Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Máme rádi Vánoce i Velikonoce. My si vše pozitivně přizpůsobíme pro sebe, aby nám bylo dobře, spokojeně. Tvůj chlap je to mrlmla protivný a nic mu není po chuti. Proč s takovým člověkem trávit léta? Nesnesla bych takového partnera. Utíkej holka, utíkej. Dokud máš čas.
@Bábrdl píše:
To jsou takové řeči. Proč slavit Vánoce, lidé se mají s rodinou scházek „kdykoliv“? Proč kupovat dárek k narozeninám, můžu ti ho dát „jen tak“? Proč jít na večeři na výročí, jít můžeme „kdykoliv“?Výmluvy
Jj, tehdy jsem to tak nevidela a myslela jsem ze se zmeni, ale ted si rikam ze nastesti ze jsme se rozesli
jako na muj svatek mi darek dal, svoje narozky nechtel slavit tak dostal jen sladkosti, ale stejne nad nima ohrnul nos
ale byli jsme spolu vlastne kratce, jen cca 4 mesice. A nemyslim si, ze to i v pripade zakladatelky muze byt na dlouhodoby vztah, kdyz jeden ma rad Vanoce a druhy nechce ani cukrovi a stromek, natoz darky.
Přesně jak bylo řečeno, o ti řekl co jak chce, teď mu ty jasně řekni, co chceš ty a jaký by mohl být kompromis. Větvička, jedny světýlka a svícen. Udělejte si ty Vánoce moc hezké, žádné tlačení na pilu, prostě hezky den. A třeba to půjde každý rok víc k tvé představě.
Kompromis, utvořila bych vlastní pojetí Vánoc, cukroví nemusí- pekla bych makronky, stromeček- zbytečnost- dala bych do vázy větvičky (barborky), s kamarády může jít bruslit jindy- o Vánocích bych šla přes den bruslit s ním a večer jela za rodinou. Dědeček jednu osobu navíc snad přijme a on může večer sedět doma u televize. Myslím si, že bude i bojkot pohádek.
Jsou věci, kdy manželé (partneři) nechtějí nebo dokonce nemohou dělat věci spolu (a takových situací je), tak je prostě nedělají. Tedy na Štědrý den dopoledne se chovat jako v sobotu, odpoledne odejít k rodičům a určitě tam zůstat i na večeři s rybou a bramborovým salátem. Příteli určitě nebude vadit, že je doma sám, protože Vánoce pro něj nic nejsou. Na Boží hod pak jednat podle zvyklostí. Když nechce vánoční výzdobu, dobře, je to jeho byt, ale zakázat péci cukroví? To už je na hlavu. Proč hledat kompromis, tam kde být nemusí?
Tak to by mi strašně vadilo. A co tvůj názor? Ten nic neznamená?
Tak tohle by byl pro mě důvod k rozchodu. Já svátky miluju a na Vánoce se těším celý rok. Vztahy jsou o kompromisech a pokud tě má rád, tak ten stromek snad přežije. ![]()
@Anonymní píše:
@safina kdyz zil u rodicu tak vanoce byla vzdy zaminka jeho „otce“ se opit jak zakon kaze, a vse skoncilo hadkou, rozbitymi taliri a vycitkami za utracene penize. A pak kdyz ho mamka opustila tak uz byl v puberte a nejake vanoce uz ho bohuzel nebrali a to mu zustalo
Tak mu slib, ze nebudes pit, ze se nemusi bat
@martina.se píše:
Ne každý má rád vanocebuď se s tím smir nebo hledej jinde.. bohužel.. já je taky nemusím, dělám to jen kvůli dětem..když jsem byla bezdětná, chodila jsem do práce atd
A zakazujes, stromecek, darky a cukrovi?
@Luboš P píše:
Jsou věci, kdy manželé (partneři) nechtějí nebo dokonce nemohou dělat věci spolu (a takových situací je), tak je prostě nedělají. Tedy na Štědrý den dopoledne se chovat jako v sobotu, odpoledne odejít k rodičům a určitě tam zůstat i na večeři s rybou a bramborovým salátem. Příteli určitě nebude vadit, že je doma sám, protože Vánoce pro něj nic nejsou. Na Boží hod pak jednat podle zvyklostí. Když nechce vánoční výzdobu, dobře, je to jeho byt, ale zakázat péci cukroví? To už je na hlavu. Proč hledat kompromis, tam kde být nemusí?
Presne tak bych to udelala
@Venetia píše:
Presne tak bych to udelala
To letos, ale co dál?
@Luboš P píše:
To letos, ale co dál?
bud se domluvit na nějakém kompromisu nebo najít někoho na stejne vlne
Co zkusit říct, že bys mu chtěla ukázat, že svátky můžou být i hezký a že slibuješ, že to nebudeš přehánět?
Je mnoho odstínů mezi „žádné vánoce nechci“ a „vyzdobim to tu od shora dolů, budou tu řvát koledy celý advent a nakonec se poštěkáme u stromečku“.
Chapu trauma, chapu nechut slavit, ale to vse se da podat slusne, s pochopenim, treba i s omluvou, ze to nechce kazit, ale nemuze si pomoct.
Ale obrovska kontrolka je to, ze jeho tvuj postoj nezajima, nepta se, neresi, nehleda zpusob, ktery by byl fajn pro oba. Proste on to tak chce, tak to bude a nazdar.
Tohle uz je na rozchod.
Taky je zasadni, jak jsi to podala ty, jestli plna pochopeni, vstricnosti „ano milacku, chapu te, tak jo, nechci te ranit“ - a pritom te to vnitrne zere, tak je to proste setsakra spatne, takhle se upozadovat nemuzes, nezbyde ti nez sebrat odvahu a na rovinu mu rict, co bys rada, no a podle jeho reakce proste uvidis.