Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotná a naprosto zoufalá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
ArankaC.
26.3.12 13:02
Chápu tě úplně, ale snaž se myslet alespoň trochu pozitivně. Uklidni se alespoň kvůli malému. Všechno nakonec bude dobré, uvidíš. Prostě člověk je někdy dole a někdy zase nahoře a vy jste teď hodně dole. Taky jsem to zažila, byla jsem těhotná a neměli jsme pomalu na jídlo, máma mi půjčovala aspoň pár korun třeba a dávala mi strávenky, bylo to hrozné, ale pak si bývalý našel z ničeho nic, když už jsem ho chtěla kvůli tomu opustit, novou, relativně dobře placenou práci a začal tak i splácet dluhy a bylo líp. Pak se to zase zhoršilo, ale měli jsme hlavně jiné problémy, takže teď stejně nejsme spolu, ale chci tím říct, že jsem taky se zbytečně pořád stresovala těhotná a potom to nakonec dopadlo jakž takž, malý měl všechno, takže nevěš hlavu, máte prostě smůlu a najednou se toho na Vás navalilo moc no. Ale to neznamená, že zítra nebude líp. Zkuste třeba taky požádat o pomoc někoho z rodiny. 
- Citovat
- Upravit
26.3.12 13:02
jajaj 
neni něco co tě pozitivně nabije..sluníčko procházka ..něco co nestojí peníze, ale zlepší ti náladu..hormony se mnou při prvním těhu taky hodně mlátili, ale chtělo by to nějaké rozptýlení…drž se zvládli jste jedno dítě a druhé zvládnete taky..zlomená noha neni na furt..ber to jako přechodné období brzy bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 13:03
Při čtení mi tě bylo líto. Jediné pravdilo,které funguje zní : Když se to se… tak se to se…
Být tebou navštívila bych nějakého odborníka psychologa nebo tak něco. Jinak se asi zblázníš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
emerka
26.3.12 13:05
nevím moc, na co se ptáš, tak ti řeknu snad jen to, že nic není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá…určitě to všechno dobře dopadne 
- Citovat
- Upravit
26.3.12 13:05
@Simkaa píše:
Při čtení mi tě bylo líto. Jediné pravdilo,které funguje zní : Když se to se… tak se to se…
Být tebou navštívila bych nějakého odborníka psychologa nebo tak něco. Jinak se asi zblázníš
s tím souhlasím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 13:12
Taky neumím moc poradit, jen jestli manžel je doma, tak ať hlídá on a ty se pokus ještě najít na nějakou dobu brigádu - i když chápu, že toho se školou budeš mít dost, ale asi to bude nutnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.12 13:12
Souhlasím s tím, aby jsi si došla pro pomoc k psychologovi. Určitě se Ti uleví.
Pokud jste ve špatné fin. situaci, zkus si dojít na sociálku a požádejte si o dávky - příspěvek na bydlení, hmotná nouze… Určitě Ti poradí a řeknou pravidla pro přiznání dávek a třeba na něco dosáhnete.
Buď hodně silná, hlavně kvůli miminku, co máš pod srdcem. Bude Tě potřebovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 13:13
No tak to buď v klidu,my jsme na tom byli ještě hůř, splátky co máte se dají na chvilku odložit nebo snížit,stačí komunikace s věřitelem,babička zemřela protože se vám narodí miminko,život za život,manželova noha se uzdraví a zas bude jako rybička,je pracovitý,tak to není problém.Strach o syna je samozřejmý,ale když musel na operaci,tak mu to určitě vyřešilo nějaký zdravotní problém…Zkus se na všechno dívat jinak,nic se nejí tak horký,stačí myslet pozitivně a na všem si hledat to dobré.Musíte si být oporou a usmívej se!!!Miminko tu tvou nervozitu cítí!!!
- Citovat
- Upravit
26.3.12 13:14
Ahoj, nevím jestli máte k hypotéce ještě nějaké jiné půjčky, ale každopádně když půjdete do banky, tak vám dají odklad splátek do doby než bude tvůj manžel zdravý. Stačí se jen zeptat, banky jsou většinou k takovémuto jednání velice přístupné. Mylím, že by v tom neměl být žádný problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 13:16
Neptám se vlastně na nic, jen jsem si myslela, že se z toho třeba „vypíšu“ a budu se cítit trochu líp..ale naopak, zase jsem se rozbrečela, někdy začnu z ničeho nic brečet třeba kdyý jdu s malým po městě a zase se té situaci celé poddám..nevím, říkám si, že hlavně že jsme až na zlomenou nohu relativně zdraví, je to asi to nejdůležitější, jenže kdyý nemáme ani na živobytí a stresy přicházejí ze všech stran, už se to stejně nedá zvládat..navíc si teda ještě postěžuji na takovou prkotinu - strašně přibírám na váze , ve 24.tt mám 10 kg nahoře a připadám si strašně ošklivá a tlustá, bojím se, kolik naberu..v prvním těhu jsem totiž přibrala jen 10kg celkem..
je i i líto manžela, vidím, že se taky celou situací trápí..ale narozdíl ode mě teda nebrečí:)
dnes ráno mě například rozberčelo i to, že mi došla barva do tiskárky, když jsem si tiskla otázky ke státnicím..sice pár stovek, ale v naší situaci i tak rozhodující..
Jen musím říct, že přesto všechno to nijak nepocituje syn a jako rodina jsme 100% semknutý, a za to všechno je oba (teda všechny 
neskutečně miluji)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.3.12 13:20
No z brigádou to asi nehrozí, protože
- jsem zaspaná ve 3 firmám jako potencionální brigádnice už půl roku, ale u nás v malém městě s vysokou nezaměstnaností bez šance..
- se zlomenou nohou se starat o syna - to nevím - spíš se teď starám já o oba
- Nestíhám se ani učit na státnice a psát diplomku, natož ještě do toho pracovat
- za 3 měsíce mám termín
- Citovat
- Upravit
26.3.12 13:20
Ahoj,
první co bych udělala - zašla bych do banky a zažádala o termín u poradce, kterému bych nastínila nuznou situaci s žádostí o pozastavení splátek hypotéky /např. na pár měsíců/ a s požadavkem o jiné rozvržení splátek. Většina slušných bank na to reaguje vstřícně a nabídne řešení /do potíží se může dostat každý/. Pokud totiž dojde na to, že nebudete mít jak zaplatit splátku, začne vás banka upomínat a zároveň vás hodí do registru a už si neškrtnete nikde. Takže fofrem řešit ten největší finanční balvan. Jakmile pořešíte toto, tak by se Vám mělo ulevit a budete se moci nadechnout. Mezitím se manžel uzdraví a věci se dají do pořádku. Uvidíš, že to bude OK. Co se týče vysoké - dej si odklad! Já jsem taky v páťáku, mám teď miminko a rozhodla jsem se nenervovat - prostě jsem studium protáhla. Pokud je vedoucí diplomky blb, tak máš také možnost udělat na vlastní žádost změnu. Poinformuj se na to - každá škola to má jinak, ale řešení se najde. Tak pa a držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.12 13:23
Ještě info k tomu odložení spláte hypotéky???Máme ji u České spořitelny a popravdě mě už to napadlo, ale netroufla jsem tam dojít a zeptat se na to..to jde třeba na 2 měsíce neplatit kdyý se domluvíme a potom zase pokračovat? Nejsou za to nějaké postihy apod.??
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodla toto téma založit, ale už fakt nemůžu dála doufán, že někdo poradí, ikdyž má situace je asi bezvýchodná…
Mám 3-letého chlapečka a jsem podruhé těhotná, podotýkám, že obě děti chtěné a obě po IVF..Jsem vdaná, s mužem skvělý vztah..
Problém je v tom, že od té doby, co jsem otěhotněla podruhé, stale se zě mě totálně zoufalá bytost, potkávají mě samé problémy, asi tak nic zásadního, ale možná vlivel hormonů jsem více citlivá a moc si všechno připouštím, připadá mi, ýe mám jeden stres za druhým..
Začalo to v počátku těhotenství, měla jsem dvakrát veliký hematom, 2× hospitalizace, hrozili potratem, jednou měla být hospitalizace dokonce přes vánoce, tak jsem podepsala revers, chtěla jsem být doma se synem a stejně mě nijak neléčili..Tyto problémy jsem ustála..Pak přišel přišla další rána, manžel pracuje jako stavař a přes zimu prostě pro něj neměli práci, tak byl na zimu propuštěn, někdy se to u něj v zimě stává, a jsem na to připraveni, ale vždycky nás ta zima finančně vysaje, všechny naše fin.rezervy, mám epoměrně veliké poplatky hypotéku a tak-20000Kč měsíčně..Následně přišel leden a já musel nastoupit se synem do nemocnice na operaci, byla plánovaná, ale stejně to byl pro mě neskutečný zážitek, ten den, kdy ho operovali jsem celý den probrečela, kdyý mi tam on plakal a odváželi ho, prostě hrůza a otřesný přístup personálu..další stres..v únoru mi zemžela babička, sice byla stará a nemocná, ale stejně také nepěkný zážitek..dalším celotěhotenským stresem je moje studium na VŠ dálkově, letos končím a píšu diplomku, mám hrozného vedoucího, který mě neustále stresuje, všechnu práci jen haní, já se opravdu snažím a makám co to jde..do toho nemluvím o tom kvantu učení, co mě měsíc před porodem čeká..Největším stresem je pro mě ale naše fin.situace - manžel před týdnem nastoupil do práce a včera si zlomil nohu..je to jako bysme konečně z té bídy vystoupali trochu výš a teď nás někdo schodil ještě do větších sraček..už nemám ez čeho žít, všechny úspory pryč, nic se nedá zrušit..já se byla zaregistrovat dnes na ÚP, protýe jsem měla v práci smlouvu na dobu určitou a do porodu tam budu registrovaná..za 2000-3000Kč měsíčně. Navíc pak musím nastoupit na 4 letou variantu a ten RP pro mě bude šílený..nemám hlídání, abych si našla nějaký přívídělek a hlavně v našem pidiměstěčku je o práci veliká nouze, nenajdou ji ani lidé bez zvláštních požadavků na práci..Manýel má sice pojistku, ale ta naše fin. rány po zimě a úraze stejně nezhojí a hlavně ji dostane až bůhvíkdy..půjčovat si zamozřejmě nechceme a v rodině není nikdo nějak tak ochotný nám půjčit, nikdo nic nemá..
Denně brečím, noci nespím, ráno když se probouzím, tak myslím, že další den už nezvládnu..asi to vypadá, že jsem strašná pesimistka, ale mám pocit, ýe kromě vánoc a oslavy narozenin našeho broučka nic pěkného nezažila. Jsem přecitlivělá, všechno mě rozbrečí, manžel už mě také přestává chápat. Poslední dobou už se ani nedokážu radovat ze syna a těhotenství si jen vyčítám..chtěla jsem mít dvě děti věkově blíže u sebe, ale v této situaci si to jen vyčítám..Navíc do toho mám panickou hrůzu z porodu, často mě budí sny, je mi ze všeho zle, min.porod jsem totiž moc nezvládla..Bojím se, co přijde po porodu, že jsem tak negativně naladěná, že miminko ani nezvládnu, ýe se z nás stanou žebráci a státnice nezvládnu..
Omlouvám se za takový výlev duše, ale už nevím, jak dál..uvažovala jsem i nad nějakými léky na deprese, ale nevím, zda bych jako těhotní je mohla užívat a hlavně,jestli jsou vůbec na místě..