Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova syna - jsem v koncích
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Padme93
21.10.16 11:10
Platí na něj vůbec nějaká výchova? myslím tím - co uděláte, když doma ukradne peníze? Následuje nějaký trest?
Pokud ho opravdu nezvl¨ádáte, jděte k tomu psychiatrovi. Co na to třídní učitelka, škola?
- Citovat
- Upravit
21.10.16 11:12
Velice rázně bych s nim zatočila.. sorry, ale tohle si necháš líbit? Neexistuje.. Mám 10letého, teď musí fungovat hodně sám.. a prostě něco provede - sankce - ideál zákaz pc, chytrého mobilu, knihovny atd.. funguje jak hodinky, protože ví, že se mnou nehne.. kdyby mi vzal prachy, zažil by 
ten psychiatr je u vás asi dobrá volba.. jaké sankce používáte? pokud tedy nějaké. Nebo jen domlouváte a nic?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 11:14
Jela bych se do napravneho zarizeni podivat a vysvetlila mu tam na miste, ze pokud se nezacne chovat lepe, tak tam skonci. Necekala bych a rovnou ho objednala u psychiatra, blizi se puberta a muze byt daleko hur. Manzel na nej neplati? Neuznava zadnou autoritu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 11:14
@Padme93
Po prohřešku následuje domluva, např. mu vysvětlím, kolik mě stojí provoz domácnosti a jak dlouho na to musím vydělávat. Zakážu mu např. počítač, nebo pohár v cukrárně…
Vzteká se, ale kdykoliv ¨má příležitost, udělá to znovu.
Snažím se ho hodně chválit, když je za co
- Citovat
- Upravit
21.10.16 11:14
A otec na něj naplatí? Nefunguje ani při zákazu TV, počítače, mobilu, apod.? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 11:15
Ja ti nevim…zkusili jste „pevnou ruku“? Ma 10 let…netolerovala bych. Nediskutovala. Ale clovek nikdy nevi jak by se choval v takovych situacich…teda „vi to presne“, ale kdo vi jestli by to tak i nakonec bylo. Preju velkou trpelivost. Tu ja pr. nemam…proto moc neporadim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 11:16
Nedokážu si představit, jak bych s ním měla rázněji zatočit- už nesmí skoro nic a občas i dostane. Neplatí na něj nic
- Citovat
- Upravit
21.10.16 11:18
Měla jsi být rodič a ne kamarádka.
Teď tě jako kamarádku bere.
Děti mají mít pouze tolik samostatnosti, kolik snesou.
Volnost je odměna za dobré chování.
Já taky dávala dětem hodně volnosti a vedla je samostatnosti, ale to neznamená, že jsem je nekontrolovala.
Potřebuje dozor celý den. Musíte spolupracovat se školou. Nehledě na to, že mu skáčeš na kraviny, škola ho nesmí zdržet bez toho, že by vás informovala. Od začátku do konce z tebe dělá vola a vychází mu to, tak se nediv.
Kroužek musíš kontrolovat, zda tam dorazil, školu též. Učitelce říct, co máte za problémy, každý jeho pozdní příchod ti musí být oznámen.
Musíš mu být neustále za zadkem.
Ty nedoženeš desetileté dítě? Jsi nějak nemocná?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 11:19
Netoleruji, nediskutuji, jsem tvrdší, než bych chtěla být. Bez efektu
Zákazy nefungují, je mu to jedno.
Otec na něj celkem platí v tom, že si na něho nedovolí zařvat, nebo být drzý. Ale od jeho chování ho to neodradí
- Citovat
- Upravit
21.10.16 11:19
@Anonymní píše:
@martina.seNedokážu si představit, jak bych s ním měla rázněji zatočit- už nesmí skoro nic a občas i dostane. Neplatí na něj nic
tak pak psychiatr a klinika, nedá se nic dělat.. někde se stala chyba a těžko na to přijdete sami 
mmchdm, u nás funguje jednoznačně to, že škody musí nahradit - když něco zničí - musí to zaplatit atd.. dostává kapesné, když je v pohodě, může si nakoupit co chce, pokud není, platí zákaz pc taky super věc… ale já mám kluka „vycvičeného“, no.. jednáme narovinu už odmala - jsi v pohodě, máš výhody, nejsi, nemáš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Padme93
21.10.16 11:19
No a dodržujete ty zákazy? Ono jestli mu zakážeš ten den PC a stejně na něj jde, nemá to cenu, že.
Pokud diskuze nezabírá, přestala bych diskutovat a rázněji zakročila. jak? Třeba tím, že mu sebereš mobil. Na týden. Nebo tablet, kabel k pc, nějakou hračku. A nastavila režim, že bude doma pomáhat.
To na něj opravdu neplatí ani otec?
jak to nakonec dopadlo s autobusem?
- Citovat
- Upravit
21.10.16 11:21
@Anonymní píše:
@Padme93
Po prohřešku následuje domluva, např. mu vysvětlím, kolik mě stojí provoz domácnosti a jak dlouho na to musím vydělávat. Zakážu mu např. počítač, nebo pohár v cukrárně…
Vzteká se, ale kdykoliv ¨má příležitost, udělá to znovu.
Snažím se ho hodně chválit, když je za co
Obavam se, ze to je malo. Bud budes muset pritvrdit, nebo se jednpu budes bat vlastniho syna, mam ale pocit, ze uz se ho bojis ted. Ukradnout mi dite penize, dostal by lepaka a musel by to doma odpracovat. Zadny pocitac, televize, mobil. Ze skoly hned domu a makat-domaci prace. Jestli v 10 letech krade penize a trest za to jsou kecy o provozu domacnosti, pripadne si neda v cukrarne pohar-pak se neni moc co divit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 11:21
Obcas dostane…muj skoro 5 lety syn si nedovoli na me vyplaznout jazyk. a kdyz uz to udela..urcite mu nedomlouvam, ale rovnou „jednu malou po skrani-spis pohlazeni-dostane“…u nej jde spis o to ze se lekne nez ze by to bolelo. To pohlazeni ani bolet nemuze. Ale v ten okamzik se hned omlouva a tuli. Zkus se domluvit s muzem aby byl vic iniciativni on… 
Příspěvek upraven 21.10.16 v 11:24
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 11:22
Nejsem nemocná, dokonce nemám ani nadváhu. Zdrhne na zahradu, kdybych běžela za ním, vyběhne ven a budu ho honit po celé obci. Je opravdu rychlý.
Máš pravdu, že jsem to už ze začátku nedomyslela. Byl vždycky velice rozumný a bezproblémový. Nepočítala jsem s tím, že se to tak zvrtne
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Přeji hezký den,
chci poprosit o názory na výchovu desetiletého syna.
Odmalička jsem se snažila vést ho spíš k samostatnosti, zbytečně mu všechno neusnadňovat, být jeho kamarádka. Nějakou dobu to fungovalo, dokáže si se spoustou věcí poradit sám, je nadprůměrně inteligentní a přestože se doma učit nemusí, školu zvládá levou zadní. Jenomže…
Kolem 7.- 8. roku (přesně si to nepamatuji), začal své inteligence zneužívat k tomu, aby přelstil své okolí a za každou cenu dosáhl svého. Např. „zapomíná“ ve škole sešity, kde je domácí úkol na příští den, schovává úkolníček, aby nebylo možné to zkontrolovat. Vybírá bráchovi pokladničku, když mu nechceme dovolit, kupovat si každý den sladkosti. Když se mu nechce do kroužku, „zdrží“ se ve škole a nechá si ujet autobus. To jsou jen příklady pro představu. Došlo to až tak daleko, že sbírá peníze, které někdo někam odloží (nejedná se o zanedbatelné částky- jednou to byla i dvoustovka). Když na to přijdeme, NIKDY se sám nepřizná, neomluví.
Další problémy má ve škole, kdy na sebemenší provokaci reaguje nepřiměřeně- útočí pěstí do obličeje. Tento školní rok už se dopracoval k napomenutí třídního učitele. Brání se tím, že ho přece otravovali, naše argumenty, že když na mě někdo udělá dlouhý nos, tak ho nemůžu zastřelit, chápe, ale nebere na vědomí.
Pomůcky a úkoly jsou mu srdečně jedno, kašle na všechno. Každou hodinu ho učitelka napomíná, stejně neřekne, že potřebuje kelímek do výtvarky.
Půl roku navštěvujeme PPP, absolutně bez výsledku. Pusu plnou slibů, první den se trošku snaží, ale další už si zase zajede do vyběhaných kolejí.
Naposledy psycholog musel sám uznat, že naše návštěvy k ničemu nevedou, prý se sejdeme ještě naposledy za měsíc a pokud se něco nezmění, je zbytečné tam dál chodit a odešle nás k dět. psychiatrovi. Prý může následovat i dvouměsíční pobyt v nápravném zařízení- pro začátek… Všechno jsme synovi důkladně vysvětlili- a prásk.
Druhý den jsem mu kladla na srdce, že musí spěchat ze školy, protože jedeme do kroužku, abychom stihli autobus. Dostavil se přesně v dobu odjezdu autobusu. Prý kvůli nějakému spolužákovi přetahovali hodinu. Byla jsem klidná, řekla jsem mu, že můžeme jet ještě dalším, který jede za půl hodiny. Nato mi řekl, že žádnou hodinu nepřetahovali, ale byl prý u kamaráda, protože se mu nechce do kroužku. A nebude tam chodit vůbec, prý už ho to nebaví. Na to jsem odpověděla, že to si měl rozmyslet dřív, když jsem se ho na začátku roku ptala, jestli chodit bude. A že minimálně pololetí ještě chodit bude, protože už má zaplaceno.
Zařval na mě, že to si jenom myslím, prý ho do ničeho nutit nebudu. V době odjezdu dalšího autobusu utekl na zahradu a poškleboval se mi, protože věděl, že ho nedohoním.
Je mi jasné, že tohle už není žádná sranda, dovolí si čím dál víc a za pár let z něj budu mít strach, aby mi něco neudělal. Neplatí na něj domluvy, zákazy, sliby, ani motivace. Jde si jen za svým, přes mrtvoly. Nebere ohled vůbec na nikoho.
Přiznávám, že ho chvílemi nenávidím, nevím si rady, jak se k němu chovat a často už nedokážu být na něj příjemná. Bojím se, že se řítí někam, odkud už není návratu- a já mu v tom nedokážu pomoct.
Mám strach, že když se jednou dostane do pasťáku, už se jen poveze a nezachrání ho nic.
Nevím, co mám děla, jsem naprosto bezradná…
H.