Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A kolik mu je? Jestli ho tam necháváš usínat samotného, myslím si, že se bojí. Tím pádem když vidí postýlku, začne plakat, protože už ví, že bude sám a bude se zase bát. Co třeba ho nechat v postýlce, ale být u něj, držet ho za ruku, něco mu vyprávět, zpívat…
Je mu 8 mesicu…kdyz jsem u nej, place i hodinu v kuse, kdyz ho polosim do postylky, pomazlim a odejdu, place 2-5min…vim, ze chce spat se mnou v posteli, ale to nejde, mame postel ve vysce 60cm a on je jak blesk, kdyz se probudi, spadnul by, ale jak pisu, kdyz jsem s nim, tak place jeste dele…
Jak dlouho to trvá? Syn dělal to stejné, ale prostě jsem ho nechala brečet. Neřval hystericky, jen prostě brečel, protože se mu to nelíbilo. Trvalo to pár dní a bylo to v pohodě. Prostě přišel na to, že se mnou nehne. A to v postýlce spal od narození, bylo to jen období. Teď položím a odcházím. On si chvíli povídá a pak usne. Je mu 14 měsíců.
Jinak mám stejnou zkušenost jako ty. Když jsem u syna zůstávala, tak se to nelepšilo spíš naopak. Postupně to gradovalo řval, natahoval se po mně, každý den to trvalo delší a delší dobu, probudilo ho to, když jsem odešla z pokoje (spí s námi v ložnici), pak se i častěji v noci budil, ráno vstával dřív, přes poledne se mu spaní taky zhoršilo… Ale já mám v okolí několik opravdu hodně odstrašujících případů, tak nechci dopadnout stejně…
Záleží na tobě, jak se k tomu stavíš.
@zakladatelka píše:
Je mu 8 mesicu…kdyz jsem u nej, place i hodinu v kuse, kdyz ho polosim do postylky, pomazlim a odejdu, place 2-5min…vim, ze chce spat se mnou v posteli, ale to nejde, mame postel ve vysce 60cm a on je jak blesk, kdyz se probudi, spadnul by, ale jak pisu, kdyz jsem s nim, tak place jeste dele…
Nám pomohlo sundat postranici a přirazit postýlku k velké posteli
@Z.jev tak jsme to právě měli dřív, jenže máme teď novou postel a nevejde se nám vedle ní postýlka (minipanelákový byt), tak jsem spala u malého v pokoji, ale jak jsem psala, tak když mě cítí usíná strašně dlouho a pak se budí se zase pořád dokola celou noc, co hodinu a chce kojit
U toho spaní samostnatně spinká, i když máme otevřené dveře a jsme hned vedle (slyším i když se přetočí na druhou stranu - mám lehké spaní)…
A co kdyby uspával tatínek? U nás to taky byla jedna z věcí, která odbourala noční buzení. Malý tě cítí a ví, že od tebe to mlíčko dostane, kdežto od tatínka ne.
@Z.jev no asi jsem Tě tím popisem zmátla, teď už se spaním problém není, spinká, ale když s ním jdeme ať už já a nebo jeho tatínek do postýlky, tak strašně pláče a nechce do ní, pak se v ní 5 minut vzteká a hned spí, ale v podstatě už nechce ani do toho pokoje k té posteli, to už začáná natahovat…myslím, že má trauma z té postele ![]()
@Anonymní píše:
@Z.jev no asi jsem Tě tím popisem zmátla, teď už se spaním problém není, spinká, ale když s ním jdeme ať už já a nebo jeho tatínek do postýlky, tak strašně pláče a nechce do ní, pak se v ní 5 minut vzteká a hned spí, ale v podstatě už nechce ani do toho pokoje k té posteli, to už začáná natahovat…myslím, že má trauma z té postele
Pochopila jsem to tak, že brečí, když vidí postýlku nebo když tam s ním ty zůstaneš (jakože tě cítí a chce uspat kojením). Proto mě napadlo, že kdyby tam s ním než usne zůstával tatínek, možná by to pomohlo ![]()
Třeba si časem zvykne a bude to v pořádku, ale je tu i riziko, že to bude naopak ![]()
Nám pomohl méďa, malej se k němu přitulí a ví, že ho bude v noci chránit. Jeden čas jsme nechávali otevřené dveře, než usnul, aby věděl, že jsme neutekli, ale jsme hned vedle. A nyní před usnutím ho 5 minut hladím, chválím, jak je šikovný a statečný, že ho miluju a uklidňuji ho, že je vše v pořádku a nemusí se nečeho bát.
Náš syn nechtěl v noci spát, hodně se budil a tak jsme vyzkoušeli položit do postýlky, pohladit, kdyžtak se po 3 min vrátit a nechat spát. Hned první den zafungovalo a syn poprvé v jeho životě spinkal sám 8 hodin v kuse a když se probudil, krásně se usmíval. Takže vypadal spokojeně. Problém, který mám, je, že když teď vidí postýlku, začne plakat a když ho tam položím, tak pláče tak 5 minut, pak už ne, je v klidu, ale těch 5 minut je vzteklej, když se k tý postýlce nakloním, abych mu dala pusu, tak mě chytně za krk a nechce pustit. Měla bych za ním před usnutím třeba chodit častěji? Nebo co? Je mi to hrozně líto…