Prázdnota po interupci, mám si pořídit miminko?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
600
9.12.13 14:55

@jednaholka diky, ja uz dvojnasobnou maminkou jsem a moc si to uzivam :-) Ale neodpustim si, ze jsem nebojovala za svoje mimco. Dnes uz bych se nebala byt proti vsem. Nebudu uz psat anonymne, at me ultramatky treba sezerou. Nikdo jiny mi uz nemuze ublizit vic, na to si stacim sama. Hodne mi to vzalo, ale take dalo a hodne me to naucilo. A tobe dekuji za ta slova, jsou prvni od te doby, ktera mi pomohla tu tihu snest. Co se stalo, stalo se…je treba jit dal.
Tobe preji, at najdes klid, radujes se ze zivota a slysis kolem sebe uz jen to, co slyset potrebujes. Jsem rada, ze tu jsi a take ze tu ja mohu byt pro Tebe :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
533
9.12.13 18:17

Na ultramatky se vyprdni, odsuzují, protože neví, o čem mluví…ale chápu tě, je smutné jak rychle odsoudí člověka, bez soucitu a ještě si přitom myslí, že konají dobro…a jak jsou bezchybné, protože ony by nikdy…Dříve mně to zraňovalo, ale nyní už mně to nechává být, cítím spíš s němi soucit, protože neví co mluví, neuvědomují si hloubku a dosah toho všeho a taky nevidí za svá slova…mám pocit, že se někdy cítí dokonce hrdinsky… Nevědomost. Hloupost. Pýcha.. To je vše. Taky jsem odsuzovala, vykřikovala, že já bych nikdy… dokud jsem to nezažila, tu situaci před tím…i potom. Bohužel je to nepřenosná zkušenost, já jsem tehdy nevěděla vůbec o čem mluvím…Teď se za to stydím, že jsem plivala na někoho, o kom jsem nic nevěděla a často mu nesahala ani po kotníky… Jsem již opatrnější ve svých soudech…a vůbec ve všem.
Jsem velmi ráda, že jsem ti mohla trošku zahřát srdce… a taky že jsi šťastná maminka dvou dětí, moc ti to přeji. Také jsem ráda za tvá slova, je to pro mne důležité a posilující…díky.
Já si také velmi přeji ještě dítě, bylo by to pro mne požehnání, mé srdce by se lépe uzdravilo…ale osud mi není nakloněn, můj přítel je proti…velmi mne to trápí, mám ho moc ráda…uvidím ještě, jak to bude dál…Dítě je pro mne důležité.

Příspěvek upraven 09.12.13 v 22:57

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
600
9.12.13 20:03

@jednaholka Také jsem dříve soudila jinak a že já bych přece nikdy. Život člověka najednou semele, ani neví jak. Promiň že se ptám, ty děťátko nemáš? Děti jsou tou nejlepší náplastí na díry na duši. Věřím, že i ty se dočkáš svého štěstí :srdce: A proč je přítel proti? Pokud tě má rád, tak mu přeci záleží na tom, abys byla šťastná. Můžeme komunikovat přes SZ. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20
12.12.13 17:25

Ahoj všem. Tento měsíc to už bude pomalu 8 měsíců co jsem ze zdravotních důvodů musela na potrat. Snažím se na to už konečně zapomenout, ale nejde to :(. Přítel mi řekl že dítě chce nejdříve za 2 roky ( má syna z prvního vztahu) ale já nevím zda chci takhle dlouho čekat. Není to pro mě jednoduchý, ale přítele miluji takže se budu muset snažit netlačit na pilu i když si nic jiného jako miminko nepřeji. Ten potrat mě strašně zničil byla jsem tak šťastná že budu máma a ted nevím jak se s tím vyrovnat a jak zapomenout. Snažím se těšit se z naličkostí ale vždy si vzpomenu na to jak jsem mohla vozit kočárek a strávit Vánoce i s miminkem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
533
13.12.13 13:00

Ahoj Lucienn, jsem rada, zes napsala. Snad ti bude utechou, ze nejsi ve sve bolesti sama. Zen, ktere trpi touto smutnou zkusenosti je opravdu mnoho. Chapu, ze je to pro tebe tezke, ikdyz byl zdravotni duvod..rozumim tomu, ikdyz mnoho zen v me situaci-bez zdrav. duvodu, by ti reklo, ze tva situace je snesitelnejsi.. alee ja bych rekla, ze ani ne, je to jen trochu jine..
Jinak, co se tyce doby, 8 mesicu..je to jeste brzy, ja jsem temer 3roky po a stale je to velmi tezke, je tezke s tim zit, s vinou, bolesti a zalem..touhou po ztracenem detatku.. Rikam ti to uprimne, chce to cas..opravdu..pokud mozno s podporou blizkych, hlavne partnera..
Dalsi dite je velka pomoc, urcite..ale nevim, zda hned..jsi cela bolava na srdci..mela bys to nove dite chtit pro ne same ne jako nahradu..ale to myslim chapes..Ja vim, ze je tezke slyset „pockej“, znam to z vlastni zkusenosti.. Ale vyplatilo se.. Ja jsem az nyni v situaci, kdy jsme se rozhodli opravdu mit detatko s mym novym pritelem..po 3 letech..ja ho chtela daleko driv, ale ted jsem rada, ze jsem pockala..pritel taky dlouho nechtel, byl vlastne rozhodnuty dite nemit, byl striktne proti..Ale nyni zmenil nazor, protoze mnohe pochopil, hlavne to, co je mezi nami..nasi lasku. A ja jsem az nyni, po 3 letech zas opravdu stastna..jeste dite nemam, alevelmi mne naplnilo, ze muj pritel dosel k tomuto rozhodnuti sam..že mne opravdu miluje a dokonce se budeme brat:-) Tim chci rict, ze ze vseho vede cesta ven, i z toho nejstrasnejsiho..A ja jsem tehdy byla na samem dne a prala si jen smrt..uz jsem si myslela, ze pro mne slunko nezasviti a uz nikdy nemohu pocitit radost..neni to tak..Laska je silnejsi nez smrt..znas to z pohadek? uz nyni vim, ze je to pravda..
Drzim ti palce, kdykoliv napis a doporucim ti, co jsem v nejhorsim obdobi udelala ja a to vyhledej terapii pres linku Aqua Vitae, pomuzou ti najit ve tvem okoli odbornika na PAS postinterupcni syndrom. Nebo bez k jakemukoliv klinickemu psychologovi - umi resit traumata a toto trauma je. Rekni mu co te trapi a ze potrebujes akutni pomoc..
S pritelem zkus v laskave atmosfere promluvit a popsat mu sve pocity uprimne..mozna to prehodnoti a nebudes muset tak dlouho cekat. MOC ti to preji.. :hug: Davej na sebe pozor a chovej se k sobe nezne a laskave, s laskou, jsi dobry clovek a budes skvelou maminkou, neboj se.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.10.19 14:08

. :,(

  • Citovat
  • Upravit
1428
7.10.19 14:14
@Anonymní píše:
Dobrý den, píši sem o velmi citlivém tématu, je mi jasné, že mě tady spousta holek odsoudí, ale s tím tak nějak počítám. Čekala jsem čtvrté dítko a jelikož tři ostatní byly moc malé a ještě z dalších důvodů jsme se rozhodli pro miniinterupci.Bylo to pro mě hrozně těžké podstoupit tento zákrok, ale teď je to ještě horší. Už jsem nějakou dobu po zákroku a mám v sobě hroznou prázdnotu a nevím co dál. Pořád nad miminkem přemýšlím. Chtěla bych zase otěhotnět. Já vím udělala jsem hroznou věc a teď za ní trpím. Myslíte, že si mám pořídit další miminko?

A nejsi ty ta co jeji pritel chtel dalsi dite a ona nechtela a tak sla interupci? Doufam, ze ne…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty