Úzkosti v těhotenství, vysazení antidepresiv

Anonymní
24.1.11 08:57

úzkosti v těhotenství

Ahoj budoucí maminy. Ráda bych našla někoho se stejnými problémy. Jsem v 11. týdnu těhotenství a před otěhotněním jsem užívala dva roky antidepresiva, na úzkostnou poruchu. Jakmile jsem otěhotněla antidepresiva jsem vysadila, což je asi měsíc a půl. Byla jsem docela v pohodě, co se týče úzkostí, ale teď poslední dny se zase potýkám s tím nepopsatelným vnitřním strachem. Musím podotknout, že těhotenství nesnáším moc dobře. Hodně zvracím, divná únava, mám návaly, zimnice, prostě nic moc…a do toho se mi začaly rozvíjet ty divné strachy, že se mi něco stane, že mám třeba vysoký tlak, proto mě bolí hlava, mám vnitřní zimnici…nedokážu to úplně najednou popsat…jde mi o to, jestli je zde někdo s podobnými potížemi před těhotenstvím a jak jste to zvládaly…klidně můžeme udělat uzavřenou skupinu, přece jen se jedná o problémy, se kterými se každý nechlubí…děkuju za Vaše příspěvky

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
21610
24.1.11 09:34

ahoj, osobně nemám zkušenosti s antidepresivy, ale co jsem tady vyčetla, tak jsou druhy, které se po poradě s doktorem mohou brát i v těhotenství. a to jsi léky vysadila sama od sebe a najednou bez porady s doktorem? spíš se obrať na odborného lékaře, ke kterému jsi chodila, a prober to s ním. určitě spolu najdete nejvhodnější řešení. držím palce, ať to zvládneš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17359
24.1.11 10:04

ahoj, ako pise nozu, v tehotenstve sa tiez mozu brat AD, mam kamaratku s rovnakym problemom, myslim, ze prvy trimester (ten zachvilu uz koncis) nic nemohla, ale potom brala normalne lieky az do konca tehu a narodilo sa jej krasne zdrave dievcatko. takze urcite sa porad s dok, a zbytocne sa netrap :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36544
24.1.11 10:24

Tak ja mam osobni zkusenost antidepresivy, brala jsem je, kdyz mi zemrela znama, byla jako moje mama… A ted jsem tehotna, neberu nic a zadne uzkosti nemam, to tehotenstvi mne celkem zmenilo, takze nic nepotrebuji, ano obcas se vybrecim, ale jinak jsem stastna, a snazim se si to nepripoustet, ze bych potrebovala nejake leky.. Nechci do sebe cpat zbytecnou chemii…

Takze zkus myslet jenom na to male, a drz se… Uvidis, hned ti bude lepe, a uzivej si to tehu, to ti da takovou pozitivni energii, jako nic na svete :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3839
24.1.11 10:58

já rok před otěhotněním trpěla panickou poruchou, záchvaty paniky a úzkosti se opakovaly pravidelně… Léky jsem brala nepravidelně, nenašla jsem v sobě přesvědčení, že mi pomůžou. Našla jsem si proto psycholožku, ke které jsem pravidelně chodila každý týden půl roku - kognitivně behaviorální terapie (KBT). Přišlo mě to na dost peněz, ale stálo to za to. Pomohla mi se dívat na různé situace z jiného úhlu pohledu (kupodivu to dost zabírá), nacvičit reakce v krizových chvílích (když vím, že se zas „něco“ blíží) a hlavně techniku dýchání, která je velmi důležitá v těchto stavech.
Obtíže téměř vymizely, vím jak se chovat v úzkostných stavech a těhotenství si teď užívám (hlavně psychicky, fyzicky to stojí často za houby :-) )
jestli ještě nějakého nemáš, zkus si najít šikovného psychologa v tvém okolí, který se specializuje na KBT. Anebo se minimálně můžeš poohlédnout v knihkupectví po knížce o technikách dýchání.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Karyo
12.11.12 09:24

Holky držte se

Ahoj všem,
rozhodla jsem se, že se i já podělím o svoje zkušenosti. Rok jsem se léčila na stavy úzkosti, brala jsem antidepresiva a léky na uklidnění. Když se povedlo stav částečně stabilizovat, zjistila jsem, že i přes antikoncepci jsem otěhotněla. S manželem jsme chtěli druhé dítko a tak jsem se rozhodla, že tu náročnou cestu podstoupím. Psychiatr mi vysadil Rivotril a nasadili jsme Neurol - ikdyž nejslabší. Těhotenství jsem tedy přečkala na Mirzatenu a neurolu. Chvílemi to bylo všelijaké, ale dalo se to docela slušně ustát :-) Měsíc před porodem jsme nasadili místo neurolu Oxazepam, aby nebylo miminko při porodu „otupělé“. Porod jsem měla nečekaně plánovaný a tudíž velice stresový. Všechno proběhlo i přes obavy jestli to psychicky zvládnu bez nejmenších potíží. Zřejmě zapracují mateřské instinkty a všechno ostatní jde v tu chvíli stranou. Po porodu mi zastavili lékaři laktaci, kvůli zvýšenému riziku laktační psychozy - opět všechno v pohodě. Šestinedělí bylo překvapivě snad nejlepší za celou dobu léčby. Bez problémů :-) Te´d má Kubík tři měsíce a je pravda, že se to vrací do starýchkolejí. Chvíli dobrý, chvíli to stojí za houby. Nebudu to dál rozepisovat. Prostě se holky držte - jsme silnější než si myslíme a všechno se to dá zvládnout (a to jsem jóóóó hysterka)

  • Citovat
  • Upravit
Sukyy19
24.2.13 17:49

Anonymní:

Řeším stejný problém trpím panickou poruchou beru AD mirtazapin a zoloft předtím lexaurin…Ted se pokoušíme o mimi a vrtá mi to taky hlodá to ale nevím. Mluvila jsem s jednou těhu kamarádkou a říkala že na mimi více přeneseš svoje deprese a to mu uškodí více než nějaký prášek který si zobneš a který k němu ani nedoputuje ono to bude co člověk to názor..já mimi chci a nechci kvuly té mrše panické se té představy vzdát ale taky se bojím cokoliv v těhu i před těhu brát ale bohužel to nejde jinak… Moje maminka si vzala na začátku těhu když to ještě nevěděla ibalgin na bolest zubu pak zjistila vlastně že je těhotná a u malého se oběvila v 11 letech epilepsie a turetův syndrom.. :nevim: samozřejmě není nikde důkaz že to bylo tím ale červík hlodá.. znám taky případy že braly celéí těhu AD aby byli v klid např seropram je slabý a doktoři ho i doporučují na ten těhu stres a ty mamči mají dnes třeba 30 leté děti a je vše ok to máš asi náhodu nekoukala sem jak je tvuj prispevek stary ale resim stejny problem takze mozna uz vis co a jak dal sem necetla hezky den :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.5.16 17:40

obnovuji diskuzi

Ahoj,

již od puberty mě trápí občasné úzkosti, vyvolané obvykle nějakými stresovými událostmi, se kterými se mi, ale daří „bojovat“ - tj. neléčím se na prychyatrii a neomezuje mě to v běžném životě.

Teď jsem, ale těhotná - možnost „samoterapie“ sportem, nebo jinou čiností je kvůli zdravotnímu stavu snížená a tak mě to opět nějak přepadá.

Jsem již ve třetím trimestru. Největší problém pro mě současně - strach z lidí, pokud mám někam jít do města atd. obavy, že se mi udělá špatně nebo se prostě něco stane, pokud mám nějakou povinnost, strach, že selžu, nedokážu to. Časté střevní potíže - opět, když mám někam jít nebo mám nějakou povinnost. Klasické obavy, že se něco stane miminku atd. Občas mě přepadne svíravý strach prostě z ničeho, když si v klidu sednu nebo tak.

Na psychyatrii jít prozatím nechci- nemám prostě pocit, že jsou v téhle fázy léky prozatím nutné, každopádně se chci objednat k psychologovi - ale bohužel je to na dlouhé lokty.

Od praktického lékaře mám předepsán neurol - pouze pro stav nouze ( za celé těhotenství jsem užila jen jednu tabletku), v netěhu období tak 1 do měsíce - opravdu jen v nouzi - je mi jasné, že tudy cesta nevede.

Jen dodám, že jsem měla velice traumatizující dětství, nic moc dospívání, které mojí citlivé povaze moc nepomohlo.

Od Vás chci radu - na bezpečnou „samoléčbu“ čili - osvědčené neškodné bilinky, dechová cvičení atd. aby se můj stav nehoršil, než se dotanu k odborníkovi. Děkuji…

  • Citovat
  • Upravit
23.5.16 11:54

Ahoj,

měla jsem něco podobného. Na začátku těhu úzkost a nechutenství tím mi bylo hrozně zle. Pomohla až psycholožka která mi předepsala dvoje antidepresiva ( ale už jsem končila první trimestr)hodně mi pomohli rozjedla jsem se a uklidnila. Teď jsem na konci těhu a když to na sobě zase citím…tak si dám kousek a mám zase chvilku klidek. Určo zajdi do poradny. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1
1.8.16 22:16

panická porucha, úzkosti

Ahoj,
leč nejsem moc sdílná musim přidat své zkušenosti s tímto tématem.

Jsem potřetí těhotná. První těhotenství (dceři byli teď v červenci 3 roky) proběhlo v pořádku. Dnes když na ně nahlížim s nadhledem bylo také problémové, úzkosti…ale nic sem si nepřipouštěla takže žádné prášky ani cvičení nic. Jenže po porodu se mi rozjela poporodní deprese. Bohužel lékaři jí diagnostikovali hodně pozdě, měla náběh na psychózu, ale nepotvrdilo se. Léčila se antidepresivem Trittico. Bohužel neúspěšně, pak následoval na psychyku cholprothix, také bez kladného výsledku. Nakonec jsem změnila lékaře a dostala Mirtazapin, ale po půl roce vysazen a vše na novo. Loni v létě jsem zkončila na psychiatrii, kde mi nasadili lék ziprexa a po 2,5 měsících odloučení od rodiny se vrátila domů. Od té doby procházím jednou zmněnou za druhou. Vědomě chodím hodně mezi lidi, kochám se přírodou, směju se každé legraci a snažím se co nejvíce používat logiku ale i intuici. Postupně se pokouším vysadit prášky (nemám v ně moc důvěry a chci to zvládnout bez nich), ale opětovně se k nim vracím, protože to chvílemi bez nich nelze zvládnout. V lednu jsem otěhotněla, ale nezvládla jsem to a potratila. Teď už potřetí končím druhý měsíc těhotenství, prášky jsme změnili ze Zalasty (stejné jako Ziprexa)na Prosulpin 50 mg ale beru jen půlku. Přesto sem v min. týdnu prožila ataku paniky, poté masivní úzkosti a psych. problémy, nespavos, dušnost, třes a neskutečné žaludeční problémy (noční můry, pocit že jsem potratila a divné pocity ohledně duše). Na dnešek jsem spala 2/5 hodiny a ráno celá vystresovaná letěla na gynekologii na UZ. Tam mi Dr. řekla že mimi OK ale mám vedle placenty krevní sraženinu. Napsala prášky na žíly a Utrogestan a v pátek na kontrolu miminka (mněření, zda odpovídá termínu…). Opravdu IHNED po návštěvě lékaře a informaci, že mimi je OK se mi tak neskutečně ulevilo jako snad nikdy v životě. Dostala sem ale lůžkový režim. Začala sem tedy provádět dechová cvičení (nádech do břicha 5 vteřin, 3 vteřiny zadržení, výdech 5 vteřín, 3 vteřiny zadržení) jelikož jen ležim, provádim toto cvičení často a snažim se do břicha prodýchat kdykoli si uvědomím nádech. Výsledek znát do 10 min.. Nejprve úleva a teplo, po delší době klid a teď po půlce dne ležení super pocit. Ale prášek sem si na noc vzala. Přešel mě i strach z toho že se vše vrátí, říkám si že to kdyžtak rozdýchám. Tak snad teď bude vše OK VĚŘIM V TO!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1
2.8.16 09:05

Nevolnosti

Ahoj holky. ještě sem těhotná nebyla ani nevím ještě jestli sem dostala sem mesicky už mi konci dneska a přitom si pripadam nafouknuta jak balon jako by mne něco tlačilo ve vnitr hlavně do žaludku střev nějak to jsou nepříjemné bolesti picha me v podbřišku v boku na zadech. myslite ze to muže byt těhotenství? Nejsem si jista. test bych si udelala ale byla bych nerada kdyby to bylo zbytecne. Děkuji za rady.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19.9.16 17:45

@bibisek H jak se citis? Cekas jeste miminko? Nechtela by sis napsat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1610
20.9.16 09:20

Tak já se můžu pridat :lol: uzkostnou panickou poruchou trpím už 12 let u prvního tehu jsem byla v normálu, trictvrte roku před tehu jsem vysadila antidepresiva a těhotenství až na pár breceni a vztekani proběhlo ok. Po porodu jsem byla na dně, nevyspani, strach o syna a přidali se paniky z bolesti a všeho co se mi dělo… Navíc už asi 10 let kam koli vyjdu ven se mi chce nesnesitelné na velkou… Absolvovala jsem i kodnitivne behaviorální terapii (po ní to bylo dost horší) ale pak jsem si uvědomila spousty věcí a potkala lidi kteří na tom byli hůř než já a nějak se stim vyrovnala, chodila jsem na skupinovou terapii. Bohužel celých 12 let je to jako na houpačce… Mám dobré období a špatné období. Ve 20letech to vygradovalo, že jsem nechodila ven ani a nemohla jezdit MHD, že všeho strach. Teď jsem schopná cokoliv, jet i na dovolenou ale mám z toho nervy, každý den do práce jsem v nervů z autobusu, když jdu nakupovat atd. vlastne kamkoli mám jít :mrgreen: ale zvladala jsem v rámci mich možnosti. Teď jsem podruhé těhotná ve 22 tt od začátku úplně jiné tehu než to první… Zvracení, nevolnosti, i v noci, bolesti čelisti, zubů, hlavy, zad pořád mi něco je a poslední dobou bušení srdce, rychlý tep, panika z každé blbosti až mě v neděli odvezla záchranka, nedalo se to zvládnout, nevím zda to bylo úplně psychické určitě mi to přidalo ale i z hormonů štítné žlázy z euthyroxu a pak mě chytla panika… Teď jsem na neurolu a čekám co bude… Zítra mám syna odvést do školy protože manžel už musí do práce… Já jsem skoro naštvaná že vždy nakonec vše zvládnu ale pak se to prostě vždy když to nepotřebuji vrací :cert: Kdo toto nezažil, ty pocity a hrůzy nemá pochopení. Já jsem momentálně vyděšená, nevím či to je opravdu psychické ale jelikož jsem měla EKG a krevní testy v pořádku a vím jak se dokážu vypsychovat tak asi jo… Asi i tehu hormony :mrgreen: jen nevím co dělat jak se vschopit abych fungovala a bylo mi snesitelne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.9.16 07:32

Proč nebereš pravidelně léky na úzkosti? Beru je taky, jsem těhotná a jsem ok

  • Citovat
  • Upravit
1610
21.9.16 08:13

Střídavě je za ty léta beru a neberu ale v pátek pro ně jedu k dr

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty