Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@terien píše:
Ty se ty svý holky normálně bojíš. Čekáš, že přijde scéna a bojíš se toho a to je jí 6 let. Uvědomuješ si vůbec, kam se řítíš? To je sice hezky sluníčkové, že ji nechceš bít, ale sama vidíš, že nic jiného neplatí. Naopak, bije ona vás. Kdyby za to její vyvádění chytla z otočky pár po perdeli nebo facku, ono by ji to rychle přešlo.
@Limi123
, taky mame to nejstarsi dite komplikovane. My byli tehda jak u vytrzeni, kdyz jsme mladsimu diteti neco rekli a ono to bez vyhrad udelalo. S nejstarsi mame vsechno strasne vydrene, duslednost az za hrob a staci jedine male zavahani a jsme tam, kde jsme byli puvodne, ovsem mame precedens a uz neni cesty zpet.
Prvorozena treba zdravit zacala nekdy v 7r. Ted je jevi jako krasne vychovana, ale do tech 7r nebylo sily, ktera by ji donutila pozdravit sousedy, ucitelku… Mladsi deti halekaly na vsechny uz od malicka, jejich starsi segra to tou dobou jeste stale povazovala - nevim za co - prudu, zbytecnost, stydela se?? Netusim…
@Cuddy píše:
To musíš vědět ty, co děláš a neděláš. Určitě bych neuplacela pohádkou či jídlem. Normální je chovat se slušně bez odměn.
Tak odměny můžou být používané i jako pozitivní motivace ne jako uplácení. Ale jo, tady je to špatně. Nejlepší, když odměna přijde náhodně při dobrém chování, ale dítè ji nečeká, t. j. nedělá to pro odměnu.
@Cuddy píše:
Ale prosím tě, batoh plný emocí u sestiletaka? Výsledkem těchto výchov jsou pak děti kopající do dveří a mlatici matku.
Ano, batoh plný emocí u šestileťáka.
Ty v této diskuzi nečteš průběžně příspěvky taky od jiných uživatelek, které takové dítě mají? Jestli ne, tak si to přečti.
Ale stejně asi platí to, že kdo nezažil, nepochopí. A jak jsem tu už psala, pro svůj klid jsem taky konzultovala s psycholožkou a bylo mi řečeno, že z toho vyroste, že to chce čas. Dozrává v této oblasti (emoční inteligence a seberegulace) prostě pomaleji. Ono to šlo vidět už když byl menší - např. měl problémy se „čtením“ emocí jiných lidí, vždy velmi intenzivně prožíval emoce (nejen vztek, ale taky radost) atd.
Synovi je teď 7 a vidím fakt obrovský posun oproti době před rokem (tehdy jsem měla tu konzultaci s psycholožkou).
Některé matky tady v diskuzi by určitě doporučily ho bít - např. uživatelka @Pitřice, tu musím zmínit extra, protože ty její názory, to je „skvost“ k pohledání ![]()
Tak to jsem nedělala a vida, posun nastal i přesto.
@xxprincesscz píše:
Mám takovou dceru. Je to ted šílený. Dneska jsem větu,,já nemuzu" řekla snad 10×. Hodně mě to mrzí, ale poslední týdny mi taky přijde že to nějak nezvládám tu výchovu. Navíc mě začala i mlátit a řvát na mě, házet mi s mobilem nebo kopat doma do psa atd. Já doufám, že je to období. Mám ještě 4m syna, snad bude klidnější.
Co občas pomůže, je věta, že si třeba to oblečení které si nechce vzít vezme jiná holcicka, která ho potřebuje. Blízko nás je dokonce dětský domov, takže dcera ví, že jsou děti, který se nemají tak dobře jako ona. Taky se za to stydím, ale když někam pospichame nebo už nevím co dál, tak řeknu, že to teda dáme někomu jinému a většinou se hned obleče. To samé hračky a nebo jídlo. Ale teda muž tvrdí, že jsem si ji rozmazlila a tady to mám… ale částečně je to určitě pravda, dcera to se mnou umí, nikomu jinému tohle nedělá.
Nežárlí??? Máte malé mimčo..Syn(3,5) žárlí trochu dodnes na malou(1,5), měl šíleně dlouhou regresi a zrovna včera mi v náručí ležel a říkal, že chce být miminko..Snažím se mít čas pro sebe a blbnout s ním a dělat legraci, když malá odpo spí a on spát nechce…Nebo si číst, hrát pexeso, na co je zrovna chuť. Jinak se také už pár měsíců perou, jsem občas jak policajt.
Zatím vymýšlím aktivity, mabídnu ovoce, venku, že něco uvidíme. Taky zakazuji. Syn poslouchá teď méně než před půl rokem, ale už to není to období vzdoru, co bylo kolem porodu malé, kdy mu byly dva..
@Anonymní píše:
Možná to vypadá, že se jen bráním. Ale bráním se vůči Vašim příspěvkům, které mi prostě nepřijdou užitečné. Doplňuju informace o tom, jak to dělám, a vymezuju se proto tomu, co dělat nechci (bití) a tomu, co vůbec nevím, jak bych dělala. Takže konkrétně od Vás žádná užitečná rada nepřišla (prostě jí zavřít v pokoji? Nechat jí, ať na ní spadne knihovna, až na ní poleze? Nechat jí, ať zničí hracky bráchovi? Nebo jako jak?).
Aha, odeslat jí do pokoje a nechat tu energii vybít jiným způsobem než že bude někoho mlátit není užitečné. Tak jo, však jak rikam… tak si pokračuj dál v tom jak to děláš, však je to super, paní na hlídání zdrhají, děti nemají žádný respekt ani hranice, dobrá práce. Já s nimi dikybohu žít nemusim. O bití jsem nepsala nic. Hračky druhého sourozence můžeš mít v boxu a dát je stranou, ale popravdě si úplně neumím představit co za snadno zničitelnou hračku může mít čtyřleté dite. Pokud máte doma, kde máte dvě malé děti, nábytek po kterém ti ty děti šplhají, nepřivrtaný ke stěně, tak se s tím snad radši ani na internetu nechlub ![]()
Rozesmál mě ten psycholog.
Já mám deti trochu mladsi, nicméně teď doma nemocny. Vcera jsem si akorát v kuchyni sedla na zem a brecela že už prostě nemůžu. ![]()
@malákráličice píše:
@Barevné klubíčko @Pitřice jsou uz rodice zavisli na vasi peci? Az budou, ruka vam vystreli, ani nebudete vedet jak. V hlave je ten vzorec uz zapsany.
Ale prosím tě
naši už jsou starší a věř mi, že mě někdy dost vytáčí (u mamky nejspíš počínající demence). A fakt si nedovedu představit, že bych ji jednu liskla
co je tohle za názory, proboha…
Za mě spíš fyzicky napadnou své rodiče ty děcka, kterým nikdo nikdy neurčil hranice…
A nevím teda, jaký vzorec máš v hlavě zapsaný ty, ale já ten, že ač mě někdy vytáčí rodiče do běla, ruku bych na ně nikdy nevztáhla… Stejně jako na nikoho jiného a kor staršího.
@Barevné klubíčko píše:
Ale prosím tě![]()
![]()
naši už jsou starší a věř mi, že mě někdy dost vytáčí (u mamky nejspíš počínající demence). A fakt si nedovedu představit, že bych ji jednu liskla
co je tohle za názory, proboha…
Za mě spíš fyzicky napadnou své rodiče ty děcka, kterým nikdo nikdy neurčil hranice…
A nevím teda, jaký vzorec máš v hlavě zapsaný ty, ale já ten, že ač mě někdy vytáčí rodiče do běla, ruku bych na ně nikdy nevztáhla… Stejně jako na nikoho jiného a kor staršího.
Já se jen zeptat, když jsi tedy dítěti dala na zadek nebo pohlavek, tak to vnímáš jako promyšlený rodičovský krok, tj. nikdy ti ruka neujela a všechny ty kroky bys zopakovala znovu?
Já třeba byla jako malá bita tak klasiky, prostě 90.leta, facky kdykoli do 16 let za prakticky cokoliv, v dětství varecha. Když mladší ségra otravovala, automaticky jsem ji dávala facku. Dnes moje máma říká, že by nás už nebila, nemělo to efekt. Tvrdí to s odstupem 30 let a lituje. Vztah máme narušený.
Já dětem párkrát dala taky a min. z poloviny to bylo, že už jsem neměla jiný prostředek, tj. vnímám to jako své selhání, neměla jsem jinou „páku“ než sílu. U 50% to bylo zaslouženě, že vím, že jsem zkoušela domluvu, stupňovala, pak vyhrozovala, že teda bude na zadek a pak dítě dostalo (pac jsem to řekla a musela dodrzet). Ale x krát mi to ujelo a stydím se za to a mrzí mě to a pak jsem se dítěti omluvila, ze to šlo řešit jinak.
To je šíleny čtení tohle. Můžeš mi vysvětlit, proč sis pořizovala dvě děti tak hodně blízko sebe, když absolutně nemáš páru, co děláš? Místo toho mlácení, který zjevně vůbec nepomáhá se dovzdělej a přečti si něco o vývojový psychologii proboha!!!
@Tosidelassrandu píše:
To je šíleny čtení tohle. Můžeš mi vysvětlit, proč sis pořizovala dvě děti tak hodně blízko sebe, když absolutně nemáš páru, co děláš? Místo toho mlácení, který zjevně vůbec nepomáhá se dovzdělej a přečti si něco o vývojový psychologii proboha!!!
Autorka ale nepsala o nějakém bití. Ptala se na radu. Tak ji dej radu, co dělat s dítětem v amoku, co třeba půl hodiny prožívá vztek a řve a mlátí se sebou a nevnímá okolí.
@řeřicha píše:
Autorka ale nepsala o nějakém bití. Ptala se na radu. Tak ji dej radu, co dělat s dítětem v amoku, co třeba půl hodiny prožívá vztek a řve a mlátí se sebou a nevnímá okolí.
Ano, psala, že je mlátí.
@Tosidelassrandu píše:
Ano, psala, že je mlátí.
Píše, že občas ji uvedou nervy. Ne moc často. Že je spíš motivuje na pohádku, dobroty. Nebo něco odepře. Viz první příspěvek. Pak ji x lidi rádi, že je má začít bit. A pár lidí rádi, že mají zkušenost s těmito dětmi a bití nepomůže.
@řeřicha píše:
Píše, že občas ji uvedou nervy. Ne moc často. Že je spíš motivuje na pohádku, dobroty. Nebo něco odepře. Viz první příspěvek. Pak ji x lidi rádi, že je má začít bit. A pár lidí rádi, že mají zkušenost s těmito dětmi a bití nepomůže.
Takže když manželovi ujedou nervy a občas jí výchovně zmlátí, tak taky není co řešit?