Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
venetia: Já si na ní vztek nevylila a vím, že chyba je na straně mého manžela, ale kdyby ta ženská měla v sobě kus slušnosti, tak by si s ženatým chlapem ani nic nezačínala. Že si zničila svou rodinu, jí ještě nedává právo ničit ji někomu dalšímu. Ale to bylo asi v té chvíli její uvažování. Za každou cenu urvat chlapa bez ohledu na to, jestli tím někomu ublíží. Ale i takové jsou bohužel mezi námi.
Tak hlavně že tu slušnost v sobě měl ten tvůj, když si s ní začal..jo pardon, on za to nemůže, měl druhou mízu..
Já bych si myslela to samé. Ale když se mi stalo pro mě neuvěřitelné a ocitli jsme se my dva a ona v trojúhelníku, všechno bylo jinak. Já měla slušnost i hrdost. Ona ani jedno, kdybych nikdy nevěřila, k čemu se může jedna snížit. A mému muži se jí zželelo a litoval ji, protože ona ho tak moc miluje. Tím, jak to trvalo dlouho, jejím chováním a jeho shovívavostí přesto všechno, jsem ho už nemilovala. Stalo se to ze dne na den. Za mě jsme každý jiný, jinak nastavený. Někdo upřednostní hysterickou ženu/manželku/milenku, která dělá zoufalé věci, protože HO
miluje. Nicméně jsem způsobila mému dnes už bývalému mužovi majícímu ego až na půdu jedno z největších zklamání života. Nemohl pochopit, že já už ho nemiluju. Po tom všem
Pro mě nepochopitelné, stejně jako chování její. Prostě lidé jsou různí.
@Venetia píše:
ona kousek slusnosti a ty pekny kus hrdosti
Jestli je to na mě, předpokládám, že ano. Ona má, co chtěla, vzal si ji. On, má, co chtěl, za to, že si ji vezme. Nebudou žádné děti (on má 4, ona žádné), bude tolerovat jeho mimomanželské vztahy..
@divine woman@divine woman píše:
A je s ní aspoň šťastný?
@Anonymní píše:
Jestli je to na mě, předpokládám, že ano. Ona má, co chtěla, vzal si ji. On, má, co chtěl, za to, že si ji vezme. Nebudou žádné děti (on má 4, ona žádné), bude tolerovat jeho mimomanželské vztahy..@divine woman
Některým ženám opravdu stačí ke štěstí hodně málo. A ty jsi bez něj spokojená?
@divine woman píše:
Některým ženám opravdu stačí ke štěstí hodně málo. A ty jsi bez něj spokojená?
Venetia: Když jsme u té hrdosti, kterou já teda podle Tebe nemám, myslíš, že ženy, které dělají dobrovolně matrace ženatému muži, tlačí ho k rozvodu, pokorně čekají, až si na ně ve svém harmonogramu udělá pár chvil a jsou mezi námi dokonce i takové expertky, které stojí ve frontě i několik let, než na ně přijde řada i s tím, že se jejich vyvolený opět vrátí k té své hrozné manželce, se kterou si tak nerozuměl, mají v sobě nějakou hrdost? ![]()
Pokud se taková paní stala aktivní účastnicí mého manželství a jejím hlavním cílem bylo ho zničit, nevidím nic nedůstojného na tom, jí slušným způsobem bez jakýchkoliv vulgarit sdělit svůj názor a dát jí prostor, aby se k tomu vyjádřila. Neštěkaly jsme na sebe uprostřed návsi, ani si neškubaly vlasy, ani po sobě neházely rajčaty
Já s ní o manžela nebojovala, nevyhrožovala, nevylívala si vztek, o nic se neprosila. V kontaktu jsme byly až poté, co se s ní rozešel. A co se týče mého manžela, do zadku mu nelezu a on ví, že dostal šanci první a poslední. Ale chápu, že kdybych tu napsala, že jsem mu do jedné ruky vrazila láhev vína, do druhé sáček chipsů a popřála mu hezký večer a zbytek života s milenou, mělo by to tu větší grády, viď? To bych pravděpodobně udělala, kdybychom neměli dítě. A přestaň mě už řešit, já svůj příběh napsala pro zakladatelku, která chtěla znát názory jak milenek, tak manželek. A je jen na ní, co si z toho vezme. Já si ani nemyslím, že by toho muže nechala být, protože už je dávno rozhodnutá. Ale pak musí holt počítat i s tím, že až se to provalí, nemusí to dopadnout k její spokojenosti a pravděpodobně nedopadne.
@kelynka77 píše:
Tak hlavně že tu slušnost v sobě měl ten tvůj, když si s ní začal..jo pardon, on za to nemůže, měl druhou mízu..
Kelynka77 – naprosto zbytečná reakce
Co chceš, abych Ti na to odpověděla? Ano, můj manžel nebyl slušný. Ano, můj manžel má na nevěře hlavní podíl viny – ale to už jsem tu 2× napsala, že jsem si vědoma toho, že chyba je především na jeho straně. Já ho neomlouvám, ale to neznamená, že je milena z obliga. Chudák, nevím, jestli bych se jí teda neměla jít omluvit, že se manžel rozhodl jí vypustit ze svého života a jako odškodné jí třeba donést čokošku, aby si trochu obalila nervy, které s námi oběma měla ![]()
@Anonymní píše:
Venetia: Když jsme u té hrdosti, kterou já teda podle Tebe nemám, myslíš, že ženy, které dělají dobrovolně matrace ženatému muži, tlačí ho k rozvodu, pokorně čekají, až si na ně ve svém harmonogramu udělá pár chvil a jsou mezi námi dokonce i takové expertky, které stojí ve frontě i několik let, než na ně přijde řada i s tím, že se jejich vyvolený opět vrátí k té své hrozné manželce, se kterou si tak nerozuměl, mají v sobě nějakou hrdost?
Pokud se taková paní stala aktivní účastnicí mého manželství a jejím hlavním cílem bylo ho zničit, nevidím nic nedůstojného na tom, jí slušným způsobem bez jakýchkoliv vulgarit sdělit svůj názor a dát jí prostor, aby se k tomu vyjádřila. Neštěkaly jsme na sebe uprostřed návsi, ani si neškubaly vlasy, ani po sobě neházely rajčatyJá s ní o manžela nebojovala, nevyhrožovala, nevylívala si vztek, o nic se neprosila. V kontaktu jsme byly až poté, co se s ní rozešel. A co se týče mého manžela, do zadku mu nelezu a on ví, že dostal šanci první a poslední. Ale chápu, že kdybych tu napsala, že jsem mu do jedné ruky vrazila láhev vína, do druhé sáček chipsů a popřála mu hezký večer a zbytek života s milenou, mělo by to tu větší grády, viď? To bych pravděpodobně udělala, kdybychom neměli dítě. A přestaň mě už řešit, já svůj příběh napsala pro zakladatelku, která chtěla znát názory jak milenek, tak manželek. A je jen na ní, co si z toho vezme. Já si ani nemyslím, že by toho muže nechala být, protože už je dávno rozhodnutá. Ale pak musí holt počítat i s tím, že až se to provalí, nemusí to dopadnout k její spokojenosti a pravděpodobně nedopadne.
Ne, taky si myslim, že nemá hrdost ani co by se za nehet vešlo. Nicméně co s tim? K čemu je dobré jí to řikat? Pro tvůj dobrý pocit? Nebo Co je smyslem toho jí kontaktovat? Že to nekdo neukončí a vezme chlapa zpět… ale jo, sice to není cesta pro mě. Ale rozumím, že každý jsme jiný a jsou tam i racionální důvody proč jo.
Co ale nechápu, že na jednu stranu ta ženská napíše, jak pohrdá to milenkou, jak jí odsuzuje, nakyddá na ní kdeco. Ale vůbec si nedokáže připustit, že to samé platí o tom povedeném chlápkovi, co si nechala doma, žije s ním.
Takže pokud to beru jako nějaké selhání, na které má každý nárk, tak proč to tak nebrat i s tou milenkou?
@Anonymní píše:Řekla bych, že stačí jí neřešit.
Kelynka77 – naprosto zbytečná reakceCo chceš, abych Ti na to odpověděla? Ano, můj manžel nebyl slušný. Ano, můj manžel má na nevěře hlavní podíl viny – ale to už jsem tu 2× napsala, že jsem si vědoma toho, že chyba je především na jeho straně. Já ho neomlouvám, ale to neznamená, že je milena z obliga. Chudák, nevím, jestli bych se jí teda neměla jít omluvit, že se manžel rozhodl jí vypustit ze svého života a jako odškodné jí třeba donést čokošku, aby si trochu obalila nervy, které s námi oběma měla
Mnohoženství by prostě vyřešilo naprostou podstatu většiny ženských problémů. Proč mezi sebou bojovat, když se můžete spolčit?
@Anonymní píše:
Venetia: Když jsme u té hrdosti, kterou já teda podle Tebe nemám, myslíš, že ženy, které dělají dobrovolně matrace ženatému muži, tlačí ho k rozvodu, pokorně čekají, až si na ně ve svém harmonogramu udělá pár chvil a jsou mezi námi dokonce i takové expertky, které stojí ve frontě i několik let, než na ně přijde řada i s tím, že se jejich vyvolený opět vrátí k té své hrozné manželce, se kterou si tak nerozuměl, mají v sobě nějakou hrdost?
Pokud se taková paní stala aktivní účastnicí mého manželství a jejím hlavním cílem bylo ho zničit, nevidím nic nedůstojného na tom, jí slušným způsobem bez jakýchkoliv vulgarit sdělit svůj názor a dát jí prostor, aby se k tomu vyjádřila. Neštěkaly jsme na sebe uprostřed návsi, ani si neškubaly vlasy, ani po sobě neházely rajčatyJá s ní o manžela nebojovala, nevyhrožovala, nevylívala si vztek, o nic se neprosila. V kontaktu jsme byly až poté, co se s ní rozešel. A co se týče mého manžela, do zadku mu nelezu a on ví, že dostal šanci první a poslední. Ale chápu, že kdybych tu napsala, že jsem mu do jedné ruky vrazila láhev vína, do druhé sáček chipsů a popřála mu hezký večer a zbytek života s milenou, mělo by to tu větší grády, viď? To bych pravděpodobně udělala, kdybychom neměli dítě. A přestaň mě už řešit, já svůj příběh napsala pro zakladatelku, která chtěla znát názory jak milenek, tak manželek. A je jen na ní, co si z toho vezme. Já si ani nemyslím, že by toho muže nechala být, protože už je dávno rozhodnutá. Ale pak musí holt počítat i s tím, že až se to provalí, nemusí to dopadnout k její spokojenosti a pravděpodobně nedopadne.
no vzhledem k tomu, že jí buď kecal, aby jí dostal do postele a v takovém případě má pro mě jako člověk nulový charakter a nědělala bych si iluze, že k tobě jako manželce se bude chovat jinak, což mimochodem tím, že tě podváděl a ještě pomlouval dokázal vrchovatě..
no anebo jí fakt miloval a pod citovým nátlakem a protože je slaboch, se vrátil k tobě.
K ženě s kterým má chlap dítě se samozřejmě většinou vrátí právě kvůli dětem, ale nevidim v tom pro tebe žádnou výhru.
Takže vůbec bych neřešila nějakou milenku a její charakter, ale spíš svého manžela a jeho charakter. Potencionální milenky se kolem vždy najdou.
Já se obávám, že za rok tady budeš psát, jak tě opět podvádí a jaká si husa, žes mu dávala druhou šanci. Ale to je tvoje volba.
Někdy mi přijde, že ženské jen pro pocit „vítězství“ nad jinou ženou jsou schopné udělat téměř cokoli a ztratit hrdost úplně. ![]()
@Anonymní píše:
Venetia: Když jsme u té hrdosti, kterou já teda podle Tebe nemám, myslíš, že ženy, které dělají dobrovolně matrace ženatému muži, tlačí ho k rozvodu, pokorně čekají, až si na ně ve svém harmonogramu udělá pár chvil a jsou mezi námi dokonce i takové expertky, které stojí ve frontě i několik let, než na ně přijde řada i s tím, že se jejich vyvolený opět vrátí k té své hrozné manželce, se kterou si tak nerozuměl, mají v sobě nějakou hrdost?
Pokud se taková paní stala aktivní účastnicí mého manželství a jejím hlavním cílem bylo ho zničit, nevidím nic nedůstojného na tom, jí slušným způsobem bez jakýchkoliv vulgarit sdělit svůj názor a dát jí prostor, aby se k tomu vyjádřila. Neštěkaly jsme na sebe uprostřed návsi, ani si neškubaly vlasy, ani po sobě neházely rajčatyJá s ní o manžela nebojovala, nevyhrožovala, nevylívala si vztek, o nic se neprosila. V kontaktu jsme byly až poté, co se s ní rozešel. A co se týče mého manžela, do zadku mu nelezu a on ví, že dostal šanci první a poslední. Ale chápu, že kdybych tu napsala, že jsem mu do jedné ruky vrazila láhev vína, do druhé sáček chipsů a popřála mu hezký večer a zbytek života s milenou, mělo by to tu větší grády, viď? To bych pravděpodobně udělala, kdybychom neměli dítě. A přestaň mě už řešit, já svůj příběh napsala pro zakladatelku, která chtěla znát názory jak milenek, tak manželek. A je jen na ní, co si z toho vezme. Já si ani nemyslím, že by toho muže nechala být, protože už je dávno rozhodnutá. Ale pak musí holt počítat i s tím, že až se to provalí, nemusí to dopadnout k její spokojenosti a pravděpodobně nedopadne.
zhruba na stejne urovni . nechapu proc to neresis s chlapem , ale kontaktujes milenku … a ze ti nevadi , ze te podvadi a chces s nim natolik zustat , ze se o to takhle rves .
@Anonymní píše:
Kelynka77 – naprosto zbytečná reakceCo chceš, abych Ti na to odpověděla? Ano, můj manžel nebyl slušný. Ano, můj manžel má na nevěře hlavní podíl viny – ale to už jsem tu 2× napsala, že jsem si vědoma toho, že chyba je především na jeho straně. Já ho neomlouvám, ale to neznamená, že je milena z obliga. Chudák, nevím, jestli bych se jí teda neměla jít omluvit, že se manžel rozhodl jí vypustit ze svého života a jako odškodné jí třeba donést čokošku, aby si trochu obalila nervy, které s námi oběma měla
a manzel se opravdu rozhodl ji vypustit ze zivota sam nebo pod tvym natlakem ?
Lama Lama + teerax:
Holky, ale já si připouštím, že mám doma povedeného chlápka a nikde jsem nepsala, že bych to s ním neřešila
Na rozdíl od zakladatelky to mám vyřešené. Manžel se s milenou rozešel, doma seká latinu, takže k řešení tu už nic není. Znovu opakuji, že jsem svůj příběh napsala pro zakladatelku, aby viděla i pohled z druhé strany. Jestli jsem si doma nechala nebo nenechala slabocha a či je to pro mě výhra nebo ne, je čistě moje věc, já si na nic nestěžuju a žádnou další diskuzi k tomu nepotřebuju
Na milenu mám svůj názor, ale chápu, že některé by si zachovaly dekorum a třeba by ji pozvaly i na kafe. Ale tohle není můj případ ![]()
Chtěla bych slyšet tu konverzaci s milenkou.
„spala jsi s mým manželem!“
„spala jsem, no. Dost dobrý to bylo!“ 😄 😂