Už nejsem normální - černé myšlenky po porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Ahojky. Musím říct, že se cítím naprosto stejně jako ty a jsem prakticky ve stejné situaci, akorát tedy nebydlím v zahraničí. Chápu tě 
. Malému je 9 měsíců a já mám pocit, že se z těch špatných myšlenek už konečně trochu dostávám. Víš co mi nejvíce pomohlo v těch nejhlubších depresích, kdy jsem byla s miminkem doma, cítila jsem se strašně sama a neviděla jsem východisko? Nejvíce internet, facebook, emimino - prostě jsem si alespoň s lidmi psala, diskutovala, zabavila se takto a už mi ten byt nepřipadal tak prázdný. Jakmile to bylo možné, chodívám ven, třeba si i sama někam sednu a dám si kavčo, nebo s knížkou na lavičku. Pokud se budeš chtít vypovídat nebo prostě se jen vypsat ze svých pocitů, napiš mi soukromou zprávu. Taky mi to hodně pomohlo vědět, že nejsem sama 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ahojky,já měla to stejný u prvního miminka.stále jsem si myslela,že dělám všechno špatné,navic jsme měli miminko nedonošené,takže spousta starostí s krmením,s buzením s opatrováním,doma jsem nic nestíhala,měla jsem deprese,a řeknu ti,že i já na tom byla psychicky docela mizerně.nikdo a nic mi nepomohlo.manžel stál při mě a snažil se mi se vším pomáhat.ted po roce a půl čekáme druhé mimi ale už se toho nebojím.vím a jsem si jistá,že to zvládnu daleko lépe.tak za tři měsíce mě to přešlo.nebud smutná,když tak napiš,pa jaja.a nebo i lékaři dokáži napsat antidepresiva a věř mi,ostuda to není 
- Citovat
- Upravit
Ahoj chápu, že to musí být pro Tebe moc těžké a jak říkáš bude líp, ale je to mnohem těžší,když nemáš kolem sebe rodinu, přátele atd, ale vydrž, také jsem měla poporodní divné stavy a přešlo to, i když já ani tehdy neviděla světlo na konci tunelu 
, ale dostala jsem se z toho, takže chápu, jak Ti je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@evish píše:
Ahojky. Musím říct, že se cítím naprosto stejně jako ty a jsem prakticky ve stejné situaci, akorát tedy nebydlím v zahraničí. Chápu tě
Ahojky,stejně je to sranda,kolik maminek tímto trpí,vid? a nepomůžou žádné rady od rodiny at se uklidníme… vše to časem přejde a uvidíš že za pár dní si bez malého nedokážeš představit být.malá jak jde k babičce na noc to mám teprve depresi…chichichi
- Citovat
- Upravit
padá to na každou, nejsi jiná. Na druhou stranu, velmi často ty chápavé duše, kterým se chodíme vypovídat umí najednou obrátit a vše, co jsme jim vypovídaly, vykecat dál, nebo obrátit proti nám. Takže buď ráda, že nikoho takového nemáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To s tatínkem mě mrzí. Zkoušeli jste si promluvit? Ono je fakt, že ti chlapi na malý miminka moc nejsou. Druhá věc je, že stejně může pomoci s povinnostma.
Odkud jsi? Co třeba zkusit na emiminu najít maminky ze stejného města/okolí? Hned budeš znát víc lidí 
S kamarádkama co pracují je to horší, chápu. Nejlepší je najít ženský na rodičáku- stejný starosti, nemusíš si připadat blbě, že furt meleš o plínách a o zoubkách a podobně 
A až dítko vyroste, bude zase trochu líp. Až si budete moct hrát a bude se smát tomu, co děláš- svět bude veselejší. Nemáš okolí možnost jít na dětské kurzy? Tanečky, herna, plavání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ahoj. a co si najít někde nějakou maminku s taky malým miminkem a chodit spolu vozit a tak na pískoviště. buď přes net nebo u doktorky? a co se vrátit zpět domů?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelko chápu jak se cítíš,tím si asi prošla u miminka každá z nás.Přesně najít něnějakou maminku s miminkem,abyste vozili spolu kočárky,povídali si.
- Citovat
- Upravit
Ahoj zakladatelko, ja som na materske rok a pol, a uz mam dalse mesiacne mimino doma. Aj ja stale mam taketo stavy ake teraz ty prozivas, a preto pred tyzdnem som sa rozhodla ze ked odstavim malu pojdem na tyzden sama na dovolenu, mam spustu kamosek v Turecku, tak by som skocila do Istanbulu.
Ako ty, tiez zijem v zahranici, prestahovala som sa za svojim chlapom do CR a tu som zustala, a som teraz na materske. Za tu dobu mne sa podarilo stretnut sa s kolegynami na MD s praci tak 4×, furd jedno s deti je nemocne, alebo program nesedi atd. A zase oni tu maju rodinu a dalsie kamosky, tak asi ja nebudem na prvom mieste, za co im nemozem vycitat. Svoje najlepsie kamosky som nechala v Turecku.
Aj manzela treba setrit. Moj odchadza na par dni a ked sa vrati, ja som vykladala co vsetko sa stalo za tu dobu. A po par mesiacach jeho reakcia bola v stylu, ze je videt, ze som nemala s kym rospravat za tu dobu. Znilo ako studena sprcha na vytrezvlenie 
Ale treba tiez pozierat na vieci s jeho hladiska 
Pred druhym porodom som chodila do materskeho centra, je to super viec, minimalne nas starsi syn zacal riesit vrstevnikov, ale ten kontakt s ostatnymi maminkami nejak mi nejde 
Mozno s casom, vsak nebudem tlacit na pilu.
Materstvo uci nas trpezlivosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj holky..prominte ale radsi anonymne..posledni dobou si pripadam,ze jsem se zblaznila a mam cerne myslenky..mozna me reknete to je po porodu a v sestinedeli normalni.a vlastne bych mela byt stastna…ale myslim,ze me to nepusti..tak kveci..ano jsem moc stastna mam krasne,zdrave a vytouzene miminko a strasne moc ho miluji a pri pohledu na nej citim velke stesti..na druhe strane ovsem je tu plno ostatnich veci..kdy zase citim naval deprese a bolesti..k otci ditete muzu rict jen tolik..o dite zajem mel a ma,financne pomaha,ale to je vse..cas s nama netravi a je tam podezreni na neveru takze spatne..
citim se moc sama..kamaradek take moc nemam..ne tech opravdovych,navic neustale pracuji,neni cas..rodinu tu nemam,,ziji v cizine..takze jsem porad sama s malickym..on je me jedine svetylko 
financne to take neni ruzove ,ale to by me ani tak nevadilo..spis mi chybi spriznena lidska duse..s nekym si popovidat,zasmat se proste byt mezi lidma..a detatko trochu povyroste a vratim se do prace,,vim,bude lip…prozatim to na me obcas pada..no,ale vim ,ze muze byt i mnohem hur.. 
jen jsem se potrebovala nekomu sverit..diky vsem ,kteri pochopily papa 
