Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ahojky
taky si myslím že samostatný pokoj, pokud máte tu možnost, docela pomůže… nemůžu teda soudit moc z praxe, my jsme Michala do jeho pokojíčku přestěhovali, když mu byly 3 měsíce...... budíval se 1× za noc, pak ke konci kojeni (odstavil se sám v 9 měsících) jsem k němu vstávala i 5×,
ale mě to nevadilo, pocucal si a spal pak dál, někdy jsem si tam s ním třeba na 20 minut lehla (když byl enklidný)
ale pro mě to bylo rozhodně lepší, než ho mít vedle sebe v postýlce…
po odstavení spí celou noc už od Vánoc (vstávala jsem tak 3× za 3,5 měsíce)
zkus si vyhledat v diskuzích Estvilova metoda… je to v podstatě metoda na uspávání dětí, která jim má dát jistotu že když potřebují ty přijdeš… něco jako po těch 5ti minutách přijít..... říkalas žes to už zkoušela… no vytrvala bych, protože tak jak popisuješ se žít nedá.
Já večer co večer dám sunar, lehnu si s ním na postel, zazpívám mu každej večer stejnou písničku, pomazlím, polechtám a pak položím do postýlky vedle skřítka františka, popřeju stejným způsobem dobrou noc a odcházím
ze začátku brečel, dnes ani nemukne a za chvilku spí
ať jakýmkoli způsobem, přeju ať to co nejdřív zvládnete…
Ahoj, tak my mame za sebou prvni noc metody „vyrvani“ a musim rict, ze to nakonec nebylo tak hrozny. Rano jsem byla zhruba stejne hotova jako kdyz mi nechtela usnout a jeste se 20× za noc vzbudila.
Dali jsme ji do samostatneho pokoje a v noci nedostala kojeni. Usnout nechtela. Manzel u ni lezel vedle postylky, dokud neusnula. Dost pri tom brecela. Kupodiva pridala daleko vic na sile, kdyz jsem u ni byla ja. Nakonec asi v 9 usnula.
Ve 12 prvni budicek na kojo - rvala do tri ctvrte na jednu. Byla jsem u ni, houpala jsem ji, hladila, nevydrzela brecet v kuse, takze vzdycky na cca 5 minut prestala, coz pro me byla zachrana. Nakonec usnula. V noci jsem u ni byla ja, na manzela reagovala pro zmenu hystericky.
Do peti do rana se tohle opakovalo asi 3×. V pul seste uz byla definitivne vyspala, tak jsem ji nakojila a vzala pomazlit do velke postele. Docela s nama i mluvila, nebyla nijak deprimovana apod.
Jsem zvedava na dnesni noc, verim, ze se vsichni dopracujeme ke klidnemu spanku.
Vsem, kteri se rozhodnou pro metodu vyrvani, preju hodne sily!
P.S. Musim priznat, ze jsem to chtela vzdat a v pulce noci ji nakojit. Nakonec jsem se vzpamatovala, rekla si, ze by ty prorvane hodiny byly nanic a ze bych ji trapila bezduvodne a vydrzela jsem, snad se to vyplati.
Dekuji moc za rady. Zacnu ji teda nechavat vyrvat, i kdyz to bude docela problem, protoze mame 1+1 a nemuzu ji tedy nechat ve druhem pokoji. Ja to doufam zvladnu, ale horsi to bude s manzelem, ten ma po 5 minutach revu nervy. Taky budu muset informovat sousedy, protoze mala rve tim zpusobem, jakoby jsme ji ublizovali. Snad to pomuze, drzte nam palce.
Ahoj,
po pár dnech jsem se k této diskuzi opět dostala.
Opravdu věřím, že dítěti se nic neděje, když pár dní nebude po jeho = řve vztekem že je sesazován z postu vládce… Prostě maminka tu je kdykoliv je fakt problém apod., ale v noci spí maminka a děti, takže tomu se musí naučit.
Malá nám spí od konce 4. měsíce v samostatném pokoji sama a pomohlo to na všechny strany co se klidného spaní týká..
Také se bojím co udělá dovolená, 14 dní v jedné místnosti spaní s dcerou.. Jestli si na to nezvykne apod.. Snad to proběhne dobře..
Akorát se bojím toho svého nevyspání, že z dovči se vrátím víc hotová než před ní.. protože ona se fakt děsně mele… a to spí dávno ve velké postýlce bez žrdlinek.. přesto cestuje a točí se apod…
Tak pevné nervy, za pár dní to bude dobré, ať manžel vydrží, stojí to za to.. zase se dobře brzy vyspíte… ![]()
E.
Holky, moc vám držím palce! My jsme metodu vyřvání (konejšení v postýlce) zkoušeli jen jednou v 9. měsících, odpadli jsme (já a manžel) po 4 hodinách řevu
(neztichla na víc než na 5 minut, kdy si zdřímla, nabrala síly a začala nanovo) - můžeme být jen v jedné místnosti a sousedi z druhé strany zdi mají taky mimino, takže celonoční koncerty by nám asi dlouho netolerovali.
Rozhodla jsem se, že počkám do 18ti měsíců a pak to zkusíme znovu, hlavně proto, že odnaučovat uspávání v náruči až po narození druhého děťátka by asi bylo nad naše síly… Tak ať vám děti spinkají celou noc! ![]()
Ahojky,
taky se přidám se svou zkušeností , doufám ,že se nebudu příliš opakovat.
Malého jsme přestěhovali do vlastního pokoje v 10 měsících, probouzení 3-4× za noc se zredukovalo na max. 2× . Zhruba od 15 měsíců se řešily stejný problém, uspávání na míči pak přendat do postýlky, ke konci to vypadalo tak ,že z noci jsem třeba 4 hodiny nespala , protože jsem 1,5 hodiny proseděla u malého , protože jakmile jsem ho dala do postýlky začal ječet a byl vzhuru.,to se opakovalo 2-3× za noc. Vyřvání nepomáhalo. Tedka to snad vyřešila velká postel s postranicema. Spí v ní od 18 měsíců a naprostá pohoda. Při usínání si k němu lehnu , chvilku si spolu povídáme ,sám usne. V noci se probouzí 1× , vpohodě usne. Takže klidně jděte do velké postele, stejně je to jen otázka času a aspon se budete kratší dobu trápit.
Apolena
Nám pomohlo přestěhování malé do vlastního pokojíku - v 6.m. Automaticky zrušila 2 noční kojení a bylo jen 1. Prostě asi mě vedle necítila.
Jinak k vyřvání - taky jsme aplikovali - ale s tím, že jsme tam opravdu chodili, hladili ji po bříšku, uklidňovali, odešli a pořád dokola. Trvá to třeba opravdu i 2 hodiny. Ale do týden to dítě vzdá. Důležité - dítě nevytáhnout a nenosit (pokud teda opravdu není nemocné,…)
Výsledek - od 9.m. spalo dítě celou noc. Večerní ani odpolední uspávání u nás není. POložíme do postýlky, zazpívám písničku pro zklidnění a odcházím. Musím říct, že jsem ráda, že jsem v počátcích vytrvala a teď se mi to 100× vrátilo. V klidu jsem já i moje dítě.
Držím palce!!!
Nedá mi to, máme taky 1+1 BEZ DVEŘÍ. Takže chtít u nás nechat vyřvat dítě absolutně nepřipadá v úvahu. Kdo nemusí tuhle metodu, zkuste metodu mrtvého brouka. Na rodině o tom něco psali. Vyřváním se dítě podle mě naučí pouze jednu věc - že když mu je úzko a ono brečí, stejně nikdo nepřijde. Tak rezignuje.
LinkaK, nejde to generalizovat.
Je potřeba rozlišovat, kdy dítě řve, že je mu úzko a kdy řve z rozmaru, když chce něčeho řvaním docílit apod..
Je jasné, že když se dítě v noci vzbudí, zaplaká, tak je to třeba zlý sen, divný pocit, že se hned na něj jdu podívat, co se děje. Pochovám, něco řeknu, položím a spí se dál.
Ale když to hraničí s vydíráním, dokazováním si jak pěkně s rodiči zacvičím, protože v noci je nuda, stejně nejde nic jiného dělat než řvaním docílit příchodu matky, tak to tedy ne… To není o úzkosti… to je o upevňování si pozice vládce-tyrana… to chce fakt zarazit včas..
E.
Ahoj holky,
hledám ve starších diskuzích nějaký „recept“ na uspávání a nějak se nemůžu dohledat. Malá spí ve svém pokoji, od 9.měsíců v postýlce, od 15.měsíce ve velké posteli (postýlku mi přelezla). Až na trápení se zuby nebo s rýmou nebyl nikdy s uspáváním problém. Posledních pár dní je to ale horor. Je unavená, mne si oči, ale jakmile vypije v posteli mlíčko (kolem 20:00) odevzdá lahev, vstává a min. do 23:00 nechce usnout. Najednou má spoustu energie a lítá po celém bytě. Na všechno odpovídá „nenene“, vytahuje hračky, nedá se zklidnit. Metodu vyřvávání jsem taky zkusila, dopadlo to tak, že bouchala do dveří od pokojíčku a byla nepříčetná pláčem. Přitom je přes den poměrně v klidu a odpolední spánek ale probíhá úplně v pohodě - do postele jde sama, dostane dudlíka, přečteme pohádku, pustím hrající sluníčko a odcházím - do 5ti minut spí.
Co jen s tím večerem?
Už jsme z toho s manželem vyřízení ![]()
Terka
Ahoj,
Anča se taky jednu dobu úplně pobláznila a nechtěla usínat v postýlce. Nevěděla sem , co s tím, ale pak sem zvolila radikální metodu a nechala sem ji řvat hodinu. Bylo to děsný, v druhým pokoji sem se držela za hlavu, zacpávala si uši a myslela sem, že to nepřežiju. Nicméně se vyřvala a usnula. Druhý a třetí den se opakovalo to samý. čtvrtý den sem to psychicky nevydržela a věděla sem, že jestli bude řvat ještě chvilku, naplácám jí na prdel tak, že si týden nesedne. Tak sem se sbalila, šla sem ven před barák, stála sem tam pět minut, vrátila sem se, vydržela zbývající půlhodinu křiku a pak anča usnula. Bylo to tak ještě dva dny a potom jako když utne, sotva zalehla do postýlky a vypila mlíčko, hned usnula. Chápu, že to bylo dost odvážný, furt sem si říkala, co když se jí z toho křiku něco stane…
na druhé straně ale ta situace byla k nevydržení.
A pro mě to taky byl trénink. Teď už vím, že když se na mě blíží ta úplná nasranost, že bych ji v afektu zmazala zadek, tak ji dám do postýlky, kde je relativně v bezpečí a vyfičím před barák tu situaci rozdýchat ![]()
Bibi, tak to jsi dobrá! Asi do toho taky budu muset radikálně praštit. Je pravda, že když jsem končila noční kojo (jely jsme po hodině) tak jsem taky nakonec zvolila 3 denní resp. noční vyřvávací metodu a 4.noc byl klid. Jen doufám, že dveře od pokojíčku vydrží to její bušení a že neobrátí pokojík v kůlničku na dříví. ![]()
Terka
Ahojky holky, jak to tak ctu,tak mi ta nase holka pripada docela rozumna. V postylce nespi od osmi mesicu, na velke posteli melá vic mista k cestovani ve spanku a hlavne kdyz chce, prileze si za mnou a usne ( mame trojletiste). Mozna tem prckum vadi ty mrize a skutecnost, ze je mama daleko. Kolikrat se v noci vzbudim , mala ma nohu, ruku, nebo hlavu nacpanou u me a spokojene spi. Preju pevne nervy, metodu vyrvat se bych asi nedokazala praktikovat a jsem rada, ze jsem ani nemusela. Polly
Ahoj
Tak ne že by jsme měli problémy se spaním, naopak, Kristýnku musím ráno v 9 hod i budit a to spí od 20 bez probuzení.
Usíná taky jendoduše, prostě ji dám do postýlky, řeknu dobrou noc a zavřu dveře.
Bez čeho ale už několik měsíců neusne je moje jedna noční košile. Začala si jí sama brát a „mudlat“ si jí u pusinky až to dopadlo tak, že když jsme letěli na dovolenou, tak košile letěla s náma, ale ne v zavazadlech dole, ale hezky u nás, aby si jí mohla mudlat i při letu a spát. Košili říkáme Mudla a kdyby jí neměla na spaní u sebe, tak to by byl křík na celou ulici.
No snad to není zvlozvyk, ale i kdyby, tak za to nádherné spaní to stojí.
Tak třeba taky nějakou Mudlu?
Bára