Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn si na mě jednou takhle otevřel hubu, tak mi vystřelila ruka a takovou chytil po tlamě, že už si to nikdy nedovolil. Nebiju je, ale v téhle situaci mi ta ruka prostě sama nějak vylitla.. samozřejmě mi to bylo líto, ale to jsem mu nikdy nepřiznala, dnes je mu 18..
Od té doby se zlepšilo chováni i ve škole a lépe se učil, měl asi strach že by mohl dostat znovu
Prosím anonym, nerada bych taky byla označena za tyranku co mlátí dítě
@Anonymní píše: Více
Presne tak, jedna se o stare, osvedcene a hl. ucinne praktiky!
Resila jsem tu opakovane svou dceru, rozumim ti. To dite stejne znas ty, znas pomery, ve kterych zije, jeho minulost, potencial… Takhle neosobne tady je „snadne“ poradit nebo zkritizovat, ja bych tvuj prispevek vnimala spis jako potrebu to sdilet, pomoc bych hledala jinde.
Meli jste spolecnou schuzku s vychovnou poradkyni? Co otec, sourozenci, pokud ma? Ma skola skolniho psychologa? Sel by syn k nekomu?
U nas se situace zlepsila, presto nejasam, v tomhle veku uz neni vychovne moc prostoru, dcera k nikomu jit nechce, nakonec chodim na psychoterapii ja, i to myslim k necemu je.
Na puberťáky bohužel snadný „návod k použití“ neexistuje.. musí se to jen vydržet a nezbláznit se z toho.. drzost a opozice patří k tomu věku..
jako trest obvykle volím odnětí mobilu - na tom visí pořád a to pak funguje… zkus s ním pořádně v klidu promluvit, slovíčka s ním potrénovat, stanovit denně určitý objem času, který stráví učením (třeba aspoň 30-45 minut) a pak ho z toho vyzkoušíš…
jinak tu (ojedinělou) facku v pravou chvíli úplně neodsuzuju…
@Ahep no, ale tady většinou bývá velké opovržení nad fyzickými tresty, takže se k tomu nechci veřejně hlásit.
Se synem mám dobré vztahy a dodnes si na tu jednu facku pamatuje, většinou když na mě zkouší vysírat dcera,12 let, tak ji říká - počkej až jednu chytneš jako tenkrat já ![]()
Tak hubu by si na mě dítě otevřelo jednou a chytil by takovou, že by se mu kousavý otočilo dozadu. On si dovolí jen to, co si necháš líbit.
Někdy je to výmluvnější ( a pro puberťáka pochopitelnějsi) než tisíc slov. Navíc adhd vnímá tak minutu. Většinou vůbec a ještě se blbě tlemi. Syn schytal včera, za drzost. Myslím, že hned tak podobnou věc z pusy nevypusti. Stane se to max. jednou za rok, když opravdu překročí všechno a není na škodu pocítit zlost rodiče i takhle. Okecavani je fajn, ale hranice je někdy potřeba ukázat jasně a stručně.
@Anonymní píše: Více
Přihlásila bych ho do jazykovky, je možné, že jiný učitel, jiný styl výuky mu sedne víc.
Ono výuka jazyků na ZŠ často nebývá štastná.
Dcera taky chodila, asi od páté třídy základky i po celou střední a dnes se domluví plynně anglicky.
Já jsem nebyla schopna jí pomoct, byly jsme z toho neštastné obě.
Takže toto doporučuju, i kdyby se udržel na trojce, čtyřce, je to lepší než propadnutí.
Jinak si uvědom, že on má genetický základ a inteligenci po rodičích, k tomu ještě poruchu pozornosti, má toho nejspíš plné zuby.
Chování bych řešila ve středisku výchovné péče, tam jednu dobu chodila s klukem známá a pomohlo to tam víc, než psycholog.
Nemlátila bych ho, je to k ničemu, ani řev nepomůže.
Co tatínek na toto říká, zapojuje se?
Hm, myslím, že bude mít snížený intelekt, řešili jste to někde, jak je na tom v této oblasti? Do toho navíc puberta… určitě bych řešila více s odborníky. Nicméně křičet bych na sebe nenechala, pak to bude jen horší. Jedna dobře míněná facka je v některých případech více, než 1000 slov. Určitě si to bude pamatovat. Hodně štěstí. ![]()
@Zabatko Nemyslím,že by měl snížený intelekt. Resp. že by o tom nevěděli. Pokud má Adhd a AP, tudíž PO 3, tak chodí pravidelně do PPP a ve zprávě se píše o intelektu i nadání i rozvrstvení. Školní výsledky ale bývají Adhd ovlivněné, i když IQ je normální, mnohdy v některých oblastech i bývá nadání.
@andelka83 píše: Více
No právě, tato informace, asi docela podstatná, tady chybí. V každém případě je potřeba to řešit s odborníky, aby nebyl nešťastný kluk i rodiče. Tím spíš, jestli je intelektově v pořádku, nebo dokonce nadaný a má špatné známky, to může člověka dost semlet, zvlášť v tomto věku a pokud je v něčem na propadnutí.
Ta angličtina může být problém. Co má v doporučení PPP? Dělá to škola? A co představy a požadavky dospělých? Má na to, aby je naplnil nebo by bylo lepší ubrat.
No a ovšem 13 let je 7-8 třída, to jsem šla dolů se známkami i já a moje kamarádky. Potom jsme šly na gympl a na VŠ. Sedmá třída je dost postrach, do toho puberta..
No a taky každý nemusí být na všechno, že. Na gymplu jsem vždy bojovala o 4 z fyziky. V konečném důsledku je to jedno. Mám humanitní vzdělání a na známky z fyziky se mě nikdo neptal.
Syn teď takhle bojuje s chemií, mají ji první rok.
@andelka83 píše: Více
přesně
já půl gymplu prozvracela z nervů z chemie, fyziky a matiky - jakési šílené integrály a amplitudy a já nevím jaké nesmysly, co jsem v životě nepotřebovala, byla jsem ráda za 4 na výzo.. naopak jsem excelovala i jako reprezentant školy v čj, rj, udělala si už v 17 státnice z němčiny… za tři roky učení zvládla odmaturovat z angliny…
a na vš červený diplom…
ale ty přírodovědné obory jsem prostě protrpěla, fakt mi z toho bylo fyzicky zle, poslední rok už jsem tam ani skoro nechodila, psala si omluvenky, dělala připouštěčky k maturitě.. nenáviděla jsem ty hodiny, opravdu čistá Nenávist…
takže chápu, že někomu je něco dáno a někomu není a nic moc s tím nedokáže udělat..
Hezké ráno, jsem na pokraji sil s mým 13letym synem. Neučí se, lže mi do očí a aby toho nebylo málo, křičí na mě a odsekava
jeden předmět je téměř na propadnutí a jemu to nevadí, má to u zadele a pokud musí opravovat špatnou známku, tak donese opět špatnou. Doma se učí ten daný předmět ale nejde mu, jedná se o AJ. S učitelkou jsem měla schůzku a pouze mi bylo sděleno, že se musí učit slovíčka průběžně, ale prostě slovíčka se mu vykouří z hlavy. Já už prostě nevím. Má poruchu soustředění a pozornosti a asistenta. Chování šílený a do toho ty známky
prosím o rady, kdo to tak taky má, jestli nejsem jediná. Moc děkuji