Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jura007 píše:peggy.sl píše:Děti nejsou, koníčky jsou. A stěma kartama - radši je už nepokouším. Jednou mě vyšlo, že někde mám dítě/děti, ale nevím o něm a vlastně nejsem jeho otcem. Ale až přijde čas, tak že ho poznám… No a to jsem byl z toho jelen. A ještě víc jsem vybitý z toho, že to vypadá, že se to brzo vyplní…Jura007 píše:Děti nejsou, nebo koníčky??? Já jsem z toho zmatená…
Naprosto jednoduše - nezvládám, protože nejsou…![]()
Ale až budou, tak se mně to snad z hlavy nevykouří…
![]()
Sakra chlape, a jak teda můžeš psát něco o koníčcích, když o tom nemáš ani ánung???
![]()
Dělám si srandu, doufám, že se neurazíš…
Ono je něco jiného neřešit domácnost a děti a mít koníčka. Nebo být za celý den tak vyflusnutá a ještě myslet na to, že musím mít koníčka abych doma neprudila…
![]()
Ne, já se neurážím. Ono s tím vyflusnutím - já se v takovém stavu nacházím permanentně s výjimkou dvakrát čtrnácti dnů - léta a Vánoc. (Takové poloviční bezvědomí.) Nakonec i některé moje příspěvky tady z minulé doby nejsou moc duchaplné… z vyčerpání, prosím pěkně. Ale jinak si nestěžuju. A žiju v rámci možností.
kamikaa píše:
Tomu bych i věřila,ale jak mám na to přijít co to je?Je pravda,že jsem před mateřskou dělala mezi lidma,ale že by mi chyběli![]()
.to asi né.jsem doma rok a pů a další 3 budu,no to jsou vyhlídky teda
.už jsem taky párkrát přemýšlela,že někam zajdu,ale co bych jim tam řekla?já ten problém neumím ani specifikovat
Hanulínek píše:
Přidávám se k Vám. Mám totéž, ale jsem dál- když už to bylo neúnosné, navštívila jsem známého na psychol.poradu.
Prý to je jedna z forem deprese a radil zapátrat kde je ten vyvolávací moment a následně změnu.
My jsme tenkrát přišli na to, že mi moc chybí společnost lidí, přestože jsem byla mezi dětmi (na mateřské), ale ta opravdová komunikace se po večerech s manželem a sem tam popovídání s kamarádkou nedožene.
Paradoxně jsem sama vyhledávala samotu a přesně jak jste psali- zalézt s knížkou pod peřinu bylo tenkrát pro mne to NEJ.
Na radu toho psychologa jsem se na část úvazku vrátila do práce a bylo po problémech.
No, my jsme na to přišli pouhým povídáním, ale tím že to byl známý-psycholog, asi to bylo snažší. Prý ze mne ta frustrace a následná deprese z ní přímo sálala.
Mě by to taky vůbec nenapadlo, protože jsem byla ve stavu, kdy mi lidé vadili, měla jsem raději samotu a klid.
Jura007 píše:
Ne, já se neurážím. Ono s tím vyflusnutím - já se v takovém stavu nacházím permanentně s výjimkou dvakrát čtrnácti dnů - léta a Vánoc. (Takové poloviční bezvědomí.) Nakonec i některé moje příspěvky tady z minulé doby nejsou moc duchaplné… z vyčerpání, prosím pěkně. Ale jinak si nestěžuju. A žiju v rámci možností.
No jo, ale pořád jedeš jenom na své triko, nemusíš myslet na to, komu ty poklady pověsíš na krk, abys ty koníčky mohl provozovat… ![]()
Ryby - koníčky: šití, kreslení, začínám s pletením… já prostě musím něco dělat rukama
A pravda, mám tu rozdělaných (rozšitých, rozpeltených…) dost věcí a tahám je ze skříně podle nálady.
Aktuálně jsou pocity nespokojenosti velice silné, svádím to na hormony ![]()
Zakladatelko, mě na tohle taky dost pomáhá vykecat se s kámoškou ![]()
Anonymní píše:Nejlíp je mi, když jsem sama a můžu zahrabat v posteli a číst a číst, utéct do světa knížek a už z něho nevyjít.
Nejšťastnější jsem, když jsem SAMA u nás na chalupě, zatopím si v krbu a čtu si.
Asi jsem divná
Máte někdo podobně, zažívá to někdo také takJe mi pomoci
Ještě bych dodala, že mám čím dál větší, až neodbytný pocit, že mám žít jiný život, že ten, co žiju mě nenaplňuje a proto mám tyto pocity..
Poradí někdo
Ahojky! ty že nemáš důvod byt nešťastná? Vždyť' si sama odpovídáš! Nejsi v souladu sama ze sebou… ![]()
Holky a Juro! Dost dobré stránky, jednu dobu mně moc pomohli http://www.silna-zena.cz/…-v-silu.html
Zakladatelko jako by si psala o me taky jsem vecne nespokojena i kdyz mam duvody byt stastna,mam zdrave deti atd
Juro jsem rak,mezi me konicky patri hlavne cetba,take vysivani ubrusu,ale to me chytne parkrat do roka i kdyz to mam hrozne rada,kolikrat se k tomu nedokopu ![]()
Tyhle dva konicky mi zustali,driv od mala jsem se lehce pro neco nadchla a stejne rychle me to preslo.
Jura007 píše:
Děvčata a máte dostatečně rozvinuté svoje koníčky? V jakém znamení jste narozené? Tyhle pocity bývají typické pro „vodní znamení“, tedy Ryby a Raky… Já jsem Ryba, takže to znám. No a řešil jsem to právě přes výběr koníčků. Mám samé takové, co je můžu na tři roky odložit do skříně a když je vhodná konstelace, chuť a čas, tak se k nim vrátím. A jsem se svým soukromým životem vrchovatě spokojený - i když v práci a ve financích moc důvodů ke spokojenosti není…Příspěvek upraven 27.07.11 v 16:54
Ahoj,tak to jsi trefil jsem RAK a pripadam si jak zakladatelka.Ale asi to je tim,ze kolem me je strasne moc pesimismu a spatne nalady a asi to uz dopada na me. ![]()
Já se tedy nehlásím do klubu nespokojených, ale mám na to názor ( překvapivě
)
Není to prostě jen o tom, že vás doopravdy neuspokojuje rodinný život?? Že jste ho sice chtěly, že sice všechno klape, že sice zažíváte hezké chvilky ,ale někde tam uvnitř to pro vás není to pravé ořechové..Prostě jste jen naplnily scénář dospělého člověka - mít rodinu.. ![]()
A k tomu, že je člověk nespokojený a neví proč..Já bych řekla, že každý mooooc dobře ví..jen si to nechce připustit, že jde o za A, takovou banalitu nebo za B, o tak vážnou věc, která mu obrátí život naruby..Ale někde v hlouby ví, co ho žere..Ale musí počkat až ho to přepere a vypluje na povrch..
Lizbeth píše:
Já se tedy nehlásím do klubu nespokojených, ale mám na to názor ( překvapivě)
Není to prostě jen o tom, že vás doopravdy neuspokojuje rodinný život?? Že jste ho sice chtěly, že sice všechno klape, že sice zažíváte hezké chvilky ,ale někde tam uvnitř to pro vás není to pravé ořechové..Prostě jste jen naplnily scénář dospělého člověka - mít rodinu..A k tomu, že je člověk nespokojený a neví proč..Já bych řekla, že každý mooooc dobře ví..jen si to nechce připustit, že jde o za A, takovou banalitu nebo za B, o tak vážnou věc, která mu obrátí život naruby..Ale někde v hlouby ví, co ho žere..Ale musí počkat až ho to přepere a vypluje na povrch..
Jo nejak tak to mozna je.Jenze ja mam treba strach,ze az to vypuje bude jeste hur ![]()
gorina píše:Lizbeth píše:Jo nejak tak to mozna je.Jenze ja mam treba strach,ze az to vypuje bude jeste hur
Já se tedy nehlásím do klubu nespokojených, ale mám na to názor ( překvapivě)
Není to prostě jen o tom, že vás doopravdy neuspokojuje rodinný život?? Že jste ho sice chtěly, že sice všechno klape, že sice zažíváte hezké chvilky ,ale někde tam uvnitř to pro vás není to pravé ořechové..Prostě jste jen naplnily scénář dospělého člověka - mít rodinu..A k tomu, že je člověk nespokojený a neví proč..Já bych řekla, že každý mooooc dobře ví..jen si to nechce připustit, že jde o za A, takovou banalitu nebo za B, o tak vážnou věc, která mu obrátí život naruby..Ale někde v hlouby ví, co ho žere..Ale musí počkat až ho to přepere a vypluje na povrch..
No právě ..pak vznikají diskuze, kde se člověk podivuje vlastní nespokojenosti..a přitom ví a ví, že to není dobrý..
![]()
Zajímavá diskuze… v takové situaci jsem se už taky ocitla, i když zrovna teď ji neprožívám… — k tomu, co napsala Lizbeth v prvním příspěvku - na tom možná něco bude, o něčem podobném je i natočen tento film http://www.csfd.cz/…2234-hodiny/
Jinak pro Juru, jsem štír, moje koníčky jsou knihy, psychologie, film, diskuzní fóra
manžel je beran…
Ahoj holky, přidávám se k vám nespokojeným. Taky nevím proč tomu tak je. Možná mi chybí kontakt s lidmi, jelikož jsem byla vždycky tvor velmi společenský. Na druhou stranu, když už si něco domluvím, že se zajdu někam vyvětrat, čím víc se to blíží, tím víc se mi nechce
. Připadám si jako blázen, protože i já mám všechno, co jsem chtěla - mám kde bydlet, mám skvělýho manžela a dvě nádherný zdravý děti. A taky už mám termín návštěvy psychologa. Tak doufám, že tomu za pomoci odborníka přijdu na kloub
.
Eva a Vašek píše:
Ahoj holky, přidávám se k vám nespokojeným. Taky nevím proč tomu tak je. Možná mi chybí kontakt s lidmi, jelikož jsem byla vždycky tvor velmi společenský. Na druhou stranu, když už si něco domluvím, že se zajdu někam vyvětrat, čím víc se to blíží, tím víc se mi nechce. Připadám si jako blázen, protože i já mám všechno, co jsem chtěla - mám kde bydlet, mám skvělýho manžela a dvě nádherný zdravý děti. A taky už mám termín návštěvy psychologa. Tak doufám, že tomu za pomoci odborníka přijdu na kloub
.
Tak teď jsem se zasmála - promiň…
![]()
Já jsem už asi případ na psychiatra… ![]()