Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Už nemůžu - děti 4 a 6 let
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
13.12.23 22:02
Při těhle scénákach obvykle dítě vyrazím, jakože vykážu zlým pohledem, zvýšeným hlasem a dramatickým gestem ze společnosti ostatních do dětského pokoje.
Obvykle tam odchází s velikým řevem a pak se tam svíjí, ječí a nadává, ale pak se vynoří a bývá v klidu (někdy pak pohovorime o emocich, co kdo chtěl a jak se kdo cítil, ale nenásilně a nepovinně).
Pokud jsme venku, dítě odnesu domů.
Na nic jiného jsem nepřišla 
Křičet a bít je nepomáhá, vysvětlovat už vůbec ne, vysvětlovat předem taky ne, zákazy taky ne. Tohle mi funguje nejlíp a taky je to dost šetrné pro okolí a pro mě.
- Citovat
- Upravit
13.12.23 22:04
To ti takhle vyvádí předškolák? No to bych trochu zabrala ve výchově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.12.23 22:06
Naprosto normální 
Taky jsem tu zakládala kdysi podobnou diskuzi:
https://www.emimino.cz/…rvou-497859/ Často to dělají z nudy (na což jsi už přišla, když píšeš, že jsou víc v pohodě, mají-li program). Takže chce to vytvořit program, ale zase to nemůžeš brát tak, že jim ten program budeš dělat neustále. Dost pomáhá chodit ven, výlety, hřiště. Taky se rádi perou, tak se snažím stanovit a naučit pravidla, kam se neútočí atd. Přijde mi, že ten fyzický kontakt spolu potřebují.
Pokud možno nespěchat, tj. vždy když se jde někam na čas, tak mít velkou rezervu, protože stres to taky zhorší.
A srovnat si to všecko v sobě, nebýt nervózní, ale spíš se snažit ty jejich potyčky řešit s nadhledem a jestli to dokážeš, tak to převést do nějaké legrace, hrát teatrálně něco, to většina dětí miluje
- Citovat
- Upravit
13.12.23 22:06
Mám takovou dceru. Je to ted šílený. Dneska jsem větu,,já nemuzu" řekla snad 10×. Hodně mě to mrzí, ale poslední týdny mi taky přijde že to nějak nezvládám tu výchovu. Navíc mě začala i mlátit a řvát na mě, házet mi s mobilem nebo kopat doma do psa atd. Já doufám, že je to období. Mám ještě 4m syna, snad bude klidnější. 
Co občas pomůže, je věta, že si třeba to oblečení které si nechce vzít vezme jiná holcicka, která ho potřebuje. Blízko nás je dokonce dětský domov, takže dcera ví, že jsou děti, který se nemají tak dobře jako ona. Taky se za to stydím, ale když někam pospichame nebo už nevím co dál, tak řeknu, že to teda dáme někomu jinému a většinou se hned obleče. To samé hračky a nebo jídlo. Ale teda muž tvrdí, že jsem si ji rozmazlila a tady to mám… ale částečně je to určitě pravda, dcera to se mnou umí, nikomu jinému tohle nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:09
@pet p normální? Tobe přijde normální, že předškolák kope do dveří školky kvůli zapomenuté čelence? Že matku mlátí a řve na ni kvůli špatně nakreslené mu obrázku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
13.12.23 22:09
@xxprincesscz Tipla bych, že to souvisí s tím, že má maličkého sourozence.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.12.23 22:11
Šestileté dítě dělá takové scény? 
To máte opravdu problém s výchovou. A že si nevyhrajou 
tady by matky dětí blízko u sebe neměnily ani za nic a nejčastější kratochvíle je pití kávy, zatímco si děti způsobně hraji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:11
Ta malá se ti nějak vymkla. Za to hození do blata by dostala na pérdel ani by nemrkla. Při scénách bych zvedla a odnesla do auta/pokojicku tam ať se vyřve. Když nemají pozornost, většinou přestanou
Ma nějaký fyzicky kroužek? Pořádně bych ji zaměstnala - plavání, gymnastika, florbal - cokoli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:12
@Anonymní píše:
@Cuddy Ano, dcera je předškolačka. Zabrat. Jo. Ale jak?
To musíš vědět ty, co děláš a neděláš. Určitě bych neuplacela pohádkou či jídlem. Normální je chovat se slušně bez odměn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:12
@pet p píše:
@xxprincesscz Tipla bych, že to souvisí s tím, že má maličkého sourozence.
To určitě ano
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:12
Taky mám teatralni a vztekaci děti, ale aby mi predskolak vzteky kopal do dveří nebo mlátil sourozencem o zem… já to dělám stejně, jak už tu někdo psal. Dítě odkážu pryč. Není divák, není divadlo. Venku ho čapnu a odcházíme. Žádná diskuze, řvi si, jak chceš… samozřejmě je lepší snažit se situaci napřed řešit v klidu, nabídnout alternativní řešení, popsat emoce, vyjádřit pochopení…někdy to pomůže. Ale pokud ne a dítě jde do afektu, nemají žádné řeči smysl a je třeba jednat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:12
@pet p mam kluky od sebe necelé dva roky a tohle by si teda nelajzli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.23 22:13
Tyhle dlouhé tresty u tak malých dětí nefungují ani trochu. Vůbec si zítra nevzpomenou, že do bazénu nejdou, protože zlobily. Nebo dcerce nešiješ šaty. Chce to akci hned. Ale ne bít je, to taky nepomůže. Zkus třeba poslat do pokoje, ať přijde, až se bude chtít omluvit, že se ti nelíbí, jak se chová. Až pak přijde, tak to probrat. Ať se omluví, pokud je to třeba. A vždycky jsem se s nimi i usmířila a řekla, že je mám ráda, ale nelíbí se mi, když se perou apod. Jako je to boj, sama mám kluky 22 měsíců od sebe, vím, o čem mluvíš. A starší má taky rád svoje věci, brečel by v té situaci ohledně čelenky taky. Vzpomínám si, že si nechal ve školce před Vánoci medvídka, kterého miloval a vždy s ním spal. No, to by byly zkažené Vánoce. Volali jsme ředitelce a ona nás tam ještě večer pustila a medvídka nám dala. 
Synovi je už 15 a prostě jsou situace, na které citlivě reaguje. Každý je svůj, tak to ber. Nemusíš chápat všechno, jen to stačí respektovat.
Rozhodně se ale nenech bouchat, to je dost přes čáru. To bych holku tedy vykázala do pokoje, že tohle tedy ne. Musíš nastavit hranice a dodržovat je. A čekat, až z toho vyrostou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Zdravím všechny!
Mám 2 děti - 4 a 6 let. A už prostě nemůžu. Vůbec neposlouchají. Všechno musím x krát opakovat (že si mají vyčistit zuby, oblíknout se, spát..), často nereagujou, dokud nekřičim. Chovají se k sobě hrozně, pořád se strkají, bouchají a křičí. Fungujou občas, hlavně když jim vytvořím nějaký program.
Navíc dcera reaguje hodně na různý traumátka. Třeba dnes zapomněla ve školce čelenku, ale odcházeli jsme poslední, takže za námi zamknuli. Křičela, bouchala na dveře, ležela na zemi a snažila se je vykopnout… Doma ji mladší hrábnul hrabičkama do hromady sněhu a tak ho čapla hodina do bahna. Pak se prali, hrozný řev, nedařilo se mi je ani zahnat domů, ani odtrhnout. Pak jsem při kreslení Locice nakreslila moc dlouhou sukni. Zase řev, bouchala do mě, řvala, lítala všude s nudlí, utirala si ji do gauče atp.
Já je pak vždycky utáhnu na nějakou pohádku nebo jídlo a u toho přemýšlím, že prostě někam odjedu. Někdy mi ulitnou nervy a plácnu přes zadek. Ne často. Spíš asi využívám takový to, že něco nemají - večer pohádku, sladkosti, bazén, teď jsem třeba přestala dceři síť šaty, po kterých moc touží. Ale nic nefunguje.
Ještě doplním, že tatínek je, ale jen o víkendu a s dětmi to moc neumí. Často říká, že nejsou normální a měli by jít k psychlogovi. Já si ale myslím, že problém je ve výchově, tj. na nafi straně.
Co s tím? Jakékoli nápady nebo… Cokoli
Prosím anonym, stydím se.