Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Trápí mě plány přítele na bydlení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.1.18 09:45
Trápí mě plány přítele na bydlení
Zdravím všechny
Ráda bych znala názor ostatních ženských na mojí situaci. Nejde o život a uvědomuji si, že asi mnohé z vás řešily v životě určitě podstatně větší problémy. Jen chci jiný náhled. S přítelem jsme skoro 2 roky. Když jsme se seznámili, měl parcelu s položenou základ. deskou. Pro stavbu domu se rozhodl jako singl chlap před mnoha lety a „patlá“ to už možná osmým rokem. Nyní je to ve fázi hodně hrubé neobyvatelné stavby. Oba jsme z Prahy. Já jsem nikdy nechtěla bydlet mimo město, netoužím po domku, mám ráda vše na dosah, mám v Praze (prakticky v jedné čtvrti) rodiče, sourozence, všechny blízké kamarády, které znám od školy. Pořádají se různé akce, stýkáme se, bez ohledu na to, kdo má, kdo nemá děti, jak jsou staré. Zkrátka jsme z prostředí, kde dítětem společenský život nekončí a mě se to moc libí. Ano přizpůsobuje se to časově, místem setkání. V Praze mám i práci, která mě baví a navíc výborného kolegu, který mi nabídl, že mě bude platit skoro celé peníze, když při rodičovské budu částečně dělat, takže si mohu i přivydělat (dělám na ŽL). S přítelem jsme se posledních 8 měsíců snažili o miminko a už jsem byla trochu nesvá. U doktorky vše OK a za pár týdnů //. Vím to tři týdny. A teď k věci. Místo, abych se štěstím vznášela, celou dobu se trápím, že se naplnilo to, že mě nemine: stěhování do toho budovaného domku. Teď si asi hodně z vás klepe na čelo. Ty, co jsou z vesnic, co touží po životě na venkově, ty co žijí spokojeně v domečku. Jenže… vesnice má pár obyvatel, v našem věku nikdo, děti žádné (až na tři puberťáky), hřiště, obchod, hospoda nic nula, je to opravdu pár domů. Za celý den na návsi nepotkáte živou duši. Nejbližší bus je cca 1km po silnici lesem. Do Prahy jedou dva, byť je to jen 45km tak cesta trvá skoro hodinu a půl jen na metro. Jesle nejbližší až na okraji Prahy. Bez auta je tam člověk absolutně izolovaný. Já autem jezdím, ale pokud bych měla dojíždět do Prahy (třeba tak abych si přivydělala) tak neuvěřitelně komplikovaně. Není to na dálnici, nebo hlavním tahu. Kam dám malé? Když nejsou jesle, a babičky obě, které se rozplynou blahem, jak budou hlídat, jsou v Praze takže 45km. Cestou ho tam vysadit? Pak nepojedu 1,5 v kolonách ale 2 hodiny… takže 4 hodiny denně procestuji. Peníze za benzín? to bude cca 6000 měsíčně, kdybych jezdila denně! Tam práci nenajdu v mém oboru a ani nechci. Na společenský život, který běžně s dětma (i miminama) provozují moji přátelé, můžu zapomenout. Vím, že kolem miminka přijde honička a člověk nemá tolik času na nějakou kulturu atd, ale i toho padá. Výhodu vidím jedinou prostředí, a to my včera přítel úplně vážně řekl „v zimě je to hrůza, to tam ty lidi topí petkama a smrdí celý údolí“. Tak, v čem je ta výhoda? Navíc to místi je pro mě zatížené tím, že je na něj upnutá citově ex mého přítele, která naopak si tam malovala budoucnost a když (podotýkám asi 2 roky po rozchodu s ní) si našel mě, tak vyhrožovala, že si něco udělá, že v „jejím“ domě bude bydlet jiná. Já jsem si k tomu místu vztah ani nestihla udělat. Přítel mě tam nebral, byla jsem tam za ty 2 roky asi 5× všeho všudy. Posledních pár dní se o ničem jiném nedohadujeme, než jak to uděláme. Místo abychom se těšili na miminko, tak se trumfujeme argumenty, proč tam bydlet nebo nebydlet. Sežere to ještě šíleně moc peněz. Takže já i budu MUSET do práce, nejen že nechci být tři roky doma. Ale budu se muset spolehnout na mé příjmy. Přítele miluji, chápu to i z jeho strany, je to jeho sen, dal už do toho hodně práce i sil, těšil se tam. Včera mi řekl, že už vlastně ani nemá chuť dál stavět, což mě mrzí. Já ho nechci citově vydírat. Ale nechci se nechat natlačit někam, kde nechci celý život bydlet. Ano, od začátku vím, že staví dům. On od začátku ví, že já nechci bydlet v domku na malinkaté vísce. Nejsme tak bohatí, abychom mohli stavět dům a pak tam jezdit jak na chatu a zároveň bydlet v Praze. Jsme jen v pronájmu, ne ve vlastním. Co s tím…? Klidně mi řekněte, že až se to narodí, že se zblázním do dítka a všechno se tomu přizpůsobí samo. Já ale mám strach ze samoty, z přetrhání vazeb, které mám a jsem za ně šťastná, z toho, že zůstaneme bez prostředků, protože to sežere, co on vydělá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.1.18 09:49
Jo děvče, tak to jste udělali hezkou volovinu, že jste se nedomluvili dřív. Kdyby nebylo toho těhotenství, tak bych ti poradila si sednout a rozseknout to. A pokud by on trval na domě a ty na Praze, pak rozchod. Ale takhle? A co to udělat tak, že dokud budeš na mateřské, tak bydlet v domku a pak si ho nechat jako víkendový dům a bydlet v Praze? Jinak nevím. Právo bydlet tam, kde se vám líbí, máte oba stejné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:49
A ten dům je hotový? Pokud za 8 let má základ, tak bych se nějakého stěhování nebála.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:51
Blbá situace. Ale měli jste ji definitivně rozseknout než jste si udělali dítě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:53
No měli jste to rozseknout dřív… Ale v tvé situaci bych neustoupila, budeš tam nešťastná… Takhle bude možná nešťastný on. Těžké je to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:55
@Mutlice a přítel nepřipouští možnost zůstat v Praze, dům prodat? Vždyť i taková praktická věc jako poradna s miminkem, kam se chodí pravidelně, to bude pořádný opruz. Taky bydlíme v prdelákovicích, ale aspoň tu máme spoustu sousedů s dětmi ve stejném věku…
Já bych to ještě promyslela a nabídla mu rozumné argumenty ke zvážení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:56
Dům stojí. Ale hrubá stavba. Není fasáda, není nic uvnitř ani podlahy, sanita, kuchyně. Prostě stěny, střecha a okna. Ono my jsme se o tom bavili, to ne že ne. Jenže nikdy nepadlo žádné definitivní rozhodnutí. Je to hrozná volovina 
. to já vím, ale kdybyste viděli, jak přítel komunikuje o pro něj nepříjemných tématech… založí ruce, zamkne pusu a kouká před sebe. Takže se to řeší až „ex post“ a právě proto, že chápu, že každý máme právo bydlet, kde se nám líbí, tak mě to tak trápí. Nechci mu brát ten sen, snad jen doufám, že až najezdí za stovky kilometrů jen, aby ukázal mimčo babičce a koupil mléko, co zapomněl, tak třeba mu to dojde. On totiž na malé vesnici také nikdy nemluvil. tam jezdí stavět dva víkendy v měsíci. maximálně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:57
@Mutlice přiznám se, že bych se nestěhovala. Pokud by v dědině byla celkem nějaká obslužnost, tak bych i uvažovala, ale takto ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 09:58
@Mutlice no podle toho co pise, a jakej on je stavitel si myslim, ze se ted nejakym stehovanim stresovat nemusis.. Jak pises, patla to nakych 8 let a ma stezi hrubou stavbu.. Timhle stylem to jeste 8 let patlat bude.. A pak bude moct zacit znova 
Ale ne vazne, ted se tim nestresuj, mimco je na ceste s tim nic neudelas a bydlet tam jeste urcite par let nebude.. Tak si ted uzivej teseni na to maly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 10:00
Resis to pozdě. Ale stalo se. Do takové díry bych se proti své vůli nestehovala. Prodala bych hrubou stavbu a hledala kompromis. Blíže Praze a s funkční MHD, pripadne kousek autem na nákupy i do školky a školy. Nevím, jak si planujes pracovní dobu s malými dětmi, ale pocitej, ze minimálně do první třídy dítěte budeš fungovat hlavně jako taxi. My se třeba stehujeme také na vesnici, tedy blíže Praze a celkově lepe dostupnou, ale vůbec nepočítáme, ze bych se vracela do práce dříve než ve ctyrech letech nejmladšího a i tak jen na malý úvazek. Takovéhle bydlení je proste na provoz drahé a to prave i díky výpadkům příjmu toho, kdo zajištuje fungování dětí. Takže pokud vás manžel neuzivi sám, tak je to nereálné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
24.1.18 10:00
Nechápu, že jsi mu to neřekla hned a řešíte to teď. nejde o argumenty. ty tam nechceš. tak tam nechoď. prodejte to. kupte větší byt v praze. nevím. nechápu, proč se za každou cenu izolovat někde v prdelákově, když tam nechceš. my jsme teda v domě za prahou 45min, taky prdelákov, ale my neměli takové,,pražské,, zázemí s rodinou, bylo nám jedno, kde budeme. s tvými sociálními kontakty v praze bych nikam takhle nešla. protože společnost je pak k nezaplacení. sama s děckem kus od prahy to je k prdu, kor při takové vzdálenosti. nevidím ve vašem případě žádné výhody.
- Citovat
- Upravit
24.1.18 10:01
Přítel se zabejčil, že nebude bydlet někde v králíkárně… já to chápu, ale jsou tu i jiné možnosti, výměna s našima. Ti by přistoupili. Bydlí v 4+1 v pěkném místě. Dům by se prodat dal, ale až bude hotový. Nyní to má hodnotu pár set tisíc, teď by na tom šíleně prodělal… Co je jeden z mála argumentů, v kterých mu dávám za pravdu. Ano, měli jsme to řešit dřív. Jenže mě, dokud se neukázaly //, to tolik nedocházelo a právě to jeho hlemýždí tempo mě ukolébalo. a najednou panika… vím, jsem v tomhle kráááááva nebeská
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 10:03
Moc nechápu, že si umíte dítě „naplánovat“, ale zbytek vůbec neřešíte jak budete fungovat. Tak ono je dělání dětí příjemnější než nějaká zodpovědnost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 10:05
Já jsem mu řekla, že po bydlení mimo Prahu v domě netoužím snad první večer, co jsme se seznámili. Nikdy jsem z toho neustoupila, nikdy jsem nemluvila o budování toho domu v množném čísle, nijak jsem se na něm nepodílela ani pracovně, ani finančně. On ovšem to bral tak, že si přeci zvyknu… díky za reakce!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.18 10:05
@Mutlice Nehrot to. Jestli mu 8 let trvalo vybudovani zakladu, o ktetem pises, tak mu minimalne dalsich 8 let bude trvat nez to dostavi cele 
A kdo vi, jestli to nekdy dostavi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
