Tlak rodiny na kariéru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
To je tezke. Mit dobre znamky nerika nic o tom, jak bude clovek uspesny. Na ZS a SS to rika jen to, jak je clivek schopny pochopit to, co mu jiny predhodi, ale uz ne to, co je clovek sam schopen vymyslet. Myslim, ze spravni rodice to s ditetem mysli nejlepe, jak mohou a ze kdyby je dite poslechlo a nejelo si tvrdohlave svou, ze by to nebylo na skodu. Tim mam na mysli lidi, co vystuduji pseudoskoly, ktere je sice bavi, ale pak hledi, ze nemohou sehnat zamestnani nebo mizerne placene. Zamysli se, zakladatelko, jestli jsi nebo nejsi spokojena. Pokud ano, tak bych rodicum rekla, ze je mam moc rada, jejich nazoru si vazim, ale ze jsem v zivote stastna a verim, ze to je prave to, o co jim jde. Pokud by jsi spokojena nebyla, byla by to jina…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chápu že to mrzí, ale vážně nepomůže nic jiného než že přijmeš ty sama sebe. Žádná VŠ ani vysoká pozice není důležitá, pokud ji ty sama nechceš. Přeci nebudeš trávit svůj život tím, že budeš plnit ambice někoho jiného ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Shaari90 píše:
@Elenloth Moji rodiče jsou právě inženýřia hlavně taťka je ve svém oboru jednička
Oni si prostě myslí, že když jsem měla dobré známky, tak automaticky musím mít nějakou vysokou pozici… Ale já jsem se na nějaké složité studium vyflákla, takže ani nemám vzdělání na nějaké vysoké pozice. Doma jsem prostě nemohla snést rodinnou situaci, protože můj otec, i když je hodně úspěšný, tak má hodně velký problém s alkoholem a mírně řečeno: neumí se „pod vlivem“ ovládat
Je taky celkem smutné, že rodiče člověka tlačí do různých škol, že je to strašně nutné a důležité. Ale pak když člověk to vzdělání úplně nevyužije, tak mu to vyčítají. Přitom to dítě by ani tu školu třeba samo od sebe nešlo
A navíc co je to za logiku: dobré známky = předpoklady pro ceněné a náročné pozice? Přijde mi, že školství se v mnoha věcech vzdaluje potřebám reálného života…
Jeste se zkus zamyslet, zda ti rodice nevidi trochu dal, nez ted ty. Nepsala jsi, co delas za typy praci, ale ony se ty nuzky smysluplnost praci budou casem vic a vic rozevirat. Ted jsi mlada, predpokladam, ze 90 v nicku je tvuj rok narozeni. Ono v 26 letech ti nevadi pracovat v prostredi, ktere ti muze vadit treba v 50, take v 26 muzes vykonavat pozice, na ktere te v 50 jiz nevezmou. Ti rodice byvaji zklamani proto, ze si mysli, ze nedelas dobre a je jim to lito.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Shaari90 píše:
@Elenloth Moji rodiče jsou právě inženýřia hlavně taťka je ve svém oboru jednička
Oni si prostě myslí, že když jsem měla dobré známky, tak automaticky musím mít nějakou vysokou pozici… Ale já jsem se na nějaké složité studium vyflákla, takže ani nemám vzdělání na nějaké vysoké pozice. Doma jsem prostě nemohla snést rodinnou situaci, protože můj otec, i když je hodně úspěšný, tak má hodně velký problém s alkoholem a mírně řečeno: neumí se „pod vlivem“ ovládat
Je taky celkem smutné, že rodiče člověka tlačí do různých škol, že je to strašně nutné a důležité. Ale pak když člověk to vzdělání úplně nevyužije, tak mu to vyčítají. Přitom to dítě by ani tu školu třeba samo od sebe nešlo
A navíc co je to za logiku: dobré známky = předpoklady pro ceněné a náročné pozice? Přijde mi, že školství se v mnoha věcech vzdaluje potřebám reálného života…
To jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Studium a potom reálně fungovat v zaměstnání, to jsou dvě naprosto odlišné věci.
Tví rodiče vyrostli v době, kdy to ještě bylo jinak. Vš = lukrativní zaměstnání. Dnes se v tomto doba od základů změnila a vyučenec může mít úžasnou kariéru a hromady peněz.
Jsem stejný typ jako ty - v zaměstnání chci být spokojená a ne vystresovaná, děti a manžel jsou na 1. místě a vždy budou, takže tě naprosto chápu. Ne každý je ambiciozní a chce neustále dostahovat nějaké mety.
Pokud to rodiče nepochopili doteď, zřejmě to už nepochopí, jen by ti to neustále neměli vytákat. Musíš se zřejmě ostřeji vymezit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A co tvoji rodiče? Podpořili tě ve vzdělání a získání pracovního místa podle jejich libosti? Víš, jakou měli představu, jakou jsi měla představu ty, bavili se s tebou o tom dříve, ještě když jsi chodila do školy? V tom případě bych možná trochu chápala, že je to mrzí, že ses třeba lépe nechytila příležitosti. Nebo ne? Jenom plkají a s ničím nejsou spokojeni? Tak to bych je poslala rychlou cestou do patřičných míst. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Shaari90 já docela tvoje rodiče chápu, mají prostě jiný úhel pohledu.Taky by mě to mrzelo. Možná to není o tom, že nejsou rádi, že jsi spokojená jako spíš o tom, že vědí, že máš na víc. Píšeš, že zaměstnavatelé v tobě nic extra neviděli, ale třeba jsi jim to jen nepředvedla. Možná prostě jen nejsi ambiciozní a ctižádostivá, tvá pozice ti vyhovuje, ale to tak nemusí být napořád. A když je tatínek špička ve svém oboru, tak má nejspíš s nějakou vedoucí pozicí zkušenosti, které by ti rád předal. Nezdá se mi, že by normální rodiče pro svoje dítě chtěli něco špatného (i když to opravdu nemusí být vždy to nejlepší pro daného potomka).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ne, vysoká škola člověku nezajistí vůbec nic. Já sice titul mám, ale je mi prdu a navíc jsem si špatně vybrala (učitelství - učit nechci), chtěla jsem školu během druháku změnit a vybrat si spíš něco s jazyky a máma mi to dost nepříjemně zatrhla. Dost legrační je, že dnes si na to vůbec nepamatuje (a to jsme spolu vedli několik debat)
Člověk může být úspěšný i bez vš - pokud má ty ambice, nějaký ten správný drajv a pak případně zkušenosti. Sama nejsem ambiciózní, ale před časem jsem se pustila do něčeho, od čeho mě rodiče naopak zrazovali - takže já mám opačný problém, mě rodina dost brzdí a neustále mi předkládá, na co všechno nemám, že bych měla zůstat při zemi
Sice jsem slýchala od cizích lidí, že ten potenciál mám, ale byl už asi velmi úspěšně utlačený ![]()
Pokud jsi spokojená, tak je odpálkuj a žij si svůj život ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Joooo, to znam
mamka teda ma jen ucnak a pry prave proto chtela, abych se mela lip
neustale mi rika:„ale tu skolu sis mohla dodelat“
proste jsem se vyflakla na vejsku (obor matika, telak) a poridila si deti se starsim pritelem/manzelem ![]()
Je blby, ze mam gympl a ne nejakou stredni odbornou skolu, ale ja nejsem nijak ambiciozni
narozdil od myho manzela, tak aspon se doplnujem ![]()
Ze zacatku jsem slysela i od tchanu a manzelovych pribuznych, jako kdy si dodelam tu skolu, ale ja proste nechci. Studovat me nebavi a ja lituju jenom toho, ze jsem nesla na nejakou ekonomku nebo prumyslovku ![]()
U me bude prace az za tri roky (mame mimco), manzel mi porad nabizi, at zacnu podnikat (ale s cim, ze jo
), ale myslim, ze k tomu je treba uplne jina povaha, nez ta moje
uvidime. Kazdopadne na kecy o vejsce uz zvysoka prdim… ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nevim, jestli jsou horsi rodice ambiciozni nebo naopak. U nas po dve generace nebyl zadny vysokoskolak.Ja vystudovala moc pekny obor na stredni, ale nejak se mi jeste nechtelo pracovat. Chtela jsem ve studiu pokracovat, ale pokracujici vejska byla nejbliz 200km od naseho mesta. V te dobe uz jsem byla s nynejsim manzelem a ctyrlete odlouceni nepripadalo v uvahu. Vybrala jsem si teda tezky obor na VSCHT a jala se valcit.Doma jsem porad poslouchala, proc zahazuju tak pekne stredoskolske vzdelani, co jako budu s tou chemii delat a ze je to tezke ablabla.No nakonec jsem to stejne nedodelala, pracuji v puvodnim oboru a jsem stastna, ale verim, ze kdybych mela doma vetsi podporu, tak jsem mohla mit vic moznosti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Muj otec prohlasoval pred prijmackama na ss, ze by ze me mel nejradsi pravnicku(maji dost penez),protoze kdyby na to mel hlavu on, urcite by to studoval a urcite by se tim zivil ![]()
Jenze, hlavu na to nema, je obycejny delnik, vecne se vsim nespokojeny.
A ja? V 17cti jsem neplanovane otehotnela, v 18cti porodila. Budu rada, kdyz dodelam aspon maturu, a pak se uvidi, kam me vitr zavane. ![]()
A co z toho vyplyva? Lide jsou zklamani ze svych predsudku, ktere mnohdy vkladaji do nekoho jineho, do svych deti, vnoucat atd.
Absolutne se netrap tim, ze jsi „zklamala“,nezklamala jsi nikoho, jen jsi mozna nenaplnila jejich touhy, ale ci je to zivot? Oni si sve touhy maji plnit sami, ne na nekom jinem, zivot je Tvuj, tak bez vlastni cestou, rodicum delej radost o Vanocich a narozeninach, a vic to neres. Protoze pak jsou lide ve svych zivotech nespokojeni, ze svych uzasnych kariernich postu mivaji depky az za mraky, a prenaseji to stale dal, a porad dokola, tak to utni, delej co chces, co te bavi dle Tvych moznosti, a pamatuj, ze jsou to Tva rozhodnuti ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jak to popisuješ, řekla bych, že mají nejake vlastni mindráky a nenaplnene ambice a od tebe očekávali, že jim to budeš kompenzovat. Stůj si za svým. K cemu kariéra, kdybys nebyla stastna?! Meli by byt vděčni ze jsi zdrava a spokojena, je jim to málo? Jejich problém ne tvůj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Shaari90 mám podobnou. Hodně je štve a vyčítají, že jsem odešla z VŠ, z pajdy. Nebavilo mě to. Byla jsem na pajdě jen proto, ež jsem se nedostala na medicinu (což chtěli naši, abych tam šla). Ono když to vezmu, tak už na gymplu mě to nebavilo, chtěla jsem v prváku přejít na zdrávku a být porodní asistentka. Jenže naši nedovolili, prý se to nedělá. Takže jsem celkem razignovala, neučila se, přihlásila se na vš, kam mě napadlo a vzali mě na tu pajdu a pak na masarykovku do Brna, na chemii. Medicina nevyšla, neučila jsem se, byla jsem asi 30.pod čarou. Na pajdě jsem byla rok a půl, pak jsem odešla, šla na měsíc na pracák a pak dělat do supermarketu, kde ze mě za 3m udělali z pokladní zástupce vedoucí. Bavilo mě to, pracovala jsem rok a něco, pak jsem neplánovaně otěhotněla, ted jsem na RD, ale v prosinci mi končí. Mám smlouvu na neurčito, ale vracet se nebudu, nedala bych pracovní dobu.
No a tak si začínám hledat novou práci, je i jedno co, klidně úklid, či doplňování zboží, pokladna. Prozatím, ne do důchodu. NAši to nemohou zkousnout, že se zahazuju a zahrabávám. Jenže jak jsem si asi tak měla dodělat nějakou školu, když nemám hlídání? vždyť bych se tam nedostala ani jednou za čas na celý den. Jak si mám hledat nějakou práci, když potřebuji ranní max mezisměnu, protože není, kdo by pohlídal nebo vyzvedl děti z mš?
Navíc nevidím na těchto pracích nic ostudného ![]()
Takže naposledy, když zase rodiče zminovali, že jsem mohla/měla to a to, jsem se postavila, narovnala a od plic jim řekla, že až mi budou pomáhat, tak pak budou mít právo mi diktovat, co a jak mám dělat
Zatím mám klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@lauraka píše:
Tak ja se tvym rodicum nedivim, takhle to ma v realu spousta lidi, i kdyz to tady proste neprizna… Rodice co maji oba vysokou skolu, proste jsou smutni, kdyz deti nejdou v jejich stopach a skonci u maturity nebo dokonce ani to. Je strasne tezke se pres to prenest. Vubec kdyz jsou dokonce ve svem oboru spicky. Moje znama je docentka na vysoke skole a dodnes po 20 letech se nedokazala smirit s tim, ze jeji syn opustil vysokou skolu v prvnim rocniku, skoro se stydi za nej, chlubi se jen tim druhym co vystudoval medicinu a skvele se uchytil.
Tak já to rozumem taky chápu a taky to ve svém okolí vidím. Asi že mě se to netýká, tak si říkám, že rodič by měl být především rád, že je jeho dítě spokojené, ať už dopadlo jakkoliv. Naše profesorka se chlubila dcerou, která studovala VŠ někde v zahraničí a měla nakročíno na pěknou kariéru. Pak se zamilovala do cizince, vzali se a v ČR si otevřeli Kebab. Profesorka na srazu toto vyprávěla a říkala, že taky si dcery budoucnost představovala jinak, no ale že jí teď stačí, že je dcera takto šťastná a spokojená.
- Citovat
- Upravit
@Russet píše:
Jj, občas slyším, že kdybych bývala dodělala ten peďák…
Už jsi dospělá a zodpovídáš si za život sama. Jaký si ho uděláš, takový ho máš. Rodiče asi budou rejpat furt, ale pokud jsi spokojená, nemusíš jen kvůli rodičům něco měnit.
Hhh, skoncila bys jako vystresla uca.
Njn nekterym rodicum se dite proste nezavdeci ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit