Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zažila jsem si to nejhorší období
Dobrý den všem,měla jsem přítele byli jsme spolu skoro 2 roky a mohli jsme být štastní.Mě bylo v lednu 16.let a Martinovi (tak se jmenuje můj přítel.) je 19.Před třemi měsíci jsem otěhotněla,byla jsem zoufalá,nevěděla jsem co dělat.Bála jsem se to říct všem Martinovi,Rodině a nebo sourozencům.Problém byl že mi oba s Martinem jsme studovali on střední školu posledním ročníkem a já jsem byla ve druháku.Nakonec jsem se s tím svěřila mamči,z počátku mi nadávala ale pak mi poradila.Poradila mi že bych si to malé mohla nechat vzít,doma v pokoji jsem o tom přemýšlela.Ale když jsem šla na druhý den na gynekologii a Paní doktorka mi ukázala ten malý uzlík ,věděla jsem že na to nebudu mít sílu.Asi to znáte,ten pocit když víte že s vás bude máma.Přítel ale přijel ke mně a řekl mi že má přítelkyni a rozchází se semnou,řekla jsem mu že spolu čekáme malé.Tím jsem ho nadobro ztratila,odešel a nechal nás samotné.Otěhotněla jsem v prosinci,ale zažila jsem si hrozné období před týdnem mě opustil i ten malý uzlík,asi neunesl nápor na můj psychický strest.Kdo někdy zažil potrat ví o čem mluvím. Strašně se mi po něm stýská a chtěla bych ho zpět,poradí někdo?Jsem zoufalá,nemohu vidět mimina a maminky s kočárky okamžitě je mi do pláče.
![]()
Asi to tak mělo být ,miminko k tobě přišlo a odšlo brzy aby ti ukázalo novou cestu,životem…
Je to těžké, nezapomenš ,ale časem se smíříš.
ahoj..je mi luto..ze v tak mladom veku uz tolko starosti a smutku.. ale k niecomu to isto bolo..ono moja mamina hovorievala..ze vsetko zle je na nieco dobre..mozno za tym daco je .sice teraz nevies co..ale jedneho dna zistis…pre miminkoasi nebol ten spravny cas..ale jednehod na sa ti do bruska nastahuje miminko silak.s ktorym vsetko zvladnes a verim, ze ho budes mat s ocinkom.ktory pri tebe bude v kazdej chvili..
Ahoj,zažila jsem v podstatě to samé.Jen v trochu jiném provedení.Ve svých 16 letech jsem se zamilovala do 19ti letého kluka.Byla jsem na střední,škola mi šla bezvadně,byla jsem ve druháku když jsem zjistila,že můj přítel se beze mě rozhodl,že už je čas na mimčo(tehdy jsem nesnášela zdravotně antiko a on to věděl).Moji rodiče k tomu přistoupili jako k něčemu co se musí dát pryč.Dlouho jsem o tom přemýšlela,nastěhovala se raději k příteli,ale když jsem pochopila,že čekám mimi s naprosto neschopným lhářem rozhodla jsem se pro potrat.Bylo to zlé,do školy už jsem se vrátit nechtěla a tak jsem začala pracovat.A přítele nenávidět.No a dnes když se na to dívám se 16ti letým odstupem,tak vím,že to špatné bylo i k něčemu dobré.Za pár měsíců jsem se seznámila se svým nynějším mužem,máme spolu chlapce a vím,že můj muž je ten nejzodpovědnější táta na světě a to je pro mě moc důležité.Uvidíš,že časem bude bolest menší a až ti bude o něco málo víc,pak přijde i ten pravý partner a s ním i ten uzlíček..věř mi…já to zažila.
Ahoj…
je to smutné,co tě potkalo.....
ale všechno se děje z nějakého důvodu.mělo to tak asi být.
Nezoufej,jsi mladá,majdeš si někoho,kdo si tě bude vážit a až bude ten správný čas i miminko bude.
ted se vyplakej,na přítele se vykašli,ten za to nestojí.....
Já otěhotněla v 17ti taky na škole a tehdá jsem taky mimi dala pryč.Občas si ještě dnes vzpomenu,co by bylo-kdyby,ale je to pryč.
bude líp,uvidíš.
xeno - prijit o miminko je velká bolest- hodně z nás má stejnou zkušenost jako ty.je pochopitelné, že se ti po miminku stýská, říkáš si možná, že kdybys tu bolest mohla sdílet s přítelem, bylo by to lepší - no, myslím, že nebylo.
nechceš si zajít popovídat sem do některé diskuze, kde spolu mluví maminky , které taky přišli o miminko. Je jich tu - bohužel - mnoho ![]()
Mně pomohlo, trošku představovat si co dělají naše nenarozené děti právě v tu hcvíli - ani nevím jak to přišlo, ale představila jsem si je v nebi, jak si hrají na hřišti na houačkách a klouzačkách - každopádně byly velmi šťastné. (vždycky je hlídal někdo z mých dospělých zemřelých blízkých…) tihle andílci vzali toho tvého andílka už do party, nemusíš mít o něj starost…
har.
Ahoj Xeno,
moc mě mrzí co Tě potkalo. Je to smutné už proto, že jsi tak mladá. tyhle krásný roky by sis měla užívat plnými doušky, ať máš ty nejkrásnější vzpomínky.
Vím, že všechna napsaná slova budou jen jako malinká náplast na bolavé srdíčko.
Jak psala Harpyje, zkus jít do nějaké diskuze, uvidíš, že nejsi jediná, kdo přišel o miminko. Je nás tu mnoho, kdo má smutný příběh. I já přišla o miminko, které jsme moc chtěli. Na emiminu mi moc pomohly, zjistila jsem, že nás je tu hodně smutných dušiček a uvidíš, čas je nejlepší lék. To víš, že na své miminko nikdy nezapomeneš, ale jednoho dne bude bolest snesitelná a i Tobě opět bude svítit sluníčko.
Mám obdobnou zkušenost z mého náctiletého života. Je pravda, že si vzpomenu. Vím, že mohlo být vše úplně jinak. Ale já si myslím, že by na to měli být dva. Uvidíš, že jednou potkáš svého prince a budeš tou nejšťastnější maminkou na světě.
Vím, že budeš muset být silná, aby si toto těžké období překonala. Ale před sebou máš spoustu krásných let.
Přeji Ti moc síly ![]()
Příspěvek upraven 05.03.10 v 13:32
ahoj,
asi vím co zažíváš.. u mě to bylo trošku jinak, ale nám se miminko narodilo, já si ho vzala a pak zjistila že s tou svatbou jsem udělala chybu.. bohužel jsem odešla od manžela a po půl roce mě opustila i dcerka.. takže jsem zůstala sama. teď jsem si našla nového přítele.. snažím se žít dál i když vzpomíky bolí ale jak píše harpyje, taky si představuju co asi moje dítě dělá v nebi.. a dost mi pomáhalo si s ní povídat přes hvězdy..
Život není peříčko,a Ty ses
o tom přesvědčila asi zbytečně brzy,ale zkus to vzít tak,že v takhe mladém věku ten potrat vůbec nemusel být způsoben tím stresem,někdy si prý tělo to těhotenství jen jakoby zkusí,když je to poprvé,je to jako nanečisto,není to z mé hlavy,četla jsem o tom,já byla těhotná třikrát,vždycky jsem měla nějaký trable,psychický,byla totálně nešťastná,a prckové se vždycky udrželi,když je vše vpořádku,mimi to vydrží,vůbec jsi nemusela potratit kvůli tomu,že odešel partner,věř mi,potrácej i ženský,co maj vztah vpořádku,když je to takhle v začátku,takže hlavu vzhůru,život máš před sebou,a všechno krásný taky,jsi ještě strašně mlaďoučká.. ![]()
Ahoj, sice jsem nepotratila, ale jen ti chci říct, ať se rozhodně netrápíš tím, že tě přítel opustil. Takhle se na tebe vykašlat může jen sobec a nevyzrálý kluk, který by tě v životě vůbec nepodržel. Čas zahojí všechny rány a ty potkáš někoho, kdo ti vynahradí vše, co teď prožíváš a i to miminko se objeví ve správnou dobu. Přeji ti hodně štěstí v životě a moc ti držím pěsti ![]()
Ahoj zoufalko.Moc jsme si s přítelem přáli miminko,ale přišla jsem o mimi.Taky mě to strašně mrzí, ,ale ty jsi ještě mladá.Asi to tak mělo být přiroda ví co dělá. ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.