Úzkost - rušivé myšlenky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1081
11.12.16 13:00

@eifosa Psychoterapeutické tipy na netu jsem nikdy nehledala, i když poté, co chodím k psychoterapeutce si ani nemyslím, že by to na netu nějak šlo… strašně moc důležitá je jednak pravidelnost (v počátku opravdu každý týden a konzultovat aktuální situaci - jak s tím pracovat, jak trávit dny, jak žít, jak se vypořádat s novými okolnostmi, které zasáhly do života Tobě i Tvému okolí; potom to třeba půjde méně často) a taky fyzický kontakt (být v jedné místnosti, terapeuti pracují s řečí těla, s výrazem ve tváři, s emocemi, které dokážeš vyjádřit - pláč, úsměv,… podle toho vlastně i hodnotí stav). A v tomto směru je každý člověk tak individuální a jeho potíže jsou natolik individuální, že je potřeba skutečně profesionální přístup a osobní setkávání, protože na dálku si myslím, že to moc dobře fungovat nemůže.
Pokud jsi z nějakého většího města, většinou tam pracuje celá řada terapeutů… pozeptej se v okolí třeba na doporučení nebo prostě někoho zkus, lepší varianta než vyčkávat je prostě do toho jít a pokud by Ti první terapeut nevyhovoval, je vždy možná změna. Někdy mají bohužel plno a nemohou Tě vzít okamžitě, ale někdy se to povede a je dobré začít ihned, nic neodkládat, protože zle Ti je teď a teď potřebuješ pomoct.
Přidávám pár rad, co v nejhorší krizi poradila terapeutka mě, ale ber to prosím jako možnost; vím, tonoucí se stébla chytá, ale třeba to na Tebe vůbec nebude fungovat. Takže úspěch nezaručuju, ale pokouším se pomoct. Taky jsem sama hledala na netu a pročítala diskuze, když mi bylo blbě, takže Tvůj stav chápu :-)
1. dělat to co chci, ne co musím (pokud chci jít ven, jdu; pokud chci ležet zachumlaná v dece, ležím; pokud chci koukat na film, koukám apod.)
2. když začnu něco dělat, neočekávat od sebe, že to dokončím (mám nárok odejít od rozdělané práce… třeba balení dárků - zabalím dva, jsem unavená, jdu od toho; nebo mám chuť uvařit oběd, ale třeba jen nachystám zeleninu na polévku a zbytek nezvládnu, nevadí, dodělá to manžel nebo to dodělám za dvě hodiny!)
3. odstranit pravidelné povinnosti, lépe řečeno zajistit, aby se o ně dočasně postaral někdo jiný (vědomí, že nemusím ráno v šest vstát a odvézt děti do školy pro mě bylo osvobozující; stejně jako osvobození od pracovních povinností - už 14 dní nechodím do práce, a ono to tam nějak beze mě jde, nestarám se o nic, zkouším ani nekoukat na pracovní maily) - upřímně, toto byl pro mě asi nejtěžší bod… pořád jsem nedokázala uvažovat tak, že já teď nic nemusím, že jsou lidi, kteří se postarají a že děti budou zaopatřené…
4. pokud někdo nabídne pomoc (rodina, přátelé) využít ji; nebát se o pomoc i říct. Jsi nemocná! Klidně mohou děti (máš-li je) odvézt kamarádky, nemusíš jít na vánoční besídku zrovna Ty, ale může jít babička nebo teta; nákup Ti někdo může přinést apod.
5. zbytečně v depresi nechodit do míst, kde je hodně vjemů (například zcela nevhodná jsou nákupní centra) - je to vyčerpávající (i pro zdravého!)
6. vzpomenout si na dobu, kdy Ti bylo fajn (třeba nějaká konkrétní dovolená nebo životní období) a zkusit se do té doby „vrátit“ - obklopit se fotkami z té doby, případně třeba zavolat nebo napsat někomu, kdo do té doby spadá, případně si na to místo zajít apod.
7. můžeš-li číst (v chvílích nejhorší deprese to většinou nejde:-( ), pak si vzpomenout na oblíbenou knížku z dětství a číst si z ní… jednak ji znáš a nic Tě v ní nepřekvapí, a druhak se Ti mohou vybavit příjemné pocity, které jsi tehdy zažívala při čtení (u mě je to třeba kniha Děti z Bullerbynu :-)
8.můžeš-li koukat na filmy, tak vybrat pouze ty nenáročné, pohádky nebo třeba komedie… pokud možno žádné násilnosti, vraždy, apod. Já třeba sjíždím dokumenty o různých cizích zemích (ráda cestuju a miluju poznávání cizích končin)
9. rozmazlovat se, hýčkat se a mít se ráda!
To je asi tak v kostce všechno. Třeba to někomu někdy pomůže, tak nepíšu SZ, ale dávám to sem do veřejné diskuze.
 Kotě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1767
11.12.16 13:20

@LadyBrigit Ono nejde tak o to kafe - i já piju kafe, když mám na něj chuť - ale jde o to, jestli to člověk něčím vykompenzuje. Nejde jít pořád jen do mínusu a zůstat zdravý, to prostě nejde. Je něco úplně jiného kafař, který sportuje, jí hodně nezpracované potravy a umí pracovat se stresem, než někdo s panickou poruchou (tím míním sebe, ne zakladatelku), s nedostatkem pohybu a téměř bez čerstvé stravy… Ono to jedno kafe (třeba i jedno za den) zas tak velkou váhu nemá - ale stokrát nic umořilo osla. Záleží na tom, aby v součtu byl člověk jin-jang ;) A podle mých zkušeností lidi s psychickými problémy mají stravu ne špatnou, ale spíš šílenou a zoufalou. A vliv stravy na zdraví je myslím dostatečně prokázán a netýká se to samozřejmě jen rakoviny apod.

@kote díky za ten seznam - moc hezké, dám si sem záložku :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36
11.12.16 13:37

@kote parádně napsáno :potlesk: :potlesk: ja už jsem zase z nejhoršího venku, ale ze začátku jsem to přesně tak prožívala jak je popsáno v jednotlivých bodech :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1767
11.12.16 14:58

@Taao To s tím hladomorem - takové názory mívají právě nevyrovnaní jedinci, kteří mají dost problémů sami se sebou, jen to nechtějí dát najevo ;) Jinak si myslím, že není možné být šťastný jen z toho, že nežiju ve válce. Každý vychází ze své reality a je normální lidskou přirozeností usilovat o štěstí. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1767
11.12.16 16:31
@Taao píše:
@ireeenka Proč takové názory mívají nevyrovnani jedinci? A ještě další názor, že si mám vzít příklad z bezdomovce. Že nemá nic a jak je šťastný.

Tak tohle by mi někdo měl říct do očí :) To je asi někdo, kdo má „bohaté“ zkušenosti s bezdomovci a komu se svěřují, jak moc jsou šťastní. Celý život se zabývám sociální oblastí a bezdomovce mezi šťastné neřadím, valná většina z nich pochopitelně se svým osudem spokojena není, ale holt nebudou celý den brečet.
Duše je stejně rovnocenná část člověka jako tělo (přesněji řečeno o mnoho důležitější). Je to stejné, jako kdyby ten člověk tvrdil, že bolest zlomené nohy je jen rozmazlenost, že pokud ti nohu právě neutrhl granát, nemáš si na co stěžovat. Něco takového řekne jen hlupák nebo zakomplexovanej chudák. Jednoho takového taky znám. Nemá cenu se tím zabývat ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
350
11.12.16 17:19

Mam bohaté zkušenosti s depresí. Po porodu se mi to rozjelo. Kam se hrabe fyzicka bolest… nick kote to hezky shrnula!!! Nebyt antidepresiv, nejsem uz mezi zivymi. Nyni jsem v pohode. Akorat jsem dost pribrala :-(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
70
12.12.16 10:32

Mě pomáhal relax herbs a jeden specialní čajík myslím, že jsem ho kupovala v DM kdyžtak pisněte do zpráv pošlu fotku :-))

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.