Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
No, mě by to taky na zemi samotnou nebavilo… hýbat se ještě moc neumí a má na to čas, jenže v hlavičce už to má rozmyšleno a chtěla by… takže prozkoumá za chvilku co je okolo a jasně že volá o pozornost… nechce být sama..
její volání bych rozhodně neignorovala, to je jasný že to po chvíli přejde v pláč… ty jí zmizíš, ona chvíli zkoumá a pak volá, to je přece přirozené, miminko nechce být samo…
co ji dát do šátku, ať kouká okolo? to se jí bude myslím moc líbit, můžeš uklízet, prádlo věšet, vařit (jen pozor u plotny), všecko možné… dudel jí dej a ať se rozhlíží po světě, až usne tak ji odložíš do postýlky a je to ![]()
jestli se jí dudel líbí, neodnaučovala bych v tomhle věku… teď jí ho musíš ještě v noci zastrkovat, ale za chvíli se to naučí sama… jestli si chce dumlat, nějak nevidím nejmenší důvod jí to brát…
Meli sme to same.. dokud se nezacala plazit nemohla jsem se od ni hnout.. proste se nudila.. co bych v te dobe dala za to, ze kdybych ji dala dudlik, tak bych mela aspon chvilu klid
. A u nas nefungoval ani kocar.. Tak do pul roku ho nesnasela
. A to spani pul hodiny mame do ted. Male je 9 mesicu a da si dvakrat denne pul hodku vyjimecne hodku.. taky myslim, ze ji to nestaci, ale co.. uz to neresim.. a doufam, ze az bude jen jeden denni spanek tak se to prodlouzi
.
Ja vim.. toto obdobi je opruz, ale ono fakt nezbyva nic jinyho nez proste vydrzet.. za par mesicu bude vse jinak.. a kdyz ju bavi dudlat, tak at dudla…no a je to miminko ![]()
Taky máme jednoho mrčouna. Na břiše chce být pořád, ale když už ho to logicky nebaví, nebo je utahaný, začne mrčet, fňukat, pištět a pak řvát (podle toho, jak rychle s ním něco udělám). Pravda, ucpání dudlem taky pomůže
Holt se ještě neumí obrátit zpátky na záda, a tak „volá o pomoc“. Souhlasím s tím, že je to dost otrava, protože s postupem dne je to horší. Věřme, že je to brzo přejde ![]()
Ono to je i dítětem. Syn si nikdy neuměl moc hrát a moc té fantazie na hraní nemá dodnes a to už je velký. Dcerce stačila krabice s hračkami a než ji vyházela a prozkoumala každou hračku, tak hodně času uplynulo. Stačilo hračky naházet zpátky a mohla jet nanovo
. Dodnes si pěkně hraje, kolikrát zalehne do pelechu a hraje si ve své vlastní fantazii
.
Jak je na tom, když ji necháš hrát si v postýlce a nebudeš ji dávat na zem? To taky mrčí?
@kungfupanda : ja mam neco na Facebooku, tusim se to jmenuje Playtivites nebo tak nejak…ale ono je to spis pro vetsi deti, s temi mrnaty zase toho tolik asi delat nejde
(ale taky se rada necham inspirovat). U nas frci svliknout (aspon nohy
), to si pak vic vyhraje s nozkami (na zadech, jeste se nepretaci), ruzne kousaci veci, sustuci hracky, sledovani mamy
(fascinuje ho veseni pradla, cisteni zubu apod, nebo mu tancim a zpivam, z toho se rehni
), mam i nejaky nesmysl, co dela ruzny zvuky, kdyz po tom placa, to jsem nikdy nechtela, ale na chvili ho zabavi…„cteme“ knizky (dobre jsou rymovaci), cvicime cviky od fyzioterapeuta…taky se snazim, aby travil cas na brichu i zadech kvuli rozvoji, ale menim mista, hracky, polohy (zrovna mi treba lezi pres nohy a rukama se snazi zvedat veci z podlozky) a kdyz uz to nejde, tak i ponosim nebo dam na chvili do lehatka, at ma zmenu…nebo kdyz potrebuji neco udelat.
Postylku ma uz nejakou dobu pouze na spani.
Naše malá má 4,5 měsíce a taky mrčí, přesně jak píšeš už od rána a odpoledne je to horší. Když ignoruju mrčení, tak začne fňukat a pak řvát.
Takže každých cca 10minut ji musím měnit polohu, místnost atd. Je to tedy na bednu a už se těším, až si bude hrát delši chvilku sama.
@kungfupanda víš co, ona na to bříšku taky začne časem rotovat, tak ji to pak bude taky bavit mnohem víc a jak se naučí otočit (nikoli přepadnout) z bříška na záda, tak to bude lepší, bude moct být tak či tak, jak se jí bude chtít. Jinak u nás se dost osvědčil pytlík s těstovinami, PETlahev s kuličkou nebo čímkoliv jiným uvnitř, ona i samotná PETka byla prča, vlastně cokoliv, jen musíš mít dítko pod dohledem, ale tak to máš stejně
Malý se vždy přetočil na břicho, za minutku neudržel hlavu, tak začal řvát, otočila jsem ho zpět na zád, za minutu byl zas na bříše, za minutu zase řev.. celý den jsem ho jenom otáčela zpět na záda
ale to brzy přešlo, jak ty svaly posílil a vydržel tak delší dobu.
Jinak u nás se hodně osvědčila hrazdička chicco 3v1, je i pro větší, je hodně variabilní, můžeš jí dát nad miminko, nebo naklopit a před něj, pak když je větší, tak se to zvýší a je to jako hrací stoleček a tak, užili jí oba ![]()
@kungfupanda píše:
Nervózní nejsem, to néspíš nevím jak to udělat aby to nebyl takový mrčoun… Jak to tu pročítám, je to asi fakt nejspíš nuda. Zkusím vymýšlet větší zábavy teda
holky, nevíte nějaké stránky, kde jsou hry a aktivity pro tyto prďoly?
Je to tak jak píšete, jakmile přemístím na stůl, nebo někde jinde, mrčení je zažehnáno, ale jen než se to tam všechno okouká. A nejspokojenější je, když ji táta nosí jak letadlo nad hlavou a různě s ní pohazuje, ale já na to nemám bicáky, já ji tak jednou zvednu
V šátku i nosítku nosíme po venku, to je parada a vůbec dudel nepotřebuje, jen po všem čučí. Doma jsem ji práve chtela co nejvíc nechávat na tom břiše, ať se už naučí plazit a má zábavu (to ji asi budupak mít i já, že
Možná koupím i nové hračky, moc jich nemáme…nebo nemáte nápad na nejaké předmety denní potřeby, které miminko baví? Co se osvědčilo?
Nejparádnejší co máme jsou dvě hračky od lamaze, tam je spousta různých barev a struktur, ale přijde mi, že poslední dobou už nebaví ani ty…a to byla předtím jistotka chvilkové samostatné hry
Moje starší byla podobná (akorát ty první čtyři měsíce prořvala). Zlepšilo se to, když e začla hýbat. Dala bych jí něco nového, děti často baví něco z kuchyně, zkus vařečky, plastovou láhev s trochou vody nebo fazolí apod.
Jo jeste je dobre zrcadlo, mame zrcadlove dvere na skrini, dam mu deku pred ne a to taly chvili funguje
@kungfupanda Ono to je dost o dítěti. Syn si uměl sice „hrát“ s hračkama sám, ale vyžadoval společnost, takže byl náročný na pozornost ve smyslu přítomnosti rodiče (al epořád zlatej v porovnání s jinými dětmi). Dcera je víc pozorovací, kolikrát vydržela pozorovat staršího bráchu a po mně třeba hodinu ani neštěkla.
Bonusem mých dětí je, že když něco chtějí, tak si to umí zařídit a snaží se. Takže měli oba velkou snahu se za hračkou dostat sami, bez křiku. Ale znám pani, jejíž miminko v okamžiku, kdy na něco nedosáhlo apod., tak okamžitě spustilo vřešťák „matko nedosáhnu, podej, otoč, dones“. Přitom motoricky na tom byl stejně jako můj syn, ale prostě „nechtěl“, neměl tu motivaci a touhu zvládnout to sám.
@kungfupanda presne,moje rec s tim klidem
..obcas mam pocit, ze me odvezou ![]()