Život bez muže

Napsat příspěvek
Velikost písma:
14979
17.4.19 21:33
@pe-terka píše:
Mě by bez muže bylo moc smutno a ekonomicky by to taky bylo horší! Ale já doma nemám egoistu ani despotu ;) S takovými se žije těžko, vidím to i ve svém okolí :think:

Taky by mi bez muže bylo smutno, proto jsem si jednoho fajn muže vzala

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
74217
17.4.19 22:21

Mi by byz muze taky bylo smutno. Obcas je mrak na obloze, obcas litaji hromy blesky, ale vetsinou je vse ok. Jsme spolu dlouho. My jsme zjistili, ze se pohadame, kdyz jde o moji nebo jeho rodinu, ze nam nejvic vyhovuje, kdyz jsme sami a nikdo se do nasi rodiny nemontuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.4.19 23:20

Momentalne mam klasickou rodinu, ale taky jsem vnitrne spíše samotář a kolikrát si říkám, jak by mi bylo samotné s dcerou lépe. Manžel je hodný, má nás rad, zajišťuje nám dobry standard a ja tím pádem mužů byt v pohodě s malou na rodičovske (dceři je něco málo přes rok ) takže momentálně by ani pro mne nebylo reálné byt s dcerou sama, každopádně, ač to zni hrozne, mám takový pocit, že by mi tak bylo nejlépe… jenže to bych pak musela byt v práci od nevidím do nevidím a dceru bych si vůbec neuzila. Moje rodiče porad pracovali a ja si pamatuji, jak jsem byla jako dite smutna, že jsem porad sama doma. Nechci, ať se dcera cítí stejne. Rodinu držím vlastně kvůli ni a taky kvůli tomu, že jsem si prostě zvykla na celkem vysoký standard, který nám manžel umožňuje. To říkám na rovinu. Manžel je navíc Hodně doma, má zajete podnikání a více než 5 hodin denne v práci nebývá. Nejšťastnější je doma s námi. Já bych si přitom přála, aby aspoň jednou za čas odjel někam na služební cestu či aspoň proste někam pryč večer, ať mám večer sama pro sebe. On ale vůbec není společenský, vlastně nemá téměř ani žádné pratele. Má nas a naštěstí zahradu, kde na jaře /v lete travi spoustu času. Zni to zle, stále ho miluji, ale pere se ve mne naše manželství versus má potřeba svobody a osobního prostoru…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
18.4.19 10:23

Bylo by mi také smutno. Jestli někdy budu mít děti, tak si nedokážu představit být s nimi sama.
Partnerova prateta je sama už hodně dlouho. Jako mladá byla rok vdaná, ale její muž čekal dítě s jinou, rozvedli se. Je bezdětná, žije ve stejném domě jako sestra (partnerova babička) a kluky má ráda jako kdyby byli její vnuci.

  • Citovat
  • Upravit
14008
18.4.19 10:41

Prisla jsem o bývalého manzela, kdyz jsem byla tehotna(v 6.mesici). Hodne dlouho jsem žila s dcerou sama, az kdyz dceri bylo 8 let, tak jsem si nasla pritele se lterym jsem uz 7 let :srdce:
A to jsem si rikala, ze uz se nechci na žádného chlapa vázat, abych tim neublížila dceri. Ale partner je úžasný otec, dcera ho ma hodne rada.
A kdyz jsem byla samoživitelky, tak mi prislo, ze dceri scházel otec, proto mi pak prislo, ze s mym pritelem byla stastnejsi.
V kazdy rodine by mel byt chlap.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12628
18.4.19 10:54
@Mmmrkvička píše:
Ahoj ženy :mavam:,
zajímalo by mne, kolik vás tu tak je, co si vybrali DOBROVOLNĚ život svobodné maminky… než se nechat například komandovat od egoistického manžela? Jak to finančně zvládáte?
Vrátily byste čas a neodešly od muže, nebo jste nyní spokojenější? Neměnily by jste?

Taky jsem odešla od tyrana, ale na mužské pokolení jsem nezavnevřela, všichni chlapi fakt nejsou stejní a doziživotně žít v celibátu nechci, sex je jedna z nejhezčích součástí života, která nám byla dána zadara :D..takže mám již nového přítele, kde mám vše v jednom..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5633
18.4.19 23:03

Já jsem si po rozvodu zatím vybrala život bez chlapa, mám 2 děti, které mě zaměstnávají a prostě není čas, energie. Zatím si nechci komplikovat život, protože v tom fakt lítám, ale jestli někdy přijde láska, bránit se nebudu. Člověk by neměl zůstat sám. Ale teď jsem celkem spokojená a myslím, že to ze mě i vyzařuje (říkají ostatní) ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.4.19 07:55

To je sice hezký, že jste silný svobodný matky, ale neměly byste zapomínat taky na ty děti. Já jsem otce nikdy nepoznal, nikdy se o něm nemluvilo, já ho ani nikdy neshanel. Dětství jsem měl krásný, svojí matce bych ten její single stav nikdy nevycetl ani slovem, protože nevím, jak to tehdy bylo a navíc vždycky dělala všechno pro to, abych se měl co nejlíp a já se opravdu neměl špatně. Ale čím jsem starší, tím víc tu absenci toho chlapa pociťuju. Na spoustu věcí jsem si musel v životě přijít sám, na některý jsem ještě nepřišel a na některý vůbec nepřijdu. Nejsem schopnej si najít přítelkyni, protože nemám zazitej ten model vztahu mezi mužem a ženou. Navíc mě vždycky mrzelo, že nemám sourozence, takže jsem si je vždycky podvědomě hledal. Výsledek je ten, že kvůli tomu nezdravě visim na svých kamarádech, čímž jim mimochodem pěkně otravuju život. Nesnáším závist, ale svýmu kamarádovi závidím jakej má vztah se svým bráchou. Takže prosím vás myslete i na tohle.

  • Citovat
  • Upravit
5633
19.4.19 08:40

Když se rozpadne rodina, je to vždycky blbý… Matky, když už zůstanou samy, by měly maximálně podporovat vztah dětí s otcem (jasně, pokud to není alkoholik atd.). Děti tátu strašně moc potřebují, kde není táta, tak dědu, ale prostě chlapa. Souhlasím s Anonymním 7:55, že vyrůstat v těsné vazbě na matku bez sourozenců, ovlivní další život. Bojím se, že závislost na kamarádech je pak lehké převést na partnerku :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
122453
19.4.19 08:51
@Veveří píše:
Když se rozpadne rodina, je to vždycky blbý… Matky, když už zůstanou samy, by měly maximálně podporovat vztah dětí s otcem (jasně, pokud to není alkoholik atd.). Děti tátu strašně moc potřebují, kde není táta, tak dědu, ale prostě chlapa. Souhlasím s Anonymním 7:55, že vyrůstat v těsné vazbě na matku bez sourozenců, ovlivní další život. Bojím se, že závislost na kamarádech je pak lehké převést na partnerku :(

Souhlasím a to samé platí, pokud dítě zůstane bez mámy. Toto vidím na své dceři.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5633
19.4.19 11:25

@mrav pro dceru tu může být babička s dědou, teta se strýcem a jejich děti, odtud může přetáhnout a odpozorovat model rodiny. A třeba časem taky někoho najdeš, dcera je malá. Ale věřím, že časově jsi na tom též blbě jako já, ale na druhé straně s jedním a ještě malým dítětem se partner/ka hledá o cosi líp. Zvlášť osamělým taťkům, tam si myslím, že se u spousty žen spustí ochranitelský pud ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
99
19.4.19 17:05
@Anonymní píše:
To je sice hezký, že jste silný svobodný matky, ale neměly byste zapomínat taky na ty děti. Já jsem otce nikdy nepoznal, nikdy se o něm nemluvilo, já ho ani nikdy neshanel. Dětství jsem měl krásný, svojí matce bych ten její single stav nikdy nevycetl ani slovem, protože nevím, jak to tehdy bylo a navíc vždycky dělala všechno pro to, abych se měl co nejlíp a já se opravdu neměl špatně. Ale čím jsem starší, tím víc tu absenci toho chlapa pociťuju. Na spoustu věcí jsem si musel v životě přijít sám, na některý jsem ještě nepřišel a na některý vůbec nepřijdu. Nejsem schopnej si najít přítelkyni, protože nemám zazitej ten model vztahu mezi mužem a ženou. Navíc mě vždycky mrzelo, že nemám sourozence, takže jsem si je vždycky podvědomě hledal. Výsledek je ten, že kvůli tomu nezdravě visim na svých kamarádech, čímž jim mimochodem pěkně otravuju život. Nesnáším závist, ale svýmu kamarádovi závidím jakej má vztah se svým bráchou. Takže prosím vás myslete i na tohle.

Tak na tohle nemůžu nereagovat… 8o Mám oba rodiče, jsou spolu snad třicet let, vzorná rodina, přesto nejsem schopná fungovat ve vztazích. Že bych od nich obkoukala nějaký model rodiny, nebo od otce, jak se chovat k mužům? Ne, to fakt ne. Nechápu, proč se pořád tohle řeší… :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí