Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Holky, jdu pro radu. Tak jsem si říkala, že by nebylo špatné začít pořizovat dětem výbavu. Prostě k narozkám či vánocům přihodit něco do budoucí domácnosti. Takové ty dražší věci, na které pak nezbývá moc peněz (hrnce, soupravy nádobí, nožů, příborů atd.). S dcerou problém nemám, sama si vybere. Ale co se synem. Připadá mi blbé ho z této akce vynechat, na druhou stranu nevím, co si o tom bude myslet budoucí snacha. Jak by jste se na to tvářily, neťukaly by jste si u tchýně na čelo?
Nedělala bych to ani dceři. Ukládala bych peníze ať si pořídí sami
Ahoj, narovinu tukala bych si
pokud něco, tak mu dávej na stranu peníze, ale co bude delat třeba za 10let se zastaralým robotem ![]()
Kolik je dětem? Bydlí samy? Já bych si chtěla jako snacha vybrat sama. Máme toho spoustu od tchyně ale měníme to. Mám uplne jiný vkus.. Synovi bych třeba odkladala peníze…
Nic takového jsem nedělala, budoucí snacha si určitě bude chtít vybrat podle svého, takže pokud chceš synovi něco dát, tak místo hrnců bych šetřila peníze, ať si koupí, co se mu líbí, až to bude potřebovat. A já jsem teda jako dítě naprosto nesnášela dostávat cokoliv do výbavy ![]()
@bonika69 To mi nepřipadá jako dobrý nápad - dnes něco vyberete a za pár let, až si dcera bude zařizovat domácnost, bude chtít třeba něco úplně jiného, než dnes. U syna je to úplně mimo, protože takovéhle věci si většinou chce žena vybrat sama. Šetřila bych jim peníze.
Ma mama na to odkladala cely zivot, pak jsem si vybrala sama, nedovedu ai predstavit ze mi tchyne vybira veci, protoze to co mi dala je katastrofa
treba k vanocum kdyz potrebujem pribory, sklenicky tak mame poslu odkazy.
Jestli to není aktuální záležitost do 2 let (myslím doba, kdy děti vyletí z hnízda), tak bych to opravdu nedělala.
Mně je 40, babička mi do výbavy koupila tenkrát hrozně drahé hrnce, samozřejmě netušila, že bude nějaká indukce a hrnce budou dobré leda na stará kamna na chalupě. Látky na povlečení mám na půdě celou krabici (k ušití už nikdy nedošlo), ručníky a osušky jsem teda používala, ale absolutně se mi barevně nehodily do budoucí koupelny.
Obecně platí, že si málokteré věci uchovají hodnotu a řekla bych, že většinu těch věcí pak člověk používá jen, aby neurazil.
A co na to děti? Ocení to? Mně takhle výbavu pořizovala babička od cca 10 let. Brácha dostával k vánocům knížky, hračky a já kastroly a cejchy
Nesnášela jsem to. A navíc spoustu věcí leží ladem ve skříni, protože mám úplně jiný vkus a třeba damaškové povlečení s kytičkama moc neocením.
Nepíšeš kolik je dětem, ale já jsem byla fakt „strašně nadšená“ když jsme v deseti letech dostala od babičky na Vánoce povlečení do výbavy. Má jakýsi strašný květinový vzor, pravda tehdy asi babička byla ráda, že nějaké sehnala, ale nikdy jsem ho nepoužila. Takže nic takového bych fakt nedělala. Spíš bych teda dětem spořila.
@Jahru píše:
A co na to děti? Ocení to? Mně takhle výbavu pořizovala babička od cca 10 let. Brácha dostával k vánocům knížky, hračky a já kastroly a cejchyNesnášela jsem to. A navíc spoustu věcí leží ladem ve skříni, protože mám úplně jiný vkus a třeba damaškové povlečení s kytičkama moc neocením.
Zrovna ten damašek s kytickama bych brala…
Jejda já v pravěku dostávala věc do výbavy, dodnes je užívám. ALE v současnosti jsou potřeby pro běžné užití dostupné, každý si je může pořídit ve kvalitě a designu, který mu vyhovuje. Navíc je v současnosti vše vyráběno tak, aby to takatak přežilo dobu záruky.
Kolik je dětem? Raději ty peníze odkládat bokem a pak předat obálku. Každý si to pak chce vybrat sám a co se mu bude hodit ![]()
@bonika69 tak taková výbava by mě kor jako teenagera nepotěšila. Spíš ať jsou vybavení schopnostmi a dovednostmi, díky kterým si vyberou všechno sami, až bude čas.
Mě do výbavy kupovali věci prarodiče. Já to teda hodně ocenila. Do začátku to bylo super i když něco nebylo úplně moderní. Pár věcí jsem si vybírala i sama a dostala jsem je k Vánocům a pod. Ale první takový dárek jsem dostala myslím v 18ti. Ale já byla vždy taková zodpovědná nebo jak to napsat a byla za tohle ráda. Od dědy jsem pak dostala kuchyňského robota když jsme zařizovali domácnost, sama jsem si ho vybrala a mám ho jako vzpomínku na dědu. Takže jednou až bude nefunkční poputuje na půdu. Nebudu ho mít to srdce vyhodit. Kdyby manžel přišel s tím, že má nějakou výbavu tak by mi to taky nevadilo, ale kupovala bych neutrální věci. Talíře a skleničky a pod jsem si chtěla vybrat sama.