Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tohle je opravdu hrozne moc smutne…takovy rodice…
Radim to co holky vyse, najdi si dobreho psychologa, to dela divy
Ikdyz to bude tezke, pokus se omezit kontakt a pokud si netroufnes otevrene tak napis rodicum dopis a vypis se ze vseho co ti kdy udelali( ze vseho, jak te stipala, kousala, ponizovani, kritizovani…proste vsechno…),a ze z toho duvodu potrebujes nejakou dobu odstup.Oni to sice nepochopi, budes ty na vine a oni obeti kterym ublizujes svym nevdecnym chovanim, ale tobe bude lip, protoze to ze sebe dostanes. A nejlepsi by bylo kdyby se urazili a ty budes mit pokoj.Ale toho psychogola vyhledej, uz kvuli tve dceri, aby jsi se naucila ji pred nimi branit a taky sebe, samozrejme. A manzel by mel zasahnout, kdyz uvidi, ze mas zastani tak si nebudou tak troufat, ale to by mnazel muset byt dost dusledny a tvrdy v komunikaci s nimi, aby videli, ze POZOR! tady uz nemame takovou moc.Tu jim musite vzit, jinak se to nezmeni.
Vim, ze je lehke radit kdyz to clovek nezazil, ale proto sem pises, protoze potrebujes poradit, vypsat se z toho ![]()
Úplně ti rozumím. Je mi sice jen 16náct ale rodiče mi zakazují všecno. Ani na intr jsem nemola i když musm vstávat ve 4 ráno abych byla v sedm na praxi. Chtějí mě mít jak pod lupou a cokoliv udělám je špatně. Časem jsem se na spoustu věcí vykašlala a řekla si ž se kritika sníží. Jo a to jsem se pletla. Kritizují mě i za to že teď musím brát antibiotika a nemůžu do školy. I vztah se svým klukem udržuju skoro 2 roky v tajnosti. Nedovolí mi abych byla šťastná. Své rodiče nenávidím!! Kvůli nim jsem na práškách a ničí mi život! Hned jak mi bude 17náct odcházim z domova a už se s nimi nikdy nechci vidět! A radím ti aby ses s těmi svými přestala stýkat. Vždyť tě akorát týraj nic víc. Třeba jim napiš dopis a v něm jim vše řekni a taky jim řekni že když se to nezmění tak, že ať za tebou nejezdí. Máš horší rodiče než já. Být na tvým místě už je nakopu do řiti. Obdivuju jak jsi to mohla vydržet tak dlouho ![]()
V 17 těžko budeš moct jen tak odejít z domova, pořád u nás platí plnoletost až v 18 letech.
@Honzislav píše:
Sice byl tenhle článek napsaný minulý rok, no hnusných rodičů nějak neubývá. Se zakladatelkou cítím, vím, jak jsou někteří rodiče na hlavu - absolutně. Mě sice rodiče nebili, ale jinak to samé jsem zažil a zažívam taky. Doteď, a to už mám 6ti leté dítě, se chovají naprosto nemožně. Dokonce jim vadí i takové nesmysly, jako neutřené kapky vody na kuchyňské lince nebo v koupelně. Názor, že koupelna je mokrá normálně a kapky normální lidé prostě neřeší, tak tohle tito dva exoti nejsou schopni pochopit. Každý prostě nemá normální rodiče. O to víc je potřeba mít se rád a jasně nastavit hranice. Otec, který neumí nechat na pokoji vnuka, který se dívá na pohádku, nebo ho nenechá v klidu na záchodě, až jsem musel otce velice důrazně upozornit… fakt naprosto cítím se zakladatelkou a držím všechny palce pro dobré řešení. Místo toho, aby se léčil magor, tak ti za něj odnáší jeho okolí - no on/ona za psychoterapeutem/psychiatrem nepůjde, protože my jsme přece ti slušní a normální - jak mi sdělili rodiče - divný jsem prý já. Psycholog mi řekl, že to tak bývá často a dokud se nemocný nechce léčit, tak s ním nehne ani buldozer. Bohužel.
A ty bydlíš s rodiči? Naši mě taky pořád kritizují, nic nedělám dobře, moje dítě je nějak nebere, ale bráchove děti jsou nejlepší. Bohužel bydlíme v jednom baráku a možnosti na přestěhování moc nevidím ![]()
@Anonymní píše:
A ty bydlíš s rodiči? Naši mě taky pořád kritizují, nic nedělám dobře, moje dítě je nějak nebere, ale bráchove děti jsou nejlepší. Bohužel bydlíme v jednom baráku a možnosti na přestěhování moc nevidím
Bohužel častý problém. Jde o nemístné shazování sebevědomí atd. Takoví rodiče jsou bohužel spíše přítěží, i když se tváří, že byste bez nich nepřežili, opak je pravdou!
@Honzislav píše:
Ono je vcelku jedno, jestli člověk s rodiči je nebo není v jednom baráku. Jde spíš o naprosto nezdravé prostředí dvou zakomplexovaných lidí, kteří to nevidí a oni jsou přece ti zdraví. To ti ostatní jsou pro ně hloupí. Bývalé lezou téměř do zadele - můžou se z ní potento.
Máš to těžký. Podle toho, co popisuješ, sis musel s rodiči užít hodně nepěkného. Nenávidím, když rodiče týrají děti a to jak fyzicky, tak psychicky. Všechno se dá udělat v klidu. Jen někdo si prostě musí hojit své mindráky i na svém dítěti.
@Anonymní píše:
A ty bydlíš s rodiči? Naši mě taky pořád kritizují, nic nedělám dobře, moje dítě je nějak nebere, ale bráchove děti jsou nejlepší. Bohužel bydlíme v jednom baráku a možnosti na přestěhování moc nevidím
Jenom se neboj, oni pochopí, co v tobě mají, až budou starší a budou potřebovat pomoc, kdo jim pomůže? Dcera, nebo syn? Znám spoustu dcer, které pečují o staré rodiče, ale jen jednoho syna… Ostatní max přijedou na návštěvu.
Prosim o zachovani anonymity, je to pro me citlive tema…
Rodice bydli od nas od dva domy. Je mi 27let.Dum v kterym bydlime jsme dostali od nich.(Tata ho dostal od babi, po restituci.) Za nami maji jeste velkou zahradu, takze chodi pres nas, mame vysazene tuje, takze tam maji cestu cca 4m sirokou… Rekonstrujeme si ho postupne, je psani na me.
Zacalo to kdyz jsme odjeli loni na dovolenou bez jejich vedomi(na zacatku jara jsem jim to nenapadne naznacila a to bylo same to nemuzete a s malym, to si napred musite koupit novy auto, a co kdyz…) Tak jsme odjeli, jen jsem jim zavolala az jsme dojeli do Chorvatska, aby nemeli strach ze nejsme doma. V telefonu mi vynadala a zavesila…docela mi mrzelo ze nerekla tak si to tam alespon uzijte a co malaj(2,5roku) a opatrne domu…Dovolenou jsme si uzili ![]()
No ale po dovoleni si me zavolala at se k nim stavim…to co jsem si vyslechla - at se sebereme a vypadneme z baraku, ze lituji toho ze nam ho dali, co si o sobe myslime…jen jsem se sebrala otocila, ani necekla a odesla domu
Manzel byl rozureni co si o sobe oni mysli, ze jsme dospeli a muzem si jet kam chceme a barak mi jednou dali a smitec…
Postupne jsem se s nima zacala opet bavit, proste jsem si rikala jsou to rodice
Postupne bylo nekolik mensich konfliktu…
No a ted co me mrzi ze vseho nejvic. Vcera jsem zacla krvacet(19tt) tak moc ze musela prijet zachranka…tak manzel poradal me rodice at si malyho vemou, me odvezly a manzel (ktery ma strepkokoka a je v izolaci v detskem pokoji)jestli by ho mohli pohlidat na ten den…ze ne, nemuzou(oba jsou podnikatale, a oba si opravdu muzou vzit den volna i vic dni
)Tak je poradal at malyho odvezou do Plzne k jeho)tchyni) matce, odvezli malyho a predali ho se slovy|:vem si ocr a starej, naznacili ze se od toho distancuji tchyne si vzala dovolenou a stara se o manzela i maleho…moje matka pa, so, ne nepracuje ma volno, ale nenabydla se
Manzelovi ani me od vcera nezavolali nezajimaji se jetli jsem v poradku a to me mrzi nejvic
kdyz manzel cekal venku na sanitku, sla okolo znama me matky a hned vedela co se stalo, manzel byl vzteky bez sebe ze moje mama to hned vyslepicila a ja taky
nevim jak se mam zachovat, chodi okolo nas na tu svoji zahradu, bydlime ve stejne vesnici…
Omlouvam se za chyby v textu…
No je strašný, že tvoji rodiče si myslí, že když ti dali barák, tak s tebou můžou točit, tak jak jen oni uznají za vhodné.
No co ti povim, chce si to s nima promluvit narovinu, proč se tak chovají…
Bude to znít dost tvrdě, ale barák je už psaný na tebe, oni nic neudělají, tak ať si trhnou
chápu, že to jsou rodiče, ale to neznamená, že s tebou budou takhle zacházet! Na to nemá nikdo právo. A MY máme právo se s takovými lidmi nebavit.
Tak podle mě je vina na obou stranách. Třeba mi přišlo divné, pokud jsem to dobře pochopila, odjet na dovolenou a nic neříct dopředu. To bych se taky zlobila. Ale tvý rodiče očividně nemají zájem se o vás starat, když potřebujete. Možná to bude i tím, že spolu nemáte moc dobrý vztah? Tady na emiminu do toho nikdo nevidí, to si musíš v hlavě přebrat sama ![]()
To je teda dost smutný, ale bohužel nejste vyjímky. Barák je na tebe, co ho prodat a přestěhovat se? Oni už se nezmění, tomu nevěř ![]()
Barak je vas, ve finale ho muzete prodat a odstehovat se uplne nekam jinam, treba pobliz manzelovym rodicum.
Kdyz ja jsem takova ze vuci nim mi to neprijde fer ho prodat
a hooodne jsme se tam nadreli a mame to za domov…strasne me mrzi ze ani nezavolaji co se se mnou deje ![]()
Souhlasím, zakladatelka by měla zkusit se poradit s psyhcologem, ono si člověk hodně nese z deství do dospělosti a je to hodně těžké