Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě vylézá z postýlky a nechce spát
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
4.5.14 21:04
Vylézá z postýlky, nechce spát
Ahoj holky…
Už včera jsem tu večer brouzdala po diskuzíchg, které se týkaly naší problematiky. No dnes už jsem se rozhodla založit téma nové a zkusit narazit na nějakou dobrou duši, co nám může dát tip na řešení.
Takže o co jde: Malý začal vylézat z postýlky. To je asi v tomhle věku normální a přirozené, jak jsem se dočetla (jsou mu 2 roky). Sundali jsme tedy přední stranu špryclí z postýlky, ale teď jak vytvořit návyk ke spánku, aniž by vylézal, nebo se aspoň vztekal. On má tedy normálně problém se vztekáním. Vzteká se prakticky pořád a kvůli všemu, co se mu zrovna nehodí nebo se mu zakáže. No, má to po mně, co naplat 
. Včera usnul například cca až ve 22:45. To bylo hrozný, do tý doby přišel asi 20× do obýváku, třeba i s dekou, že bude spát asi tam. Vždy jsem ho odvedla zpátky, zpočátku trpělivě, vysvětlovala jsem mu, že už se musí spinkat, že maminka už taky jde spinkat, ale vždycky to skončilo řevem. Ke konci už jsem ho jen odváděla a zavřela dveře. Zkoušela jsem tam s nim i chvíli ležet, vyprávět mu a nic. Zkusila jsem nechat pootevřeno, ale to byl zpátky ještě než jsem do obýváku došla. Dnes večer jsem zkusila uspávat předčítáním. Prostě jsem si řekla, že budu číst, dokud neusne. Vypadalo to asi tak, že jsem četla velmi nahlas, abych slyšela aspoň sama sebe přes ten jeho jekot. Ještě teď tam ječí. Manžel už ho seřezal, zařval na něj tak, že jsem se sama lekla, což si teda myslim, že ho zrovna neuklidní, ale abych pravdu řekla, tak mě už taky dochází trpělivost. Celý minulý týden jsem ležela z bolestmi žaludku od vředu a popravdě mě to bolí i teĎ, když se takhle nervuju nebo stresuju. Asi nemám zrovna nejlepší období, co se stresu týče a tahle fáze vývoje mi teď zrovna nepomáhá.
Jak dlouho tohle potrvá. Na co ho navykat a hlavně jak? Jak postupovat? Přečetla jsem si i třeba zamknutí pokoje, což neodsuzuju a taky už mě to napadlo, protože si myslím, že se přirozeně vrátí do postýlky, když si nebude moci otevřít. Jenže to se asi zase nelíbí manželovi 
No tak já nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Sanlitun
4.5.14 21:11
Ahoj uplne stejnou diskusi dnes vedla Cokelady. Mrkni do zalozenych diskusi nekdy z dnesniho rana 
- Citovat
- Upravit
4.5.14 21:11
Máme to stejně, takže si počkám na rady. Dceru uspává manžel u televize v naší posteli a pak ji přenesu do postýlky, což se mi nelíbí 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:13
Mladší taky nejdřív vylejzala, ale ona potvora chodila potichoučku, takže jsme vždycky jen viděli vyčuhující hlavu zpoza matnýho skla na dveřích. Nejdřív to bylo roztomilý, žejo, ona se K. na nás přišla podívat a jak tam čučí za sklem, po pátý už to vtipný nebylo a po desátý už jsem před ní máchala vařečkou. Na tu naštěstí poslouchá. Takže opakovat a opakovat, i když je to na palici. Si vždycky s manželem říkáme, že teď máš služby ty, já šla minule 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:13
Taky mi tohle dcera dela. 25.5. bude mit 2 roky. Co se zmenil cas a je dele svetlo, leze ven. Uz jsme i tu bocnici nechali dole, aby si neublizila, protoze to preleze i kdyz je to zvednute. Taky ven, beha po patre, nebo si zaleze pod postylku, do nasi postele. Nepomohlo nic. Nakonec u ni musim zustat dokud neusne. Ted delame vetsinou to, ze prevteme pohadku, vypije sunar a „mami pivej“ a maminka zpiva a Karolinka do deseti minut usina. Je dost utahana, tak to zatim funguje. Vstava mezi 6-7 hod rano, v poledne spi jen hodinu, cely den je venku a chodi spat po 7 hod vecer. Uvidim casem, jak to pujde, abych odbourala usinani s maminkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:14
Já se přiznám, že mi je úzko z tvého příspěvku. Jsem matka, která tohle nikdy nedopustila. Netrvala jsem na tom, že když není úplně dítě unavené, tak bude ležet v postýlce a hotovo. Prostě si lehla k nám do obýváku na sedačku, udělala jsem jí pěkný pelíšek a do deseti minut spala. Bylo mi teda úplně fuk jestli je to u televize nebo ne. Toto období trvalo tak půl roku, střídavě, postel, obývák, ale já se nenechala vynervovat. Věděla jsem, že to přejde. A přešlo. Dnes má dcera čtyři roky, napohodu chodí spát kolem osmé večer, žádné stresy z toho nejsou, přečtu pohádku, sama si ji vybere a spí. Občas se zeptá, jestli může být v obýváku se mnou, řeknu ano, nevidím problém, usne na sedačce, přenesu a pohoda.
Podle mého názoru záleží na povaze rodičů, co vám vadí a co ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:15
Hlavne trpelive neni jina rada nez to prezit a trpelive ho vodit zpet. On to brzy pochopi. Zamykanim nebo rezanim a rvanim mu to jenom stezujete
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:15
A co ho nechat usnout v obýváku a pak ho přenést? 
se mnou to tak dělali, když jsem byla malá..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:16
@quinny píše:
Zamykanim nebo rezanim a rvanim mu to jenom stezujete
i sobě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:17
@pepina12 píše:
Já se přiznám, že mi je úzko z tvého příspěvku. Jsem matka, která tohle nikdy nedopustila. Netrvala jsem na tom, že když není úplně dítě unavené, tak bude ležet v postýlce a hotovo. Prostě si lehla k nám do obýváku na sedačku, udělala jsem jí pěkný pelíšek a do deseti minut spala. Bylo mi teda úplně fuk jestli je to u televize nebo ne. Toto období trvalo tak půl roku, střídavě, postel, obývák, ale já se nenechala vynervovat. Věděla jsem, že to přejde. A přešlo. Dnes má dcera čtyři roky, napohodu chodí spát kolem osmé večer, žádné stresy z toho nejsou, přečtu pohádku, sama si ji vybere a spí. Občas se zeptá, jestli může být v obýváku se mnou, řeknu ano, nevidím problém, usne na sedačce, přenesu a pohoda.
Podle mého názoru záleží na povaze rodičů, co vám vadí a co ne.
Krom toho taky na povaze dítěte, tohle může fungovat, když dítě u tebe vytuhne. Pak jsou bohužel další děti, co tím naopak ožijou a i kdyby měly zkolabovat, nebudou spát a nebudou, dokud bude nějaký podnět, např. rodič nebo tv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:18
My měli něco podobnýho se skoro 3-letým. Byla jsem těhotná, musela na týden do nemocnice, syn byl u tchánů a tam se naučil v noci jít k babičce do postele a spát tam ( předtím spal bez problémů ve své posteli ). Odnaučovali jsme ho to 3/4 roku a do toho ještě přibylo malý mimino 
. Zkusila bych mu tam dát nový povlečení, ať si ho třeba sám vybere, nebo hračku, obrázky na zeď, svítící hvězdičky apod. Něco, kvůli čemu by chtěl vydržet v posteli. Nebo třeba z něj „udělat“ velkýho kluka a koupit mu velkou postel. Taky jsme slibovali odměny, když tam vydrží ( moc chtěl policejní lego 
). Držím vám palce, někdy jsou ty dětičky o nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:19
@zuzouš píše:
Mladší taky nejdřív vylejzala, ale ona potvora chodila potichoučku, takže jsme vždycky jen viděli vyčuhující hlavu zpoza matnýho skla na dveřích. Nejdřív to bylo roztomilý, žejo, ona se K. na nás přišla podívat a jak tam čučí za sklem, po pátý už to vtipný nebylo a po desátý už jsem před ní máchala vařečkou. Na tu naštěstí poslouchá. Takže opakovat a opakovat, i když je to na palici. Si vždycky s manželem říkáme, že teď máš služby ty, já šla minule
To s těma službama mě pobavilo, protože dnes, když jsem se rozhodla uspávat čtením, tak jsem hned manželovi oznámila, že pokud se to chytne, tak se budeme střídat, poněvadž tam nehodlám sedět každý večer hodinu, než usne . Tak s tím by problém nebyl, jen to, že když mu někdo něco čte, nebo povídá, tak on nevydrží chvíli na jednom místě. Pro něj to není povel LEŽ, ANI SE NEHNI, on spíš naopak začne lumpačit, jde si pro hračky a prostě se nedokáže sklidnit. Jestli on ještě není hyperaktivní 
… Ale to nejspíš ne, protože když usne, tak prostě spí a nebudí se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:20
@zuzouš píše:
Krom toho taky na povaze dítěte, tohle může fungovat, když dítě u tebe vytuhne. Pak jsou bohužel další děti, co tím naopak ožijou a i kdyby měly zkolabovat, nebudou spát a nebudou, dokud bude nějaký podnět, např. rodič nebo tv.
Chápu, i období bylo, kdy dcera musela usínat v naprostém klidu, ale to jsem vyřešila tím, že jsem si s ní prostě lehla, důrazně jsem řekla, že už je noc, jdeme spát, potichu jsem zpívala a dcera spala. Píšu opravdu to, co funguje. Jo, ale taky to občas dopadlo tak, že jsem vytuhla já, v jednu ráno jsem se rozlámaná trousila do koupelny si dát aspoň spršku, ale říkám, jde hodně o to co zvládnou rodiče psychicky a co jsou schopni tolerovat.
Příspěvek upraven 04.05.14 v 21:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 21:21
@dani24687 píše:
i sobě
jj pravda i sobe
@zuzouš píše:
Krom toho taky na povaze dítěte, tohle může fungovat, když dítě u tebe vytuhne. Pak jsou bohužel další děti, co tím naopak ožijou a i kdyby měly zkolabovat, nebudou spát a nebudou, dokud bude nějaký podnět, např. rodič nebo tv.
A proto si vybralo ditko dva milujici rodice aby hledali tu cestu pro nej nejvhodnejsi, i kdyz uz oba padaji na usta jinak presne vim o cem pises, u nas je taky usnuti u tv mise nemozna, to by nam skakali po hlave jeste o pulnoci.
Jinak zakladatelko podporim te, druhatku je 21m a cekam tuhle anabazi kazdym dnem a vubec se netesim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
