Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
Mám syna, kterému budou v prosinci 2 roky. Problém je, že je strašně tvrdohlavý a jak není něco po jeho tak je zle. Začne se vztekat a plakat. Nechce se učit jak dělá zvířátko, ani kde má například nos. Zažila jste to některá? Já už jsem úplně bezradna. S mluvou to taky není žádná sláva. Řekne mama, táta, pryč, brm, tam, dej a takové podobné jednoduché slova. Většinou ale si breptá sám pro sebe. Když po něm chci ať něco zopakuje, tak Se automaticky začíná vztekat. Zato v 10 měsících už chodil, vyleze vsude, staví věže větší než je on. S dětmi vychází velmi dobře. Rad se dělí o hracky. Je strašně živý, chvilinku neposedí. Trápí mě, že nechce učit a u ničeho nevydrží. Když ho oblikam, tak spolupracuje, když řeknu ruce nahoru, tak je dá. Ale jakmile se zeptám kde mas ručičky? Tak to je absolutní nezájem. Mám to řešit s doktorkou? Nebo mám syna ještě nechat? ![]()
Díky za odpovědi
No to popisuješ úplně normální dvouleté batole, které právě zjistilo, že je samostatná lidská bytost a může vyjadřovat svoji vůli. A ano - není to stroječek na poslouchání.
A pokud se teprve učí mluvit a ještě mu to moc nejde, tak je zcela zbytečné že na něj sáhodlouze mluvíš je to stejné jako kdyby na tebe někdo mluvil třeba holandsku, když umíš leda tak pozdravit a objednat si pivo.
Abyste se domluvili, tak ty potřebuješ zjednodušit svoji řeč a ověřovat že to chápe. Třeba dotaz kdepak máš ručičky zjevně nechápe, aleclekem logicky rozumí, že je při oblékání dobré spolupracovat. On teda dotaz „kdepak máš ručičky“ je celkem pošahanej když už člověk má rozvinutou řeč, vnímání vlastního těla a abstrakntí myšlení. Nebo ty někdy hledáš třeba svoje uší?
Pokud ho chceš časem naučit názvy jednotlivých částí těla, tak si je nejdříve opakovaně spolu ukazujte, mluv o nich v jednoduchých větách, když s jeho částmi těla manipuluješ. A až tohle bude zvládet tak pak chtěj - ukaž mi co jsou tvoje ruce.
A ohledně tvrdohlavosti mrkni sem
https://www.linkabezpeci.cz/…-jeho-rodicu
https://www.linkabezpeci.cz/…tekle-batole
https://www.linkabezpeci.cz/…cu-potrebuje
https://www.linkabezpeci.cz/…-pravidlo-3z
https://www.linkabezpeci.cz/…-pravidlo-3p
https://www.linkabezpeci.cz/…a-neposluchy
@Ou takže myslíš, ze mám tomu dat čas?
Mě jen děsí, jak vsude čtu, že děti v roce a půl už umí ukázat na oči, pusu, nos. Opakuji zvuky zvířátek a náš syn absolutní ignor. Chvíli jsme si mysleli, že špatně slyší, ale on je pouze strašně tvrdohlavý🤦🏼♀️
Nevim, co bys chtela resit s doktorkou. Normalni 2 lete dite. Kdyz se nechce ucit, jak dela zviratko a kde ma nos, tak ho to neuc. Tak se to nauci pozdeji. Vzdyt je to jedno. Opakovat taky hodne deti nechce. Je to male dite. Je normalni, ze u niceho nevydrzi dlouho. Je to ziva bytost a ne cvicena opicka. Neni dobre mit nejake predstavy a pak byt zklamany. Ber veci jake jsou. Mas zdrave sikovne dite.
@Kristyna002 píše:
@Ou takže myslíš, ze mám tomu dat čas?
Mě jen děsí, jak vsude čtu, že děti v roce a půl už umí ukázat na oči, pusu, nos. Opakuji zvuky zvířátek a náš syn absolutní ignor. Chvíli jsme si mysleli, že špatně slyší, ale on je pouze strašně tvrdohlavý🤦🏼♀️
ANo, samozřejmžě že tomu máš dát čas. A především nečíst weby o tom, co musíš a nebo nesmíš dělat, protože jinak jsi špatná matka.
Kluci mají na mluvení čas až do tří let.
Fakt je potřeba nesrovnávat děcka, případné vážné pochybnosti řešit s pediatrem/ou a co nejméně koukat na tu část internetu, kde se snaží matkám prodat věci, seminář a nebo reklamu tím, že udržují pozornosti na webu.
Dítě není cvičená opička ani pes. A mezi dvouletými dětmi jsou velké rozdíly. Některé je napřed motoricky, některé je jak koule, některé mluví jako kniha, některé sotva řekne máma a obě děti jsou zdravé a pořádku. Vyvíjí se skokově a do tří let se většina rozdílů vyrovná. Možná je tvůj kluk trochu tvrdohlavý, ale myslim, že nemáš co lámat přes koleno. Nechce ukazovat, kde má nos, tak nechce… Za měsíc může být všechno úplně jinak.
@Kristyna002 normální dvouletak.. mám doma úplně to samé, co on nechce, to se prostě nestane. Teď mi předvedl úžasný hysterak při luxování, chtěl luxovat on, já nemůžu.. takze asi tak
on ani neřekne máma nebo mami, jsem pro něj maiiiii
zato bubiny říct umí - bubliny, páč to dělá rád ![]()
@martina.se tak to jsi mě uklidnila
naše oblíbené slovo je pryč
. A teď začíná mít svoji řeč😂 😂 takže to mu nerozumim ani slovo ![]()
Já si myslím, že je celkem normální trošku živější dítě.
Ale je dobře, že s etakhle zajímáš ařešíš to, není totiž úplně pravda, že je v pořádku nad tím mávnout rukou, že se dítě vše naučí později.
Dobrý rodič hledá způsoby, jak ty věci dítě naučit. Ve vašem případě dítě dobře reaguje na ostatní děti, takže by třeba bylo fajn najít nějakou organizovanou zábavu, kde se syn může po těch ostatních opičit.
@Kristyna002 píše:
@martina.se tak to jsi mě uklidnilanaše oblíbené slovo je pryč
![]()
. A teď začíná mít svoji řeč😂 😂 takže to mu nerozumim ani slovo
Náš zvani celý den, ale něco naprosto nesrozumitelneho
jako hlavní slova jsou dolů, ven, nenene, jo, dej, ňami.. když jemu se chce, tak beci na ovce u souseda a s kočkami mnouka.. ale to se musí chtít jemu. Oblíbené zvíře je nek (šnek).. oblíbená činnost obouvání cizích boooo (bot).. výborný je, že na sousedy řve ahoj nebo čau
. Skvěle zvládá loučení, takže papá. Bráchové jsou Maaa (Matěj), druhého nevysloví a treti je Dáda (Adam).. prostě komik. Prostřední v tomhle věku mluvil ve větách, no mladý má svůj způsob ![]()
Jako bys popisovala mého syna před třemi lety. Malé torpédo a na ostatní neměl čas. Mluvit začal ve 2,5 letech rovnou v celých větách, ve čtyřech uměl perfektně R i Ř(a to vyrůstá v zemi, kde Ř nemají). Taky jsem srovnávala, dělala si hlavu. On byl a zůstal ale pohybově před ostatními, prostě se jeho mozek v té době koncentroval na něco jiného. Dej mu čas
je dodám…
Mám ještě mladší dceru a u té to probíhalo všechno úplně jinak. Mluvila brzy, ráda se předvádí, recituje a zpívá. Do určité doby lezla absolutně všude. Pohybově je šikovná, ale zase u ní, v porovnání se synem ve stejném věku, zaostává jemná motorika. Pořád se ale oba drží tak nějak v normálu ![]()
Podle mě není co řešit. Prostě ho nějaké zvuky zvířátek a části těla zrovna nezajímají. Syn se výše uvedené (většinou) naučil v praxi.
Je o rok starší než tvůj syn a doteď nesnáší pokusy o výuku nad knížkami a zkoušení, co už umí. Např. u babiček barvy-buď neodpoví nebo naschvál špatně ![]()
Jinak ve věku tvého syna byl pořád v pohybu a byli jsme prostě pořád venku. Věřím, že i tvůj syn se vše naučí, ale ne lexikálním způsobem.
Ještě mě napadá-řeč se neučí tím, že chceš, aby to dítě opakovalo. To prostě vyvolává odpor. Já jsem si prostě hodně mluvila pro sebe a popisovala vše možné.
@Ou píše:
ANo, samozřejmžě že tomu máš dát čas. A především nečíst weby o tom, co musíš a nebo nesmíš dělat, protože jinak jsi špatná matka.Kluci mají na mluvení čas až do tří let.
Fakt je potřeba nesrovnávat děcka, případné vážné pochybnosti řešit s pediatrem/ou a co nejméně koukat na tu část internetu, kde se snaží matkám prodat věci, seminář a nebo reklamu tím, že udržují pozornosti na webu.
A to si vzala kde? Že kluci mají čas do 3let? A holky do kdy?
Můj syn ani ne ve 3letech mluvil ve větách, za to dcera jen ukazovala a řekla pouze pár slov.
Výuka u batolete nemá smysl. Dítě se učí napodobou a prozitkem. Povidejte si, ukazuj vše kolem, vše pojmenuj. Pokud ho to baví, prohlížejte knihy. Dělejte legrace, žádná vážná a nezaživná výuka (s malou například jsme od maminka dělali nos-nos-nos = smrdlani nosy o sobe). A hned ví, kde je nos… Otázka je, jestli ti to bude chytit jako opicka ukázat. Ale v hlavě to zapsané mít bude. A tak je to se vším. Hrajete hry: Zajíček v své jamce, kolo kolo mlýnské…. Vidíte nebo slyšíte pejska - upozorni a řekni “pejsek děla Haf haf, vid?” A on to jednou řekne.
Nas překvapila ve 2,5 malá: “já nechci rohlicek, já papam LANÝŽE.” Dokázala vysvětlit, ze je cuchaji prasata. Ze je to houba tedy nevěděla. Ale oni VNÍMAJÍ A VŠE SI UKLADAJI. Nechtějí byt zkoušení, nechtějí to dělat na povel.
Já si myslím, že to dítě dobře ví, kde má ručičky, ale prdí na to. Když chápe, že má dát ruce nahoru, ví, co jsou ruce a taky kde jsou. Moje dcera má teď období, kdy třeba úplně bezchybně pracuje s takovou tou vkladackou. Ale jenom když se nedívám. Když to jdeme dělat spolu, tak to schválně cpe do úplně špatnejch direk
. Taky si umí sundat boty a ponožky, ale jenom když u toho nejsem. Dle popisu se mi dítě zakladatelky jeví úplně v pohodě.