Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ahoj. Prosim si radu. Venku mi utika dítě. Jsem z toho uz nestastna. Má 20 mesicu a vubec ho nezajima co mu rikam.
Jdeme na prochazku a dite jde tam kam chce. Nereaguje na to, kdyz mu rikam ze tam nejdeme apod. A vubec me nepotrebuje.
Kdyz se schovam je schopny jit proste pryc a neresi. Kdyz pokracuju jde si stale tam kam chce.
Staci se jen otocit a uz je pryc.
Utika mi treba ze hriste a strasne se smeje kdyz ho chytam. Pak řve kdyz mu vynadam a vedu ho zpět. Dostal nekolikrat i pres zadek, taky po dobrym, proste nic nezabírá.
Proste zdrhá. Zacne utikat, volam na nej cokoliv a neposlechne a bezi jeste rychleji. Je uplne sileny s nim nekam jít, furt ho někde chytam a jemu je to fuk. Už jsem snad na prášky
No to živější batolata dělají, brát s sebou kočár a cestou na hřiště prikurtovat…držet cestou za ruku pokud nechce tak třeba za triko nebo kapucu…tohle je přesně ten věk, kdy ho nesmíš pustit z očí a naučit se předvídat ![]()
Uplne normalni obdobi.
Zbytecne se nervujes, bud bude pridelany v kocaru/kosiku/autosedacce, nebo ho vypustis nekde, kde je to jedno (v lese, parku, na hristi apod.) a pocitat s tim, ze ho budes furt sledovat.
Casem to prejde.
Mne zdrha i 3,5 lety, otocis se a zmizne behem vteriny, nepomuze nic, vysvetlovani ani zakazy ani na zadek. Chvili posloucha a pak zase nekde behem vteriny zmizi. Clovek musi byt nonstop ve strehu. Prvni dite to nedelalo. Za ruku nepujde, bud rve nebo se na ni vesi odjakziva. Idelni je kocarek, ktery jsem jeste nevyhodila a v pripade nouze pripoutam (treba zitra na urade). Anonym, at nemusim cist blbe komentare, jak neumim vychovavat dite.
@Anonymní píše:
Ahoj. Prosim si radu. Venku mi utika dítě. Jsem z toho uz nestastna. Má 20 mesicu a vubec ho nezajima co mu rikam.
Jdeme na prochazku a dite jde tam kam chce. Nereaguje na to, kdyz mu rikam ze tam nejdeme apod. A vubec me nepotrebuje.
Kdyz se schovam je schopny jit proste pryc a neresi. Kdyz pokracuju jde si stale tam kam chce.
Staci se jen otocit a uz je pryc.
Utika mi treba ze hriste a strasne se smeje kdyz ho chytam. Pak řve kdyz mu vynadam a vedu ho zpět. Dostal nekolikrat i pres zadek, taky po dobrym, proste nic nezabírá.
Proste zdrhá. Zacne utikat, volam na nej cokoliv a neposlechne a bezi jeste rychleji. Je uplne sileny s nim nekam jít, furt ho někde chytam a jemu je to fuk. Už jsem snad na prášky
Ty biješ dvacetiměsíční batole? Vždyť to dítě ještě nemá rozum. Ať ho budeš řezat nebo ne, bude utíkat. Je to normální v tomto věku. Ty bys měla pochopit jeho mentální pochody, ne ono tvoje, že jsi z toho na prášky. A jeho mentální uvažování žádným bitím k dozrání nepřiměješ.
Taky mi utíká podobne starý syn. Ještě mi zamava, když řeknu tak papa. Když bych odešla já od nej a zamavala, bude hysterak. Tak Holt proste bezim za nim, když uz je fakt daleko. Ale bit ho za to..? Proste období, chce objevovat svět bez maminky za zadkem. To cekas, ze bude poslouchat jak voják?
Dávat 20ti měsíčnímu na zadek když nechce jít kam si umanes?
Jsi normální?
To je normální, syn mi to ještě nedávno taky dělal, hlavně když jsem ho chtěla připoutat do autosedačky, začal mi utíkat a smál se tomu jako blázen, že ho honím
Ale zlepší se to, neboj. Synovi je aktuálně 26 měsíců a už je to o dost lepší, většinou poslechne.
@Anonymní píše:
Ahoj. Prosim si radu. Venku mi utika dítě. Jsem z toho uz nestastna. Má 20 mesicu a vubec ho nezajima co mu rikam.
Jdeme na prochazku a dite jde tam kam chce. Nereaguje na to, kdyz mu rikam ze tam nejdeme apod. A vubec me nepotrebuje.
Kdyz se schovam je schopny jit proste pryc a neresi. Kdyz pokracuju jde si stale tam kam chce.
Staci se jen otocit a uz je pryc.
Utika mi treba ze hriste a strasne se smeje kdyz ho chytam. Pak řve kdyz mu vynadam a vedu ho zpět. Dostal nekolikrat i pres zadek, taky po dobrym, proste nic nezabírá.
Proste zdrhá. Zacne utikat, volam na nej cokoliv a neposlechne a bezi jeste rychleji. Je uplne sileny s nim nekam jít, furt ho někde chytam a jemu je to fuk. Už jsem snad na prášky
na to je dobrý takový vynález - kočárek
My máme krom kočáru..resp. dvojkocaru batůžek s vodítkem pro případ že dceři něco překotně přes nos a chce skákat třeba do silnice…taky nechce moc chodit za ruku..a i tak prostě kdyby se vyskubla treba zrovna když jdeme v místě kde je uzky chodník a větší provoz je to fajn..když jdu sama tak ji teda vypustíme jediné v parku u hřiště kdy ona nabere vždy jasný směr na to hřiště…jinak jedine v kočáru..když jde i chlap tak jde pesky
JO V tomto období tuším mi tak něj občas zdrhala malá taky. Předpokládám naprosto normální. Lokomokační expanze nebo nějak tak… prostě ty děti exfektivnují běh skákání… a nějak přirozeně zdrhají akorát nepřemýšlí… To za ně musíme my.
Úplně normální vývoj, teď zdrhá z hřiště. Za pár let bude zdrhat za kámošema potají na pivo. Si zvykej ![]()
Ahoj. Prosim si radu. Venku mi utika dítě. Jsem z toho uz nestastna. Má 20 mesicu a vubec ho nezajima co mu rikam.
Jdeme na prochazku a dite jde tam kam chce. Nereaguje na to, kdyz mu rikam ze tam nejdeme apod. A vubec me nepotrebuje.
Kdyz se schovam je schopny jit proste pryc a neresi. Kdyz pokracuju jde si stale tam kam chce.
Staci se jen otocit a uz je pryc.
Utika mi treba ze hriste a strasne se smeje kdyz ho chytam. Pak řve kdyz mu vynadam a vedu ho zpět. Dostal nekolikrat i pres zadek, taky po dobrym, proste nic nezabírá.
Proste zdrhá. Zacne utikat, volam na nej cokoliv a neposlechne a bezi jeste rychleji. Je uplne sileny s nim nekam jít, furt ho někde chytam a jemu je to fuk. Už jsem snad na prášky