Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
@klenott
Máme doma aspergera, i s adhd. Obecně PAS je prostě spektrum a neskutečně široké… takže ano, Tvoje dcera může být PAS, ale spíš mi přijde, že má jen znaky. Může být jen vysoce citlivá, nebo mít k tomu i kiss syndrom, resp. již kid syndrom. Tyto děti se v něčem podobají lehkým autistům, např. nesnáší manipulaci s hlavou, převlékání přes hlavu (není to komfortní)…hlavně z toho popisovaného Tebou je to pozdní chůze i řeč. Jinak pokud nevíš co to kiss syndrom je, tak jde o rané blokády páteře, často následkem porodu, ale mohou být klidně už z prenatálu, nebo případně nevhodnou manipulací s miminkem asi i.
Mám zkušenost i s tímto. Syn byl v příčné poloze, a ačkoliv se pak srovnal hlavou dolů, porod byl taky nic moc… Psychomotorickému vývoji nepřispívá ani masivní očkování (nepovinné vakcíny k „základu“).
Syn také plival na zem, kolem třetího roku věku. A také si divně hrál s jazykem, což souviselo s obtížemi při řeči i vlivem blokád páteře, kdy byla zablokovaná i jazylka. Po odbloku lepší.
Co mohu hlavně poradit, hoď se do klidu. Resp. řeš co lze řešit (není od věci zkontrolovat ty blokády - ušetřili byste si hodně trápení a tápání)(u nás pomohl i detox vakcín), ale jinak dítě prostě miluj. Ani případný autismus není konec světa. Ale v nízkém věku se stejně blbě diagnostikuje, kdy lze zaměnit za vývojovou disfázii apod.
Jak popisuješ dceru, že je veselá, tak to buď moc ráda. Nás syn je negativistický, a to bych Ti nepřála. Vyčítám si všechno, včetně stresu v těhotenství, nepovinné očkování apod., ale nejlepší je, aby se fakt matka hodila do klidu a dělala co jde dělat teď. Ani nad budoucností nemudruj. Za rok může být dcera dost jinde a dál.
Nic si nevycitej! Znám pohodové děti se stresy v těhotenství a naopak. Negativismus u malého dítěte také nemusí být vlivem očkování, ale zděděnou povahou, třeba po vzdálenějších předcích. Vyroste z toho, neboj! ![]()
Spíš mě zajímá ten poočkovací detox. Děkuji.
@Nelel12 píše:s tímto nemohu souhlasit. Sice asi chápu, jak to myslíš, ale takto obecně podané je to blbost. Navíc u holčiček je z mých zkušeností ten aspík či jiný pas takový jiný… hodně se jich diagnostice vyhne.
Aspergera rozhodně nemá, Ti neprojevují city, tvoje malá ano.
@Takco píše:Děkuji. Myslíš, že vyroste z toho???! Máš s tím zkušenost? Aktuální věk 4 roky…
Nic si nevycitej! Znám pohodové děti se stresy v těhotenství a naopak. Negativismus u malého dítěte také nemusí být vlivem očkování, ale zděděnou povahou, třeba po vzdálenějších předcích. Vyroste z toho, neboj!
Spíš mě zajímá ten poočkovací detox. Děkuji.
@Takco píše:Tak jsem zpět. Ale tipuju, že ne na dlouho, že si spíš brzy vyčistím zuby atd, a už budu k dispozici synovi s rýmou…jde mu blbě spát, ještě má dnes jinou deku…
Nic si nevycitej! Znám pohodové děti se stresy v těhotenství a naopak. Negativismus u malého dítěte také nemusí být vlivem očkování, ale zděděnou povahou, třeba po vzdálenějších předcích. Vyroste z toho, neboj!
Spíš mě zajímá ten poočkovací detox. Děkuji.
@Anonymní píše:
Děkuji. Myslíš, že vyroste z toho???! Máš s tím zkušenost? Aktuální věk 4 roky…
S detoxem se pokusím nezapomenout. Brečí..musím utíkat.
Negativismus myslís, jako že se vzteká?
Zkušenost je taková, že s PAS znám lidi z dob, kdy ještě očkování v raném věku nebylo. A předává se tu přímo, tu ob generaci… Jinak znám případ, kdy chlapeček v podobném věku byl hodně negativisticky, s nástupem do školy to pominulo, ale je fakt, že něco z toho přetrvalo do dospělosti. V menším a jinak. ![]()
@klenott píše:
Ja vim, ze mi tu nikdo z vas neudela diagnozu na dalku, ale jsem nestastna a potrebuju mozna trochu ukoidnit, nebo slyset maminky, co maji doma ditko s PAS nebo Aspergerem..Dceri jsou cerstve tri roky, za par tydnu nastoupi do skolky. Je vesela, vnimava, citliva.. Ale par veci mi dela velkou starost a popravde se bojim, ze to uz neni uplne normalni. Dcerka ma asi mirne opozdeny vyvoj, naucila se chodit az v 19. mesicich, velmi malo mluvi. Chodime na logopedii, tam nam bylo receno, ze ma slabsi pravou hemisferu mozku - komunikace, pohyb ji proste vubec nejde. Naopak umi celou abecedu, pocita, vyborne ji jdou barvy. Jenze to je taky pomalu to jedine co ji zajima. Nejake napodobovaci hry ji vubec neberou. Nejradsi ma tyhle analyticke aktivity, knihy, rikanky, jeste hrani s vodou. Taky rada plive na zem.. To tedy pry souvisi s tim, ze ma povolenou pusinku, rikala logopedka.
Dost casto mam pocit, ze si zije ve svem vlastnim svete… Do oci se nam normalne diva, blbne s manzelem, na pokyny reaguje. Na ostatni deti vetsinou nijak moc nereaguje.
Ma takove sve specificke chovani, hodne si mluvi pro sebe, zpiva si, je taky dost uzkostliva, ma az panickou hruzu z popelnic. Dost casto se upne na nejakou konkretni cinnost nebo hracku. Je velmi citiliva na ruzne zmeny, mokre obleceni, kdyz neco neni podle ni, nebo chybi nejaky dilek puzzli, tak okamzite startuje vybuch vzteku.
Jeste me napadlo, dela hrozne sceny pri myzti vlasu, prevlekani neceho pres hlavu. Taky porad neco olizuje a malokdy si hraje s hrackami tak, jak se ma. Nejradsi neco rovna, rozhazuje, tridi.
Pristi tyden jdeme na triletou prohlidku k pediatrovi a ja mam hruzu co se od nej dozvim… Porad tak nejak doufam, ze ve skolce se srovna, ale nevim..
Já teda nejsem žádný odborník na tyhle diagnózy, ale klidně si škrtní mytí hlavy, plivání, zálibu v říkankách, experta na barvy (pokud teda nejde tak do hlouby, že by rozeznala paví zeleň od irské), výbuchy vzteku, nereagování na děti, olizování. To všechno dělá moje zcela neurotypické dítě
A vy teda žijete v cizině? její otec je cizinec? To může zase souviset s mluvou…
@Takco píše:já se tu pozdě večer vypisuju s detoxem, a pak musím ráno od 5 fungovat pro syna…a proč? protože Tě detox zas tak moc nezajímá, a píšeš o genetice? ach jo. Vždyť jo (myslela jsem, že jsem to psala jasně, že jsme řešili úroveň potíží), ale ta úroveň potíží není stejná. Já jsem taky asi asperger, ale odmalička funguji velmi dobře. Neměla jsem v nízkém věku žádné vakcíny navíc, naštěstí. Ale někdy mi dochází energie ze syna, a pak cítím enormní přetížení, a letos jsem i po rozhovoru se synovou odbornou lékařkou poznala, že jsem také asperger.
Negativismus myslís, jako že se vzteká?Zkušenost je taková, že s PAS znám lidi z dob, kdy ještě očkování v raném věku nebylo. A předává se tu přímo, tu ob generaci… Jinak znám případ, kdy chlapeček v podobném věku byl hodně negativisticky, s nástupem do školy to pominulo, ale je fakt, že něco z toho přetrvalo do dospělosti. V menším a jinak.
@Anonymní píše:
já se tu pozdě večer vypisuju s detoxem, a pak musím ráno od 5 fungovat pro syna…a proč? protože Tě detox zas tak moc nezajímá, a píšeš o genetice? ach jo. Vždyť jo (myslela jsem, že jsem to psala jasně, že jsme řešili úroveň potíží), ale ta úroveň potíží není stejná. Já jsem taky asi asperger, ale odmalička funguji velmi dobře. Neměla jsem v nízkém věku žádné vakcíny navíc, naštěstí. Ale někdy mi dochází energie ze syna, a pak cítím enormní přetížení, a letos jsem i po rozhovoru se synovou odbornou lékařkou poznala, že jsem také asperger.
Negativismus nejen vztekání, ale celkové ladění…vztek nejčastěji, ale i lítostivost, pláč. A nejhorší, když už umí mluvit ve větách, ale jak je zahlcený emocemi, spustí jen řev nebo pláč, a já v tu chvíli nevím co zase.
Musím běžet. Promiň jestli jsem byla ostrá (štve mě, že se o tom očkování nesmí mluvit, že může zhoršovat nějaké potíže, a tak se nevarují jiné maminky…budiž, jejich osud…). Ale času nazbyt není. Dnes mě čeká hodně zařizování, kromě utírání nudlí.
Ahoj
Ale jo, promiň, jsem téměř v každém diskuzi o očkování, chápu Tě. Ten detox mě velmi zajímá.
Jinak genetika určitě hraje roli. Může to být obojí dohromady. Je mi líto, že máš narocnejsi dítko, ale věř, že bude líp! ![]()
Je předčasné se bát. Ale klidně můžeš nastudovat vhodné přístupy k takovým dětem (podobný přístup je i k dětem s vývoj. disfázií apod). Nic není konec světa. ![]()
Jen upozorňuji, že v tak nízkém věku je diagnostika někdy složitá, a co odborník, to názor. ![]()
@Takco píše:
Ale jo, promiň, jsem téměř v každém diskuzi o očkování, chápu Tě. Ten detox mě velmi zajímá.
Jinak genetika určitě hraje roli. Může to být obojí dohromady. Je mi líto, že máš narocnejsi dítko, ale věř, že bude líp!
Ahoj, tady zakladatelka. Tak u nas pediatr vyslovil podezreni na „lehky autismus“. Jsem z toho uplne v haji. Jeste nas cela plno vysetreni, ergoterapie atd.. ![]()
No.. ono diagnostikovat autismus není jen tak… Já jsem měla fakt silné podezření jen roku roku a půl ale fakt je že jedinej kdo se vám jsem byla já. A muž mu řekl že holt s tím stejně nic neudělám že pokud bude mít autismus tak se to léčit nedá jen s tím pracovat.
Autistické rysy má poměrně dost dospělých a mají plnohodnotný život jen někdy je občas problém v komunikaci s dalšími lidmi
@klenott
Hele, já se před rokem a něco skoro zhroutila, když to podezření vyslovil neurolog. Tou dobou dítě vydávalo většinou jen zvuky, různé popěvky jak v čínstině apod…takže varianta byla i, že případný autismus třeba nebude ani lehký. Od té doby udělal syn neskutečné pokroky. Máme doma v podstatě jiné dítě, co se dovedností týče. Zůstal ten negativismus apod. Hodně mi pomohlo, když jsem si jednou přečetla radu maminky autisty, že je dobré si uvědomit, že doma nemáme chodící diagnózu, ale svého milovaného Pepíčka, Aničku apod. Je to pořád to stejné dítě jako bylo před případnou diagnózou. Naše milované dítě.
A jestli Ti to pomůže, já jsem asi také aspergerka. Tenkrát to nikdo neřešil, takže žádné terapie, asistent, nic. A sice jsem občas měla ve škole poznámky apod, ale učení mi vcelku šlo, ani vš nebyl problém. Je fakt, že mě nebraly zájmy vrstevníků jako většina seriálů apod, ale postupem času jsem si našla kamarády a známé s podobnými zájmy, a navíc postupem času se mi zájmy rozšířily, a nemám problém se nyní bavit skoro o čemkoliv. Empatii mám, oční kontakt mám, rodinu mám, práci jsem vždy měla… ![]()
Časem, při řešení svých dětí a případných diagnóz, jsme s kamarádkami a známými zjistili, že jsme asi také aspergeři, a třeba i proto jsme si odjakživa rozuměli. Osobně si tedy myslím, že žena aspergerka dokáže splynout s okolím snadněji než muž asperger, ale nechci to zevšeobecnit. Ženám se tedy bohužel míň odpouští co se sociálna týče. O chlapovi, co je schopný ve svém oboru, ale není sociálně zdatný, se bude prostě mluvit jako o odborníkovi, který je takový svůj. O ženě možná padnou horší slova.
Ale rozhodně se s tím dá žít. ![]()
Určitě je dobré si něco o tom nastudovat, ale nezapomínat, že každý jsme originál. Obávám se, že i odborníci mohou něco zbytečně zevšeobecňovat, a zrovna o aspergerech se stále zjišťuje něco nového, za posledních 20 let se ví o hodně více… A stále se bude vědět více. Věř svému dítěti, své intuici. Když Ti dá někdo rady, co mu funguje u jeho dítěte se stejnou diagnózou, na Tvé to fungovat klidně nebude.
Na hodně věcí a fíglů přijdeš Ty sama. My třeba u jedné problematické věci vyzkoušeli různé doporučované postupy, a nakonec mi pomohla strašná blbina, kterou jsem si vymyslela sama.
Nevím. Hlavně Ti chci předat info, že není důvod se nějak extra bát. Aspergeři jsou i mezi lékaři, právníky apod.
Také můžeš zvážit, že dceři diagnózu nikdy nenecháš dát. Kamarádka to tak udělala, a asistenta mají k holčičce pod jinou „záminkou“. Hodně lidí to nedoporučuje (zatajovat…) ale zas podívej jaká je Tvá reakce na slovo autismus. A tak to má bohužel hodně lidí v ČR…
My dg. nechali dát, ale na potkání to také netroubím. Syn je hezký a v mnoha věcech i chytrý, takže mi to občas lidi ani nechtěli věřit (tam kde předvedl scénu, tam si myslí možná i horší věci, ale zas stále to patří k věku…
). Říkám jen tam, kde je potřeba.
Mozna je dobré zmínit rozdíl mezi autismem a Aspergerem. Chápu dobře, že PAS je široké spektrum a Aspergeruv syndrom je v jeho určitě části?
@klenott
Máme doma aspergera, i s adhd. Obecně PAS je prostě spektrum a neskutečně široké… takže ano, Tvoje dcera může být PAS, ale spíš mi přijde, že má jen znaky. Může být jen vysoce citlivá, nebo mít k tomu i kiss syndrom, resp. již kid syndrom. Tyto děti se v něčem podobají lehkým autistům, např. nesnáší manipulaci s hlavou, převlékání přes hlavu (není to komfortní)…hlavně z toho popisovaného Tebou je to pozdní chůze i řeč. Jinak pokud nevíš co to kiss syndrom je, tak jde o rané blokády páteře, často následkem porodu, ale mohou být klidně už z prenatálu, nebo případně nevhodnou manipulací s miminkem asi i.
Mám zkušenost i s tímto. Syn byl v příčné poloze, a ačkoliv se pak srovnal hlavou dolů, porod byl taky nic moc… Psychomotorickému vývoji nepřispívá ani masivní očkování (nepovinné vakcíny k „základu“).
Syn také plival na zem, kolem třetího roku věku. A také si divně hrál s jazykem, což souviselo s obtížemi při řeči i vlivem blokád páteře, kdy byla zablokovaná i jazylka. Po odbloku lepší.
Co mohu hlavně poradit, hoď se do klidu. Resp. řeš co lze řešit (není od věci zkontrolovat ty blokády - ušetřili byste si hodně trápení a tápání)(u nás pomohl i detox vakcín), ale jinak dítě prostě miluj. Ani případný autismus není konec světa. Ale v nízkém věku se stejně blbě diagnostikuje, kdy lze zaměnit za vývojovou disfázii apod.
Jak popisuješ dceru, že je veselá, tak to buď moc ráda. Nás syn je negativistický, a to bych Ti nepřála. Vyčítám si všechno, včetně stresu v těhotenství, nepovinné očkování apod., ale nejlepší je, aby se fakt matka hodila do klidu a dělala co jde dělat teď. Ani nad budoucností nemudruj. Za rok může být dcera dost jinde a dál.