Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Začínám nesnášet přítelovu dceru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.11.13 08:41
@Vermion to určitě.. ale věřím, že mu to všechno jednou dojde, že jsme to s ním celou dobu mysleli dobře.. důležitou věcí je to jak se k tomu staví partner a ten musí stát vždycky za tebou.. od začátku vedl malého k tomu, že musí poslouchat i mě.. lehké to nebude, ale povahu mám docela silnou, tak to musím dát 
teď se psychicky připravuju na příchod nového člena a na nic jiného nemyslím.. a ty si toho svobodného a bezdětného drž a nepouštěj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 08:43
No teď už je ženatý a dětný, ale jen se mnou a nepustííím!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 08:49
Já si myslím, že byste si měli především vy s přítelem sednout a domluvit si jasný jednotný postup vůči dceři. Abyste si neprotiřečili a nehádali se před ní, aby cítila, že táhnete za jeden provaz. Když se bude chovat nepatřičně, tak si s ní sednout a vysvětlit jí, že vaše vztahy jsou věcí, kterou nemůže ona ovlivňovat, že se máte rádi a chcete spolu být a s nikým jiným nebudete. Ujistěte jí, že jí máte rádi a budete ji podporovat, ale do jistých věcí prostě nemůže mluvit. Možná by to mělo být spíš na příteli, aby přísněji zasáhl, když bude dcera něco takového říkat. A že její špatné známky můžou být výsledkem situace doma, je asi jasné. To by asi také chtělo nějak řešit. Třeba nějaké doučování, nějaký pevný režim? Nebo formou nějakých odměn za lepší známky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 13:34
@kelly88 Taky myslím, že s tím moc nenaděláš, možná můžeš zapsychologizovat a zeptat se jí, proč se vlastně tak zlobí (jestli začne uvažovat v kategorií zlobím se, protože.. bude míň vláčená tím pocitem, v devíti by to už mohla dát)… ale ze své zkušenosti - můžeš se přetrhnout, dělat pro dítě maximum i mít výsledky - stejně budeš nejmíň oblíbená postava čtyřúhelníku v jehož středu je to dítě… Já třeba jsem se taky snažila s naším školákem učit - ale když mi došlo, že na mě koulí očima co zas chci jak děcko tak tatínek - tak jsem se na to vyprdla, ostatně moje dítě to není že 
Nejvíc záleží na otci, to už tu psaly holky… jestli si to nesrovná on v hlavě - jestli chce vychovat pořádnýho člověka nebo jen donekonečna nahrazovat chudáčkovi cosi, je fakt mařením času s ním zůstávat (nebo nedej bože pořizovat další děti, které budou vyrůstat s tím, že nejdůležitější je tatínkovo první dítě pak dlouho nic a pak ony).Puberta, žárlení - to je úplně normální, ale normální je taky stanovit tomu hranice, což může udělat jen tatínek. Držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 13:58
Souhlasim s @katkatel . Nejdulezitejsi je tatinek a jeho chovani k tobe. Pokud bude mit spratecek dojem, ze on je na prvnim miste a tebou si muze vytirat zadnici dle libosti a otec pri tom nemrkne ani okem, tak je to cesta do pekel. Jednoznacne tohle nejdriv vyres s otcem ditete. Pokud on nebude chtit, tak bych premyslela jestli to ma vubec smysl… Dite si toti dovoluje pouze to, co mu jeho bio rodice dovoli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 18:13
@Knihomyš píše:
Chytá ji puberta a začíná boj o moc (tedy o tatínka/partnera).
Možná je i naočkovaná, jak píše zikado - nepřišla třeba její maminka o partnera?
Na tohle pomáhá jen jasný, jednoznačný a neměnný postoj tvého partnera. Pokud ji umístí v rodině hierarchicky „nad tebe“ nebo bude nějak lavírovat, tak jsi imho v kelu a pomůže jen útěk. Pokud „pod tebe“, tak je to (relativně) pohoda - buď se slečna zklidní nebo má smůlu. No, držím palce.
A jinak si to moc neber, fakani jsou děsně nevděčný, vlastní i nevlastní. Dílem i proto, že z toho nemaj moc rozum. Zkus to brát tak, že to děláš pro partnera - a ten to buď ocení a podrží tě (pak OK), nebo neocení (pak je rozhodnutí na tobě - zdrhnout nebo kvůli němu trpět).
Nemám co dodat. Souhlasím, puberta, boj o moc, možná naočkování ze strany matky. Zakladatelky se musí zastat partner, jinak nemá šanci.
A bohužel, jako vždy, děti odnášejí rozvody svých rodičů. Ta holka si podle mě léčí mindráky z toho, že se rodiče rozešli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.13 18:23
A jinak souhlasím s holkama, rozhodně bych na sobě nenechávala zodpovědnost za její výchovu. Ať se s ní učí/bere na zmrzku/vaří obědy tatínek. Je to jeho dítě, ne moje. Já bych se s ní odmítla nervovat. Klidně bych se sbalila a šla si zacvičit, ať si je doma sama. V 9 letech už to není mimino a měla by mít za své studijní výsledky taky trochu zodpovědnost sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 02:03
@MarkétkaBeruška píše:
Myslím se a bojím se, že to nemá ze své hlavy ale z hlavy její matky…co poradit, snad jen hodně nervů, zkusit si promluvit s její matkou a kdyby si měla být těhotná?…třeba by naopak se začla těšit na sourozence..?
Prave ze s jeji mamou mluvit nemuzu ta je takova ze mi ani neodpovi na pozdrav pritom nejak nechapu proc kdybych ji prebrala chlapa tak to pochopim, ale kdyz sem se s pritelem dala dohromady tak uz byli od sebe..no na reakci ze bude mit sourozence sem zvedava mozna ze opravdu bude mit radost, ale moc si tim jista nejsem ale treba prekvapi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 02:12
@74paja
No fakt ze sem si uz rekla ze na to kaslu ze ja nebudu ta ktera se s ni uci at se staraji rodice. pritel mi rekl ze kdyz se bude chovat hnusne ze ji mam rict O tvem nevhodnem chovani si asi promluvim s tatou…nevim nechci ji nejak trestat ale zrovna tohle mi prijde ze to je takovy zalovani a moc si tim nepomuzu..ale pak me napadlo ze ji reknu Pokud v tomhle chovani hodlas pokracovat tak muzes zapomenout ze pojedes ke konim (mam sveho kone a ona kone miluje)..kdyz ze me opadl ten stres koukala sem na obrazky co namalovala a zasekla sem se u obrazku kde nakreslila sebe tatu naseho psa a me..a u toho napsano rodina..musim rict ze me to zaskocilo a zamotalo mi to hlavu jeste vic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 02:18
@Terezka25
Tak to ti reknu ze po tom jak jsi napsala ze neexistuje aby jsi sedela vedle pritele tak mi doslo ze kdyz nekam jdeme tak jde pritel uprostred ja z jedne strany mala z druhe a vzdycky prebiha tak kde sem aby me vytlacila..sem zvedava jak bude probihat tento vikend teda budu pres noc v praci ale doufam ze kdyz uz ji uvidim tak ze se bude chovat normalne.taky ti drzim palce aby jsi to zvladala obzvlast po narozeni prcka snad to teseni malemu vydrzi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 02:21
@Radulák
Moc dekuji za radu…no ted sme zkusili vyresit ze kdyz v tomto tydnu neprinese poznamku a ctyrku tak o vikendu pojedeme za konem co mam tak sice je utery ale zatim dobry…pritel mi rekl ze kdyz se bude zas chovat tak jak se chova tak at ji reknu ze si promluvim s tatou o jejim spatnem chovani..nebo me napadlo ze kdyz neco treba prezene ze ji reknu ze jestli v tom hodla pokracovat ze muze na kone zapomenout..no uvidime hlavne doufam ze to aspon omezi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 07:58
@kelly88 jj tak to je, no uvidíme co s nima udělá puberta, u těch kluků k tomu dochází přece jenom později, ale mám kamaráda, který má dva syny 12 a 9 a ti jsou úplně samostatní a on se musí skoro prosit aby s ním šli do kina nebo tak za to ten náš to je takový ocásek, ten se bez tatínka skoro nevyčůrá.. já se s ním neučím, ani ho nevychovávám, to je jejich věc a i když je ta výchova špatná, občas příteli něco řeknu, ale je fakt že on ho jednou za 14 dní taky nemůže přece převychovávat.. malý už tak nějak pochopil, že u nás doma platí jiné pravidla než doma a toho se držím.. jinak se těším na miminko a tohle všechno se snažím brát sportovně.. za chvíli mu bude 15 snad to uteče a začne prohánět holky a tak bude mít jiné starosti.. tobě přeji taky hodně síly a do toho miminka bych šla.. už ted se nemůžu dočkat a jsem si jistá, že se i na to všechno ostatní budu dívat jinak, protože nebudu mít tolik času se na to soustředit, ale budu mít trošku jiné starosti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MarkétkaBeruška
Anonymní
30.11.13 12:20
Tvuj příběh mě příjde jak přes kopírák Taky přitel ma dceru 10 letou a ta na mě zkouší svoje manýry. Jenže především jsou to věci, které má 100% od maminky, tak to beru s rezervou, ale ja nejsem od toho abych vychovavala. Většinou řeknu příteli co se stalo a on si sní promluví. U nas bylo dupání, pláč, řev, zavíraní se na wc všechno možný zkoušela (nejspíš aby na sebe jen upozornila), ale nepomohlo. Přítel se ktomu postavil dobře, řekl ji jestli se nebude umět chovat tak knam nebude jezdit (samozrejme jde o psychologickou hru). Dost se tím zklidnila a už si tolik nedovolí ikdyž ji to obcas ujede, ale ja tu nejsem od řešení, moje decko to není a tak to beru. A ti co tu píší, že jde především o pubertu na jednu stranu mají pravdu, ale přece každý děcko musí vědět co si může dovolit a co ne. A ne všechno svalovat na pubertu(to je až moc jednoduchý) I moji rodiče se rozvedli, když mě bylo 7 a nikdy bys si nedovolila vyskakovat na jejich protějšky - ikdyž jsem si kolikrat myslela svý.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
