zdravotním problémům a přikurtování na lůžko v nemocnici jsem to nějakým podivným způsobem celé přežila a teď jsem docela ráda. Chodím na psychoterapie a asi mi to pomáhá… najít znovu sama sebe a důvod k životu a radosti. Spousta chlapů je bezcitných a netuší vůbec, co pro nás znamená přijít o miminko v bříšku. Netuší to ani většina těch, které o miminko nepřišly… Tak jako tak v tom ale nejsi sama a časem i to nejstrašnější trápení otupí a bude lépe. Moc držím palce, ať se z toho dostáváš snáz než já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Philadelphia
2.1.13 01:50
Pro Lizinka
Jejdanánku to mě opravdu moc moc mrzí, jak ráda bych Ti pomohla, doufám že budeš co nejdříve fit a hlavně duševně pevná jako skála a budeš brzy pod srdíčkem nosit malého andílka. Co mi včera hrozně pomohlo bylo určitě od Vás všech povzbuzení a pochopení a pak jsem si před půlnocí napsala sama pro sebe dopis svých přání a životních cílů a pak jsem tam ještě napsala vzkaz pro svého andílka, dala jsem to do obálky neskutečně jsem emocionálně vyplavila veškerou bolest do té obálky a ráno jsem se probudila jako nový člověk…nevím jak dlouho tohle bude fungovat, ale nějak jsem si v hlavě a v srdci řekla, že si to musím sama sobě odpustit, obrnit se dospět najít smysl života a nový cíl proč žít naplno…Tobě přeju to samé, kdyby sis kdykoliv chtěla napsat klidně i zavolat na skype stačí říct, vím že když najdeš někoho se stejným příběhem jako bys našla spřízněnou duši a v tom my ženy máme velkou výhodu naše duše je obrovská a citlivá…Přeju Ti v Novém roce hlavně plno sil a zdravíčka plný oceán a děkuju Ti moc, opravdu
- Citovat
- Upravit
8.12.13 10:45
Philadelpie, Lizinko, Myrho, Jeny, Boball…kdybyste se tu ještě někdy objevily, prosím, ozvěte se mi… Mám tuto bolavou zkušenost také, cítím hluboký smutek a bolest, vinu…Jak Lizi napsala, kde nezažil nepochopí… Cítím to stejně jako vy, jakobyste mi mluvili z duše…
A kdyby se sem podívala nějaká utrápená žena, která si tímto musela projít, tak věz, že nikdo tě nemá právo soudit, protože nebyl ve tvé situaci, nikdo nezná hloubku tvé bolesti a nesmírný žal co cítíš, necítí nenávist k sobě, necítí vinu, kterou si sypeš jen na svou hlavu…Avšak, nebyla to tvá vina, tvá vůle… Na tomto místě chci vyvrátit fámu, kterými se ohání ti, co nezažili…a to „bylo to tvé svobodné rozhodnutí, tak co teď fňukáš apod.“ NEBYLO. SITUACE PŘED INTERUPCÍ JE VŠECHNO JINÉ NEŽ SVOBODNÉ ROZHODNUTÍ. Žena je ve stresu, pod tlakem okolí - nikoli, že ji nikdo nenutí - a je zoufalá. A zoufalí lidé dělají zoufalé věci.
Moje milé ženy, máte-li tuto tíhu na srdci, obraťte se na mne, vím, jak pouhé sdílení toho, že nejsme s takovouto tíhou samy a že nás někdo chápe, vím, jak to pomůže. Napiště mi sem, můžeme se pak domluvit i na soukromé komunikaci mimo tyto stránky. Přeji Vám úlevu a klid a věřte, že je Vám odpuštěno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.12.13 12:58
Diky za tvuj prispevek. Jsou to uz tri roky a stale to strasne boli. Tehdy by mi stacilo jen jednou slyset : „To zvladnem.“… i kdyz by to bylo tezke, je tezsi s tim cely zivot zit…
- Citovat
- Upravit
9.12.13 13:14
@Anonymní píše:
Diky za tvuj prispevek. Jsou to uz tri roky a stale to strasne boli. Tehdy by mi stacilo jen jednou slyset : „To zvladnem.“… i kdyz by to bylo tezke, je tezsi s tim cely zivot zit…
Neboj se, najdes klid.. zni to neuveritelne, ale jde to. Ja tomu verim.
Vim dobre o cem mluvis, u mne je to taky skoro tri roky, znam duverne tu bolest, vim presne co citis.. Rozumim ti..
Tva slova jsou, jako bych je rikala ja, bylo to stejne..take jsem touzila slyset ta dve slova..neprisly..a ja jsem nemela silu vzdorovat tomu vsemu..odmitnuta, zrazena, tak strasne sama..proti vsem..i tem nejblizsim..
Kdykoliv napis, budu tu pro tebe, nejsi sama..a nejsi spatny clovek..mas pravo se radovat a spokojene zit…mas pravo byt maminkou..jsi citliva zena plna nehy a lasky..jsi dobry clovek..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahojky, už je to delší dobu co tady někdo něco napsal, ale moc by mě zajímalo jak na tom jsi. Já také udělala stejnou chybu, ale byla jsem donucena, žiji v zahraničí, vízum mi končí za 3 měsíce a už se do USA nemohu vrátit pokud bych se tu nevdala. S přítelem jsem otěhotněla, z mé strany chtěně z jeho ne. Dítě jsem si chtěla nechat, ale všichni mě odstrašovali, přítel je bez peněz já nikdy nepracovala, zatím studovala ikdyž je mi už 25.Rozhodla jsem se pro interupci, je to teprve 4 dny a strašně lituji, ale nedá se to vzít zpět. Strašně to bolí, neskutečně, ale nedokážu si představit být svobodná matka s černým dítkem na vesnici bydlet u rodičů. Upadla jsem do depresí, můžu si za to sama to vím, ale všichni chybujeme. Jediné co vím, že mi pomůže odjet do Afriky a pracovat na projektech a doufám, že potkám muže do života a že bude chtít mít se mnou rodinu a bude při mě stát, ne jako tento přítel, který mě donutil a přímo dotáhnul na clinicu a ještě se po zákroku dr. ptal jestli opravdu dítě odebrali z mého těla. jsem psychicky naprosto mimo. Ženy prosím vy které plánujete rodinu, pak se zadaří a dostanete strach jako já, prosím nedělejte to samé co já, tu prázdnotu Vám nenahradí nic.Budu litovat do konce života, ale rozhodla jsem se tak ikdyž pod nátlakem, tak rozhodla. Bohužel špatně…