Věříte na duchy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Jsem tu…a pěkně na… 
půl hodinu tu sepisuju další příhodu a jak to odesílám vypadne net …že já trubka to nezkopírovala…tož pro velký úspěch to napíšu ještě jednou odpoledne. Ted jdu s dětma ven 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
duchové jsou!
Ahoj.Na duchy věřím, protože se mi mnohokrát dali poznat, snažili se se mnou komunikovat, žádat o pomoc. Znám místa, kde tzv. straší. Sama na takové místo jezdím několikrát za rok na esoterická setkání. Nemá to tam chybu. Hlavně se tam sejdou stejně zaměření lidé z celé republiky i ze Slovenska a člověk pochopí, co jsou duchové zač, jak se projevují, jak jim pomoci nebo se naopak chránit před zlými energiemi, uřknutím, kletbou… Člověk se tam dozví hodně zajímavého. A bát se tam nemusí, tam jsou hodní duchové. 
- Citovat
- Upravit
Já to ani nemůžu dočíst. Přítel je na noční a já bych neusla, ale na duchy taky věřím.
Když mi bylo 5 let zemřel mi milovaný dědeček, ale naši mi to hned neřekli, protože jsem ho měla opravdu moc ráda. Měli jsme přepaženou místnost a u stropu bylo okýnko z jedné místnosti byl můj pokojík a mamky ložnice. Od dne co děda zemřel jsem začala vidět zelená světýlka, která lítala z mého pokojíku do mamky ložnice a odmítala jsem nějakou dobu spát sama. Tu noc co zemřel se mamka probudila a viděla ho nad sebou. A myslím, že na mě dohlíží o po 18 letech. Máme zakrslého králíčka a jednou za čas začne být napružená a začne dupat (projev strachu) a to je v bytě naprostý klid. Naposledy to dělala na moje narozeniny. Takže já si prostě myslím, že děda je stále semnou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sakryš, před chvílí jsem zde napsala obsáhlý příspěvek a tak chvilku počkám a naklopku to znovu… nechápu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojte, tak napodruhé…na duchy věřím, ale žádného jsem neviděla, ač bych si to moc přála. Ale po smrti přítele se mi děly zvláštní věci… Na domku, kde jsme spolu trávili jeho poslední chvíle jsem se spálila přes mikinu o kamna, na kůži šlice, ale na mikině ne. Přišla tam za mnou dcera a smála se mi, jaký jsem topič a v tu chvíli se praštila o dveře. Jakoby se přítel mstil, že domek opouštím. Praskl mi svícen, který jsme denně zapalovali, kartářka (miss ella) mi zrušila den předem schůzku, protože jí umřela sestra, 2× mi praskla žárovka v lampičce od přítele, sakra, teď jsem chtěla napsat, že jsem sama na chatě a mám dnes narozky a tak nějak očekávám, že by za mnou přítel mohl přijít… a koukám, že mi od kamen hoří záclona. No fuj, tak je to možný? No nic, záclonu jsem uplácala, je tam jen díra. Tak jsem asi už dárek od něj dostala, jinak jsem mohla vyhořet. Tak to vidíte. při regresní terapii mi terapeutka řekla - koho jsi sem přitáhla? No zřejmě přivtělenou duši… začínám si všímat zvláštních „náhod“, měla bych si to psát. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, tak fakt nevím, co s tím. Už poněkolikáté za mnou přiběhl syn, celý uplakaný a říká mi, že má v pokojíčku bubu. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, protože to bylo vždy v noci a on byl rozespalý, tak jsem ho uklidnila, nechala pootevřené dveře a spinkal dál. Jenže teď už se mi několikrát stalo, že takhle přiběhl i ve dne, když si v pokojíčku hrál, nebo šel odpoledne spinkat a zase plakal, že má v pokojíku bubu. Když jsem se ho ptala, jaký bubu a ať mi ho teda ukáže, vždycky ukáže na roh místnosti a už dvakrát mi řekl, že je to bubu pán. Nějak mě z toho mrazí. V tom místě není nic zvláštního, holá stěna, skříň bez dekoru, jednolitý koberec, nepadá tam ani žádný stín, že by mu to třeba něco připomínalo. Holky, uklidněte mě…že je to jen jeho fantazie??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ne, to by mi ukázal přímo tu skříň a hlavně, do skříně se vůbec nebojí. No děsí mě, že bubu je prej pán.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Honzuovka Ptej se, zjisti víc, Zeptej se, jak pán vypadá, jestli na něj mluví, co říká, jestli po něm něco chce atd. Zjisti co nejvíc informací, ber syna vážně. Pak s tím můžeš pracovat. Může to být dětská představivost i nemusí. Jak je malý starý?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Je mu dva a půl, ale moc nemluví. Takže mi neřekne, jak vypadá atd. Jen mi říká „tam, bubu, pán“ A já se od té doby doma bojím a mám pocit, jak když mě tady furt někdo sleduje, jsem z takových věcí vyprděná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nejhorší na tom je, že se mi nedávno přítel svěřil, že když byl dítě, taky za ním někdo takhle prej chodil, ale jemu v tu dobu bylo snad dvanáct. Prej mu vždycky stál nějaký pán u postele a smál se. Pak ho nějak s mámou odehnali, že mu prej furt opakovali, že ho tam nechtějí a tak. O to víc se teď bojím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Honzuovka Tak zkus pokládat otázky ANO/NE. A neboj se. Kdyby to chtělo komunikovat s tebou, tak ho vidíš ty a né syn 
Teď jsem tě uklidnila, že? Né, opravdu v klidu. Chápu, že je to nepříjemné a pokud cítíš potřebu, kup kadidlo, vykuř byt popř. kontaktuj nějakého odborníka ať ti bydlení „očistí“. Bydlel u vás někdo před vámi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Honzuovka Můj manžel má z dětství podobnou zkušenost, bylo mu myslím 7. Ty zkus zjistit, jestli se pán usmívá, mračí atd. Jaké z toho má syn pocity. Protože pokud se bubák usmívá, je to více méně ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
