Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
tak uz nevim co s nasim mladsim, bude mit v unoru dva roky, od leta mel dudlika jen na spani, pres den vubec, ale potom onemocnel a behem te nemoci nejak postupne doslo k tomu, ze mel dudlika skoro cely den, no a od te doby je to u nas katastrofa, porad chce dudlika, jakmile mu ho nenapadne seberu, uz po minute breci „dudlika, dudlika, kde je dudlika?“
Porad ho vsude hleda a je vztekly, urvany, dokud ho nedostane.
Neda se zabavit nicim, vzteky chce vsechno kolem sebe roztrhat, rozdupat, rozbit, proste zavislost jak vysita ![]()
Kdyz ma dudlika v puse a zacne neco povidat, tak mu vzdycky reknu, ze ho musi vyndat, abych mu rozumela, tak ho vynda, rekne co potrebuje a hned dudlika do pusy.
Podarilo se mi alespon dosahnout toho, ze ven ho nebereme, ze ven se s dudlikem nesmi. Tak ho vzdy odlozi a po navratu hned hleda.
Jsem ted ve fazi, kdy vubec nevim, co delat. Nechat ho byt, at doma pres den chodi s dudlikem a je klid (ale mam obavy o jeho zuby), nebo radikalne sebrat uplne? Ale z toho mam strach, pres den bysme to snad nejak zvladli, ale spani si nedovedu predstavit… ![]()
Jak jste (nebo byste) v takove situaci postupovaly vy? Diky za postrehy ![]()
My máme to samé, akorát mu budou dva v dubnu a místo dudíka, říká dudušek. Předkus už má, protože je to u nás ještě dědičné ![]()
@Klementyna píše:
Ahoj holky,
tak uz nevim co s nasim mladsim, bude mit v unoru dva roky, od leta mel dudlika jen na spani, pres den vubec, ale potom onemocnel a behem te nemoci nejak postupne doslo k tomu, ze mel dudlika skoro cely den, no a od te doby je to u nas katastrofa, porad chce dudlika, jakmile mu ho nenapadne seberu, uz po minute breci „dudlika, dudlika, kde je dudlika?“
Porad ho vsude hleda a je vztekly, urvany, dokud ho nedostane.
Neda se zabavit nicim, vzteky chce vsechno kolem sebe roztrhat, rozdupat, rozbit, proste zavislost jak vysita![]()
Kdyz ma dudlika v puse a zacne neco povidat, tak mu vzdycky reknu, ze ho musi vyndat, abych mu rozumela, tak ho vynda, rekne co potrebuje a hned dudlika do pusy.
Podarilo se mi alespon dosahnout toho, ze ven ho nebereme, ze ven se s dudlikem nesmi. Tak ho vzdy odlozi a po navratu hned hleda.
Jsem ted ve fazi, kdy vubec nevim, co delat. Nechat ho byt, at doma pres den chodi s dudlikem a je klid (ale mam obavy o jeho zuby), nebo radikalne sebrat uplne? Ale z toho mam strach, pres den bysme to snad nejak zvladli, ale spani si nedovedu predstavit…
Jak jste (nebo byste) v takove situaci postupovaly vy? Diky za postrehy
prvni kluk nemel dudlika, takze kdyz jsme nekde potkali vetsi dite s dudlikem, prislo mi to divny.
druha holka byla zavislacek na dudlikach! narvala si klidne tri do pusy.byla taky nemocna, na operaci, takze dudlika jsem ji nechala, jednou jsem se (mela asi neco po 2. narozeninach) hrozne nastvala, kdyz jak jsi psala ty, porad rvala, ze chce dudlika a nemohla bez nej ani 5minut vydrzet.tak jsem se tak nastavala, az jsem ji je vzala a hodila z okna ven…misto dudlu na usinani jsem ji pak dala svoji ruku a hladila ji. prvni dva dny trochu rvala, ale pak zacala usinat sama. o dudliku jsme si rekli, ze je vyhozeny a ze je pro male miminka…po tydnu byla v pohode!
chce to HLAVNE TVOJE ODHODLANI A NEPOVOLIT.
treti kluk mel taky dudla-zavislak totalni-na svuj vek jeste je hodne prerostly, takze s dudlem v kocaru byl fakt otresny, nekdy ve 2a pul nebo tak nejak jsme mu ho sebraly, uz ani nevim jak.melo to jednu vyhodu prestal se mi kvuli tomu budit v noci (predtim se budil na dudlik
).
Nejsem zastánce žádných drastických metod - někdo by řekl „slaboch“ Syn měl dudlíka do 27 měsíců a to celý den! Nenosil ho jen k zubaři a kupodivu nic o křivých zubech neříkal! Na mluvení si ho taky vyndaval (když mu někdo nerozuměl) Po bytě bylo asi 5 dudlasů. Jednoho dne si dudlíka prokousnul a ten nechtěl, využila jsem toho a díru jsem udělala i do dalšího - ten taky nechtěl. No a od té doby je synátor bez dudlíka. Já bych ho nenutila. Nepamatuji si, že bych měla ve škole nějakého spolužáka s dudlíkem ![]()
No, tak to jsme tu všichni z jedný stáje, naše malá má teď dva roky. Přes ho už nemá, ale na spaní po obědě a na noc ho musí mít. Jenže teď si je všechny postupně rozkousala a já šla a asi tři jsem před ní hodila do koše, že jsou rozbitý a eee
Bečela, ale nakonec přestala. Vyhodíla jsem jí apsoň ty tři, protože je najednou začala vyžadovat i přes den, i když od 18m ho přes den už nemáme ![]()
Teď aktuálně jí zbyly dva, z toho jeden poletí brzo taky, protože je prokouslej a á jí ho před ní ustřihla a zbyl jí tam jen kousek tý gumy. Vysvětlila jsem jí, že je nemocnej a že ho brzo vyhodíme ![]()
Mám taky strach jak si zvykne spát bez něj.
Ahoj..moje první dcerka byla totální dudlíkový závisláček-prostě bez dudana ani ránu..(ani nebudu psát do kolika let ho měla)..já nejsem příznivce radikálních zásahů, takže jsem jí prostě nechala..přestala jsem si toho všímat, přestala jsem to komentovat..prostě jsem jí ohledně dudana nic neříkala..no a světe div se najednou ze dne na den asi dozrála či co a dudana už nechtěla..jo a zuby uplně v pohodě a mluvení taky..takže neboj, do školky s ním nepůjde..
![]()
Já jsem opačného názoru, než tady říkají děvčata. Jsem pro radikální odejmutí.
Syn je sice mladší, než tvůj, ale před 14 dny jsme cumel sebrali a je to. Trvalo to 3 dny, než si zvykl. Osobně si myslím, že už to nepotřeboval a byl na něm závislý. Má teď v ruce medvídka Míšu a s ním usíná.
Bylo mu úplně jedno, jaké značky cumel je a vždy chtěl dva.
Do ruky a do pusy a prohazoval si je. ![]()
O vývoj zubů nebo řeči bych se nebála. Spíš jde o to, zda mu ho chceš nechat nebo ne. Pokud ano, tak to neřeš a pokud ho nechceš, tak buď neoblomná. Ty jsi matka a ty určuješ. Musíš ten křik a vztek vydržet.
První dcera měla dudel do dvou a půl let, předkus měla, ale to se brzo dalo do kupy ![]()
Druhý syn dudlíka nechce a teda docela mě to štve ![]()
Každopádně zkus do dudlíka udělat dírku, třeba se mu nebude líbit, že má jiný tvar.
U nás dudlík odnesli čertové, to už je pozdě na čerty, ale třeba dát spapat pejskům, že mají hlad
Takhle odnaučila kamarádka. Ovšem pak to chce pevné nervy, protože oni tohle rychle zapomenou a dudlíka si
stejně vyžadujou
Tak tohle řeším od včera. Nějak se to sešlo - holka nechtěla spát, tak šla k nám do postele, za " trest" jsem jí nedala dudlík a ejhle- naše totální závislačka usla bez něj, ráno jej hledala, ale musela se spokojit s tím, že už je velká holka a ty přeci dudliky nemají
,poobědové spaní stálo tatina 2 pohádky a 5 x nacpat zpět do pytle… Ale usla a spí. Musíme vydržet, má 2 roky čerstvě za sebou, tak je třeba nějaký ten posun ![]()
/jinak u nás už bylo nějakou dobu, že dudel musela povinně po spaní odložit do krabice, byl jí dovolen brát jen na to spaní. Nějaké propíchnutí, nebo tak, to je k ničeu, má je rozkousané sama od sebe, i kdyby měla jen torzo, hlavně, že je to dudlík
/
Já bych mu ho sebrala s tím, že už je na dudlík veliký nebo že se rozbil. Vyhodila, nechala řvát, však ono by ho to za den dva přešlo. Jinou možnost by ani neměl.
Me ho vzal cert, dudlala jsem prej hooodne, a byl klid(no nebyl, v peti a vice jsem mela schovany co jsem vzala miminu z rodiny
)…ale jelikoz jsem de stydela nikde jsem s nim nebyla. velky vztah mam k dudlikum cele detsvi, kdy jsem si je kupovala na klice, batoh…prvni dcerka nedudlala…druha teda jede, snad to nejak zvladnem
… @rozumbrada a kourim, ale mluvim normalne, sislu jen na deti ![]()
Přes svátky bych mu ho nechala, ať je máte v klidu
A pak asi sebrala. Přes den určitě, na noc podle vašeho uvážení. My jsme od nějakého roku a půl dudlík přes den schovávali, dostala ho jen na spaní. Jinak by ho taky byla schopná nosit pořád. Na noc jsme ho vzali před druhým rokem. Vzala to v pohodě, vzali jsme ji mezi děti a tam vysvětlovali, že takhle velké děti už dudlík nenosí, ať se podívá, že nikdo nemá.
No a u zubaře jste byli? Šla bych k němu, ať koukne na zuby, na dudel a řekne, zda podle jeho názoru dudel škodí či ne.
Pokud ano, udělala bych drasťárnu (ale to teda fakt musíte být rozhodnutí a nikde nesmí být žádný dudel zatoulaný, aby ho nenašel), pokud jsou zuby v pořádku, nechala bych oddudlení na dobu, kdy se s ním půjde nějak domluvit a třeba věnovat velikonočnímu zajíčkovi nebo miminu.