Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ne
.
A to nemám malé děti…ale jsem zvyklá uklízet podlahu každý den…protože mám hodně zvířat…a jsem na nervy…když to nemám uklizené. Plus hospodářská zvířata…a tam jsem taky na nervy…když to dvakrát denně nepoklidím…přitom jim je to šumák.
Taky mám pocit, že nestíhám, nicméně oproti mně toho ty stihneš hrozně moc.
Moje „nestíhám“ se postupně zlepšilo, jak děti rostly - teď už si samy dojdou do školy i na kroužky, už jen to je velká úleva.
Příspěvek upraven 20.11.24 v 18:34
No, trochou taky stíhám, ale děti mám doma 4 (14, 12, 8, 2) a domácí a hospodářská zvířata… Jediný den bez kroužků je pátek, jinak jsem od rána taxík a uklízečka, kuchařka, chůva a zase taxík a kuchařka… A to zatím nechodím do práce.
Ale tohle popsane se proste v pohode kazdy den stihat neda. S tebou nic v neporadku neni. S programem a zatezi jo.
Nestíhám. Dite ma preventivku, mam sezení u notáře, psycholog pro senilního dědu, jeden kroužek dite, jeden kroužek ja - to je příští týden. Prace 7-14:30 a pak večer administrativa.
Stale pece o male dite a senilního otce (bydli s námi).
Kocka potřebuje uz měsíc na veterinu (zase ušní svrab), snad to stihnu zítra…
Manžel je polovinu měsíce pryč, zbytek extrémně vytíženy. Na sex s nim se těším - jsou lepší a horší tydny (nekdy denne, nekdy vibec).
Na krku velká zahrada (listí, skalník, zryt zahradu, přeházet kompost…) - o víkendu ale nestihneme, malá má oslavu (a to ještě nemám dárky)
Byt chce rekonstrukci. Generální úklid chci udělat asi 7let, stiham jen bežný úklid (radiátory jsou plné prachu, není vymalováno, záclony jsou roztrhané…).
A teď sedím a koukám na Simpsons. Jsem tak unavena, vyčerpaná (7 let jsem se staralamo mamu s rakovinou) a podařilo se mi na staré kolena mimino (už je ji 5, me je 47). Nestíhám ale snažím se z toho nehroutit 🤣
Máme do toho dum a zahradu, takže ne, nestíhám. Celé dny v jednom kole, do postele padnu v 9 jak zabita
jako mam 4 děti.. Ale kor když mrnata marodi, tak jsem úplně ko
je to normální, tedy celkem běžné. Já dělám na sebe, do práce se hodlám vrátit max na zkrácený úvazek. Ale i tak si to neumím představit ![]()
Chce to time management ![]()
Podelit praci mezi oba dospelaky. To asi zaprvé. Co není nezbytné, nedelat denně, varit úsporná jidla a na dva dny, jit se psem, zatimco druhy koupe. At nakoupi cestou z prace muž. Proste tu praci zhustit tak, aby to vyšetřilo třeba hodinku.
A pokud chces cas sama pro sebe, vyuzij dobu toho kroužku. Nez se kodrcat domu a zase zpet, dej si kafe nekde v místě, vem si treba knizku s sebou.
Kolik je ditku? Za chvili bude samostatnější a bude líp ![]()
Taky mam kolikrat pocit, ze mam zadek v kalupu…ale je to nejvic o nastaveni priorit, umet se rozhodnout, na co se (občas ) vys*rat ![]()
Tak v prvé řadě - nelze stíhat všecko, fakt ne. Takže 1) zásadní povinnosti si prostě rozdělujeme s mužem. Neříkám, že napůl, jeho práce je časově náročnější a vzdálenější, ale jako otec je kdykoliv schopen udělat cokoliv, co je třeba. 2) Ve školkovém období jsem zásadně zkrouhla mimoškolkové kroužky, máme jeden. A ve škole už je dítě dost brzo schopno se na kroužky dopravovat samo. Pokud si vybralo něco logisticky extra obtížné, tak smůla (neb v dojezdné vzdálenosti je výběr hodně široký). 3) Život je otázkou priorit. A nikdy bych nedopustila, abych se nechala zavalit povinnostmi natolik, abych neměla čas i sama na sebe a na věci, co mi dělají radost.
Čtu to podruhé…tak já si ten čas udělám…mám už dospělé děti…takže
s uvařenou kávou ven na houpačku…mezi zvířata…namazat se alpou…celá
…film, knížka…dvakrát denně cvičím…mínus…každý den vařím, protože já ani manžel nemáme v práci teplé obědy.
A je tedy fakt, že z pondělí se nehroutím
.
@1010 píše: Více
Ja ted z gauce koukam na neumyte nádobí. Tankuje mě to? Neeeee, ono do zítra vydrží. Dnes sem byla na nohou 12 hodin, pracovni vylet do Prahy. Povesit prádlo jeste zvládnu, to je 5 minut, a k veceri budu delat zelnaky, hlavně proto, ze je miluju. Ale pect to budu na dvou pánvích, odmitam u toho stát hodinu. Okna neresim, zametu někdy.
Co je ditko schopno se samostatne dopravit do skoly a na krouzky, vzniklo mi velke časové okno, ve kterem obvykle nedelam nic
vydrz Prťka, vydrž ![]()
Píšeš že kroužek máte jen 2× týdně, co vlastně ti bere ten čas pro sebe ty ostatní dny??
Jak píšou holky, úklid se v týdnu nezblazní, vař na víc dní, povídání a hraní s dcerkou ti taky vadí? Ok, nebylo by hlídání nebo občas ke kamarádce?
Neboj, až povyroste, bude líp.
Já tyhle pocity mívám v zimě, když je brzy tma ![]()
@1010 píše: Více
Tobě je nějak do smíchu…samé vysmate smajlíky. No psala jsem, koho se to týká. Mít odrostlé děti tak si taky hvízdám. Naše rozvrhy se nedají srovnávat přeci ![]()
Já nevím.. jezdím z práce taky ve tři, dítě už tedy třetačka.. kdy kroužky chodí sama, do školy ze školy sama.. ale musíme se poučit, tam pračka, myčka, sušička… Manžel ten je pryč.. jezdí na víkendy domu… Noo je pravda že v týdnu tak nějak nemáme o zábavě moc, spíše tak nějak ty povinnosti, i uklidim v týdnu, i nákupy a tak… ale večer sedám k filmu většinou. Snažím se i na procházky chodit tak 3× do týdne. Noo a vikendy máme pak s manželem.. výlety, zábava spíše a tak…
V úvodu prosím, aby se do diskuze zapojily ty, které se v tomto popisu poznávají. Ženy, pracující maminky, máte pocit že vás váš život naplňuje nebo jen já se cítím taková vyhořelá, že už jedu na autopilota. A to mám jedno dítě. Pracuji od 7 do 3, někdy odcházím později, když je potřeba něco dodělat. Vyzvednu dítě ze školky. 2× v týdnu má kroužek od 4-5, jednou od 5-6 h. Takže se jen otočíme doma na podpatku, vezmu psa, zavedu na kroužek. Mezitím venčím psa, přijdu domů ani si nevypiju v klidu čaj a metu pro dítě, kroužek končí v 17 h.
Přijdeme, to přijde i partner, večeře, chvilku si pohrát, popovídáme co bylo v práci, nachystat věci na další den. To už máme půl sedmé. Do toho nějaké domácí práce, nádobí, pověsit prádlo a začínáme s koupáním. Zuby, pohádka. Malá jde spát v půl 8 s tím, že za námi ještě přijde něco veledůležitého říct. Potom ještě jeden z nás jde se psem. Většinou kolem 21 hod jsme vyřízení a jdeme oba spat. Oba vstáváme 5:00-5:20. Nemusím dodávat že na spol.film, nebo snad sex není energie, čas, nálada. Takto běží vesměs celý týden, když není kroužek, je zase potřeba nakoupit, se psem na veterinu nebo jina povinnost. O víkendu je to lepší, snažíme se jeden den odpočívat a druhý něco podniknout. Ale už v neděli odpoledne mám úzkostný pocit, že zase pondělí a zase nasednu na ten pás a vypnu až v pátek večer. Má někdo stejné pocity? Mám pocit že za ten den nestihnu radost, čas pro sebe…