Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, dneska se mi podařilo dost rozhodit mého dvouletého syna. Po bytě lítala delší dobu velká masařka a pořád sedala do klece s osmákem a na střídačku na vyndané potraviny. Hrozně mi to vadí, úplně to nesnáším, připadá mi to hrozně nehygienické. Tak jsem vzala plácačku na mouchy a prostě jsem ji s gustem zabila. Jenže jsem si nevšimla, že se k tomu nachomýtl syn, v okamžiku úderu byl kousíček od té mouchy a jak zjistil, že je po ní, tak dostal hysterii a rozbrečel se, že máma bacila mouchu. A navíc plácačkou, což je jeho oblíbená hračka, u které vůbec netušil, k čemu je. Snažila jsem se ho uklidnit, ale stejně od té doby kam přijde, všude vykládá, že moucha umřela, že ji zabila máma a já nevím, jak mám na to reagovat. Jak to vysvětlit, proč doma se zabít může a venku mouchy nevadí - samotné mi zní divně to takhle říct. Taky mám strach, abych v něm třeba nepodnítila chuť mě napodobovat, že začne likvidovat hmyz kolem sebe, třeba pro zábavu šlapat na mravence, brouky, šneky, co já vím. Prostě mě ta jeho rakce taky rozhodila, nečekala jsem, že bude tak reagovat a hlavně že to bude považovat za tak velký negativní zážitek.
Tohle by me snad ani nenapadlo resit, se priznam. Asi je ve veku, kdy ho to rozhodilo. Tak mu rekni, ze ta moucha prenasi bacily na jidlo a vicbych to asi nepitvala.
Ani si nemyslim, ze po tomto zazitku by z nej vyrostl nejaky necita.
Prijde mi to typicke delani „z prdu kulicku“, pardon ![]()
Byla bych v klidu, a prostě mu řekla, že zatímco venku hmyzáci normálně bydlí a tedy je tam nezabíjíme, tak v domě nemají co dělat a když nejdou vyhnat, tak se vezmou plácačkou… ![]()
Ať si to pobere sám. Hlavně z toho nedělej vědu ty, nebo pak začne i ten prcek ![]()
@bibi2233 Teď už bych se v tom nepitvala, ať na to rychle zapomene. Já mouchám a jiným breberkám otvírám okno, jednak je s tím míň práce, než je nahánět plácačkou a jednak to taky nedělám ráda, je zabíjet. A na tvém místě bych byla ráda, že mám citlivé dítě, kterému se nelíbí ubližování.
Já vím, že asi celé to téma zní ujetě, ale když on tak hystericky brečel, že mě hrozně rozhodil. Myslela jsem, že na to hned zapomene, ale kam přijdeme, tak to vykládá, na hřišti, u prarodičů, všude.
@bibi2233 píše:
Ahoj, dneska se mi podařilo dost rozhodit mého dvouletého syna. Po bytě lítala delší dobu velká masařka a pořád sedala do klece s osmákem a na střídačku na vyndané potraviny. Hrozně mi to vadí, úplně to nesnáším, připadá mi to hrozně nehygienické. Tak jsem vzala plácačku na mouchy a prostě jsem ji s gustem zabila. Jenže jsem si nevšimla, že se k tomu nachomýtl syn, v okamžiku úderu byl kousíček od té mouchy a jak zjistil, že je po ní, tak dostal hysterii a rozbrečel se, že máma bacila mouchu. A navíc plácačkou, což je jeho oblíbená hračka, u které vůbec netušil, k čemu je. Snažila jsem se ho uklidnit, ale stejně od té doby kam přijde, všude vykládá, že moucha umřela, že ji zabila máma a já nevím, jak mám na to reagovat. Jak to vysvětlit, proč doma se zabít může a venku mouchy nevadí - samotné mi zní divně to takhle říct. Taky mám strach, abych v něm třeba nepodnítila chuť mě napodobovat, že začne likvidovat hmyz kolem sebe, třeba pro zábavu šlapat na mravence, brouky, šneky, co já vím. Prostě mě ta jeho rakce taky rozhodila, nečekala jsem, že bude tak reagovat a hlavně že to bude považovat za tak velký negativní zážitek.
Plácačka na mouchy je synova oblíbená hračka? To je fakt nechutný. Když si představím, že děti dají všechno do pusy…Fuj.
Nedívej se na to tak dramaticky. Prostě doma moucha jí naše jídlo a má na sobě bacily, tak se plácne, stejně jako komáři a mravenci. Venku je příroda a ta patří zvířátkům a hmyzákům, tak tam je necháváme žít.
Určitě na nějakého mravence nebo šneka schválně šlápne, ale to snad zkusí každé dítě, na rodiči je, aby mu to vysvětlil a nedělal z toho žádné drama.
@hanka.br. moji kluci mají taky plácačku na mouchy jako hračku. Ale nikdy se s ní neplácaly mouchy. Na mouchy máme klasický tvar a kluci mají kytičky, které jsem koupila přímo na hraní.
Plácali s tím na písku bábovky ![]()
Ta plácačka byla úplně nová, nepoužitá, malej si s ní rád od mala hraje. Já hmyz většinou pouštím ven, včely, vosy, i ty mouchy a pavouky (něco občas samo umře na parapetu) - ale dneska jsem toho měla moc, pospíchala jsem, masařka tam pořád lítala, lezla mi na nervy, do toho všude řemeslníci, fakt jsem na to neměla nervy ji nahánět. Tak jsem ji majzla a nedošlo mi, že syn je tak blízko.
@bibi2233 píše:
Ahoj, dneska se mi podařilo dost rozhodit mého dvouletého syna. Po bytě lítala delší dobu velká masařka a pořád sedala do klece s osmákem a na střídačku na vyndané potraviny. Hrozně mi to vadí, úplně to nesnáším, připadá mi to hrozně nehygienické. Tak jsem vzala plácačku na mouchy a prostě jsem ji s gustem zabila. Jenže jsem si nevšimla, že se k tomu nachomýtl syn, v okamžiku úderu byl kousíček od té mouchy a jak zjistil, že je po ní, tak dostal hysterii a rozbrečel se, že máma bacila mouchu. A navíc plácačkou, což je jeho oblíbená hračka, u které vůbec netušil, k čemu je. Snažila jsem se ho uklidnit, ale stejně od té doby kam přijde, všude vykládá, že moucha umřela, že ji zabila máma a já nevím, jak mám na to reagovat. Jak to vysvětlit, proč doma se zabít může a venku mouchy nevadí - samotné mi zní divně to takhle říct. Taky mám strach, abych v něm třeba nepodnítila chuť mě napodobovat, že začne likvidovat hmyz kolem sebe, třeba pro zábavu šlapat na mravence, brouky, šneky, co já vím. Prostě mě ta jeho rakce taky rozhodila, nečekala jsem, že bude tak reagovat a hlavně že to bude považovat za tak velký negativní zážitek.
prominte, ale hrozne me to rozesmalo, ale ne ze by jste resila blbost, ale jak to popisujete a co rikal vas syn
no asi bych mu vysvetlila, ze doma muze moucha treba prenaset na jidlo bacily a tak…
@Billi No jak myslíte. Přijde mi to stejné, jako dítěti dát za hračku štětku od záchodu. Jak takové dítě pozná, která štětka(plácačka)je na hraní a která ne, to fakt nevím. Nehledě na to, že s dítě může ocitnout u babičky nebo na návštěvě a tam si s tím nic zlého netuše začít hrát. A pokud zakladatelka tu mouchu tou plácačkou na hraní zabila, pak na hraní asi moc nebyla. Prostě jsou věci, které na hraní nejsou.
@hanka.br. píše:
@Billi No jak myslíte. Přijde mi to stejné, jako dítěti dát za hračku štětku od záchodu. Jak takové dítě pozná, která štětka(plácačka)je na hraní a která ne, to fakt nevím. Nehledě na to, že s dítě může ocitnout u babičky nebo na návštěvě a tam si s tím nic zlého netuše začít hrát. A pokud zakladatelka tu mouchu tou plácačkou na hraní zabila, pak na hraní asi moc nebyla. Prostě jsou věci, které na hraní nejsou.
Hani, prosim Vas, nedelejte z mouchy velblouda
preci kazda maminka, nebo alespon kazda normalni, vi, s kterou placackou si muze dite hrat…cistou mu necham a spinavou uklidim..nas maly si taky hraje s kdecim, nechavam mu i psi granule na hrani…jsou horsi „hracky“ noze, sirky…;)
@Danulinka16 píše:
Hani, prosim Vas, nedelejte z mouchy velbloudapreci kazda maminka, nebo alespon kazda normalni, vi, s kterou placackou si muze dite hrat…cistou mu necham a spinavou uklidim..nas maly si taky hraje s kdecim, nechavam mu i psi granule na hrani…jsou horsi „hracky“ noze, sirky…;)
Maminka ano, ale jak to pozná to dítě?
@hanka.br. píše:
Maminka ano, ale jak to pozná to dítě?
No ja bych to spinave uklidila, aby to nevidel, nedosahl a jeste vysvetlila…
@hanka.br. píše:
@Billi No jak myslíte. Přijde mi to stejné, jako dítěti dát za hračku štětku od záchodu. Jak takové dítě pozná, která štětka(plácačka)je na hraní a která ne, to fakt nevím. Nehledě na to, že s dítě může ocitnout u babičky nebo na návštěvě a tam si s tím nic zlého netuše začít hrát. A pokud zakladatelka tu mouchu tou plácačkou na hraní zabila, pak na hraní asi moc nebyla. Prostě jsou věci, které na hraní nejsou.
Prosimte i kdyby to byla použita. Doba, kdy dite ochutnava svět pusou je mnohem driv. Dvouletak fakt nic zuzlat nebude, zvlast mluvící.
Příspěvek upraven 19.03.17 v 15:38