Výchova Aspergera?

Nám pomáhalo předem upozornit, že za 10 minut musíme jít, že si má pomalu zaparkovat autíčka do garáže, natáhnout budík a pak prostě jít oblékat, čistit zuby a podobně. Mít časovou rezervu, protože se občas stalo, že se sekne (Tyto boty ne, čepici jinou a pod.).
Všechno dělat ve stejný čas ve stejném pořadí.
Samoobsluha je horší, ale vyplatilo se na něj nespěchat.
U nás nebyly problémy s tím, že by někoho bil, ale stejně jsem vždy upozorňovala, že si má dát pozor kam háže kameny, nebo když bylo nějaké dítě v dosahu klacek(kámen) jsem preventivně sebrala.
Předškolácké aktivity jej zrovna ve 4 letech bavily, (tedy vybarvování tvoření ne, to ani teď). Pak když ho to nebavilo nedělali jsme. Ve školce dělal stylem ať to má co nejdřív za sebou, když už to po něm chtějí. Bylo to správně, ale jak od o 2 roky mladšího dítěte.
Ve školce/škole problémy nejsou - jiné prostředí jiná autorita, musí se víc soustředit na cizí prostředí a tak se nesoustředí na blbosti.
Většinou jsem dávala na výběr co dělat, kudy jít jemu. Jen když jsem opravdu potřebovala, tak jsem řekla, že tentokrát musíme tudy a být tam načas. Docela to fungovalo. A hlavně nestresovat a nepobízet - oblíkej se rychleji nestihneme to - pak to trvalo ještě déle než normálně.
Když se sekl, nejlepší bylo v klidu počkat až se vyječí a pak pokračovat v činnosti jako by se nic nedělo. Nemluvit na něj neutěšovat, nenadávat. Prostě hrát mrtvého brouka.