Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Tréma z miminka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.4.19 08:14
Všechno chce svůj čas, je to všechno nové a čerstvé 
Jinak mě první syn v porodnici řval tak, že mi až tekly čůrky potu po zádech. Bylo to v noci a já už opravdu nevěděla co s ním a pak se zjevila sestřička, fakt jako anděl 
, řekla mi ať mu dám svůj župan do postýlky, vložila ho do něj a prcek spal jak zabitý. U druhého prcka, když jsem si potřebovala v porodnici odpočinout, tak jsem to také tak dělala, jinak jsem ho měla pořád u sebe, spal mi na hrudi jako andílek. Spoustu věci si zajedete až doma, tam už to bude vše v klidu, také po císaři bude den ode dne lepší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 08:21
@Alena Mraz neboj, bude to v poradku. Taky jsi nekdy mrzuta bez duvodu, a co teprve, kdyz jsi nemocna 
. Me i po prirozenem porodu trvalo, nez jsem se szila s tim, ze je mimco „moje“. Drz se, bude to v poradku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 08:34
To víš, že se to spraví, budeš za chvíli jako profik 
Já jsem byla u prvního dítěte úplně v hajzlu, jelikož mělo vvv neslučitelnou se životem, tak jí odvezli k operaci 100km, přístroje, hadice, mrňousek… horor.. domů jsem byla ochotná jít jen v doprovodu doktora a se všemi monitory 
Taky jsem to dala.. druhé dítě byla naprostá pohoda. Ale řval občas taky. Vždycky pomohlo ho pochovat. Často řvou, že chtějí mazlit. Což se pak už ne vždycky chce mamince 
Neboj, sedne si to… 
vydrž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
20.4.19 08:37
Bude to v pohodě.. já jsem ani nevěděla jak ji mám chytnout nic.. nikdy jsem předtím nedržela miminko náručí a to ani zabalené. bála jsem se. Nikdy jsem neměnila plínku… bála jsem se i ji obléknout, o koupání nemluvě. A všechno uplně v pořádku…
Doteď si pamatuju když jsem ji měla poprvé čapnout sama z postýlky.. prostě jsem ji nějak instinktivně čapla hlavně držet hlavičku. A na kojení mi taky sestřičky pomáhaly.. byla jsem prostě mimo. Nevyspání, nezkušenost, strach, hormony.
Pamatuju jak jsem se bála když jsme jeli z porodnice že tam nebudou sestry aby mi kdyžtak poradily.
Chce to cvik a zvyk.
- Citovat
- Upravit
20.4.19 08:45
Jasně že to bude dobrý ty se hlavně hoď do klidu, nestresuj z každého zaplakání, vždyť se nic neděje miminka pláčou, tak jí ponosíš a bude zase dobře, i když někdy trvá než se uklidní. Hlavně spi jak to půjde, jez a choď na procházky s kočárkem, všechno ostatní počká.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 08:45
Já z toho taky byla strašně nervózní a bála se jakéhokoliv breku. V porodnici to bylo dobrý, začlo to až doma. Myslím, že to i tak trochu spustilo poporodní blues, který mě trápil celé šestinedělí.
Vždy začal brek, tak jsem zajistila všechny potřeby miminka. Nepomohlo, tak jsem se rozbrečela taky a zoufalá s ním pochodovala po bytě. Přišel tatínek, vzal mimčo do náručí 3× podřepl v kolenou a byl klid 
nechápala jsem to. Bylo to tatínkovým klidem. Nejhorší pro mě bylo, když šel přítel do práce a jak přežít do odpoledne. Přítel na rozdíl ode mě nikdy v ruce neměl žádné miminko a se svým to hned uměl, mrzelo mě, že jsem tak neschopná. Časem jsem to okoukala a začalo to fungovat. Najeli jsme na chování, zpívání (ale ne každá písnička se zalíbila 
), dokonce jsem poznala krásu bílého šumu, což mi předtím přišlo jako úplná blbost. Pak jsem i poznala, co který brek znamená, že to není pořád stejné a už jsme byli kamarádi hlavu vzhůru, zkus se uklidnit a zkoušet, co pomůže mě to čeká každým dnem znovu a možná v tom budu zase plavat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 08:47
Určitě můžou plakat jen tak ať se z toho nezbláznis, tak nechtěj být za každou cenu supermama…máme um, máme dudlíky atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 09:00
Jsi úplně normální a bude to lepší neboj. Já byla první den v porodnici úplně hotová. Nevyspalá, sotva jsem po císaři lezla, donesli mi dítě (nikdy jsem miminko nedržela) a odešli ať se starám, že zrovna nemají čas mi nic ukazovat. A malá začala plakat. Ten první den jsem myslela že to nedám, vřískala celý den protože ze mě cítila jak jsem vystresovaná. Celý první čtyři týdny to bylo peklo, já v depresích, vyčerpaná a pak jsem vzdala kojení a hrozně se mi ulevilo. A od tý doby jsem už měla jen dva hodně špatný dny, kdy malá brečela a já ve vedlejším pokoji bušila do gauče a brečela, protože jsem už nevěděla co víc bych měla udělat. Ten první už nevím kde byl problém, u toho druhého byla vzteklá po očkování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.19 09:03
Gratuluji k mimcu, syn byl taky vyvolavany a na antibiotikach v inkubatoru, je tezke je tam takhle videt, ale bude to dobre Kdyz nas poprve nechali samotnych, bala jsem se usnout a doma jsem byla ve stresu snad furt, zpetne si rikam, ze jsem mela mozna I mirnou poprodni depresi, nebo I ne, ale chvili si to sedalo. Jo, ze mimina breci je normalni, neboj. Spravi se to a zvyknete si, ty zacatky muzou byt tezke…malo se o tom mluvi, clovek ma pocit, ze to ma byt jak v reklame na spokojeny zivot - vysmata mamina si v perfektne vystajlovanem a naklizenem byte (idealne celem bilem ) nuchna usmivajici se miminko, v pozadi hraje jemna hudba…no, v realnem zivote to tak moc nevypada. Jestli te to uklidni, mam druhe dite, jsem podstatne vic v pohode, je mu 8 mesicu a obcas taky nevim, proc breci…oni jinak neumi rict, ze jim neco vadi. Doporucuji hodne chovat a nebat se, obe se musite ted toho hodne naucit, mimco se uci byt na svete a ty se ucis byt mama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
