Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je mi ľuto, že ti je tak ťažko, interupcia je bohužiaľ ťažké a definívne rozhodnutie.
k tej interupcii si mala dovod, ale ten ešte nepominul. alebo teraz už zrazu si pripravená starať sa o 3 detičky a malé miminko?
teraz chceš byť tehotná a priviesť na svet dieťa kvoli bolesti, prázdnote, a výčitkam svedomia- to pre mňa nie je dobrý dovod pre plánovanie dieťata.
v tvojej situácii by som radšej zašla k psychológovi alebo si dala aspoň dosť času, zjavne je ti veľmi tažko, a nemyslím, že ďalšie tehotenstvo je na to tým správným liekom. aspoň nie teraz, keď si sa ešte nevyrovnala s tým predchádzajúcím.
Ja bych do toho nesla. Sice se poradne nedokazu vcitit do tve situace, ale ten potrat tim nedoresis, stejne nad tim budes porad premyslet. Jen ti mozna trochu ulevi svedomi. Nechtela bych byt ve tve situaci a jednou se takhle rozhodovat. Me staci ty me dve. Uz jsem taky premyslela, co kdyby nahodou… Je to tezke no. Stejne si ale myslim, ze porizovat si kvuli tomu dalsi dite neni rozumne.
Já bych do čtvrtého v dnešní nejisté době taky nešla. Taky mám 3 děti a vím jaký je to záhul. Ten pocit prázdnoty časem otupí. Jak dlouho máš po té interrupci?
Když jdeš na přerušení tak asi proto, že to dítě nechceš (nebo nemůžeš) mít. Tohle asi nevyřešíš tím, že si pořídíš další
To by mě pak napadlo jediný: proč jsi na tu interupci chodila?
@Anabellka je to 10 měsíců. Pořád čekám kdy se to zlepší, ale přijde mi to pořád stejné.
Zkus si promluvit s partnerem. Svěřit se mu, co teď prožíváš a zjistit, jaký je jeho názor na další dítko, pokud kladný tak se příp. domluvit, že si další pořídíte třeba za dva za tři roky… Třeba tě to vědomí, že „jednou“ si další miminko pořídíte uklidní.
Jako promiň, ale pochopení nemám.. Že se miminka narodila menší? No a? Však oni to vždycky doženou. Ale že ty se rozhodneš pro potrat a za pár měsíců zase dítě chceš, to mi normální nepřijde, proč jsi teda na ten potrat chodila, že. Nehledě na to, že to nevymažeš tím, že si pořídíš další dítě. A aby tě znova v těhotenství nenapadlo, že ho nechceš…
Pořádně si to rozmysli, prober to s partnerem, obrať se klidně na nějakého odborníka - psychologa. Myslíš, že pořízením jiného dítěte zmizí ten pocit viny, který v sobě máš? Možná by ti zapláclo tu prázdnotu, ale ten potrat už to nikdy nevymažeš. Já neříkám nepořídit si další dítko, ale jakto že teď byste ho zláddli, předtím ne? Podle mě se musíš vyrovnat s tím, jak ses rozhodla. Je to těžké a asi jsi vůbec nečekala, že bude až tolik, ale vrátit to už nelze. Buď začni zas žít a odposť si to, jinak ti podle mě další mimčo svědomí nevyčistí.
Přeju ti, aby ses brzy srovnala a se situací vyrovnala a přijala to tak, že tenkrát ses rozhodla podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a hlavně, aby ses s tím co nejdřív vyrovnala, abys přstala smutnit a vyčítat si to ![]()
@Janinna23 píše:
Jako promiň, ale pochopení nemám.. Že se miminka narodila menší? No a? Však oni to vždycky doženou. Ale že ty se rozhodneš pro potrat a za pár měsíců zase dítě chceš, to mi normální nepřijde, proč jsi teda na ten potrat chodila, že. Nehledě na to, že to nevymažeš tím, že si pořídíš další dítě. A aby tě znova v těhotenství nenapadlo, že ho nechceš…
Podle mě to autorka myslela tak, že ty tři děti byly malé věkově a ne že byly malé při porodu.
Se zbytkem jinak souhlasím.
@Milli píše:
Podle mě to autorka myslela tak, že ty tři děti byly malé věkově a ne že byly malé při porodu.
Se zbytkem jinak souhlasím.
To mě nenapadlo, ale i tak, prostě hloupost, nemá to logiku. Těch 10 měsíců už není takový rozdíl..
@Janinna23 - taky si myslím. U mě by třeba roli hrály 2-3 roky. Osobně bych na přerušení jít nedokázala, nikdy bych se s tím nesrovnala. Proto to taky budu řešit po porodu radikálně.
@Milli píše:
@Janinna23 - taky si myslím. U mě by třeba roli hrály 2-3 roky. Osobně bych na přerušení jít nedokázala, nikdy bych se s tím nesrovnala. Proto to taky budu řešit po porodu radikálně.
Půjdeš na sterilizaci? Já o tom uvažovala, ale četla jsem, že to má své rizika a jedna paní na netu psala, že má po tomhle zákroku velké problémy a podruhé by na to nešla. Prý je to jednodušší u chlapů ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Dobrý den, píši sem o velmi citlivém tématu, je mi jasné, že mě tady spousta holek odsoudí, ale s tím tak nějak počítám. Čekala jsem čtvrté dítko a jelikož tři ostatní byly moc malé a ještě z dalších důvodů jsme se rozhodli pro miniinterupci.Bylo to pro mě hrozně těžké podstoupit tento zákrok, ale teď je to ještě horší. Už jsem nějakou dobu po zákroku a mám v sobě hroznou prázdnotu a nevím co dál. Pořád nad miminkem přemýšlím. Chtěla bych zase otěhotnět. Já vím udělala jsem hroznou věc a teď za ní trpím. Myslíte, že si mám pořídit další miminko?