Trauma z vyhazovu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
18.2.23 19:06
@Anonymní píše:
Ahoj. Stala se mi taková zvláštní věc. Před 5 lety jsem nastoupila jako kurýrka na rozvoz zásilek. Tu práci jsem si ihned zamilovala.. úžasný kolektiv, sranda. Po 2 letech mě můj zaměstnavatel přehodil k jinému dopravci a začala jsem jezdit jinou trasu. Ze začátku mě to mrzelo, ale postupně jsem se zamilovala do té práce ještě víc. Byli jsme u něj já, jeho dlouholetý kamarád a on. Byli jsme úžasná parta.. kafíčka po ránu, rejpání plno srandy. Při rozvozu jsme si volali trojhovorem a odpoledne jsme si se šefikem volali, psali a stali se z nás opravdový kamarádi co pokračuje do teď. Jezdila jsem tak další dva roky, ale poslední rok to začalo skřípat z důvodu, že ten šéf u kterého jsem měla smlouvu mě začal používat jako koberec a bylo mu vše jedno a jednoho dne mě vyhodil… zhroutila jsem se a rychle si našla jinou práci. S klukama se bavím pořád hlavně s tim dopravcem. Když za nimi přijedu je plno srandy a cítím se jako doma, ale furt i po 2 letech to strasne špatně nesu.. chybí mi to, chybi mi kluci a ty nase dny.. tim že jsme zustali v kontaktu tak aspon me to udržuje v urcite nalade, ale potrebovala bych to v sobě nejak vyresit. Dopravce by me rád vzal abych u nej jezdila, ale bohuzel je spatna doba a nema sanci poridit dalsi auto. A tak se ptam jak se stim vyrovnat? Myslela jsem, ze to časem přejde, ale pripada mi ze žiju jen v tu chvili kdy jsem s nima v tu chvili se citim opravdu stastna
Kdy to přejde nevím, ale zajímalo by mě to taky.
Já mám od vyhazovu z perfektní firmy 9 měsíců, firma propouštěla z finančních důvodu a nejsem schopna ani kolem firmy projet.
Přitom bych mohla za větší peníze pracovat nedaleko, ale psychický bych to nedala, kdybych měla každý den jezdit kolem nich
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.2.23 10:16
Ja dostala vyhazov po zmene vedeni. Nebo spis mi neprodlouzili smlouvu kvuli tehotenstvi a pak chteli, at tam do materske delam nacerno za 4 tusice mesicne.
- Citovat
- Upravit
Ahoj. Stala se mi taková zvláštní věc. Před 5 lety jsem nastoupila jako kurýrka na rozvoz zásilek. Tu práci jsem si ihned zamilovala.. úžasný kolektiv, sranda. Po 2 letech mě můj zaměstnavatel přehodil k jinému dopravci a začala jsem jezdit jinou trasu. Ze začátku mě to mrzelo, ale postupně jsem se zamilovala do té práce ještě víc. Byli jsme u něj já, jeho dlouholetý kamarád a on. Byli jsme úžasná parta.. kafíčka po ránu, rejpání plno srandy. Při rozvozu jsme si volali trojhovorem a odpoledne jsme si se šefikem volali, psali a stali se z nás opravdový kamarádi co pokračuje do teď. Jezdila jsem tak další dva roky, ale poslední rok to začalo skřípat z důvodu, že ten šéf u kterého jsem měla smlouvu mě začal používat jako koberec a bylo mu vše jedno a jednoho dne mě vyhodil… zhroutila jsem se a rychle si našla jinou práci. S klukama se bavím pořád hlavně s tim dopravcem. Když za nimi přijedu je plno srandy a cítím se jako doma, ale furt i po 2 letech to strasne špatně nesu.. chybí mi to, chybi mi kluci a ty nase dny.. tim že jsme zustali v kontaktu tak aspon me to udržuje v urcite nalade, ale potrebovala bych to v sobě nejak vyresit. Dopravce by me rád vzal abych u nej jezdila, ale bohuzel je spatna doba a nema sanci poridit dalsi auto. A tak se ptam jak se stim vyrovnat? Myslela jsem, ze to časem přejde, ale pripada mi ze žiju jen v tu chvili kdy jsem s nima v tu chvili se citim opravdu stastna