Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj nevím jak diskuzi nazvat…ale tak nějak jsem bezradná a tohle mi přijde jako vystihující název.
Mám 17 měsíční dceru. Máme stále ještě postýlku která ale nejde úplně snížit dolů a jelikož malá se z ní snažila vyskočit rozhodli sme s manželem že vyndáme dvě tyčky…určitě někdo má takovou postýlku u které to jde. A ted babo rad. Malá vždy usínala špatně snad do roka jsem ji uspávala na ruce ale ted už to bylo lepší žmoulala si deku až usla. Jenže jak mile vyndám žbrdliny z postýlky prostě neusne. Bud řve nebo prostě vyleze. Jak ste prcky naučili že mají v postýlce zůstat. Mám tam být s ní? Nebo ji jen stále vracet. Budeme se stěhovat a do nového bytu bych ji chtěla koupit novou normální postel ale to nepůjde dokud mi bude z ní stále utíkat.
Děkuji za rady a tipY snad to brzy překonáme.
Zkus jí chvilku číst pohádky jestli třeba neusne, můj syn taky nechtěl sám spát a já tam trčela s ním vždycky vylezl. pohádky se staly naším večerním rituálem a teď má 6 let a místo čtení jsem si stáhla do mobilu audioknihovnu a pohádku mu pustím má tak většinou 25 minut ale to už je spíš o zvyku taď už nikam neutíká ![]()
Čtení nezabíra to ječí ještě víc.
tweetydee: mě nejde o to dát postýlku níž mě jde o to naučit ji z ní neutíkat.
Jasně že navrtat by to šlo ale myslím že hodně dětí zvláda velkou postýlku už před druhým rokem nechci do toho malou tlačit jasně že když to nepůjde hold vyvrtáme dírky a bude v té malé ale třeba na to jdu jen špatně tak hledám inspiraci.
Hele, synovcovi jsou 3 a půl a ještě spí v dětský postýlce
(netvrdím, že to je správné), tak bych na malou netlačila, má ještě času dost. ![]()
Ja jsem dceru soupla do vetsi postele, zhruba v tomto veku, problem jsme nemeli. Probihalo to nasledovne. Postylka zustala stejna, je ale vetsi, jde dat hodne dolu a celou predni bocnici odendat.
dopoledne jsem to sundala, mela jsem koupeny uz velky povleceni, tak jsem ho povlekla a ona si tam hned vlezla a zkoumala to. Vecer sla normalne spat, i jsem ji rikala, ze z postylky se uz neleze a ze se tam bude spinkat. Mela jsem strach, ze bude vylejzat, ale na zacatku vubec, to prislo az pozdeji.
mozna se ji libila ta zmena, ze uz je jako velka, ma velkou poradnou perinu s obrazky.
za zacatku neutikala vubec, ani rano, to cekala az pro ni prijdu, pak uz jo, ale da se docela usmernit, jen parkrat byla scena.
takze ja bych velkou postel koupila uz ted, a nove povleceni, navlekla bych to tak, ze uz je velka holka a muze spat ve velke posteli, jako tatka s mamkou, aby se citila dulezite. Pak nejaky kratky uspavaci ritual, treba cist pohadku, nebo pustit pisnicky, zduraznovat, ze uz se z postylky nechodi, ze se bude spinkat, pak ji v klidu porad vracet a treba rict, ze rano muze vstat sama a prijit za vama do pelisku.
Jinak u nas pohadky taky nefrci, ale ma hrozne rada pisnicky, tak ji je poustim a porad ma do postele mliko ![]()
ted jsme znovuobjevili kolotoc, tak poustime i koloc.
Mame tu samou postylku jak pises ale u nas je to ok mala spi ikdyz tam nejsou spsle ale nekdy ma dny kdy mi z postylky po obede utika tak jsem to udela tak ze jsem ji tam pres to hodila deku a neutece:-)kdyz usne deku sundam a mala az se vyspi prijde za mnou:-)
Já bych řekla vracet, vracet a vracet a vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat. Jak píše Suik přesvědčovat, že už je velká holky a ty hezky spí v postýlce a neutíkají a že až se přestěhujete dostane velkou postel jako máte vy a třeba i nechat i vybrat povlečení do té nové postele. Pokud už uměla usínat sama, tak bych se rozhodně nevracela k uspávání. A u nás se třeba čte pohádka ještě v obýváku a měli jsem období kdy jsem po uložení museli zazpívat několik písniček. tak třeba i to zkusit.
Malej spí od 15 měsíců a v pohodě měl asi období měsíc kdy pořád zdrhal ale už si tam povídá, občas vyleze a hned zaleze a do 15 minut spinká, jen zavírám dveře do pokoje at nemůže cestovat po bytě. Jo a ještě mě napdalo tak ty šprušle vyndejte až když spí aby pak mohla sama přijít až se vyspí
V tomto věku syn přecházel na velkou postel. už se v malé mláttil a za 3 m se měla narodit dcera. asi 2 dny zdrhal, já bez nějakého řevu vracela. pak se to uklidnilo a spal tam mnohem líp, než v malé postýlce.
Dcera (20M) spí tedy s námi, ale večer jí ukládám samotnou. Sama usínat umí, ale chce (má to raději) u toho asistenci. Dlouho jsem se trápila tím, jak to jen uděláme, aby nedocházelo ke scénám, ale aby začala usínat beze mne. Musím zatím zaklepat…
Je to jen pár dní, ale obrat k lepšímu vidím.
Večer proběhne klasický rituál - večeře, koupání, kojení, čištění zubů, rozloučení s tatínkem. Pak jdeme spolu do postele a zpívám jí. Líbí se jí jedna písnička, tak jí jedu dokola tlumeným hlasem. Když už vidím (cca 5-10min.), že začíná být uvolněná (prostě nedračí, nemluví, jen leží a kouká před sebe), tak přestanu zpívat, pohladím jí a říkám jí… zavři očíčka a hezky spinkej, maminka se jde vyčůrat (napít, najíst…), tak tu zůstaň, zavři očička a hezky spinkej.
No zatím to funguje, odejdu a mezitím usne.
Snad to tak vydrží a postupně začne usínat bez potíží sama.
Zjevně jí stačí ten pocit, že se vrátím k tomu, aby nikam nechodila a zůstala ležet.
Držím pěstí.
Hm, tak název diskuse mně připomněl seriál „Útěk z vězení“
. K tématu: vím o klučinovi, na kterého nic nezabíralo, tak rodiče ze zoufalství v jeho 17 měsících začali pouštět Nohavicovu „Ukolébavku“. Časem se z toho stal echt rituál, dokonce ji začal vyžadovat…
Pro neznalé: ta písnička je hodně staršího data - no já ostatně taky… ![]()
Naše malá má ted 16 měsíců a nedovedu si představit že bych ji vyndala šprušle. Ne, že by neusínala, ale ona po postýlce během spaní cestuje tak, že bych se bála že vypadne tou mezerou (už vůbec na velké posteli). Vám se děti takhle nestěhují? Ona je i kolikrát hlavou opačně…
Velkou postel má s ohrádkou. vypadl jen jednou- chtěl vylézt, ale ak si to asi rozmyslel, usnul s hlavouu vchodu a sletěl. Jinak ale spí u hlavy, ty dva mětry dolů neodcestuje.