Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Už si nevím rady. Vzdor i v 5 letech?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
5.8.25 19:58
@Anonymní píše: Více
Je to asi běžné, ale já bych s ním proste nikam nešla. Děti nebiju. Takže si s nimi prostě promluvím před cestou a docela to funguje. Ví co bude, když bude vyřvávat a nebo nebude poslouchat. Jsou chytřejší než si myslíme. A v tomhle věku už toho dost pochopí. A omluva nic neznamená. Na to přijde brzy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.8.25 20:36
Dostaneš kartáč, že jsi neschopná. Tak než k tomu dojde:
Moje (specifická) dcera byla taky vždycky vzdorovitá, postupně se to zhoršovalo a nejhorší to bylo cca v šesti letech (kdy už ostatní děti mívají rozum, že). Ječela, utíkala, válela se po zemi, neposlouchala, vyváděla, vyváděla a vyváděla. Teď je jí skoro deset a je to lepší (nikoli dobré).
Nepomáhalo:
- řvát na ni, mlátit ji
- vysvětlovat jí to (ani v afektu, ani zpětně)
- objímat ji v afektu
- trestat ji tím, že teď už nebude to či ono
Pomáhalo:
- musí být najezena, napitá, odpočinutá, neprehlcena
- hrozně moc pomáhalo říct jí předem, co přesně se bude dít, strukturovat, klidně to nakreslit
- režim, předvídatelnost
- když už na ten afekt dojde, nezhoršovat to tím, že budu taky vyšilovat. Jít s dítětem pryč mimo dosah lidí, protože oni za to nemůžou, bránit škodám a zraněním, být klidná, lehce soucitná, nepříliš angažovaná
- až to přejde, stručně vyjádřit soucit s těžkou situací (dvě věty) a opatrně říct, co mělo být jinak (jedna věta), přičemž se nebát přiznat vlastní chybu nebo špatný odhad. Nabídnout to objetí.
Nemyslím si, že lze takové dítě předělat, aby bylo standardní, jde to jenom líp nebo hůř zvládat.
- Citovat
- Upravit
6.8.25 20:46
Podle me v 5 letech uz by mel byt rozumnější a nechovat se jako batole. Rozhodne bych s nim do obchodu nechodila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.25 20:51
@Anonymní píše: Více
Jak je možné, že když mu dáváš všechno, že i tak je to málo 
Ano, v 5 letech není toto chování normální a divím se, že třeba ve školce jsou s tím v pohodě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.25 22:29
Syn měl opožděný emoční vývoj, teď už v osmi letech celkem ok. až na situace, kdy má hlad je přetažený, nebo se něčeho bojí atd… Nejčastěji to bývá ten hlad 
. Celkově má i teď v osmi letech problém s vyjadřováním emocí a někdy s komunikací, ale já už jsem zvyklá a trpělivá, poznám, že má nějaký problem. buď okamžitě zasáhnu a nakrmím ho, nebo ho vyslechnu, obejmu. Už to spolu prostě celkem zvladáme, okolí na mě někdy kouká blbě, ale prostě já vím co je za problém a co s ním. Občas má takový svoje obdobíčka, když je toho na něj moc, to pak propadám zoufalství, ale fakt je to lepší a lepší a rok od roku je ta komunikace lepší. Jinak je to nadprůměrně inteligentní dítě, fajn kluk, ve škole žádné průšvihy, žádné poznámky, prostě někde má přidáno, jinde ubráno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Zdravim. Mam 5ti letsho syna, kdyz nekde jsme, stale se snazi vyrvat si v obchode co chce, venku utika, az mi jednou utekl uplne a to jsem ho hledala snad 15 min. Je mu 5 let a stale vzdoruje, uz jsem nestastna. Jdeme do obchodu, nastrka si do kosiku veci, rikam tohle ne, vyber si jednu vec ne vsechno..to tak nejak poslechne ale utekl mi, pak jsme sli do obchodu a rikam ted za to jak si utekl si nic nezaslouzis, takze zadny sladky zadna dobrota nic. Rev pres cely mesto az domu, pak mi zase utekl. Pritom ma odeme vse, lasku, pozornost. Samozrejme, ze nekdy neco dostane i jen tak ale ne proste pokazde. Nebo jdeme nekam a on rve : ja chci jit tudy, rikam ne tam se nikam nedostanem musime jit tudy, nasleduje rev. Uz fakt nevim, vysvetleni, dostat na zadek nezabira, a kdyz mu rikam omluv se, tak si radsi jde hrat a ignoruje me. Pak to zkousi a dela ze nic, ja ale trvam na te omluve a radsi zas dela ze me nevidi, pritom nenapadne na me kouka a ceka co bude nebo zkousi se mnou mluvit. Neni to v 5ti letech trochu moc aby jeste vzdoroval?