Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trápí mě moji rodiče, jen mě kritizují
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
17.7.14 16:00
- Citovat
- Upravit
17.7.14 16:03
@Anonymní píše:
Kdyz ja jsem takova ze vuci nim mi to neprijde fer ho prodata hooodne jsme se tam nadreli a mame to za domov…strasne me mrzi ze ani nezavolaji co se se mnou deje
Ale to se budeš muset do budnoucna připravit na mnohem horší a horké chvilky než byla jen tato s dovolenou. Tvoji rodiče jsou nesnášenlivý a to se bude s věkem jen prohlubovat a stávat se nesnesitelným, věř mi vím o čem mluvím/viz přítelovi rodiče, dnes už jen otec/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.14 16:03
A tak zkus jejich taktiku. Oni se v tobě snaží vyvolat pocit viny… Tak zvedni telefon a vyčti trochu mamince, že ti ani nezavolá, že jí na tobě nezáleží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.14 17:13
Nejdřív bych se snažila s nimi promluvit a když by to bylo pořád stejné, asi bych barák prodala a koupila něco někde dál od nich. 
Je to smutný, ale přeci to, že ti dali barák neznamená, že ty je teď musíš pořád poslouchat, o všem informovat a tak. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hr4sek22
17.7.14 18:16
Já bych si s nima narovinu promluvila proč se tak chovají, co je se*e nebo co jsi jim jako udělala Možná bych se s nima nějakej čas nebavila, třeba si to uvědomí..
- Citovat
- Upravit
17.7.14 20:39
Já bych ještě zkusila jedno, dvě usmiřovací gesta a když to nepůjde takto (po dobrém), tak bych barák prodala a koupila jiný, dál od nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.19 02:31
@Anonymní píše:
Děkuju za reakce.Zkusím se od nich odstřihnout. Ne definitivně, to asi nejde úplně. Ale nemám chuť je vidět, natož slyšet, vypnu telefon a kdyby volali manželovi, už jsem ho instruovala, že jsem buď ve vaně, na procházce nebo tak.
Jak tu někdo psal, že ho rodina vysává a že se cítí hrozně zle, tak to mám já. Vystresovaně, vyčerpaně, naštvaně a zoufale. A máte pravdu, to není v pořádku. Tahle bolístka je ve mně hrozně dlouho, musím s tím něco dělat. Je to jako bych měla bolestivou ránu a naši do ní vždycky, když je klidnější, zase něco zabodli.
Chci si to nechat rozležet. Kontakt omezit na minimum a návštěvy u nás pokud možno ukončit napořád. Můj muž mi říkal, proč pořád uklízím když podle nich tady bude bordel i kdybych se uuklízela, že to mám nechat být. Včera jsme si vzpomněli na to, že jsem tu jednou měla pozvanou úklidovou firmu na celý byt. A naši přijeli asi 2 dny poté a stejně jsem dostala vyndáno, že je tu bordel a prach.
Mám to dost podobně.
Z mojí matky i otce ae mi chce zvracet. Matka je panovačná rozmazlená m-cha. Otec je narcistický, citově oploštělý, hnusný, zakomplexovaný podivín, sobec, kterému se hodně lidí zdálky vyhne. Skoro nikdo ho nemá rád. Nevynechá příležitost, aby mohl utrousit jedovatou poznámku. Denně se vyžívá v očerňování druhých. Uvěřil bludu, že he nejlepší na světě, jen on. Je to ubohý hloupý chudák. Jako otec naprosto selhal. Můj syn sám vidí, že děda není normální (ani nkdy nebyl). Moji rodiče mii celé dětství a dospívání zakazovali vlastní názory, jen oni doteď vědí všechno nejlépe. Moc toho kromě nadávek na druhé lidi nedokázali. Všichni rodiče bohužel nejsou fajn, ale spíš fuj hnus. Léčili si na mě svoje komplexy, vysmívali se mi, nikdy se mi za nic neomluvili a dodnes je mi z nich často zle. Omluva nic nestojí a ponůže. Nekdo si ale radši zvolí zlo. Otce jsem vynechal ze života, mluvím s ním jen formálně a vůbec mě nezajímá, co říká. Je mi to úplně jedno. Matka je profesionálka v neustálém řešení ciziho soukromí, do kterého jí nic není. Neumí si ani hrát s mým synem, otec totéž. Fakt hnus. Zato by ho moc rádi komandovali a vytkli co je špatně. Pochválit ho neumí. Takoví rodiče si nezaslouží pidporu ani moc pomáhat. Odstřihnout je těžké, ale dá se to. Zablokovat mobil, neřešit, nenechat se dusit ani otravovat. Mohou si za to sami. Neudělali celý život nic proto, aby rozdávali pohodu, tak teď žádnou nemají. Já sám jsem dost jiný a lepší a oni mi závidí, protože sami nedokázali vybudovat ani šťastnou rodinu, jen hnusné hádky a pocity strachu a nesnášenlivosti. Úplně chápu návštěvy jednou za čas a nenechat jim děti samotné. Nechtějí pochopit, že je něco špatné, tak dítě ať klidně řekne dědovi, že ho otravuje, když je to pravda. Co jiného taky čekat od hnusáka a náfuky. Stáří není záruka moudrosti. Ono když se někdo celý svůj život ke svým dětem a okolí chová hnusně, co na stáří čeká? Snad opusinkování? Někteří lidé zůstávají opuštění a sami vw svém vlastním pekle, na kterém usilovně pracovali. Každý rodič a prarodič není hodný a fajn.
- Citovat
- Upravit
30.9.19 13:30
@Anonymní píše:
Naši mě měli nechtěně, když máma studovala. Musela kvůli mě přerušit školu a pak dodělávat zpětně (mám to často na talíři). Mám ještě bráchu, ten je vymodlený dítě, o dost mladší než já. Je pro ně svatej, dostane všechno, i když dělá blbiny, jsou k němu nekritický, nebo mě to aspoň tak připadá. A vlastně nejenom mně. co já musela od dětství, to brácha nezná na prahu dospělosti. Nezná cenu peněz, všechno dostane.O přerušení kontaktů jsem uvažovala, i po jejich návštěvě jsem k tomu často rozhodnutá a x dní kontakt nevyhledávám, ale pak tak nějak zchladnu a říkám si, jsou to přece moji rodiče. Mám jim bejt za co vděčná, ze začátku mi i finančně pomohli s bydlením.
Z vyprávění vím, že moji matku ta její dost trápila, buď měla chůvu nebo ji ta její dost bila. Tak to chování mojí mámy někdy omlouvám tím, že za to nemůže. Já sama sobě si říkám, že taková být nechci a doufám, že nejsem, pořád si připomínám, jak hnusný pocit to je, když se rodiče ke mně (asi nevědomky) chovají a že toto nikdy nesmím způsobit svým dětem.
Je to paradoxní, mám je ráda, ale hrozně mi ubližují.
Úplně chápu, jak se cítíš, jak moc se to v tobě mele…moje máma se ke mě zdaleka nechovala jako ta tvoje, i když bití, nadávky a ponižování jsem si taky užila dost…teď v dospělosti ji omlouvám, neměla lehký život, přišla o dítě (mého staršího bratra), potom o manžela, fakt to bylo někdy složité a sama si neumím představit, že bych měla tohle přežít…ale jsou věci, které nikdy nezapomenu (třeba větu, že jí zemřelo špatné dítě)…
Když ale byla se svým přítelem u mě doma a já vyslechla jejich rozhovor (v malém bytě je v noci slyšet každé slovo) o tom, jak jsem špatná, co všechno je v mém životě špatně a co všechno špatně dělám, včetně kritiky na můj vzhled, třeba že jsem tlustá jako prase (opravdu takhle to řekla), i přesto, že se svou postavou nějak nevymykám normálu, tak to už jsem nevydržela, vešla do místnosti a v klidu jim řekla, že už to stačilo, je pozdě večer, teď půjdeme všichni spát. Ráno odcházím do práce (měla jsem mít kvůli nim dovolenou), děti do školy a až se vrátíme domů, tak oni tam nebudou (měli zůstat další tři dny). Hrozně se mi omlouvali, ale já si stála na svém. Ráno jsem odešla, oni během dopoledne odjeli a od té doby mám klid…vídáme se dál, i když podstatně méně, protože iniciativa je jen na jejich straně, ale už si zdaleka nedovolí to, co si dovolili dřív…
Musíš dát rodičům najevo, že jsi dospělá, máš svůj život, svou rodinu a oni už dávno ztratili moc nad tebou…i za cenu, že se s nimi nějakou dobu neuvidíš…rozumím i tomu tvému vychladnutí…člověk dokáže leccos odpustit, i to, co by neměl…ale všechno má své meze…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.19 17:27
Jo holka, dělají ti jen to, co jim dovolíš.
Chovají se k tobě jako k malému smradovi, ale to asi pořád jsi. Jinak by sis to nenechala líbit. Nerozumím ti, je to tvoje domácnost. Něco se jim nelíbí? Tamhle jdou dveře. Můžou jet na hotel. A neplacam jen tak. Moje matka by se chovala stejně. Taky jsem byla sama modřina, plus psychické týrání, vydírání a neustále pokusy o sebevraždy(její). Naposled jsem ji vyhodila a několik měsíců se s ní nebavila. Nelíbí se ti, že dělám špatně kafe, není problem, už žádné nedostaneš. Při další návštěvě jsem místo otázky, jestli si dá kafe, oznámila, že stejně ji minule kafe nechutnalo, tak ji ho dělat nebudu a dostala vodu. Stejný postup na další věci a mám klid. Pokaždé mi rekla, že mi smrdí chcanim záchod, jasně že ho před její návštěvou drhnu. Naposled když znovu začala, že mi záchod smrdí, jsem ji řekla, že je zvláštní, že je jediná, kdo si stěžuje, tak jestli náhodou nesmrdí ona. A už to nikdy nerekla 
Tak jasně, že s první hláškou proti ní, jsem si málem kakla do gati a srdce jsem měla až v krku, ale s každou další je to lehčí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.12.22 19:26
Nevím jak začít tatínek mi umřel když mi bylo tři roky a moje máma si našla slizkého chlapa.Od malička jsem s ním měla peklo.Kdyz jsem byla mladá začal mě obtěžovat. Mlatil mě, dával mi veškeré zákazy a nutil mě jen uklízet a dělat věci co mě nakázal. Daval mi domácí vězení, nesměla sem na krok ven. A když mě pustili ven tak jen do 18hodiny.Ale to jsem musela mít napsané úkoly, chodit jim nakupovat, vynést koš, vyluxovat atd.Kdyz jsem dospěla a byla jsem těhotná tak mě nevlastní otec nakopl.Dnes o vánoce sem šla k rodičům abych jim aspoň popřála. Ale ten chcipak co mě uměl jen mlátit a osahávat tak řekl že budou mít večeři ať vypadnu. Zacal mě ponižovat a proto jsem se sebrala a šla pryč. Je to hnusnej člověk a co jsem si vše zlé s ním zažila. Umel mě jen nadávat, ponižovat a mlátit hlaz obtěžovat. Divim se jen tomu jak moje máma to poslouchá a nevadí jí to.Ale dozvěděla jsem se že mě nemá ráda a starala se o mě paní ciza které za to platila.Ze se moje máma nestydí!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.12.22 19:36
@Smutna.Romi píše:
Nevím jak začít tatínek mi umřel když mi bylo tři roky a moje máma si našla slizkého chlapa.Od malička jsem s ním měla peklo.Kdyz jsem byla mladá začal mě obtěžovat. Mlatil mě, dával mi veškeré zákazy a nutil mě jen uklízet a dělat věci co mě nakázal. Daval mi domácí vězení, nesměla sem na krok ven. A když mě pustili ven tak jen do 18hodiny.Ale to jsem musela mít napsané úkoly, chodit jim nakupovat, vynést koš, vyluxovat atd.Kdyz jsem dospěla a byla jsem těhotná tak mě nevlastní otec nakopl.Dnes o vánoce sem šla k rodičům abych jim aspoň popřála. Ale ten chcipak co mě uměl jen mlátit a osahávat tak řekl že budou mít večeři ať vypadnu. Zacal mě ponižovat a proto jsem se sebrala a šla pryč. Je to hnusnej člověk a co jsem si vše zlé s ním zažila. Umel mě jen nadávat, ponižovat a mlátit hlaz obtěžovat. Divim se jen tomu jak moje máma to poslouchá a nevadí jí to.Ale dozvěděla jsem se že mě nemá ráda a starala se o mě paní ciza které za to platila.Ze se moje máma nestydí!!!
Tak pokud je to pravda, jakože mi to připadá přitažené za vlasy, tak nechápu proč tam vůbec chodíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.12.22 19:37
@Smutna.Romi píše:
Nevím jak začít tatínek mi umřel když mi bylo tři roky a moje máma si našla slizkého chlapa.Od malička jsem s ním měla peklo.Kdyz jsem byla mladá začal mě obtěžovat. Mlatil mě, dával mi veškeré zákazy a nutil mě jen uklízet a dělat věci co mě nakázal. Daval mi domácí vězení, nesměla sem na krok ven. A když mě pustili ven tak jen do 18hodiny.Ale to jsem musela mít napsané úkoly, chodit jim nakupovat, vynést koš, vyluxovat atd.Kdyz jsem dospěla a byla jsem těhotná tak mě nevlastní otec nakopl.Dnes o vánoce sem šla k rodičům abych jim aspoň popřála. Ale ten chcipak co mě uměl jen mlátit a osahávat tak řekl že budou mít večeři ať vypadnu. Zacal mě ponižovat a proto jsem se sebrala a šla pryč. Je to hnusnej člověk a co jsem si vše zlé s ním zažila. Umel mě jen nadávat, ponižovat a mlátit hlaz obtěžovat. Divim se jen tomu jak moje máma to poslouchá a nevadí jí to.Ale dozvěděla jsem se že mě nemá ráda a starala se o mě paní ciza které za to platila.Ze se moje máma nestydí!!!
Proč s nimi udržuješ styky? Nemá to smysl. Soustřeď se na vlastní život, vlastní rodinu, pokud jsi ji už založila. A hlavně vyhledej pro sebe pomoc psychoterapeuta.
Byla jsem týrané a zneužívané dítě, vím o tom své. Bezpodmínečně potřebuješ pomoc odborníka, ne udržovat kontakt s toxickými lidmi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.12.22 19:41
@kemeny13 píše:
Tak pokud je to pravda, jakože mi to připadá přitažené za vlasy, tak nechápu proč tam vůbec chodíš.
Mně to přitažené za vlasy nepřijde. Pro někoho, kdo něco podobného nezažil, bývají příběhy těch, kteří byli v dětství týráni či zneužíváni, vždy těžko uvěřitelné.
Možná to píše někdo, kdo je intelektuálně méně zdatnější, možná troll, každopádně existují i skuteční přeživší všeho možného. Jsem jednou z nich. Každopádně mám dnes vlastní rodinu, potýkám se desítky let s posttraumatickou stresovou poruchou, ale jsem skutečná.
- Citovat
- Upravit
24.12.22 19:43
@kemeny13 Ano je to pravda a jsem prostě blbá a proto tam chodím. Nemam důvod lhát. Kdyz jsem zůstala na ulici nepomohli mě. Musela jsem se ze všeho vyhrabat sama.Mas pravdu chodit tam už nebudu ale samota je taky zlá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
@74paja ptala jsem se nekolikrat… matka vzdy vse prekrouti tak ze oni nic a vinici jsme my