Věříte na duchy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Brrr, z toho mrazí. Jo, v duchy věřím, kdysi jsem doma taky něco viděla, z čeho jsem spát nemohla. Pak jsem si o tom něco zjišťovala: Jako první pomoc na vyhnání ducha pomáhá svíčka. Rozsviť si svíčku a můžeš klidně spát. Jen ji dej někam, ať od ní něco nechytne 
Duchové jsou vesměs neškodní, ale člověk se bojí… to je normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, tak já teda věřím. máme s mužem každý po jednom hodně drsném zážitku, ale rozepisovat se mi to nechce. já buď poprosím strážného anděla nebo i konkrétně tu bytost, ať jde pryč, a někdy si taky dělám kolem sebe i malé jakoby ochranný světelný plášť, něco si o tom najdi. Hodně zajímavé články bývají v Enigmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Alenaxxxx Já žádnou svíčku tady nemám 
Hrozně se bojím, na duchy jsem nevěřila nikdy a teď se tu třesu. Mám všude rozsvíceno v bytě, nahlas televizi, no už nevím, co mám dělat. Volala jsem našim, jenže táta než si nabalí věci na noc, aby přespal, tak tu bude až za hodinu. Do té doby umřu 
Pro naše musím být dobrý strašpytel. Já jediný skeptik v rodině a teď zbabělec volám našim, aby někdo z nich přijel přespat. Vždy jsem se jen usmívala nad tím, jak táta vyprávěl párkrát, že jak někdo umřel z rodiny, že se sama zapnula televize atd, ale brala jsem to s úsměvem. Teď se mi škodolibě smál 
Mám strach o malého, kouká se do jednoho bodu neustále, i když ho mám v náruči, kouká na zeď, resp. pořád tím jedním směrem. Nejvíc mě děsí, že jak jsem se s ním otočila, otočil hlavičku a koukal tam dál, jenže tam nic není. Kouká jakoby k směrem k zemi
- Citovat
- Upravit
Věřím, věřím… Mám několik historek, ale rozepisovat je netřeba, kdo nezažil, nepochopí, že?;) Ale nebojím se, snad není čeho… 
- Citovat
- Upravit
To máš hodného tatínka. Uvidíš, že to zvádnete. A co kocour a kočky, už by s Tebou v ložnici byli v klidu? Miminka občas koukají na jednu věc, která nás ani nezaujme, třeba si jen prohlíží podlahu. Duch by asi nebyl dlouho na jednom místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, vy mě děsíte 
Už aby tu táta byl. Ještě jsem si říkala, že to byl průvan, ale mám zabedněné okna v celém bytě. Už jsme se přestěhovali z ložnice do jiného pokoje, ložnice jsem pro jistotu i zamkla - vím, prd to pomůže 
Spát už mě tam nikdo nedonutí.. jak to jen vysvětlím příteli skeptikovi, to nevím
Kočky jsou stále v předsíni, tak je raději stresovat nebudu, asi i ze mě musí cítit teď strach.
Kdyžtak se rozepište s příběhy, ale prosím, až tak za 40 min, kdy tu bude táta 
- Citovat
- Upravit
Hlavně klid, zkus mimču třeba něco povídat. a mysli na to že se vám vůbec nic nestane, je to jen nepříjemné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mne na takéto všelijaké nepríjemnosti pomáha povedať: V mene Ježiša Krista odíď odtiaľto a už sa nevracaj! A to nie som ani veriaca katolíčka v tom zmysle, že by som chodila do kostola a pravidelne sa modlila. Ale kedysi som čítala takú úžasnú knihu od nejakého amerického pastora o démonoch okolo nás a ako sa ich zbaviť. A prikázať niečo v mene J. K. je najúčinnejšia zbraň proti akémukoľvek duchovi, energii či čomu…Mne to absolútne vždy pomôže, hneď zavládne všade taký pokoj a tie veci sa stratia. Ako písal ten pastor: Nikto /myslí sa tým duchovná bytosť/ sa nemôže priečiť menu Ježiša Krista a musí poslúchnuť toho, kto v jeho mene vystupuje. Tak vyskúšaj, kľudne nahlas a viackrát po sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Výsledek. Taťka šel do ložnice a celého ho oklepalo, otevřel naprosto všechny dveře v našem bytě, všechna okna, zabalil malého do huňatých peřin, aby mu nebyl zima a udělal průvan. Možná je to moje psychika, ale už se necítím v ložnici až tak hrozně, jako předtím. 
Malý také spinká… tak jsem ho vrátila do ložnice a bude mi ho opatrovat táta. Pro dnešek budu spát v dětském pokoji, jelikož jsem srabík a mám pocit, jakoby „to“ šlo po mě 
Jdu zkusit usnout, už se cítím lépe a kočky jsou nakýblované u mě na letišti v dětském pokojíčku… 
Děkuji všem za příspěvky a přeji krásný pátek a zároveň i víkend.
- Citovat
- Upravit
BBrrr. projela jsem to tady a bojím, bojím, ale něco tam být musela,, dětí a zvířata duchy vidí takže.. ale proč koukali na zem
to se zas budu bát až budu doma sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No ja teda verim, mam zkusenost s duchem pachajicim naschvaly, nakonec jsme se prestehovali a byl klid. Do ty doby, nez se narodila mala. Ale uz ne zlou nebo tak, spatny pocity uz necotim, spis takovy hezky. I kdyz me to nekdy desi…
Nicmene se neboj-pokud by to byl duch zakerny, uz by se vam doma davno dely divny veci-samo se rozsviti a zhasne, prestanou jit spotrebice a pak zase jdou, vypadava internet, pousti se televize, nejdou odemknout a otevrit dvere atd… Spis bych zo videla, ze jak se vam narodilo miminko, chodi se na nej koukat nekdo, kdo uz neni mezi vami a mel vas moc rad a tesi se z miminka. Jestli desi mimco, ze krici a nemuze spat, normalne promluv nahlas a popros, at as nedesi, ze maly nemuze spat a ty se bojis. At chodi jen ve dne… Jako zda se to pritazene za vlasy, neverila jsem, dokud jsem nezazila na vlastni kuzi ducha…
Jinak kdyz se narodila mala, pripadala jsem si jak ve cvokarne-pravdepodobne muj deda, prababicka atd se „chodili“ a porad jeste „chodi“ na malou koukat-slo to poznat jednoduse, zacala se koukat do jednoho mista a usmivat se, nekdy mela az zachvaty smichu. Treba pri krmeni se strasne vztekala, rvala a najednou otocila hlavu, zacala koukatdo jednoho mista a nahlas se smat a slo ji nakrmit. Kdyz mela koliky, byla jsem i za tyhle „navstevy“ rada. Delali jsme si s manzelem srandu a ptali se maly, kdo ze je to na navsteve tentokrat. A ted se mi stava, ze citim, jak kdyby me nejaka ledova ruka hladila po tvari nebo po ruce. A jeste jedna vec, vzdy, kdyz mam pocit, ze s nama nekdo je, zacne blaznit ptak v kleci-zacne hrozne kricet a vyvadet v kleci…
Fakt se neboj, spatnyho ducha, by jste poznali uz davno, tohle vypada spis na nekoho hodnyho, kdo se prisel podivat na prcka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já na duchy věřím a vím, že máme v domě taky jednoho natrvalo a dva sem chodí. Když jsem to povídala kamarádce, nevěřila…až něco zažila a od té doby u nás nebyla a nedostanu ji sem ani párem volů. Její problém. Já se bála prvního pl roku co jsme se sem nastěhovali, ale ted v poho. i děti to slyší a vnímají, ale už to neřešíme. Manžel je i vídává na chodbě, jinde ne a kamarád s nimi dokáže navázat kontakt. Kdo nazažil - neuvěří a nepochopí. Pokud duchy necháš napokoji - nechají i oni tebe
Nebudu psát zážitky, at se nebojíte. Dobrou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Maculinka tak jo…jdu ted dát holkám polívku a za chvilku dojde ogar ze školy, tož aj jemu a druhýmu ogarovi a půjdou hezky spinkat, tož sem pak něco napíšu…ju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, přítel odešel na noční a jsem tu sama. Už dva roky, každý druhý týden. Dnes se mi stalo něco příšerného, co mě vyděsilo.
Šla jsem z kuchyně, přes velký obývák, do ložnice za miminkem, protože začal z ničeho nic plakat. Nestává se, že by se budil hodinu po krmení pláčem. Když jsem se blížila k otevřené ložnici, kolem nohou mi projel ledový proud jakoby větru, náš kocour, co stál naproti, se úplně zježil (bojový postoj bokem, srst naježená, ocas do oblouku) a sledoval moje nohy a „něco“ zastrašoval vrčením - moje dvě další kočky z ložnice v tu ránu zdrhly (jindy mám problém je z tama dostat) a schovaly se do předsíně.
Teď jsem v ložnici s malým, ten nespí a jen se zaujatě rozhlíží, cítím se tu divně, nepříjemně - což se mi také nikdy nestalo.
Nevím, co si mám o tom myslet.