Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Anonymní píše:
Chci se zeptat zkušenějších na nějaké rady, tipy, jak zvládnout šestineděli. Čeká mě to zanedlouho a občas, když tu vidím ty diskuze, jaké je šestinedělí katastrofa, dost mě to děsí
. Je mi jasný, že záleží, jak hodné a spavé máte miminko a tak, ale ipřesto je něco, co zpětně víte, že by vám bývalo v šestinedělí pomohlo? Už ted vím, že partner s námi pravděpodobně doma ani ten první týden nebude, nabízela se mi mamka, že by mohla přijet, tak nad tím přemýšlím, ale nevím
. Díky
Nepomohlo nic…psychika se ovlivnit nedá
Nebát se říct si o pomoc, aby ti někdo nosil pravidelně jidlo, vykašlat se na domácnost a spát když to půjde
pohodové šestinedělí neznám ![]()
Příspěvek upraven 11.08.21 v 12:41
Je fajn když ti někdo uvaří, přinese jídlo. Jako mamka na chvili ok, ale mít ji za zadkem celý den, nebo sestinedeli bych nechtěla.
Nebát se říct si o pomoc. Spát, když potřebuješ. A určitě se hodí teplé jídlo. klidně si objednat, a nebo si nechat navařit.
A zalézt s miminkem do postele a odpočívat.
No asi být od začátku nastavená tak, že to bude ok
Hormony jsou ale nevyzpytatelný. S námi byl manžel sice první týden doma, ale myslela jsem si, že ho zabiju ![]()
Malá byla zlatý dítě, hodně spinkala, takže jsem zvládala všechno potřebný. Byla jsem připravená na nejhorší, takže doma jsem měla tak nějak všechno dopředu nachystané - oblečení pro malou vyžehlené, přehledně poskládané ve skříni, kosmetiku po ruce na přebalováku. Dvě postýlky - v ložnici a v obýváku. Koupila jsem si robotickej vysavač, aby mi ušetřil práci
. V mrazáku jsem měla navařená jídla - polévky, obědy + pečivo.
Nechtěla bych doma ani mamku. Líbilo se mi, že jsme na sebe měli s malou čas se na sebe napojit, nikdo nám do toho nekecal, neradil, nepletl se. Jo a když návštěva, tak s něčím dobrým - bábovka, čokoláda, pomazánka, polívka,… ![]()
Největší problém bylo asi venčení psa, ale po týdnu jsme to už vychytaly.
Hodně jsem nosila, měla jsem i míč na hopsání, zavinovačku (ale tu malá odmítala).
Jo a zásobu kapesníků, protože jsem furt bulela kvůli kravinám - třeba u pohádky o Červený Karkulce ![]()
Přeju krásnej porod a pohodový šestinedělí ![]()
Já bych řekla, mít takový ten pozitivní přístup a těšit se z času s miminkem. A ne se bát co by se mohlo stát. Nás pustili z porodnice v neděli. Manžel šel od úterý do práce od rána do večera a kvůli covidu jsem měla doma i starší dceru, která nemohla do školky. Spaní přes den s mimčem v posteli nepřipadalo v úvahu. Nikdo nám neuvařil, nevzal starší ven. Byla jsem v tom sama a zvládli jsme to, ale náročný to bylo ne že ne. Neboj, bude to super a kdyby bylo zle budeš mít v záloze mamku, klidně bych jí třeba na ty první 2 dny pozvala ať si klidnější
.
Mamku bych na pár dní pozvala, určitě to bude pomoc. Jinak se vykašlat na úklid a domácnost a hlavně spát a jíst. Udělej si to co nejjednodušší a nejpohodlnější. Já měla krásný šestinedělí, chtěla jsem po manželovi další mimino
masakr přišel hned potom, co hormony vyprchaly. Zůstala jsem u jednoho
ještě mě napadlo brát hořčík a železo, to někdy chybí a je to znát.
Nečti diskuze na netu. Stejně to má každá jinak. My hned z porodnice jeli domů dítě ukázat pradědovi a po chvíli jsme pokračovali dál k mojí mamce, kde jsem pár dnů zůstala. Pak jsme se vrátili domů a ještě v šestinedělí jsme u nás slavili Vánoce s rodinou partnera. Pravidelně jsme na víkendy (někdy prodloužené) jezdili k babičkám. Ale v šestinedělí jsem se cítila dobře a samotnou doma by mě to dlouho nebavilo.
Nijak. U prvniho pohoda a u druheho jsem nazacatku kazdy den brecela, po mesici uz jen obden a po 9 tydnech pohoda a klid. Hormony jsou svina.
Já měla 6n úplně na pohodu. Vše jsem dělala tak jak dřív, jen o teplé jidlo se první cca týden starala blízká rodina.
Nic nehrotit, byt co nejvic s miminkem, klidne proležte celý den v posteli.
Je to velmi těžké období, ale taky krásné.
Jidlo si klidne objednej, partnera pošli na nákup a nic neřeš
čím víc budeš v pohodě ty, tim vic i mimčo ![]()
Maminka ano. Nechat si navarit nebo si navarit předem. Nehrotit uklízení, spát, když spí miminko.
Nevim, u prvního dítěte mě bolel nastrih, u druhého mám k miminu tříletou, což poněkud omezuje možnost odpočinku. Ale jinak mi sestinedeli zas tak hrozné nepřišlo.
Ja bych byla v pohode kdyby se parner a otec ditete nerozhodoval, jestli bude s nami nebo milenkou. Jeho milenka
me napadala na ulici. Dale jsem musela svedcit na soude proti kriminalnikovi. Soud trval nekolik let, jednani vyslo zrovna na sestinedeli. Vyslechy na policii jsem absolvovala jako tehotna. Nikdo mi nepomahal, vse jsem zvladala sama.
Chci se zeptat zkušenějších na nějaké rady, tipy, jak zvládnout šestineděli
. Čeká mě to zanedlouho a občas, když tu vidím ty diskuze, jaké je šestinedělí katastrofa, dost mě to děsí
. Je mi jasný, že záleží, jak hodné a spavé máte miminko a tak, ale ipřesto je něco, co zpětně víte, že by vám bývalo v šestinedělí pomohlo? Už ted vím, že partner s námi pravděpodobně doma ani ten první týden nebude, nabízela se mi mamka, že by mohla přijet, tak nad tím přemýšlím, ale nevím
. Díky