Začlenění do kolektivu a jak je to s tykáním v nové práci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ty to bereš zbytečně vážně.. tohle resis až pp 3 měsících? jakmile s někým něco začnu řešit, řeknu-..a můžeme si tykat? A je to.
Pokud spolu ale nic neřešite, nema to smysl, tak leda při small talku v kuchynce, u oběda nebo na nějakém tb.
- Citovat
- Upravit
Já pracuji ve firmě, kde je nastavené tykání pro všechny, takže tam žádné nabízení tykání ani není. Prostě jim tykej a je. 
A jména neřeš, já taky velkou část lidí neznám jménem, jen si řekneme ahoj u kávovaru 
Kolikrát s nima věci řeším jen přes Teamsy apod., a pak je ani nepoznám ve skutečnosti, protože si nejsou moc podobní na fotce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
U nás si také všichni týkají. Vyká se jen manažerům a vyšším pozicím.
Jména jsem se naučila postupně, taky jsem s tím ze začátku měla problém. A do teď netuším jména lidí v kancelářích.
A jak se začlenit? Mně trvalo asi rok než jsem se v práci začala cítit, že tam patřím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud si opravdu všichni ve firmě tykaji, tak to vůbec neřeš.
No jak si zapamatovat velké množství kolegů. Prostě postupně.
Já mám specifickou pozici, ač nejsem na HR, tak s lidskými zdroji a velkým počtem jmen a lidí jsem v denním kontaktu.
Mám na starosti cca 50 obchodních kontaktů ( minimálně dvě jména za firmu) a uvnitř firmy to bude i víc než 50 lidí… Plus cca 250 dalších. Kdyby to byly jen evropské kontakty budu šťastná, ale mimo Evropu je to výzva…
Za tři roky už mám ty jména víceméně v hlavě…
- Citovat
- Upravit
U nás si taky všichni týkají od začátku, věk se neřeší, ale jsme mladý tým cca 24-45 /šéfovi je možná trochu víc, ale nevypadá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud jsi starší, a nejsou to tvoji nadřízení, ale kolegové, navrhni tykání ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Takový elaborát kvůli tykání 
Já si tykám ráda, ta komunikace je pak mnohem uvolněnější. U nás se obecně tyká všem a hned. Mám vyšší pozici, než většina kolegyň, co mi hned první den tykání nabídla. Jsem rád, že mě vzaly mezi sebe 
Seznamuju se pořád s dalšími kolegy a pokud je to vhodné (věk, postavení) tak při společné práci, nebo o pauze, když se zapovídáme, navrhuju „a můžeme si tykat?“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, úplně chápu tu nejistotu kolem tykání - ono to možná vypadá jako banalita, ale v novým prostředí to člověk fakt řeší. Já bych to bral podle situace - když ti někdo tykání nabídne, ber to, a jinak to neřeš. Rozhodně bych se nenutila být"aktivní"". pokud ti to není přirozený. Navíc pokud máš už pár tykacích vztahů, ono se to časem přirozeně rozšíří. A u mladších kolegů bych to nijak nehrotil - můžeš počkat, jestli s tím přijdou sami.
Co se týče toho zapamatování lidí - naprosto tě chápu. Já si třeba píšu poznámky, hlavně když se někdo představí a za deset minut už nevím, jak se jmenoval 😅 nebo si je spojuju s něčím - „Petr, ten co pořád nosí mikinu s kapucí“, a tak. Časem se to srovná.
A začlenění - pokud jsi introvert, nenuť se do nějakých hurá akcí. Podle mě stačí být přirozená, mile pozdravit, občas se na něco zeptat, nebo pomoct, když je příležitost. A nebrat to tak, že „musíš zapadnout“. Buď svá a ono to sedne samo. Taky jsem seděl sám v kanclu a první měsíce si připadal jak duch, ale ono se to fakt časem zlomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonym, protože nechci, aby mě případní kolegové poznali.
Mně to nevadí - já to brala tak, že jsem pracovně nejmladší (věkově však ne). Jeden mi i řekl, že si tam všichni tykají (což mi přišlo, že tykačka je vítaná). Teď k mé otázce: jak s tykáním? Mám navrhnout tykání (jsou mladší, tak jak já a o něco starší) já nebo čekat, jak se věci vyvinou (i u těch výrazně mladších (mohla bych být i jejich matka)?
Už nějaký ten měsíc jsem v nové práci (mám akorát zkušebku za sebou). Mám cca 50 kolegů a kolegyň. Patřím k těm starším. Všichni si tykají, včetně nejvyššího vedení.
Osobě mi nevadí vykání (navíc si říkám, že nějaký ten odstup není na škodu). Jak s tykáním? S několika kolegy si tykám. Pánové sami navrhli tykání.
Další dotaz: jak si zapamatovat takové množství kolegů? Některé vidím každý den - tyto lidi samozřejmě není problém si zapamatovat. Další jsem zahlédla při nástupu a od té doby jsme se vůbec nepotkali. Takže masakr a je mi to blbé, i když asi jen o můj vnitřní pocit.
Co se týče zařazení: většinou by se to dalo brát, že jsme si rovni. Kromě dvou vedoucích (jeden výrazně mladší - zástupce nejvyššího vedení a jeden zase starší, tam bych to opravdu nechala na něm).
A poslední otázka: jak se začlenit do kolektivu? Jsem v kanceláři sama, takže je to o to horší. Nedávno byla firemní „večírek“ (měla jsem pocit, že jsem měla povinnou účast za účelem sbližování). Z celkového počtu tam byla cca pětina. Pobavili jsme se, ale vzhledem k tomu, jak to probíhalo snad ani nebyl prostor pro navrhnutí tykání. Měla jsem i pocit, že ani o sbližování ze strany kolegů v danou chvíli nebyl zájem (pozornost upoutaly dvě kolegyně, které bylo hodně pod parou a řešily se ony - zkrátka drbárna).
Já jsem navíc velký introvert a těžko navazuji s lidmi kontakt.