Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Bude to znít sice hnusně, ale nedivím se mu. Však jsi ho do toho donutila. Sama píšeš že jsi ho dlouho přemlouvala, člověk si pod tím představuje prostě tohle. Na děti mají být DVA a OBA ho musí chtít. Ne že ženská bude přemlouvat, to je čiré zoufalství. Teď se modli aby aspoň převzal zodpovědnost.
Souhlas s předchozím komentářem. Jak by měl mít radost, když jsi ho k tomu musela přemlouvat? Nezbývá než doufat, že si k miminku najde cestu.
Třeba po porodu přístup změní a třeba taky ne
Těžko mu to můžeš mít za zlé. Pokud jsi dítě chtěla a on ne, je právě on teď v nevýhodné pozici. Měla jsi radši změnit partnera než měnit názory toho současného. A ideálně být vdaná. I tak držím pěsti a přeji zdravé miminko.
@Anonymní píše: Více
Tohle je těžký, proč si ho přemlouvala? Evidentně dítě nechtěl. Aby od tebe měl asi pokoj, tak řekl že tomu dáte volný průběh, ale nepočítal s tím, že to půjde tak rychle. Tak ale nebuď z toho smutná, třeba se to zlomí, až mu dojde že bude opravdu táta. Těš se na miminko.
Meli jsme to stejne, dlouholety vztah a on se do ditete nechal ukecat. Behem tehotenstvi absolutne bez zajmu a nyni je to milujici tatinek ![]()
@Lu66 píše: Více
S tím nesouhlasím. Když nechci, nenechám se ukecat a stojím si za svým. Pokud souhlasím, ze tomu necháme volný prubeh, musím počítat s dítětem. Partner je snad svéprávný a věděl do čeho jde. Nyní se chová jako blbec. Zakladatelko, preji ať se brzy vzpamatuje a začne se chovat jako chlap.
Souhlasím s předchozími komentáři. On to dítě nechtěl, ty jsi ho musela dlouho přemlouvat. Evidentně počítal s variantou, že to až tak snadno nepůjde. To se nemůžeš divit, že z toho těhotenství není na větvi. Nech to plynout a uvidíš, jak to bude vypadat po porodu. Vůbec bych netlačila na pilu a to těšení se probírala s kamarádkami či mamkou. Po porodu se to může změnit.
Co si o tom mystel…asi takhle: on dítě nechtěl..po dlouhém přemlouvání a dost možná i citovém vidirani a mnoha hysteraku na to teda kývl a dost možná doufal že se třeba ještě dlouho nezadari…teď je v šoku že se to tak rychle povedlo… Pravděpodobně se to bude jen zhoršovat a buď spolu budete ale oba nešťastní a sama hádka…a nebo se rozejdete s tím že on bude platit alimenty ale dost možná o to dítě jinak jevit zájem nebude. Možná že až se to dítě narodí tak se v něm něco pohne a bude nakonec rád a s dítětem bude mít pěkný vztah. Vztah s tebou si ale myslím že už bude navždy narušen. Být tebou si zacnu šetřit a připravuj se na to že nakonec s tím dítětem zůstaneš sama. Pokud se mýlím bude to jen dobře.
Jee, pamatuju si tu diskuzi, kde se na dite teda nakonec domluvili, ze tomu nechaj volny prubeh, ale pritel to radeji hazel vedle, protoze mel strach a zakladatekka nas presvedcovala, ze se na miminko uz urcite tesi a jestli muze bejt uz tehotna. Nejsi to ty? ![]()
@Urubamba Jo s tím taky souhlasím, to máš pravdu. Zřejmě si asi myslel že to nebude hned. ![]()
Dostává mě věta „Nevím, co si o tom mám myslet“. To vážně?
Partnera jsi do dítěte natlačila, ustoupil ti, ale dítě pořád nechce. Tobě nevadilo mít dítě s chlapem, co ho nechce a jen hloupě podlehl nátlaku? Evidentně to máte každý jinak, možná jste měli jít každý po svém.
Teď ti zbývá jen čekat, jak se to u vás vyvine. Třeba, až se to narodí, nějak to s ním pohne. Anebo taky ne.
U nás byla trochu jiná situace, oba z předchozích vztahu máme děti. Jednou chlap nadhodil, že nemáme společné dítě. Já ho tenkrát poslala do haje, pak sem si to rozmyslela. A zase nechtěl on. No nakonec si přestal dávat pozor, mimo jiné mi i řekli, že kvůli zdravotním problémům je nyní nepravděpodobné přirozené otěhotnění. No po 2 letech jsem otěhotněla. První 3 měsíce těhotenství byly naprostý peklo kdy jsme se jen hádali, chtěl abych šla na přerušení, vyváděl, dělal scény apod…ve své podstatě se s tím, že bude miminko nějak srovnal až po polovině těhu. Když jsem pak začala jezdit do rizikovky, tak byl na nervy.
Když se malý narodil, tak z nej byl okamžitě poprděný až za ušima, cele 6N chodil a říkal jak malého miluje až by brecel.
Takže ano, muže se to srovnat. Ale bohužel taky nemusí. Já jsem byla připravena i na variantu, že od nej odejdu.
Prosím nechat anonym ![]()
Svým nátlakem jsi ze sebe udělala matku samoživitelku. Úplně ho chápu a nedivila bych se, kdyby zdrhnul. ![]()
Souhlasím s ostatními a to říkám jako někdo, kdo takhle „přemlouval“. Byla jsem v té době pár měsíců vdaná a podstatě jsem mu tehdy dala ultimátum - buďto dítě nebo rozvod. Ano, dnes je z něj pyšný otec dvou dětí a sentimentálnější než já, ale rozhodně to nemusí být pravidlo, to za prvé. A za druhé.. Pokud do něčeho takového jdu, tedy že partnera do dítěte jakkoliv přemlouvám či nutím, musím počítat i s variantou že na to dítě zůstanu sama, že to ten partner nerozdýchá, zjistí že dítě vlastně nechce atd. Tys evidentně nad takovou variantou ani nepřemýšlela proto se cítíš takhle dotčená. Když to řeknu hnusně, nemáš právo na takové pocity, měla jsi s tím počítat.
Ano já jsem měla to štěstí a mám doma poprďánkovaného tatínka dvou dětí, ale určitě to není pravidlo všech. Jako většina chlapů asi nakonec zjihne, až to mimčo uvidí, ale furt existuje procento chlapů (a ne zanedbatelné), kteří k tomu rodičovství za těchto okolností nedospějí a později třeba to dají ženské sežrat.
Takže ať se ti to líbí nebo ne, měla bys počítat s variantou, že se partner nezmění a v horším případě může to dítě i nenávidět.
Samozřejmě vždy existuje možnost, že po porodu to bude táta na plný úvazek, ale taky nemusí..
Ahoj,
jsem ve 13 TT, miminko je to moje první a bylo plánované. Partnera jsem přemlouvala dlouho, ale nakonec souhlasil, že tomu necháme volný průběh. Otěhotněla jsem velice rychle asi za 2 měsíce. Bohužel po oznámení těhotenství neprojevoval žádnou radost naopak byl naštvaný. Nedokážeme se o dítěti vůbec bavit, partner se tomu vyhýbá. Již mám za sebou 1. trimestralní screening, který dopadl dobře. Partner se mnou jít nechtěl a ani se mě nezeptal, jak jsem dopadla a jestli je miminko v pořádku
Nevím, co si o tom nám myslet, jestli se to ještě změní. Máte někdo zkušenosti s takovým chováním partnera a jak to dopadlo? Jsem zoufalá a nešťastná, jsme spolu hodně let, zázemí máme. A místo abych skákala radostí do stropu, tak jsem nešťastná, protože se můj partner chová hrozně…